Mají žáci znát Ohmův zákon? Až třicet procent učiva můžeme vymazat, kvantita není zárukou kvality, říká ředitel školy

sobota 13. října 2018 ·

Od mateřské po střední školu se žáci učí podle takzvaných rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty vymezují, co mají umět a co tedy mají kantoři učit. Základní školy se podle těch současných řídí již od roku 2007, gymnázia od roku 2009. Nyní se však pracuje na jejich revizi. „Až 30 procent učiva můžeme vymazat. Kvantita není zárukou kvality,“ říká v reportáži Lidových novin Pravoslav Němeček z Asociace ředitelů základních škol, který učí fyziku.


Smyslem RVP je hlavně připravit žáky na vstup do života. „Jak bude vypadat trh práce za 20 let? Jaké kompetence budeme od budoucích generací vyžadovat? I na takové výzvy by se revize měly zaměřit,“ říká náměstek ministra školství Václav Velčovský. Revizi má na starost Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), který spadá pod ministerstvo školství….

 Někteří učitelé očekávají od nových programů revoluci ve vzdělání. Obávají se však, že Národní ústav pro vzdělání tuto šanci promarní. „Při novelizaci je především potřeba se poučit z předchozí chyby – doprovodit novou verzi masivní kampaní směrem k učitelům,“ řekl Miroslav Hřebecký, učitel a také programový ředitel společnosti EDUin...

NÚV kritizuje i zakladatel společnosti Scio a sítě Scioškol Ondřej Šteffl: „Smyslem revize není stanovit, co má umět žák z dějepisu nebo matematiky, ale co mu má dát základní nebo střední škola, aby byl připravený do života.“ Národní ústav pro vzdělávání podle něho musí veřejně jasně říci, jaké je zadání revize. „Žádné zadání ale veřejnosti známé není,“ podotýká Šteffl.



Celý text naleznete v Lidových novinách

36 komentářů:

Ivo Mádr řekl(a)...
13. října 2018 9:30  

"Žádné zadání ale veřejnosti známé není"

Toto je zásadní informace. Vytváří se něco "tajného"? Proč nebyla zapojena široká pedagogická veřejnost? 99% kantorů vůbec neví, že se něco chystá. V mnoha předmětech je úzká návaznost učiva v jednotlivých ročnících. Totéž se týká přechodu mezi ZŠ a SŠ. A opět je to tady. Jde zřejmě o větší změnu. Byla již někde odzkoušena? Jaký byl vzorek škol? Otázek je mnoho, odpovědi doposud žádné, publicita nulová.

Jiri Janecek řekl(a)...
13. října 2018 9:58  

A mají žáci znát všechno, co se ve škole učí? Není toto zásadní chyba?
Kupujeme si snad v obchodě všechno, co mají v regálu? Chceme, aby v regálu měli jen průnik toho, co všichni potřebujeme?

Miroslav vaněk řekl(a)...
13. října 2018 11:35  

"Mají žáci znát Ohmův zákon?"

Ano mají. Kdo tvrdí opak nechápe, co je opravdu podstatné a co to Ohmův zákon je.
Proč se nikdo neptá, zda má žák znát Máchův Máj, nebo kde se nachází Seychely. Vždyť většina populace Máj stejně nečetla a na Seychely se taky většina lidí v životě nepodívá, že? Takže ať se učí počítání peněz a daní, čtení složení výrobků a návodů k obsluze. Dlabat syntetiku, palcovat na mobilu a přepínat programy na TV či PC se už naučí populace sama.

To by dotyčným pseudoreformátorům asi vyhovovalo. Nechápu, jestli dotyční nepřemýšlí nebo je to opravdu zlý úmysl. Podnikatelský záměr rozbít a zprivatizovat státní školství.
Pokud to publikují Babišovy Lidovky pak mě to krajně znepokojuje. Neboť kdo jiný má možnost odtajnit revize RVP, než předseda vlády a náměstek ministra školství.

