Každý rok 27. ledna si svět připomíná Mezinárodní den obětí holocaustu. OSN ho vyhlásila v roce 2005 jako připomínku utrpení a smrti 6 milionů lidí zavražděných nacisty během druhé světové války. Jde o datum osvobození nacistického tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska 27. ledna 1945. Jeden z jeho posledních žijících svědků, přední český neurolog Tomáš Radil, ale varuje: "Fašismus se může vrátit kdykoli. Nenávist není jenom přechodný kolaps morálky. Je to mozkový mechanismus, který máme v sobě zakódovaný miliony let." Radil se dnes věnuje výzkumu agrese mezi lidmi. Reportáž přináší Aktuálně.cz.
Rozsáhlý komplex německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, vzdálený zhruba šedesát kilometrů na jihozápad od polského Krakova, se stal jedním z nejviditelnějších symbolů nacistických zločinů za druhé světové války.
Podle odhadů tady zahynulo minimálně 1,1 milionu lidí. Drtivou většinu z nich tvořili Židé z prakticky všech evropských států.
Celý text naleznete zde
.png)
2 komentářů:
Profesor Radil má pravdu. Na druhou stranu od nenávisti k vraždění je ještě docela daleko.
Každý projev nenávisti se může stát podhoubím ke zločinům.
Jen je třeba občas použít mozek a rozlišovat projevy nenávisti a projevy kritiky, či třeba humoru, který se jen nemusí někomu líbit.
Umlčování "nepříjemných" názorů, či jejich ostrakizování je totiž skoro stejně zhoubné pro demokracii a svobodu, jako přímá nenávist.
Existuje například kategorie "židovských anekdot". Mnohé z nich v sobě nesou prvky stereotypizace, paušalizace až lehké xenofobie.
Je v pořádku, když židovskou anekdotu, vypráví Žid? A je špatně, když tutéž anekdotu vypráví příslušník jiného národa či víry?
Je v pořádku, když rasistický vtip říká člen téže rasy, národa, anebo když ho říká rasista?
A je v pořádku takové vtipy zakázat?
Okomentovat