Zabrání zavedení „nepodkročitelné bodové hranice“ u přijímacích zkoušek na střední školy mase dětí v maturitním studiu? Jaký má změna smysl? K diskusi o proměně jednotných přijímaček se v Respektu vrací Hana Čápová. „Dosud záleželo na ředitelích škol, jakou váhu státní zkoušce dají. Teď ale dostal ministr školství Robert Plaga (ANO) od stranického bosse a premiéra Andreje Babiše za úkol, aby na „nepodkročitelné hranici“, takzvané cut-off score, začal pracovat. Babiš vyslyšel Asociaci krajů ČR, která o naplnění učilišť usiluje už dlouho. Jak vysoko bude laťka a kolik dětí odřízne od maturity, zatím není jasné. Ministr slibuje, že první návrh představí během listopadu,“ píše Čápová.
 |
| Hana Čápová (repro Hospodářské noviny) |
Pro jakou hranici se stát rozhodne, zatím není jasné, na tahu je výše zmíněný ministr školství. Jasné naopak je, jaké děti na to doplatí. Budou to děti s různými poruchami, pro které jsou testy velký oříšek, ty, které mají jednostranný talent, třeba na matematiku, ale napsat větu je pro ně problém. A především děti z chudších či romských rodin, pro něž vzdělávání není priorita a nemohou si zároveň dovolit čím dál dražší přípravné kurzy na přijímací testy. Přitom Česko je už dnes zemí, kde jsou nůžky mezi vzdělávací dráhou dětí z bohatších a motivovaných rodin a dráhou dětí chudších, bez rodinného nasazení nebezpečně rozevřené.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) na tom nevidí nic špatného. „Rodinné zázemí je základ. Když někdo nevede dítě k píli, sebekontrole, schopnosti posadit se k problému, nedá se nic dělat,“ říká. S názorem, že stát je tady mimo jiné od toho, aby dával šanci všem dětem bez ohledu na rodinu, hejtman rozhodně nesouhlasí a nevadí mu ani, že minimální počet bodů u přijímaček vyhodí z kola další zájemce.
Celý text naleznete zde
88 komentářů:
Jak vysvětlíme fakt, že podíl nezaměstnaných maturantů je vždy menší než podíl nezaměstnaných absolventů učilišť, BEZ OHLEDU NA TO JAK A JAKÉ UCHAZEČE ŠKOLY S MATURITOU PŘIJALY? Jak to, že máme nejnižší procento žáků všeobecně vzdělávacích škol a lyceí v EU a zároveň se argumentuje tím, že školy "berou každého"? Země v okolí mají děti z vyšším iq? Kotlinka masově blbne? Proč ministr Plaga naslouchá jakési tripartitě? Proč vykonává nový ministr školství přání průmyslové lobby?
Maturant bude mít tím menší pravděpodobnost, že bude nezaměstnaný, o co budou nároky maturity vyšší. A o to také bude maturantů méně. Maturita není kouzelný proutek, kterým oblažíme studenta a on hnedle z čista jasna tímto aktem ne nepodobným křtu, nebo pasování na rytíře, získá nižší šanci, že bude nezaměstnaný. Maturitní studium není perpetuum mobile, kde se z ničeho vytváří něco. Maturitní studium, je naplněním pohárů, které jsou dostatečně velké na to, aby se do nich vešlo, nikoliv jejich roztahováním. Ty pitomce a lenochy nevytváří to, že nejsou milostivě připustěni k zajímavému studiu. Ta kauzalita je přesně opačná-oni nejsou připuštěni, protože jsou pitomci a lenoši.
Věřím, že nový ministr, tentokrát výjmečně zastupující skutečně stranu, která vyhála sněmovní volby, vykonává konečně přání demokratické většiny, které se v tomto případě shoduje s tím, co vyžaduje ekonomika a tudíž také zástupci průmyslu. Je to známka toho, že většina lidí přemýšlí racionálně a má dostatek zkušeností - narozdíl od nejrůznějších aktivistů, dramaturgů, samozvaných expertů, filosofujících učitelů literatury a jiných "umělců".
Maturita je zkouška dospělosti, která má osvědčovat, že absolvent dané školy úspěšně studoval (tj. projevil s patřičným výsledkem vzdělávací úsilí) kromě profilujícího předmětu také předměty všeobecně vzdělávací. Cílem vzdělávání je dosáhnout u každého jedince maximální PŘIDANÉ HODNOTY (chcete-li vzdělávacího pokroku) během jeho vzdělávání (studia) v dané škole. Aby se té přidané hodnoty co nejlépe dosahovalo, musejí k tomu být voleny odpovídající prostředky. Jednotná státní maturita pro všechny typy SŠ takovým prostředkem není a z principiálních důvodů ani nemůže být.
To, že v České republice je zavedena pro všechny typy škol tzv, jednotná státní maturita, je z hlediska výše popsaného cíle vzhledem k různému zaměření vzdělávání v různých typech SŠ systémový metodologický nesmysl podobající se vypsání státní soutěže o sestrojení stroje typu perpetuum mobile.
http://www.ceskaskola.cz/2017/09/oldrich-botlik-jak-merit-srovnatelnost.html#comment-4969140705590278491
Stát, který odepře průměrným žákům dospělost (vzdělání ve všeobecně vzdělávacích předmětech, maturitu) ničí svou budoucnost.
"Argumentů, proč žádnou nepodkročitelnou laťku nezavádět, je celá řada."
...a uvede jeden. Dohnat a predehnat… Je tam neco dalsiho?
Ja bych mel treba jeden proc jo - rovne sance...
Souhlasím s panem Doleželem.
Každý má právo ucházet se o vzdělání jakéhokoliv rozsahu, ale nemá právo je absolvovat, pokud na ně nemá. Pokud splní kritéria, která zaručí, že je schopen studovat, pak ať studuje. Pokud ne, ať má více času, zopakuje si daný stupeň a teprve pak postoupí výš. Pokud nechce studovat, ať pracuje. Jsou i rozumné výjimky - viz vysokoškolské vzdělání uměleckého směru pro nesporný talent, kde není nutná maturita.
Maturitu dnes dělají i hodně podprůměrní žáci a to je špatné pro úroveň maturitního vzdělání.
Pojem "rovné šance" je z přírodovědného pohledu nesmysl.
Z jazykovědného oxymoron. Druhý největší po "vědeckém konsensu".
Je-li někdo placen za to, aby se tímto zabýval a toto indoktrinoval, měl by se konečně zamyslet nad tím, jaké škody páchá.
Za pravděpodobné to ovšem nepovažuji, jelikož kdo "rovné šance" prosazuje patrně nemá schopnosti na to, aby mu jakákoli šance byla dána.
Mimochodem - v čem se liší "rovné šance" od "všechno je všech"?
Takové myšlenky směřují k jedinému...
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) na tom nevidí nic špatného. „Rodinné zázemí je základ. Když někdo nevede dítě k píli, sebekontrole, schopnosti posadit se k problému, nedá se nic dělat,“ říká. S názorem, že stát je tady mimo jiné od toho, aby dával šanci všem dětem bez ohledu na rodinu, hejtman rozhodně nesouhlasí a nevadí mu ani, že minimální počet bodů u přijímaček vyhodí z kola další zájemce.