Rozsáhlá reforma RVP v našem zdecimovaném školství bude znamenat definitivní konec. Zbytek naštvaných učitelů definitivně zdrhne. Zůstanou jen ti, kterým je všechno jedno a za pár korun děti pohlídají. Tak jako je to na mnohých soukromých školách. Nedělejme si iluze, že tam špičkoví učitelé za špičkový plat vymýšlí převratné metody, kterak z děti plných nadšení aniž by si toho všimli, udělají bez práce špičkové vědce a myslitele.
Naučit motivovaného žáka není žádné umění, stačí když učitel rozumí svému předmětu. A budování školského komunizmu je přelud.

Pokud nemají být revize RVP katastrofou, musí je dělat odborníci ve spolupráci s učiteli. Úředníky a aktivisty k tomu nepouštět! Ne všichni odborníci a všichni učitelé - ti se nikdy neshodnou. Chápu, že někteří neoslovení Znalci se cítí dotčeni, že nerevidují. A rádi by.
Nové RVP musí být obsahově konzistentní, vyvarovat se slovního průjmu a nesmyslných výmyslů. Jasné cíle vzdělávání, kontrolovatelné jednoznačné minimum pro všechny.
Pokud se něco vytvoří, měly by to posoudit učitelé (kvalitní a pečlivě vybraní). Ne ředitelé, ti se většinou starají o ekonomiku a žijí v jiném světě a málokterý má čas starat se dnes o výuku.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. října 2018 12:07  

Ohmův zákon, zas. To je otázka, zda se něco učí utilitárně "pro život", tj. "co když to budu někdy potřebovat", nebo se něco učí, protože do procvičuje určitý druh myšlení, který zapadá do většího obrazu, v tomto případě exaktních věd.

Mimochodem, bylo by zajímavé a žádoucí, zeptat se dobrých učitelů všech stupňů, co, kdy, jak a jak dlouho by ve svém předmětu učili, kdyby nebyli vázáni rvp/švp, přijímacími testy a potřebou návaznosti na vyšší stupeň. Výsledky by mohly posloužit k revizi osnov.

Q. E. D. řekl(a)...
13. října 2018 12:22  

Cílem školy vždy bylo předat znalosti civilizace nastupující generaci. A i kdyby 90 % z toho nikdy neužili ve svém životě, neznamená to, že to je hloupost. Chceme-li veškeré vzdělávání zredukovat na čtení, psaní a počítání, pak je zbytečné mít cokoliv nad 1. stupněm ZŠ.

Q. E. D. řekl(a)...
13. října 2018 12:24  

Mimochodem, bylo by zajímavé a žádoucí, zeptat se dobrých učitelů všech stupňů, co, kdy, jak a jak dlouho by ve svém předmětu učili, kdyby nebyli vázáni rvp/švp, přijímacími testy a potřebou návaznosti na vyšší stupeň. Výsledky by mohly posloužit k revizi osnov.

No, záviselo by na učiteli. Dobrý učitel by asi přišel s dobrými myšlenkami, ale máme i učitele, kteří si myslí, že jen a pouze jejich předmět má cenu se učit.

Radek Sárközi řekl(a)...
13. října 2018 13:05  

Shrnutí informací k revizi RVP...
https://www.pedagogicka-komora.cz/2018/03/aktualni-tema-revize-ramcovych.html

Radek Sárközi řekl(a)...
13. října 2018 13:08  

Pedagogická komora zažádala podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím NÚV o sdělení kontaktů na garanty jednotlivých pracovních skupin k revizi RVP. Zde je výsledek:

https://www.pedagogicka-komora.cz/2018/10/revize-ramcovych-vzdelavacich-programu.html

Tajný Učitel řekl(a)...
13. října 2018 13:11  

To zajisté ano. Nicméně i tací učitelé, pokud jsou dobří a mají zkušenosti, tak nějak vědí, jak dlouho trvá, než si většina žáků určité věkové skupiny skutečně osvojí nějakou část učiva a jak jim to nejlépe "leze do hlavy", zda by se některé abstraktnější věci neměly nechat na později a podobně.

Učit věci protože tvoří část poznání toho specifického předmětu a/nebo protože by je někdo mohl někdy v budoucnu potřebovat, možná není tou nejlepší cestou ke vzdělání, jelikož času je stejně a poznání je stále více. Možná by stálo zato vypreparovat nosné koncepty vhodné pro určitou věkovou kategorii žáků a těmto se věnovat pořádně a do hloubky.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. října 2018 13:12  

Pardon, předešlý komentář byl reakcí na pana Q.E.D.

