Vznikají nové osnovy. Mezi ohrožené druhy patří i přechodníky. Češtináři radí zjednodušit výuku

sobota 26. ledna 2019 ·

Národní ústav pro vzdělávání, který spadá pod ministerstvo školství, nyní řeší, co by se žáci měli učit a co už ne. I když je tvoření nových osnov zahaleno tajemstvím, přechodníky jsou uváděny jako příklady nejvíce ohrožených druhů. Stejně jako skloňování zájmen jenž a tentýž. Ministerstvo se zatím vyjadřuje opatrně; podle něj odborníci přizvaní k revizi dokončují podkladové analýzy. „MŠMT chce tento proces co nejvíce otevřít, aby se do něj mohla zapojit co nejširší pedagogická veřejnost,“ napsala Lidovým novinám jeho mluvčí Aneta Lednová.


Jazykovědci i učitelé vzkazují komisi shodně: výuku češtiny je třeba hlavně zjednodušit. Bývalý šéf Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva upozorňuje, že normy současné spisovné češtiny byly vytvořeny před přibližně 200 lety, a to ještě na základě češtiny z doby Bible kralické.

Otázka, zda je potřeba výuku češtiny změnit, se v poslední době řeší intenzivně. Nahrávají tomu i výsledky státních maturit; vždyť u didaktického testu z českého jazyka propadl loni každý desátý maturant.

Kritiku sklízí fakt, že širší odborná veřejnost má být přizvána k diskusi až později. „Nerozumím, proč NÚV i ministerstvo školství pracují v režimu ‚přísně tajné‘ – přece nejde o armádní projekt,“ stěžuje si prezident spolku Pedagogická komora Radek Sarközi.

Češtináři i jazykovědci si však své názory nenechávají pro sebe. „Rozhodně bych se nepouštěl do radikálních kroků, byť některé formulace v RVP je možné – a potřebné – mírně upravit, doplnit, zpřesnit,“ říká Josef Soukal z Asociace češtinářů.


Celý text naleznete v Lidových novinách

14 komentářů:

soumar řekl(a)...
26. ledna 2019 9:33  

Přechodníky se ten, kdo se bude chtít vyjadřovat košatě, snadno doučí, budiž. Aby ze ZŠ vyšel žák, jenž bude navždy odsouzen opakovat ve větách zájmeno který? Tentýž žák bude nucen memorovat zbytečnou spoustu starých a nečitelných literárních děl, jež mu vybrali fousatí češtináři.
To není správný přístup. Předmět ČJ by měl maximálně posílit ve slohu a rétorice, gramatiku a pravopis plus mínus zachovat a zkrotit (a hlavně modernizovat) bezbřehou literaturu.
Pryč s českými klasiky!

laimes řekl(a)...
26. ledna 2019 10:16  

české přechodníky oceníte až v anglických souvětích

soumar řekl(a)...
26. ledna 2019 11:56  

Troufnu si říct, že psanou i mluvenou angličtinu používám téměř denně, mj. jsem kdysi složil i CAE, ale přechodníky mi nijak nepomohly; oceňuju je jen jako libůstku v češtině.

Iacobus řekl(a)...
26. ledna 2019 12:07  

Je docela milé, že jsou holdingové noviny AB ochotny dát jako víkendový otvírák téma jazykové disciplíny (sic!) přechodníků, i když je to vlastně pochopitelné - aktuální téma politizace státní správy v tomto fíkovém listu ANO asi netáhne. O tom, nakolik se přechodníky na ZŠ dnes reálně učí, nakolik se s nimi žáci mohou setkat při četbě, jaký benefit mohou představovat při konfrontaci s jinými jazyky i s prvky vlastního jazykového systému (typicky při tvoření 3. os. pl. nebo přídavných jmen slovesných (typ hledají-c-í, nesou-c-í)), se v textu však mnoho nedočteme. Stejně jako o tom, jestli by nepomohlo systém přechodníků v ČJ zjednodušit na dva tvary (jeden pro sg.: -ouc, -íc, druhý pro pl.: -ouce, -íce), nebo dokonce jen na tvar jeden (univerzální -ouc, -íc), jako to má např. polština a kde jsou přechodníky docela živé - kromě toho si většina českých mluvčích spojuje přechodník, má-li o něm nějaké ponětí a odvahu ho vytvořit, právě s oním -ouc, -íc.

Radek Sárközi řekl(a)...
26. ledna 2019 13:05  

Mohl by si někdo z NÚV přečíst stávající RVP? Možná by přestal šířit bludy. Přechodníky tam totiž nejsou už v současnosti...