Jasně. ČSSD nejdřív zrušila Pedagogická centra v krajích, zavedla zrůdný systém RVP/ŠVP a inkluzi do škol, školství má malý rozpočet a čeští učitelé jsoz nejhůř placeni v EU i OECD. Když šla kvalita vzdělávání prudce dolů, začne to ČSSD svádět na rodinu. Z Česka udělala ČSSD levnou montovnu, ze které 300 miliard ročně uniká v dividendách zahraničí. Musíme asi počkat na to manželství jednopohlavních párů, aby se to zlepšilo.
Divíte se, že ČSSD se potácí na hranici volitelnosti, když její místopředseda a hejtman plácá, co plácá?
J.Týř
Přání demokratické většiny se shoduje s tím, co vyžaduje průmysl? Aha, takže demokratická většina praví, že potřebujeme dělníky k linkám a méně odborně a všeobecně vzdělaných lidí s maturitou? Že ČR bude i nadále montovnou? Doležele sám nevěříte tomu, co píšete. Takže znovu.
Jak vysvětlíme fakt, že podíl nezaměstnaných maturantů je vždy menší než podíl nezaměstnaných absolventů učilišť, BEZ OHLEDU NA TO JAK A JAKÉ UCHAZEČE ŠKOLY S MATURITOU PŘIJALY? Jak to, že máme nejnižší procento žáků všeobecně vzdělávacích škol a lyceí v EU a zároveň se argumentuje tím, že školy "berou každého"? Země v okolí mají děti z vyšším iq? Kotlinka masově blbne?
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) na tom nevidí nic špatného. „Rodinné zázemí je základ. Když někdo nevede dítě k píli, sebekontrole, schopnosti posadit se k problému, nedá se nic dělat,“ říká.
Nice. Takže stát vytvoří ideální podmínky k nefunkčnosti rodin a pak, zřejmě prostřednictvím hejtmana Netolického a průmyslové lobby praví, rodina je základ, mohou si za to děti samy. Narodily se do špatné rodiny.
Nevím co je úkolem hejtmanů. Úkolem učitele je rozeznat a podporovat studijní potenciál každého dítěte, bez ohledu na jeho rodinné zázemí. Stát, pokud není složen z hejtmanů Netolických a vlastníků montoven, ví, že tento přístup má nejen společenský, ale i ekonomický smysl.
"Přání demokratické většiny se shoduje s tím, co vyžaduje průmysl? Aha, takže demokratická většina praví, že potřebujeme dělníky k linkám a méně odborně a všeobecně vzdělaných lidí s maturitou? Že ČR bude i nadále montovnou? Doležele sám nevěříte tomu, co píšete. Takže znovu."
Zajímavé. A proč tedy odcházejí učitelé montovat do Škodovky auta (jak nedávno bylo psáno v článku zveřejněném panem Komárkem i zde na ČŠ)? Ahá, už vím, berou tam dvakrát tolik, co ve škole. Víte co, tajnej? Zeptaj se jich a neotravujou mě. A ČR není zdaleka jen montovnou. Navíc montovna je sprosté slovo jenom pro blbečky, kteří si představujou, jak budeme národem kulturologů, kulturních antropologů, politologů a genderstudies expertů a celý svět nám utrhne ruce. Čili, tajnej, věřím tomu, co píšu, ale vy tomu ne a ne a nerozumíte.
Argumentaci, že nízká motivace dětí v rodinách, je výhradně soukromý problém, bych vcelku čekal od nějakého hloupějšího konzervativního politika z pravicové části spektra. Když to hlásá významný představitel socdem, moc to nechápu. Člověk ostatně nemusí být vůbec nakloněn levici, aby si spočítal základní rovnici: veřejné prostředky, které stát v dohledné době jakoby ušetří tím, že nebude vzdělávat údajně nevzdělavatelné, zaplatí s pravděpodobně s dost velkou přirážkou další generace daňových poplatníků. V zájmu udržení sociálního smíru jí asi nic moc jiného nezbude, protože všichni ti lidé s nízkou kvalifikací budou násobně víc ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností a souvisejícími riziky. Nakonec na tom nevydělá ani ta střední třída, co si to selektivní školství celá ta desetiletí hýčká.
"Jak vysvětlíme fakt, že podíl nezaměstnaných maturantů je vždy menší než podíl nezaměstnaných absolventů učilišť, BEZ OHLEDU NA TO JAK A JAKÉ UCHAZEČE ŠKOLY S MATURITOU PŘIJALY?"
A jak vysvětlíme smrt chodce na přechodu bez ohledu na to, že ho přejelo auto? Tajnej, vopravdu, přestanou "myslet", ju?
Přání demokratické většiny se shoduje s tím, co vyžaduje průmysl a proto/protože odešli učitelé do Škodovky? Ženiální.
Mimochodem, neodešli montovat.
Můžete sám Doležele, montujte, když tak milujete.
"V zájmu udržení sociálního smíru jí asi nic moc jiného nezbude, protože všichni ti lidé s nízkou kvalifikací budou násobně víc ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností a souvisejícími riziky. Nakonec na tom nevydělá ani ta střední třída, co si to selektivní školství celá ta desetiletí hýčká."
O sociálním smíru není diskuse. Společnost potřebuje veřejné školství, které bude neselektivní ve smyslu původu, rasy, náboženského přesvědčení, sociálního původu. To ale neznamená, jak si myslí někteří soudruzi, že bude neselektivní tak nějak celkově, po soudružsku. Naopak, efektivní vzdělávací systém musí být selektivní, jako je selektivní každá efektivní produkce, výroba, proces, ... Celá společnost je založena na dělbě práce, která je sama jedním z nejdůležitějších zdrojů selekce.
Cílem selekce ve vzdělávání není odklonit některé od vzdělávání, ale vybrat ty nejvhodnější ke každému typu vzdělání. Nelze vzdělávat všechny ve všem a ani to nemá smysl. Bylo by to stejné, jako vyrábět všechno všude. Kupodivu to druhé tak nějak i méně nadaní soudruzi pochopili, ale to první tak nějak, jak je to asi moc abstraktní, nebo nevím co, to nějak prostě venkoncem Japonec nakonec, prostě ne a ne do toho velkého kulového nad krkem dostat. Prý nějak, že jako to není to samé a dítě není malý dospělý, nebo tak něco, se nám domnívají, že je argument, nebo co. Ale připadá mi to asi stejný argument, jako bych říkal, že v zimě je zima, protože červen není červenec. Trošku z cesty a mimo mísu - v tomto případě zřejmě záchodovou.
"Přání demokratické většiny se shoduje s tím, co vyžaduje průmysl a proto/protože odešli učitelé do Škodovky? Ženiální.
Mimochodem, neodešli montovat."
Ale tajnej, to nebyla odpověď, nýbrž otázka. Otázku rozeznáte od odpovědi podle toho, že má na konci takovou tu zkroucenou žížalku s bobečkem pod ní. zatímco - a teď pozor, to je důležité - odpověď tam žížalku nemá. Jen ten bobeček.
Pro odpověď jsem vás odkázal na zmíněné bývalé učitele. Umíte číst?