Radek Sárközi řekl(a)...
13. října 2018 13:17  

Další informace nám NÚV odmítl poskytnout, proto jsme se museli odvolat k MŠMT. Ale do 30 dní by měly být na webu Pedagogické komory k dispozici. ;-)

Tajný Učitel řekl(a)...
13. října 2018 13:27  

Děkuji za odkaz. Přečetl jsem a vkládám kopii komentáře z webu PK.

Tak by mne zajímalo, zda jsou tam nějak zastoupeni alternativy, např. Prof Hejný, Montessori, waldorf, Scio. Zda jsou tam zastoupení vědci/psychologové a učitelé zabývající se kognitivní zralostí a vývojovou psychologií dětí různých věkových skupin, zda je tam zastoupen vzdělávací výzkum obecně, zda jsou tam prognostici, demografové a sociologové, vědci zabývající se výzkumem vlivu rozšířeného používání chytrých technologií na proces vzdělávání a podobně. Jeden by řek, že při tvorbě takto zásadního systémového nástroje by to chtělo informovaná rozhodnutí.

Také by mne zajímalo, kdo a na jakém filosofickém základě pracovní skupiny NÚV úkoluje.

Radek Sárközi řekl(a)...
13. října 2018 13:46  

Na složení jednotlivých pracovních skupin jsme se NÚV rovněž ptali, ale tuto informaci nám odmítli poskytnout, proto jsme museli podat odvolání na MŠMT, ale na vyřízení má 30 dní...

Protože jsem ve skupině matematiky byl, mohu sdělit, že se mi tam podařilo dostat zástupce Hejného matematiky... ;-)

Miroslav vaněk řekl(a)...
13. října 2018 15:18  

Problém je v tom, že je těžké určit, co je minimum. Každý učitel má jiný názor. Co se týká budoucnosti, je zřejmé, že prim budou hrát technologie - počítače a elektronika. Pokud nechce být žák jen tupý uživatel potřebuje matematiku a fyziku. Fyzika je dnes důležitější než dřív, protože děti otupělé z počítačů vůbec nemají představu jak věci fungují. Kvůli běžnému životu chemii a biologii případně základy ekologie.
Musí znát mateřský jazyk a kulturu a historii své země. Jeden cizí jazyk asi bude nutností. Ale s rozvojem překladačů je otázkou, jestli 2 cizí jazyky nejsou zbytečné. Zvlášť když většina populace má problém zvládnout pořádně svůj vlastní jazyk.
Je zřejmé, že řada faktů je zbytečné se učit a řadu činností, které byly dřív pro žáka obtížné je možno za využití počítačů klidně zvládnout. Z hlediska konkurenceschopnosti je lepší mít školství náročnější než okolní země než naopak.
Jiné jsou priority na ZŠ , jiné na gyymnáziu či učilišti a jiné na VŠ.
Základ je stále stejný. Většina vyspělých zemí má rozložení předmětů podobné. Mění se jen některé oblasti vzdělávání. Přibývá ICT a ubývá zeměpisu a jiných především popisných předmětů. Občas se najdou zájmové skupiny, které cpou do RVP svoje priority (děti se nehýbou - narveme tam tělocvik, lidi jsou blbí či vyčuraní a zadluží se, posílíme finanční vzdělávání, přibývá extrémistů, občankáři to spraví, lidi netřídí odpad a krávy prdí CO2 tak posílíme ekologii apod.). Místo skutečného řešení problémů dostane škola za úkol o tom s dětmi mluvit.
Klíčem by ale nemělo být reformovat za každou cenu. Ale porovnat současný stav, určit, kde je stav nevyhovující a to potom zrevidovat. Zatím to vypadá, že ICT je hotovo, Matematika před dokončením a ostatní předměty ještě nezačaly. A kolik budou mít předměty hodin a které v RVP vlastně budou se ještě nerozhodlo. Není to trochu práce k ničemu? Ještě nebylo rozhodnuto jak bude dům vzdělávání vypadat, ale okna a dveře jsou už skoro vyrobeny.