BP řekl(a)...
26. ledna 2019 15:30  

Pane soumare, když voláte po tom slohu, nevím, jak byste chtěl docílit, aby se žáci vyjadřovali květnatě, když si přejete, abychom jim nenutili číst klasickou literaturu. Z té současné se zase jejich slovní zásoba až tak moc nerozvine.
Já také nekecám do práce strojním inženýrům ani lékařům a vy jste se zmínil, že nejste "vyučený pedagog" (což, mezi námi, nevím ostatně, co je).
Přála bych vám přečíst si některé maturitní slohové práce z posledních let. Hned se z nich pozná, kdo má načteno a kdo v životě knihu v ruce nedržel.

laimes řekl(a)...
26. ledna 2019 16:28  

soumar/ a jak překládáte souvětí s různými časy?

soumar řekl(a)...
27. ledna 2019 12:39  

BP,
učím na VŠ a problém je, že řeším nešvary pedagogů předchozích stupňů. Kdysi jsem externě učil i na střední škole. Mám plné právo se vyjadřovat coby váš "zákazník".
Hlavní problém vidím v demotivaci - ztrátě zájmu studentů o vědění skrze nudnou školometskou školu. Druhý problém v disproporci - daří se napěchovat pamět žáků a studentů spoustou nedůležitých faktů, které mají význam v zásadě jen jako trénink paměti, ale čas tím pěchováním promarněný se projeví netrénovaností v logických problémech a neschopnosti a nechuti (strachu) se vyjádřit (jakkoliv - rétorika/sloh, schéma, diagram, ...). Vůbec se netrénuje abstrakce a hravost. Přehání se to s odbornými termíny.
I v takových předmětech, jako je dějepis, které přímo svádí k hraní si s logickými implikacemi, se v lepším případě studenti učí izolovaná letopočtovitá fakta, v horším případě jim v mozku zůstanou žblabuňky typu tohle byli kolonizátoři/šlechta/náckové a ti jsou fujky, demokracije je dobrá, protože je to demokracije.
Rok od roku je to horší a nůžky mezi tím, co potřebuje praxe/VŠ a co vychází z obecně vzdělávacích škol, kde neučí odborníci, ale pedagogové, se rozevírají. A to nemluvím o základech IT, tam je škola naprosto mimo tento svět.
Jako by nestačilo to, že se hodně odlišuje i VŠ (první, teoretičtější ročníky) versus reálná praxe, s čímž dosti bojujeme.

Laimes: vedlejšími větami. Vůbec neříkám, že by přechodníky nebyly někdy příjemné a vhodné, ale nejsa češtinářem, spíše se jim vyhýbám, píši-li fomálně. A jsou dobrým příkladem toho mála, co by se dalo vypustit.

tyrjir řekl(a)...
27. ledna 2019 14:33  

ŠKOLOMETSTVÍ A PEDAGOGICKÝ POPULISMUS JSOU PROJEVY DIDAKTICKÉ DEMENCE

Hlavní problém vidím v demotivaci - ztrátě zájmu studentů o vědění skrze nudnou školometskou školu. Druhý problém v disproporci - daří se napěchovat paměť žáků a studentů spoustou nedůležitých faktů, které mají význam v zásadě jen jako trénink paměti, ale čas tím pěchováním promarněný se projeví netrénovaností v logických problémech a neschopnosti a nechuti (strachu) se vyjádřit (jakkoliv - rétorika/sloh, schéma, diagram, ...). Vůbec se netrénuje abstrakce a hravost. Přehání se to s odbornými termíny.
I v takových předmětech, jako je dějepis, které přímo svádí k hraní si s logickými implikacemi, se v lepším případě studenti učí izolovaná letopočtovitá fakta, v horším případě jim v mozku zůstanou žblabuňky typu tohle byli kolonizátoři/šlechta/náckové a ti jsou fujky, demokracije je dobrá, protože je to demokracije.
Rok od roku je to horší a nůžky mezi tím, co potřebuje praxe/VŠ a co vychází z obecně vzdělávacích škol, kde neučí odborníci, ale pedagogové, se rozevírají...


Souhlasím. Kolega soumar ale ve svém komentáři rozebírá jen jeden druh té demotivace učitelů a žáků k systematické výuce - demotivaci typu "Žák musí dostat naloženo do žlabu, aby ho přešly roupy, bez ohledu na systematickou didaktiku" (školometský přístup). Je tu ale i druhý opačný a stejně škodlivý druh demotivace typu "Osvobodíme žáky od systematické výuky a budeme se s nimi učit především to, co je/nás baví, bez ohledu na systematickou didaktiku " (pedagogický-populismus). Myslím, že kdybychom dnes změřili četnost výskytu těchto protipólných přístupů, bylo by to vyrovnané. Kvalita školního vzdělávání (školní didaktiky) se, myslím nepochybně zmenšuje proto, že školní výuka (didaktika) strádá v důsledku úniku učitelů od své vzdělávací (didaktické) zodpovědnosti (odpovédnosti, poslání) oběma těmito extrémními směry.