To já nevím, jestli odešli montovat, to jsem se neptal, ale odešli do montovny. Tak věřme, že tam odešli vzdělávat budoucí generace a je vše v pořádku. Podstata toho sdělení vám ale - a divím se sám sobě, že jsem čekal něco jiného - stále zcela uniká. No ale to nevadí. Jiní se snad dovtípili. I nějaká ta zábava je potřeba po dlouhém dni.
KDE JSOU NEBO NEJSOU OSOBNOSTI S ROZUMNÝM NÁZOREM NA KVALITNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSTVÍ?,
Vážím si každého člověka, který se nenechal zastrašit a dotlačit až k prospěchářství nebo autocenzuře. Vážím si každého, kdo vystoupí proti stupiditě (nevědeckému nedostatku zpětné vazby) neoliberální vzdělávací propagandy. Vážím si každého, kdo nepodlehl strachu ze stupidního omílání nesmyslů, kdo nepodlehl cenzuře, která ty nesmysly potlačováním protinázoru podporuje a tím i přiživuje. Vážím si každého, kdo nepodlehl stupidní závislostí platově zubožených učitelů v českých školách na mnohdy hloupě rozdělovaných vzdělávacích dotacích...
...Nevážim si těch, kteří ve věci vzdělávání a školství mlží, klamou, podvádějí, cenzurují, diskriminují atd. tak, že ani poledne nedrží, a ani se u přitom nezačervenají. Nevážím si například bývalé ministryně školství K. Valachové jejího bývalého hlavního poradce Petra Pavlíka a dalších lidí, kteří namísto toho, aby nesli následky za to, čím českému školství ublížili, spíše postupují výše - například v hierarchii ČSSD, ve školské a státní hierarchii.
http://www.ceskaskola.cz/2018/10/deti-se-nauci-jen-to-co-dava-smysl.html#comment-4361808447524266094
Nevážím si předsedy ČSSD Hamáčka, který tzv. hodil politické laso K. Valachové poté, co po podezření z korupce zradila svůj ministerský slib a odstoupila, Nevážím si J. Zimoly, který pro podezření z korupce odstoupil z funkce jihočeského hejtmana, ale v ČSSD povýšil na prvního místopředsedu, Nevážím si místopředsedy ČSSD hejtmana Netolického, který přehlíží vinu ČSSD na ničení školství v Česku a přes nějaké pochybné bodování odpírá dětem dojít ke zkoušce dospělosti.
S tím, že moderní společnost charakterizuje velmi pokročilá dělba práce, jistě netřeba polemizovat. Stejně tak je zjevné, že fungují - ať se nám to líbí, nebo ne fungovat vždy budou - nějaké selektivní mechanismy a že hodně té selekce vykoná v nějaké fázi trh. Potud se asi shodneme. Ale proč by měl stát podporovat myšlenku, že karty jsou rozdané jednou pro vždy a že nejlépe jen ten "přirozený řád věcí" prokopírovat do dalších generací? Nejlépe samozřejmě tak, že té selekci dostatečně brzy pomůžeme... však nástroj na to je, a osvědčený, jmenuje se škola. Ani na to nepotřebujeme vymýšlet drahý private track, všechno to velmi efektivně vyřeší veřejné školství. Můžete stokrát opakovat, že z hlediska původu, rasy či sociálního původu je oficiálně neselektivní. Akorát, že v praxi opravdu všem stejně stejné šance nedává. A jeden z parametrů, který k tomu významně přispívá, jsou různé důmyslné mechanismy uvnitř základního a na vstupu do středního školství.
A proč tedy odcházejí učitelé montovat do Škodovky auta (jak nedávno bylo psáno v článku zveřejněném panem Komárkem i zde na ČŠ)? Ahá, už vím, berou tam dvakrát tolik, co ve škole.
No vida, násobení dvěma pan Doležel, možná, ovládá. Se zlomky a procenty to bude možná horší. Typově: Při šedesáti procentní produktivitě práce máme jen 30% platy proti Německu. Do čích kapes a jak jde ten rozdíl? Jsme nebo nejsme krmelcem zaprodanců a levnou montovnou?
Ale dává všem stejné šance a je spravedlivý. Každý má právo se ucházet o studium na libovolné střední škole a všichni mají stejné podmínky pro úspěch. Vy, a nejen vy, si totiž kolektivně pletete různou pravděpodobnost úspěchu a nerovné podmínky pro úspěch. Ta nerovnost v pravděpodobnosti není dána nerovností podmínek, ale nerovností ve schopnostech, píli, dovendostech, zanlostech, intelektu a dlaších vlastnostech samotných studentů. Jediný zpsůob, jak tuto nerovnost maximálně omezovat (a ona se eliminovat prostě nedá - k velkému žalu nejednoho intelektuálního frustráta) je těm studentům pomáhat při přípravě, věnovat jim čas doučováním, ale nikdy a za žádných okolností ne tím, že pro ně vytvoříme jiné podmínky pro úspěch. To je totiž prostě a jednoduše podvod, ať si to každý okecává jak chce. Je to nejhrubší podvádění úplně všech - těch, kterým ty podmínky neupravíme (protože co když oni trpí zase něčím jiným, co my jen aktuálně neumíme detekovat), ale hlavně těch, kterým ty podmínky upravíme, abychom jim "přivodili úspěch". Prostě a jednoduše, reklama která hlásí, že všichni mají právo na úspěch, je reklama do morků kostí lživá a podvodná. A jediné, nad čím je při jejím sledování nezbytné přemýšlet je, kdo a hlavně proč ji vysílá.
Bravo, diskutovat s vámi je čirá radost. Řekl opomněl jste jen dva drobné detaily a jen jedinou věc jste si přidal (asi aby bylo co kritizovat).
Nikdo tu, pokud jsem si všiml, netvrdil, že je třeba vytvářet různá kritéria úspěchu pro různé skupiny. V konečném důsledku nejde o to garantovat všem právo na úspěch, ale o tom tu píšete jen vy. Takové laciné pokusy o překrucování argumentů si příště nechte pro někoho, kdo vám na to bude lačně skákat.
Poněkud vám uniká, že to "nerovnosti ve schopnostech, píli, dovednostech, znalostech, intelektu a dalších vlastnostech samotných studentů" jsou jen z malé části vrozené. Všichni se rádi ohánějí normálním rozložením inteligence v populaci, ale málokdo k tomu dodává, že ve všech vyspělých zemích se průměrné IQ za posledních sto let významně zvýšilo (a tím i podíl osob, které se mohou zabývat kognitivně náročnějšími činnostmi).
To, zda se z dítka stane gymnazista, nebo učeň, u nás významně modelují sociální, ne biologické procesy. A samozřejmě jedna z možností, jak se k tomu postavit, je ta vaše: prohlásit, že tak to prostě na světě je, nechat to být, případně to ještě nějakou vhodnou formou zabetonovat, aby s tím fakt šlo dělat ještě míň. Anebo si můžete říct, že to pro blaho nás všech není úplně dobré, a to mimo jiné i z ryze ekonomických důvodů (jak jsem naznačoval výše).
Že by bylo sakra těžké s tím hnout, i kdybychom aspoň většinově chtěli, to je zjevné. Tím spíš nevidím důvod, proč teď zavádět nástroje, které situaci prokazatelně zhorší (nebo jste si všiml, že by stát stejně vehementně zaváděl systém adresně podporující slabší děti, kterým to nezaplatí jejich středostavovští rodiče?)