Ivo Mádr řekl(a)...
13. října 2018 17:13  

Bude záležet na množství změn. Koordinátoři ŠVP si asi s učiteli pěkně máknou. Odkdy nabude nová verze RVP platnost? Kdo tu práci školám zaplatí? Doufám, že nenastane situace s prvním vydáním RVP. Následovala řada školení, které byly školitelům slušně proplaceny a kantoři vytvářeli ŠVP zadarmo. Peníze se "ztrácely" přímo úměrně ve vertikálním směru.

poste.restante řekl(a)...
13. října 2018 19:08  

Znám jedinou smysluplnou reformu RVP.
.

Karel Lippmann řekl(a)...
13. října 2018 19:09  

Na tomto příkladu se ukazuje, jak důležité by bylo začít rozlišovat odbornost a vzdělání. Ten, kdo bude pracovat v oboru, musí znát vzorec, jeho aplikace a exaktní souvislosti. Každý vzdělaný člověk by měl "jenom" vědět, co tento zákon obecně říká o povaze fyzikálních jevů, do jejichž oboru tento zákon patří. A měl by rozumět oboru v souvislosti oborů dalších. Pokud budeme uvažovat o jeho pouze odborné výuce, pak někteří budou tvrdit, že se učit musí, jiní zase, že nemusí, ale ani jedna ze stran nebude mít relevantní argument. Totéž platí pro Máchův Máj či Seychely.
Rozlišit odbornost a vzdělání vzhledem k jejich vzájemné podmíněnosti není rozhodně snadné. Staletá tradice s něčím podobným navíc nikdy nepočítala. Důležitý je také typ školy, její zaměření, hodinová dotace předmětu apod. Na ZŠ by se s tím mělo postupně obezřetně začít, ve vyšších ročnících SŠ už by to mělo existovat v optimální možné míře: čeština a seminář z češtiny, matematika a seminář z matematiky atd. Rozdíl ve výuce nesmí být jen kvantitativní, ale hlavně kvalitativní. Za současného stavu je výsledkem to, že téměř nikdo není nakonec odborníkem na Ohmův zákon ani laikem, který o něm něco důležitého pro celkové vzdělání ví. Trpí jak odbornost, tak vzdělání. Zatím to řešíme jen stále větším návalem centrálně zadávaných zkoušek. Marně!

laimes řekl(a)...
13. října 2018 19:12  

matiku a fyziku zrušit

Ivo Mádr řekl(a)...
13. října 2018 19:20  

"obezřetně začít," Pane Lippmanne, laimes odpověděl zkušeným okem reformátora. Stále nevím, co odstranit v takové matematice?

Karel Lippmann řekl(a)...
13. října 2018 19:33  

Nejsem matematik, ale odkazuji na prof. Vopěnku. Nevěnovat se jen počítání, ale také jeho obecnému smyslu a přesahům mimo rámec matematiky. Jak to udělat v češtině a společenských vědách jsem už navrhl i konkrétně předvedl. Pro vzdělání má i matematiky a přírodní vědy důležitý "filozofický" obsah. O něm se však žáci nedozvědí nic, stačí nahlédnout do učebnic (i těch společenskovědních. Není to ale práce pro jednotlivce. Vzhledem ke zmíněné tradici je to je práce na začátku, tedy obtížná.

Karel Lippmann řekl(a)...
13. října 2018 20:32  

je to práce na začátku...

Karel Lippmann řekl(a)...
13. října 2018 20:48  

Ještě doplním, že podle mého názoru nejde v žádném předmětu o to, něco z předmětu odstranit, ale pokud to do výuky zařadíme, jde o to, jak to žákům představit. Ukázat jim, proč to má pro ně význam, ať už se budou živit čímkoli. Klasickým případem byla v testu z češtiny proslulá epizeuxis. Laici si tento termín vůbec nemusí zapamatovat, a kromě těch, kteří jej měli určit u maturity, také většinou nezapamatují. Měli by se ale něco dozvědět o různých podobách a významech opakování slov v jisté pozici ve výpovědi a potažmo i v každodenním životě mimo literaturu. Protože literatura vypovídá o životě. Potom jde o vzdělání. Literární terminologie pro budoucí studenty oboru nechť se probírá v semináři. I oni však nezbytně musí umět text interpretovat a postihnout jeho smysl.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
13. října 2018 21:10  