Součástí podstaty učitelství (didaktiky) je tzv. didaktická transformace báječného dobrodružství zvaného věda/odbornost/vědění do mysli žáků (motivující zpřístupnění vědy/odbornosti/vědění žákům). Didaktika se neobejde bez vědění a odbornosti ani bez pedagogiky. S oběma těmito obory má průnik (společnou část), ale s žádným z nich není totožná. Ani školometi ani pedagogičktí populisté proto nejsou a ani nemohou být dobrými učiteli.

Osobně jsem názoru, že hlavní příčimou současné krize školního vzdělávání v Cesku je tzv. PEDAGOGICKO-POPULISTICKÁ DIDAKTICKÁ DEMENCE MŠMT, ČŠI, NÚV a NIDV.

Viz např.

Tornádo KAT a vládní jaderný výbuch
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html#comment-6280139516709541290

DIDAKTICKÁ DEMENCE NÚV a MŠMT PŘI REVIZI RVP
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/revize-rvp-probiha-bez-oficialniho.html

PĚT OTÁZEK PRO MINISTRA ŠKOLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/proc-chteji-hejtmani-zvysit-hranici-pro.html?showComment=1548584897237#comment-9012250876722038106

Didaktiky dementní pedagogicko populistické RVP mají jednu zvláštní vlastnost, že jejich zmatečnost zřejmě zpúsobila vzrůst školometstvi i vzrůst pedagogického populismu a oslabil se zodpovědný systematický přístup ke školní výuce (didaktice). To MŠMT nespraví tím, že ani revidovanýc RVP nebude mluvit o UČITELÍCH a DIDAKTICE, ale jen o PEDAGOZÍCH (vychovatelích) a o pedagogice a psychologii.

DOUFÁM, ŽE SE DO DNES PEDAGOGICKO POPULISTICKÉHO SLOVNÍKU MŠMT, ČŠI, NÚV a NIDV ZNOVU VRÁTÍ SLOVA UČITEL A DIDAKTIKA.

J.Týř


tyrjir řekl(a)...
27. ledna 2019 14:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
27. ledna 2019 14:38  

Didakticky dementní pedagogicko populistické RVP mají jednu zvláštní vlastnost, že jejich zmatečnost zřejmě způsobila vzrůst školometstvi i vzrůst pedagogického populismu a oslabil se zodpovědný systematický přístup ke školní výuce (didaktice). To MŠMT nespraví tím, že v revidovaných RVP nebude mluvit o UČITELÍCH a DIDAKTICE, ale jen o PEDAGOZÍCH (vychovatelích) a o pedagogice a psychologii...

soumar řekl(a)...
27. ledna 2019 15:20  

Tyrjir: Váš text je překrásnou ilustrací problému.
Mnoho odborných termínů, např. slovo didaktika jste zopakoval nejméně sedmkrát, ale ani náznak konkrétní myšlenky/řešení krom odporu k písmenkovým institucím (ten sdílím).
Takhle přesně nemá vypadat text učitele = popularizátora (mnohem méně vychovatele a vůbec ne rádobysložitě hovořícího didaktika inepta).

Mimochodem, přečtěte si někdy populárně naučnou knihu a učebnici (ne VŠ, pro tuhle úroveň znalostí je nestravitelný text nutností) z Vám blízkého oboru. Najdětě deset rozdílů.

BP řekl(a)...
28. ledna 2019 21:48  

Soumare, učila jsem děti od první třídy až po 70leté důchodkyně a pak teprve mohu říkat, že snad už něco málo vím o učitelování a o tom, jaký je rozdíl učit někoho, kdo o to nestojí, a i přes jeho odpor se snažit do něj nějaké myšlenky a jakási moudra vpravit, a na druhé straně učit lidi, kteří mají bohatou slovní zásobu, fantazii, hluboké znalosti, rozhled o všem a zájem o všechno, a to díky té vaší opovrhované nudné školometské školy, kterou před více než půl stoletím prošli, a dokonce i po těch letech pořád vědí více než současní mladí žáci a studenti.
Dnešní mladí lidé už nechtějí být učiteli odtrhováni od virtuálního světa a vrháni zpět do tvrdé reality. Svět médií se jim stal jakousi drogou, které bezmezně důvěřují v nepochopení toho, že to není skutečný život. Téměř vše se jim jeví jako zbytečnost, na co ukládat cokoli do paměti, na co si něco zapisovat, na co počítat více než do deseti (trochu nadsazuji). Jejich jedinou zábavou jsou seriály typu Comeback nebo Most.

Za tři dny končím a jsem tomu ráda. Raději dělat pokladní v supermarketu nebo jít odklízet sníh z chodníků. Mnohem užitečnější činnosti. Vám přeji, ať na VŠ potkáváte jen studenty zapálené pro věc, což může být tak jeden ze sta, protože ostatním jde jen o ten titul.

BP řekl(a)...
28. ledna 2019 21:50  

Opravuji, soumare, díky školometské škole.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.