Pane Týři, vy mícháte příliš mnoho věcí dohromady. Nominálně můžete mít i pravdu, ale v paritě kupní síly klidně můžeme být v produktivitě před Německem, viz třeba Disertace.
K činění nějakých závěrů bych být vámi ještě někde našel sektorové rozdělení ekonomiky ČR a ekonomiky Německé. Možná dospějeme k poznání, že Německo je taky montovna, ostatně vyrábí se tam VW, Mercedes, Audi, BMW, spousta strojů, atd. Nevím, co přesně outsourcují z jakých zemí, ale to my také. Navíc nerozumím tomu, čím chcete ty montovny nahradit? Historickými ústavy, kde budou sedět ti "univerzálně vzdělaní" a svět od nás bude kupovat nějaké ideologie? Muzei, festivaly, koncerty a jinými kulturními happeningy? Co budeme tedy vyvážet, když ne stroje? Čím budeme uspokojovat světovou poptávku? To opovrhování montovnami bych čekal od poněkud neostrého tajného ducha, ale od vás spíše ne. Hlavně mi někdo navrhněte, čím se tedy budeme živit, když ne výrobou konkurenceschopných a relativně velmi sofistikovaných strojů.
"Nikdo tu, pokud jsem si všiml, netvrdil, že je třeba vytvářet různá kritéria úspěchu pro různé skupiny."
Nevím, co myslíte tím "nikdo" a tím "tu", ale když si projdete diskuse tak rok, dva zpátky, tak narazíte na mnoho diskusí o tom, jak někteří jsou pečliví a je jim třeba přidat čas, jak někdo je znevýhodněn tím, že má nevzdělané rodiče, nebo tím, že pochází ze sociálně slabého prostředí a tudíž ho nelze měřit "stejným metrem" jako všechny ostatní, atd. ad absurdum. Těch diskusí proběhly mraky nad různými tématy. Tajnej chce upravovat kritéria pro každého individuálně na základě vlastního uvážení jeho revoluční metodou otázek a odpovědí, Lippmann zase nechce měřit, ale chce interpretovat. Když si dáte tu práci, tak tady najdete přehršel různých inspirací pro vytváření všelikerých různých kritérií úspěchu pro různé skupiny.
Vaše vyjádření tedy vnímám tak, že vy zrovna neprosazujete výběrová kritéria různá, ale žádná, jest tomu tak?
Pokud by to vaše "dá se s tím něco dělat" bylo zadarmo, bez nasazení zdrojů a bez negativních externalit, pak si s tím klidně "něco dělejte". Ono to ale zadarmo ani zdaleka není a tím, že to hodláte zavádět, zničíte jiné hodnoty, které jsou dle mého soudu důležitější. Sociální mobilitu vítám, nechci privilegované skupiny na základě obsahu peněženky, nebo velikosti množiny vlivných známých. Odmítám pouze stupidní představu, že lidé jsou při narození stejní a pak jen támhleten může za to, že já neumím tohle, tudlencten může za to, že já jsem nemohl, já jsem nezvládl, já jsem neuměl... Tohle není můj svět. V mém světě je každý za sebe odpovědný sám. Ano, někteří to mají těžší a vždy tomu tak bude. Nechť jim stát pomáhá. Ale pomáhá se naučit chytat ryby, pane kolego-ne, že jim ty ryby bude házet do chřtánu a lovit je budou muset jiní. Proto jsem pro každé doučování, každou pomoc, vše co může pomoci se něco naučit, ale při ověřování všem stejně. A žádné ověřování je devalvace hodnot s obrovskými negativními externalitami, o nichž se nám ještě možná ani nezdá. Ale to už je o tom, jak je kdo schopen vidět důsledky.
"To, zda se z dítka stane gymnazista, nebo učeň, u nás významně modelují sociální, ne biologické procesy."
To jste vzal kde? Jak přesně se měří ty biologické procesy? Nebo vy víte o nějaké studii, kde by dětem nejprve měřili nějaké biologické parametry a pak je zkoušeli vzdělávat různými způsoby a výsledek byl statisticky zpracován? To, že vám vyjde, že nejsilnější v regresní funkci je sociální původ rozhodně neznamená, že "to, zda se z dítka stane gymnazista, nebo učeň, u nás významně modelují sociální, ne biologické procesy.".
Navíc nerozumím tomu, čím chcete ty montovny nahradit? ...
...Hlavně mi někdo navrhněte, čím se tedy budeme živit, když ne výrobou konkurenceschopných a relativně velmi sofistikovaných strojů.
Pan Doležel položil otázku a pak na ni, myslím, sám částečně a správně odpověděl. Živit bychom se měli vlastní konkurenceschopnou prací v podnicích, které neodvádějí v takové míře (300 mld. ročně) svůj zisk (užitek z v Česku vytvořených hodnot) do zahraničí. Tomu napomůže kvalitní vzdělávání, nikoli nahánění dětí do montoven, kde bude potřeba "mizerně placené manuálně orientované pracovní síly" postupně slábnout.
V té disertační práci o třech či čtyřech hospodářských sektorech a o jejich možném budoucím vývoji je hodně zajímavých věcí. I takových, které ukazují, že máme co dohánět. I v kvalitním vzdělávání.
Zpochybňování samozřejmostí vám jde dobře, pane Týř. Snad byste ještě měl sdělit, že vy sám se domníváte, že sociální procesy NEJSOU primárním faktorem v rozhodování, zda se z dítka stane gymnazista, nebo učeň. ////
A nezapomeňte dodat "myslím to vážně". ////
„Všichni se rádi ohánějí normálním rozložením inteligence v populaci, ale málokdo k tomu dodává, že ve všech vyspělých zemích se průměrné IQ za posledních sto let významně zvýšilo (a tím i podíl osob, které se mohou zabývat kognitivně náročnějšími činnostmi).“
Tak na to jsou rozdílné názory, viz například dva odkazy níže. Od 70. let minulého století navíc IQ v populaci klesá.
https://www.reflex.cz/clanek/info-x/50571/nove-vyzkumy-iq-evropanu-klesa.html
http://tn.nova.cz/clanek/dnesni-mladi-jsou-hloupejsi-nez-drivejsi-generace-zjistili-vedci.html
"To, zda se z dítka stane gymnazista, nebo učeň, u nás významně modelují sociální, ne biologické procesy."
I kdybychom dali za pravdu napůl dědičnosti a napůl sociálním faktorům, tak nejsilnější sociální vliv má stejně rodina. Mluvíme tak o sociální dědičnosti.
Na druhou stranu, ohledně biologické dědičnosti: Dítě může být i nemanželské (průzkumy potvrzují, že cca 10% dětí je nemanželských, nicméně neformální odhady jsou i 30%). Tak proč by dva lidé s učňovským vzděláním nemohli mít VŠ vzdělaného potomka, že? Druhá věc: to, že se někdo vyučil, nemusí znamenat, že má nižší inteligenci. Mohly zde působit jiné důvody.
Mýtus, že všichni mohou dosáhnout všeho, pokud se o to budou dostatečně snažit, se rozšířil v západních zemích zhruba od 70. let minulého století. Podle americké studie (odkaz: https://www.apa.org/pubs/journals/releases/bul-bul0000138.pdf ) uveřejněné v prestižním časopise Psychological Bulletin se v současnosti u mladých lidí vyskytuje nárůst duševních poruch, jako jsou deprese, úzkost, sebevražedné sklony apod., zejména v souvislosti s očekáváním jejich okolí stanovovat si příliš vysoké, nerealistické cíle.