Pro Karel Lippmann
Moc hezky napsáno. IVT je hotovo. A přesně - jak může být hotovo, když nebyl stanoven počet hodin. Nyní máme ostudnou jednu hodinu na prvním, 3 hodiny na druhém a 4 hodiny na SŠ. Dalším velmi, velmi podivným aspektem je skutečnost, že autoři tvrdí že vymysleli zcela nový předmět a aplikace, které, ať si to někdo myslí nebo ne, někde naučit musíme - přesunuli podle nich do jiných předmětů. Až na to, že o tom zřejmě nikomu neřekli, neboť se nic podobného nepřipravuje. A to se to už na 70 školách testuje. To nové RVP jsem samozřejmě viděl, stejně jako učebnice a pracovní listy k tomu tajně vyrobené. A můžu Vám říct, dost se v tom, mírně řečeno, ztrácím.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. října 2018 21:55  

Black mirror.

laimes řekl(a)...
14. října 2018 14:44  

potřebujeme zásadní reformu,je třeba se nebát do toho praštit,když dostal soudruh kopecký pd úv ksč úkol "školská reforma" tak ji za 3 měsíce na jeho ministerstvu sepsali a za další 3 měsíce se podle ní učilo a učí dodnes,čeho se furt bojíte?!

laimes řekl(a)...
14. října 2018 14:49  

školství se musí rozdělit na státní a soukromé,maturity zrušit,zš 1-6 roč a sš 12,obnovení okresních školských úřadů,zavřít poloprázdné školy,platby dle odučených hodin, 100% aprobovanost, úvazek 25 hodin.atd atd tak jsem vám to nastínil,nač otálet,kde všichni komoráři,platformátoři,odboráři.....

laimes řekl(a)...
14. října 2018 14:54  

mateřské školy pouze soukromé,kdo ji mít nebude proo toho nultý ročník na zš,první ročník od swedmi let (děti jsou sociálně zanedbané),zš pouze státní,aby sse zajistilo,že všichni budou umět číst,psát a počítat (aspoň trochu),na sš přeřazování dle výsledků po dvou letech,tii co zvládnou celých šest let ve studijní větvi můžou na vš,učit min 2-3 řemesla najednou,o leních prázdninách 2měsíce 3x půlroční vojenská služba....

Tajný Učitel řekl(a)...
14. října 2018 17:16  

Iaimes, rozdělíte-li školy na státní a soukromé (předpokládám že míníte soukromě financované sš a vš) docílíte příjmového elitářství a prudký nárůst domácího vzdělávání. Zrušíte-li alternativní základní školy, rovněž skokově podpoříte domácí vzdělávání a různé kličky kolem. Rodiče mají právo pro své děti vybrat způsob vzdělávání, který se shoduje s jejich hodnotami.

Zavřete-li poloprázdné školy, musíte zároveň navýšit kapacity škol přeplněných. Přinutíte žactvo z venkovských lokalit vstávat brzy. Učitelé ze zavřených škol najdou práci jinde, v dosahu bydliště, tzn další odliv učitelů.

100% aprobovanost je za současných podmínek nedosažitelný cíl. Počty studentů pedagogických fakult klesají, mnohdy na polovinu ve srovnání se stavem před pěti lety. Mnozí to dotáhnou na bakaláře a šlus. Kvalifikace pro lukrativní job mimo školu je zajištěna. Znáte-li matikáře/fyzikáře, zlatem vyvážíme. Jazykářů také ubývá.

Úvazek 25 hodin je pěkná myšlenka, ovšem dobrý učitel po odučení pěti hodin padá na hubu, pokud není rutinér, dělá přípravy, dělá zajímavou výuku, prověrky, experimenty apod.