Ale no tak... ty procesy jsou přece dávno popsané, například zde: https://www.soc.cas.cz/publikace/tomas-katrnak-odsouzeni-k-manualni-praci-vzdelanostni-reprodukce-v-delnicke-rodine
Mimochodem, předpokládám, že pan Doležel je na základě biologických daností schopen vysvětlit, proč je v ČR všeobecné střední vzdělání v porovnání se zbytkem Evropy tak slabě zastoupené (podobně jako na Slovensku a v Rakousku). Good luck, jsem upřímně zvědav, jak doložíte, že české děti jsou od přírody méně schopné, pilné, dovedné a znalé. Vlastně ani nemusí do těch mezinárodních srovnání. Stačí úplně když stejnou metodou vysvětlí, proč mají děti v Praze výsledky na úrovni Finska a v Karlovarském kraji na úrovni Mexika. To vypadá, že tu vedle sebe žijí málem dva odlišné živočišné druhy.
Nedivím se, že socánkové jdou do kopru. Ale v tomto ohledu má Netolický pravdu: „Rodinné zázemí je základ. Když někdo nevede dítě k píli, sebekontrole, schopnosti posadit se k problému, nedá se nic dělat.“ ////
Stát je tady hlavně kvůli úplně jiným věcem, ale klidně, ať si třeba dává šanci všem dětem bez ohledu na rodinu. Jenže rovnostářští fanatici chtějí, aby stát cílevědomě LIKVIDOVAL náskok, který dětem poskytuje kvalitní rodinné zázemí. ////
Vysvětlení požadavku na tzv. jednotnou maturitu je, myslím, docela jednoduché. Kromě určitého sobectví některých "elitářů" a sociálně inženýrských mágů je to i určitá pohodlnost mocné vysokoškolské lobby. Netušil jsem, že jí začne tak trochu tzv. zobat z ruky i nový ministr školství.
Ti tzv. socánkové (neoliberalismem posedlí špidlosobotkovci) jdou do kopru především proto, že, bohužel nejen ve vzdělávání, prošmelili a prolhali, co mohli, a lidi to prokoukli. S tím tzv koncem levné práce a se lží o školství jako prioritě přišli až když už jom teklo do bot. A i tak jim to i dnes jde "jak psovi pastva.
"Ale no tak... ty procesy jsou přece dávno popsané, například zde..."
Podle té recenze nelze vůbec z knihy vyvodit závěry, které vyvozujete vy. Biologická podmíněnost vůbec nebyla zkoumána, pouze jsou činěny závěry - mnohé pouze na základě rozhovorů. Kniha nakonec klade více otázek, než kolik deklaruje, že jich zodpovídá - čili klasický sociologický "průzkum" - zřejmě, zjevně, možná, snad. Ideologie.
Jen pár úryvků z recenze: "V další kapitole se autor podrobněji probírá nejdůležitějšími teoriemi, zdůvodňujícími reprodukci sociální struktury. Instruktivně rozlišuje autory levicové (zastánce teorie sociální reprodukce, objektivistické paradigma) a autory pravicové (teorie kulturní reprodukce,
interpretativní paradigma). Pro autory levicové je příčinou společenské nerovnosti
školní selekce. Škola je pro ně nástrojem státu sloužícím k socializaci dětí do tříd, z nichž pocházejí. Pro autory pravicové je školní selekce naopak spíše důsledkem společenské nerovnosti."
"Z jeho vlastní analýzy vzdělanostní mobility a deskriptivních údajů vyplývá, že souvislost mezi vzděláním otce a vzděláním jeho potomka se trvale oslabuje již od
konce druhé světové války."
"V našem případě se celkový obrázek vzdělanostní reprodukce českých dělníků jeví tak, že sice jsou znevýhodněni svým nízkým materiálním a kulturním statusem a z toho vyplývající negativní školní selekcí, že však na tuto situaci nereagují aktivně, tedy motivováním svých potomků k vysokým školním výkonům, ale naopak naprostým odmítnutím školního systému zásluh."
"Jejich nízké vzdělanostní aspirace, jejich materialisticko-utilitaristická životní orientace a nízké povědomí o významu vzdělání v životě jsou zjevnou příčinou přetrvávající intergenerační reprodukce nízkého vzdělání. Jestliže nepovažují vzdělání za jeden ze svých životních cílů, je to reakce na skutečné bariéry v přístupu ke vzdělání, nebo tyto bariéry neexistují a jsou Jaké jsou však důvody tohoto jejich jednání? Proč jsou jejich aspirace takové, jaké jsou, proč jsou tak nízké?
jen převlečenými negativními postoji dělníků ke vzdělání? Lze vůbec zlomit vliv rodiny a hodnot rodičů na dosažené vzdělání dítěte? Lze ho vyvážit působením školy? Proč je působení třídní „kultury“ v čase tak stabilní? To je jen zlomek z otázek, jejichž zodpovězení se sociologie vzdělání zřejmě ještě dlouho nedočká."
Nerozumím z čeho jste konkrétně vycházel ve svém tvrzení, že: "To, zda se z dítka stane gymnazista, nebo učeň, u nás významně modelují sociální, ne biologické procesy."
Mohl byste uvést odkaz na skutečný statistický výzkum, kde by byl porovnán vliv biologických a sociálních vlivů? Ty položené otázky: Jaké jsou však důvody tohoto jejich jednání? Proč jsou jejich aspirace takové, jaké jsou, proč jsou tak nízké? mohou mít odpověď právě v biologických procesech (sic). Lidé aspirují pouze na to, co dokáží vnímat. Vysoká míra abstrakce je dostupná pouze lidem s vyšším intelektem.
"Mimochodem, předpokládám, že pan Doležel je na základě biologických daností schopen vysvětlit, proč je v ČR všeobecné střední vzdělání v porovnání se zbytkem Evropy tak slabě zastoupené (podobně jako na Slovensku a v Rakousku). Good luck, jsem upřímně zvědav, jak doložíte, že české děti jsou od přírody méně schopné, pilné, dovedné a znalé."
Nic takového pan Doležel netvrdil. K tomu stačí vyšší nároky na SŠ studium.
"Poněkud vám uniká, že to "nerovnosti ve schopnostech, píli, dovednostech, znalostech, intelektu a dalších vlastnostech samotných studentů" jsou jen z malé části vrozené. Všichni se rádi ohánějí normálním rozložením inteligence v populaci, ale málokdo k tomu dodává, že ve všech vyspělých zemích se průměrné IQ za posledních sto let významně zvýšilo (a tím i podíl osob, které se mohou zabývat kognitivně náročnějšími činnostmi)."
Intelekt, obzvláště ten vrozený, jest vrozený, podobně jako celá řada morálně volních vlastností, empatie, emocionality, apod. Vedou se spory o tom, do jaké míry jsou podmíněné dalšími vlivy z prenatálního a ranně postnatálního období. Samozřejmě, určitými procesy můžete ty clastnosti u člověka potlačovat, nebo doslova ničit. Černobílou i barevnou televizi můžete rozbít. Co se vám ale nikdy nepodaří je to, aby vám ta černobílá hrála barevně.
Vám zřejmě uniká zcela zásadní rozdíl mezi "vrozený" a "dědičný". Vaše (navíc obecně nepravdivé) tvrzení o růstu průměrného intelektu v čase, vůbec nesouvisí s tím, zda jsou některé vlastnosti člověka vrozené, ani s tím, jakou měrou ovlivňují vzdělanostní mobilitu.
"Stačí úplně když stejnou metodou vysvětlí, proč mají děti v Praze výsledky na úrovni Finska a v Karlovarském kraji na úrovni Mexika. To vypadá, že tu vedle sebe žijí málem dva odlišné živočišné druhy."
Tvrdíte, že Finové jsou málem jiný živočišný druh, než Mexičané?
Na tom není moc co vysvětlovat. Změřte si průměrný intelekt v Praze a v Karlovarském kraji, podívejte se na jejich rozložení a porovnejte je.
"Pojem "rovné šance" je z přírodovědného pohledu nesmysl.
Z jazykovědného oxymoron. Druhý největší po "vědeckém konsensu"."
Pokud je to reakce na mne, pane Pelikane, tak spojeni "rovne sance" jsem pouzil hlavne proto, ze Respekt ho ma obvykle "plnou hubu"... Jinak jsem mel na mysli to, aby treba zajemce o gymnazialni stadium z region, kde je vyssi previs mist nad poctem zaku (takze by stacila treba 20%-ni uspesnost v testu) nebyl zvyhodnen proti diteti z jineho regionu, kde je vyrazny previs uchazecu (a je nutno ziskat treba strasne vysokych 30 %).
A protoze, jak spravne zaznelo v diskuzi, mezi kraji jsou rozdily jak v "inteligenci" deti, tak i ve structure stredniho skolstvi, zavedeni jednotne hranice pomuze pripadne rozdily pomoct vyrovnat. Lepe nez treba navyseni mist na gymnaziich v Usteckem a Karlovarskem kraji treba na uroven Prahy...
"Vaše (navíc obecně nepravdivé) tvrzení o růstu průměrného intelektu v čase, vůbec nesouvisí s tím, zda jsou některé vlastnosti člověka vrozené, ani s tím, jakou měrou ovlivňují vzdělanostní mobilitu."
Růst průměrného intelektu v čase je doložen ve všech vyspělých zemích, které mají pro mezigenerační srovnání dostatečně dlouhé řady dat. Že to souvisí se vzdělávací mobilitou je zcela zřejmé.
Netvrdím, že Mexičané a Finové jsou jiný živočišný druh (nadsázku snad navzdory své duševní omezenosti ještě poznáte, ne?). Snažím se vám jen ukázat, jak blbý je váš předpoklad, že v Praze žijí lidé dědičně předurčení k tomu být vzdělanostní elitou, zatímco na Karlovarsku jsou dědičně předurčeni k vyučení a práci u pásu. Znáte nějaký výzkum, který by dokládal to, co tvrdíte?
Kdyby ten "váš svět" fungoval i jinde než ve vaší hlavě, v Americe by černoši ještě dřeli na plantážích a u nás by sedláci jezdili orat na panské lány.
¡Viva la relovolución!
Můj čas je příliš drahý na to, abych ho trávil vysvětlováním někomu, kdo není schopen racionálně uvažovat a činí jednu chybu v uvažování za druhou, nicméně pro tuto diskusi to ještě vydržím.
1) "Růst průměrného intelektu v čase je doložen ve všech vyspělých zemích, které mají pro mezigenerační srovnání dostatečně dlouhé řady dat. Že to souvisí se vzdělávací mobilitou je zcela zřejmé. "
Paní Brandtnerová vám výše poslal odkaz na opačné tvrzení. Nic takového, jako píšete, doložené není a už vůbec ne ve všech vyspělých zemích. Vaše tvrzení je vyloženě politicko-marketingového typu. Stejně tak jakási zřejmost souvislosti se vzdělanostní mobilitou. Zřejmé je vše tak možná pro vás a pro tajnýho.
2) "Snažím se vám jen ukázat, jak blbý je váš předpoklad, že v Praze žijí lidé dědičně předurčení k tomu být vzdělanostní elitou, zatímco na Karlovarsku jsou dědičně předurčeni k vyučení a práci u pásu. Znáte nějaký výzkum, který by dokládal to, co tvrdíte?"
Nic takového nikdo netvrdí. Já jsem pouze řekl, že rozdělení intelektu v Praze a v Karlovarském kraji bude statisticky signifikantně odlišné. Z toho nevyplývá, že: "v Praze žijí lidé dědičně předurčení k tomu být vzdělanostní elitou, zatímco na Karlovarsku jsou dědičně předurčeni k vyučení a práci u pásu". Ono to funguje tak, že do Prahy se lidé stěhují za více kvalifikovanými profesemi, kde je obecně potřeba více abstraktního myšlení. Dědičnost v tom hraje spíše menší roli. Podle nejnovějších výzkumů je korelace mezi intelektem rodiče a dítěte asi jen okolo 0.35. Proto také propaguji systém založený na selekci podle schopností a morálně-volních vlastností a ne podle původu.
"Kdyby ten "váš svět" fungoval i jinde než ve vaší hlavě, v Americe by černoši ještě dřeli na plantážích a u nás by sedláci jezdili orat na panské lány."
Nebudu vám to hledat, ale podívejte se na nějaké statistiky nezaměstnanosti, průměrné inteligence, průměrného příjmu, průměrného vzdělání a také rozložení toho vzdělání po oborech napříč jednotlivými rasami a národy. S vaším sluníčkovým rovnostářským světem to asi dost zahýbá. I když vy si to vysvětlíte zase po svém. Snad alespoň to, že černoši jsou v průměru tmavší, než běloši, popírat nebudete. Nebo, že by to bylo také podmíněné socio-kulturními návyky? u vás je možné všechno.
Pardon, zprávy z TV nova jsou pro mě jako zdroj informací stejně zcela irelevantní. Zde reprezentativní shrnutí výzkumů za posledních 30 let na téma zvyšování IQ (vydáno 2012):
https://www.amazon.com/Are-We-Getting-Smarter-Twenty-First/dp/1107609178
Samozřejmě, že se do Prahy stěhují lidé za vysoce kvalifikovanými profesemi. Ale jak to souvisí se vzděláváním dětí na základních a středních školách v Karlovarském kraji? Děti v tomhle věku se masivně za vzděláním nestěhují, zpravidla chodí do školy někde v dosahu svého bydliště. Pokud nechcete tvrdit, že tam jsou děti k nižšímu vzdělávání předurčeny biologicky, lze těžko obhajovat systém, který je prakticky směřuje k nižšímu vzdělání (ano, formálně se jejich šance mohou jevit jako rovné - ale jen někomu, jako jste vy).
Zbytkem vašich blábolů už se nebudu zabývat, neboť nic z toho se ani nenamáháte doložit. Ostatně nepíšu tu odpověď pro váš technokratismem postižený mozek, ale pro ty, kteří by eventuálně chtěli vést skutečnou na argumentech založenou diskuzi.
Pane Doležele, to, co tu blábolíte o jakési genetické nadřazenosti pražáků apod., vám možná opravdu dost vynáší tam, kde pracujete. Neznamená to ale, že máte pravdu. Je mi vás s tou vaší černobílou televizí líto.