S Vaší představou dvou řemesel na sš a postupného přeřazování souhlasím.


laimes řekl(a)...
14. října 2018 23:06  

domácí vzdělávání jest nesmysl=zrušit,alternativní školy proč ne ale za svoje,ať si alternativně metají kotrmelce,jwjich věc za jejich peníze,stát musí zajistit vzdělání zadarmo,a určí pravidla,pokud se rodičům nelíbí,mají mít možnost soukromé alternativy,přeplněné školy,s výjimkou pražských satelitů neexistují,v pohraničíé jsou na 30% kapacity ,učitelé ze zavřených státních žídnou práci nenajdou a půjdou na pracák,jako když se slučovaly učňáky,bude jich nadbytek,i dnes když dáte matikáři byt tak,bez problémů seženete,zlato nepotřebujete,hodin cizího jazyka jest zbytečně mnoho,stačí 1/3 dnešní časové dotace,25 hodin je jedlých,pokud se bude učit a ne řešit pitomosti,100% aprobovanost zajistí kvalitu,dějepisář nebude učit fyziku a tělocvikář češtinu,čím větší škola,tím lepší vykrytí,a učitelloé si musí zvyknout že není dáno,že jim škola zajisté celý úvazek na jedné škole

laimes řekl(a)...
14. října 2018 23:15  

dobrý učitel si během dvou let vytvoří systém,učební materiály,testy,komunikaci s žáky a pak už jenom jede ,žádné šaškování a experimentování,týká se státní školy,u školy soukromé si systém a pravidla stanoví majitel, když řekne učiteli "budeš kreativně šaškovat" , tak ten bude šaškovat

poste.restante řekl(a)...
15. října 2018 8:42  

I dobrý učitel potřebuje u tři roky na to, aby nový předmět učil tak, aby s tím byl sám spokojen.
Pokud chce například fyzikář/chemikář připravit učebnu na pokus, potřebuje k tomu volnou hodinu před samotnou výukou. To není možné při 25 hodinách týdně.
Nemluvě o tom, že opravdu padá na hubu.

Dobrý učitel nezná žádné "a pak už jenom jede".
Určitá část rutiny je potřebná, ale učitel, který nepřemýšlí a nezkouší nové "finty", jak žáky zaujmout, se vystavuje velkému riziku, že za pár let bude úplně mimo.

Jednou za čas mohu (a musím) s Tajným souhlasit.

laimes řekl(a)...
15. října 2018 10:20  

cílem učitelovy práce není někoho zaujmout ale něco ho naučit,jinak neznám nic podstatného za posledních třicet let co by změnilo výuku pravopisu,jsou nějaké převratné objevy v matice či se nám přečíslovaly v dějáku letopočty?

poste.restante řekl(a)...
15. října 2018 13:21  

Dějepis se mění pořád, laimesi. :-)
Jsou předměty, kde se nic podstatného nezměnilo ani posledních 100 let.
Ale třeba v ICT jsou i dva roky moc dlouhá doba, aby je člověk nevzal v potaz a neaktualizoval přípravy.

Obsah se sice většinou moc nemění, ale ty způsoby prezentace trošku jo. Aspoň u některých učitelů.
Třeba diapozitivy a meotar už většina kantorů moc neuplatní.
A co Super8 a VHS, ještě používáte? :-)

CÍLEM učitelovy práce opravdu je NAUČIT.
A PROSTŘEDKEM k tomuto cíli je POKUSIT SE ZAUJMOUT, aspoň některé žáky.
Takové samozřejmosti bychom si ale při komunikaci profesionálů snad mohli odpustit, ne?

Debata ale nebyla o obsahu předmětu, ale o tom, zda si "dobrý učitel" za dva roky vytvoří systém, atd.

Já tvrdím, že pokud má učitel to štěstí a učí několik let po sobě stejný předmět ve stejném ročníku, pak:
první rok je rád, že to "nějak" odučí.
druhý rok opravuje ty největší blbosti, kterých se loni dopustil
teprve třetí rok začíná systém ladit a vylepšovat, tak aby měl sám z výuky dobrý pocit.

mirek vaněk řekl(a)...
18. října 2018 9:26  

Laimes by měl pravdu, kdyby byly děti vycvičené jak před rokem 89. Pak by to fungovalo. Dnes je jiná doba.