Kdybyste si dal tu práci, a nesoudil vše povrchně, tak byste si přečetl, že těch prací na téma vývoje intelektu v čase jsou mraky. Některé se závěrem, že se průměrné IQ zvyšuje (Flynnův efekt) a jiné to naopak popírají. V paní Brandtnerovou vloženém odkazu jde například o práci evropských psychologů pod vedením Michaela Woodleyho. Ta tvrdí, že se naopak průměrná hodnota IQ v čase snižuje. Výsledek - rozhodně není nic zřejmé. Jedná se spíše o metodiku a není to rozhodně tak jasné, jak se snažíte prezentovat a ještě tomu přisuzovat nějaké své samoteoretické interpretace, že to údajně má mít příčinnou souvislost se školním vzděláváním. Nechápu ale, jak toto souvisí s původním tématem.
"Samozřejmě, že se do Prahy stěhují lidé za vysoce kvalifikovanými profesemi. Ale jak to souvisí se vzděláváním dětí na základních a středních školách v Karlovarském kraji?"
No, to já nevím, jak to souvisí. Karlovarský kraj jste sem zatáhl vy. Já jsem pouze tvrdil, že vzdělanostní předpoklady jsou v zásadních rysech vrozené. Lidé jsou předurčeni svými vrozenými dispozicemi a nevidí to pouze zanícení ideologové, kteří, když už to jinak nejde, vyloučí vědecké zkoumání, aby se náhodou na něco nepřišlo. Ostatně Komárek už určil, která témata a které názory nepatří do slušné společnosti. Je fuk, jak to je, že jo. Pravda nikoho nezajímá. Podstatné je, co je slušné a co je neslušné. A to určujeme my - Strana. Přecéééé. To, že jsou lidé předurčeni ale neznamená, že jsou předurčeni svým původem, protože dispozice, byť jsou dědičné, se mohou velmi výrazně od předků lišit. A to je jeden z důvodů pro to, abychom měli vzdělávací systém veřejný a ne soukromý - privatizovaný. Nadané děti by nemusely dostávat patřičnou péči jen proto, že jsou z chudých rodin. A to já zásadně odmítám, protože to je do nebe volající plýtvání a z pohledu mého přesvědčení je to také v nějakém smyslu nespravedlivé. Nedělit děti do vzdělávacích drah na základě jejich schopností je rovněž plýtvání. Podobné tomu, jako šoupnout neurotika do řízení letového provozu, idiota nechat řídit jadernou elektrárnu a génia nechat kopat chodníky.
Já jsem doučoval mraky dětí matematiku. Někde to bylo, někde to nebylo a kdybych se rozkrájel, tak se to tam prostě nenarodilo. Ti mesiáši, kteří se snaží předstírat, že to oni jsou těmi, kteří najednou zčista jasna svými převratnými novými metodami typu HM a já nevím co ještě, z těch kognitivně méně nadaných udělají ty VŠ profesory jaderné fyziky, jsou jednoduše lháři. Řekne vám to drtivá většina zkušených učitelů. To jen ti, co nikdy neučili, ale zato mají tu správnou politicko-aktivistickou víru, nás oblažují svými revolučními a alternativními řešeními, které jako mávnutím kouzelného proutku udělají z idiota génia. Jak jsem psal, pomáhejme těm slabým, ale netvařme se, že nejsou slabí, nebo že z nich slabé činí to, že se ověří, že jsou slabí. To je stejně dementní logika jako s tím dědou z Básníků, který byl zdravý do té doby, než si změřil tlak.
Pane Týři, nikdo nic o genetické nadřazenosti Pražáků nenapsal. Zkuste se naučit rozumět psanému textu, než začnete pouštět žluč.
Všude v civilizovaném světě politici aspoň verbálně vyjadřují lítost nad tím, že společnost není vždy schopná správně ocenit potenciál mladých lidí a že zejména talenty dětí z chudých rodin pak často přijdou vniveč. Všude v civilizovaném světě si aspoň uvědomují, že to je problém, a snaží se to nějak řešit. Jen u nás vedeme absurdní debatu o tom, jak nejlépe zamezit lidem ve vzdělání, protože přece předem víme, "že na to má" jen taková nebo onaká část populace. Spíš než rozvíjet potenciál lidí chceme chránit čistotu vzdělávacího systému. Je to zcela zvrhlé.
"Já jsem pouze tvrdil, že vzdělanostní předpoklady jsou v zásadních rysech vrozené. Lidé jsou předurčeni svými vrozenými dispozicemi a nevidí to pouze zanícení ideologové, kteří, když už to jinak nejde, vyloučí vědecké zkoumání, aby se náhodou na něco nepřišlo."
Jednak si v různých částech argumentace protiřečíte, jednak jste nenabídl vůbec žádné doklady pro svá tvrzení.
Váš krevní tlak a "homeostatický koeficient" jsou v pořádku, pane Doležele?
Pokuste se udržet nějakou základní argumentační linku a nekličkovat jak vyplašený zajíc:
"[R]ozdělení intelektu v Praze a v Karlovarském kraji bude statisticky signifikantně odlišné." Předpokládám, že máte na mysli dospělou populaci, pro kterou nepochybně platí, že "do Prahy se lidé stěhují za více kvalifikovanými profesemi, kde je obecně potřeba více abstraktního myšlení". A je tedy pravděpodobné, že tihle lidé budou v regionech trpících vystěhovalectvím (typicky Vary a Ústí) chybět.
Současně tvrdíte:
"[V]zdělanostní předpoklady jsou v zásadních rysech vrozené"
a
"Dědičnost v tom hraje spíše menší roli. Podle nejnovějších výzkumů je korelace mezi intelektem rodiče a dítěte asi jen okolo 0.35"
Když jsem se vás zeptal, jak si vysvětlujete tak propastný rozdíl ve vzdělávacích výsledcích dětí v Praze a v Karlovarském kraji, odkázal jste mě na rozdíly ve statistickém rozložení intelektu v obou regionech v důsledku mobility. Následně jste významnou souvislost mezi vrozenými studijními předpoklady rodičů a dětí popřel. Takže proč jsou na tom teda ty děti na západě Čech tak špatně? Možná by to mohlo mít nějakou souvislost se sociálními dispozicemi toho regionu.
Zároveň tvrdíte, že potřebujeme veřejné školství, protože jinak by "nadané děti nemusely dostávat patřičnou péči jen proto, že jsou z chudých rodin."
Nevšiml jste si, chlape, že přesně to se krucinál děje??????
Že jsme náš systém veřejného základního školství s tichým souhlasem státu nechali prolézt tržními mechanismy, které některé jeho části privatizují? Neslyšel jste nikdy o ohromném byznysu s přípravou na přijímací testy na víceletá gymnázia a nyní i na ostatní maturitní obory, které ještě zvýrazňují existující dělicí linie mezi vzdělávacími aspiracemi dětí z různých společenských vrstev?
Jste opravdu tak hloupý, nebo jen tak úspěšně zavíráte oči před tím, co vaše ideologie odmítá vzít na vědomí?
Na tohle už nemám nervy.
Pane Petře, když se někdo narodí s vrozeným nízkým intelektem, jak z něho vzdělávacím systémem vytvoříte kandidáta Nobelovy ceny?