Pro pana Lippmanna. Filozofický přesah přírodních věd byl v některých učebnicích za první republiky - většinou jako historické poznámky a pak za minulého režimu jako materialistické pojetí. Je pravda, že dnes se to do učebnic nedostává. To by měla být kompetence učitele, který bude mít schopnosti i čas o tom diskutovat.
Prof. Vopěnka byl velký zastánce filozofického významu matematiky, ale jako nadstavby perfektně zvládnutých matematických kompetencí.

Karel Lippmann řekl(a)...
18. října 2018 18:41  

Pane Vaňku, historické poznámky nepokládám za filosofický přesah. Prof Vopěnka napsal: "Evropa se musí znovu vrátit ke svým kořenům. K matematice. A proto je nesmírně důležité, jak se bude učit ve školách. Měla by se učit v souvislosti s dějinami celého lidstva. Měla by se otevřít lidem, kteří jsou humanitně založeni. Nemusejí přeci umět žádné konkrétní formální úkony, ale měli by znát příběh. Jak šly myšlenky, jak matematika utvářela naše vědomí. A pro lidi, kterým matematika jde, je nutné urychlit jejich vzdělání."
Nevím přesně, co pokládáte za matematické kompetence, ale Vopěnka doslova hovoří o nepotřebě "konkrétních formálních úkonů". Já k tomu dodávám, že základní formální úkony by každý zvládat měl a že "příběh matematiky" se na formálních úkonech musí "vyprávět", není však nutné a ani možné chtít po všech, aby tento "příběh" uměli také zpaměti či jen s mírnou dávkou vlastní invence "napsat" (a pak za krátkou dobu i z velké části zapomenout). Pokud to vyžadujeme, pak nás "starší" maturanty zachránili jen učitelé svou shovívavostí, testy však shovívavé nejsou, musí tedy buď snížit nároky, nebo maturanty "likvidovat". To ale neprospěje ani těm "kterým matematika jde". Matematika je nepominutelnou součástí "zralosti" člověka, ale ne ta, kdy se jen podle předem daných, zapamatovaných a obměňovaných postupů něco nějak počítá, ale víc se o tom člověk nedozví. A takový je bohužel současný stav. Ovšem nejen v matematice. Testy jsou jeho symbolem. A protože žádný filosofický přesah neumožňují, velice znesnadňují práci i těm učitelům, kteří by se o něj pokoušeli. To opět platí např. i pro češtinu. Děláme odborníky ze všech na všechno. Je to nejen nemožné, ale navíc i velmi škodlivé. Praxe to přesvědčivě dokládá. Hovořím s žáky nejrůznějších typů škol. Všichni mluví např. o běžném zvyku, že při jednom předmětu se pod lavicí učí na předmět další, v němž píšou test (i já to registruji, a pokud mé žáky čekají dvě "čtvrtletky" tak to i toleruji). Z hodiny na hodinu se nepřipravuje téměř nikdo. My učitelé o tom raději nemluvíme, protože se obáváme výtky, že jsme pedagogicky neschopní, příliš "měkcí" apod. Není to nic nového, bylo tomu tak i v době, kdy jsem chodil do školy já (tradice je stará), jen ne v takové míře jako dnes.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. října 2018 10:35  

"Prof. Vopěnka byl velký zastánce filozofického významu matematiky, ale jako nadstavby perfektně zvládnutých matematických kompetencí."

Pan Lippmann se stále domnívá - jako v matematice naprostý laik se znalostmi na úrovni absolventa ZŠ, že se bude matematika vyučovat jemu přístupnou formou jakéhosi vyprávění o matematice a o jejích souvislostech s ostatními obory. Je to ostatně to jediné, čeho je mocen. Jenže pohádka o matematice není matematikou. Bohužel, arogance pana Lippmanna jest tak obludná, že si to nenechá vysvětlit ani od matematiků, ani od učitelů matematiky. Profesor Vopěnka byl vynikající matematik, ale už ne tak dobrý ministr a ne tak dobrý didaktik. Souhlasím s tím, že by matematici měli chápat i filosofický přesah matematiky. Domnívat se ale, že k osvojení si schopnosti exaktního myšlení stačí humanitně orientovaným když budou poslouchat dějepisné přednášky o matematice, je podle mě chyba. Toto by mělo být předmětem studia filosofie a neměli bychom to nazývat matematikou.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.