V mé části rodiny jsem prvním úspěšným absolventem VŠ. Otec měl večerní průmyslovku a la Mareček a matka jen základní vzdělání. Pocházím z kraje relativně chudého - žádná Haná, nebo vinařské oblasti. Ale když jsem si odpracoval své denní povinnosti na malém hospodářství typického moravského "kovozemědělce", trávil jsem většinu času četbou knih, které jsem si půjčoval prakticky zadarmo ve veřejné knihovně. 20 knih, které jsou požadovány po maturantech za 4 roky, jsem běžně zvládal za měsíc.
Vyprávějte mi ještě chvilku o sociální předurčenosti.
Prostě jsem mě mozek, který prahnul po vědomostech.
A jiné zase zajímalo, jaké má učitelka spodní prádlo a komu už uzrály třešně tak, aby se daly krást.
Dnes ti, jako jsem byl já, hledají na internetu návody na práci s Arduinem a ti druzí on-line hry a porno. A na tom žádný vzdělávací systém nic nezmění.
V ČR nikdo nikomu ve vzdělání nebrání a vzdělávací systém už vůbec ne.
Ano, někdo se narodí do prostředí, které vzdělávání nepřikládá větší význam, nežli schopnost spočítat si výši podpory a umět se podepsat.
Ale každý, kdo se skutečně vzdělávat chce, si k tomu cestu najít může. A většinou i ve škole narazí na učitele ochotné pomoci i nad rámec svých povinností.
Nezabraňujeme a systémově jsme ani nikdy žádným občanům, či členům minorit nezabraňovali studovat, jak tomu v některých "civilizovaných zemích" bylo ještě ve velmi nedávné době. Dokladem je už jen fakt, že například podíl negramotných osob v romském etniku byl u nás donedávna jedním z nejmenších na světě.
Někde holt vyjadřují "verbálně lítost", zatímco u nás se reálnou prací učitelů onen potenciál mladých lidí zachycoval a podporoval. Talenty ze sociálně slabých rodin se vzdělávaly ve stejně kvalitním prostředí jako děti milionářů.
Alespoň do nedávna tomu tak bylo.
Ne snad, že by nebylo co zlepšovat.
Ale přinejmenším nemusí být u nás středoškolák atletickým talentem, aby měl vůbec šanci dostat se na vysokou školu, ani si nemusí vydělávat na studium po večerech třeba jako barman. Jako jinde v tom "civilizovaném světě".
Ale pokud si někdo myslí, že když žák není schopen zvládnout ZÁKLADNÍ učivo ZŠ, pak že tím, co ho především omezuje ve vzdělání, jsou přijímací zkoušky, tak je to s prominutím magor.
Obzvláště v době, kdy kapacita maturitních oborů je ještě leckde větší, nežli počet vycházejících žáků.
Například všechna gymnázia v mém okrese poskytují bezplatně přípravné kurzy k přijímacím zkouškám a na víceletá gymnázia mají méně uchazečů, nežli volných míst.
Ten, kdo neumí malou násobilku nemá co dělat na maturitním oboru.
Ať se ji doučí a zkusí to příští rok znovu. Se sociální spravedlností a byznysem ve školství to nemá společného ani ň.
"Všude v civilizovaném světě politici aspoň verbálně vyjadřují lítost nad tím, že společnost není vždy schopná správně ocenit potenciál mladých lidí a že zejména talenty dětí z chudých rodin pak často přijdou vniveč. Všude v civilizovaném světě si aspoň uvědomují, že to je problém, a snaží se to nějak řešit. Jen u nás vedeme absurdní debatu o tom, jak nejlépe zamezit lidem ve vzdělání, protože přece předem víme, "že na to má" jen taková nebo onaká část populace. Spíš než rozvíjet potenciál lidí chceme chránit čistotu vzdělávacího systému. Je to zcela zvrhlé."
Ale my nevedeme debatu o tom, jak zabránit někomu ve studiu, obzvláště ne na základě sociálního statusu. To je právě ta obrovská výhoda centrálně hodnocených ověřovacích metod, že se nedívají na to, jakou má kdo barvu, jakého má tatínka, jak je oblečený, jestli nemá vlivného strýčka, ale dívají se na to jediné, co je pro efektivitu využití lidského potenciálu nejdůležitější - na znalosti a schopnosti. I kdybych připustil, že se to dělá blbě, tak stále ta základní idea je správná a "to mně žádnej nevymluví" (jak pravil kolega Švejk). Zvrhlost z toho dělají lidé, jako jste vy, kteří pod tíhou své levičácké ideologie, která nemá oporu v empírii, nasazují nejrůznější vyrovnávací mechanismy, zakazují ověřování, zakazují zpětnou vazbu a aplikují jiné principy sociálního inženýrství v marné naději, že "vono to jednou barevně hrát musí". Problém se začleněním Romů se řeší možná dvěstěpadesát let, možná i mnohem déle, ale výsledek v nedohlednu. Sociální inženýři za dvěstěpadesát let nepochopili, že všechno se nedá řídit. Že existují také proměnné v systému zcela exogenní. Cílem není a nemá být čistota vzdělávacího systému, ale efektivní vzdělávání. Stejně jako dělba práce není snahou o čistotu výdělečných mechanismů, ale o co nejmenší nesmyslné plýtvání.
Chceme rozvíjet potenciál lidí. Ale když u někoho ten potenciál nerozvineme za 10 let studia ani na roznásobování závorek, tak prostě už neinvestujeme dalších deset let v marné naději, že na konci budeme umět vyřešit Navier-Stokesovy rovnice. Zkrátka, jak údajně řekl Albert Einstein - hloupost je očekávat, že když dvakrát udělám totéž, tak dostanu pokaždé jiný výsledek. Když někdo nezvládl základy, nemá smysl se tvářit, že budeme rozvíjet potenciál ve složitějších operacích. To je čiré bláznovství, nebo spíše čirá hloupost.
"Jednak si v různých částech argumentace protiřečíte, jednak jste nenabídl vůbec žádné doklady pro svá tvrzení."
To, že mi nerozumíte, neznamená, že si protiřečím. Zatím jste předvedl několik nepochopení psaného textu a několik zcela chybných úvah. Pokud se místo hodnocení zeptáte, tak dostanete vysvětlení.
Doklady pro co? To, že mají černoši nižší průměrný intelekt, to je potvrzeno mnoha studiemi z dob, kdy to ještě nebylo zakázáno měřit. Ano, můžeme se, podobně jako u víry v Boha, donekonečna bavit o tom, jestli to je dáno biologicky, nebo jestli to je dáno jakýmisi neviditelnými "sociálními procesy". To je nefalsifikovatelná víra. Já vycházím ze zkušeností a z podobných výzkumů. Netvrdím, že to tak je u každého jednotlivého člověka, ani že z toho plyne, že by nějaká rasa, či národ byly podřadné. Ten umí to a ten zas tohle. Lidé jsou různí a je to dobře. Víra v to, že všichni mají stejný potenciál a když se to neprojevuje, je to nějakou chybou v "sociálních, či kulturních procesech", je víra slepá. Každý člověk má jiný potenciál a každý má jiné limity. Já například vím zcela jistě, že nikdy nevyřeším Riemannovu hypotézu, protože prostě mé schopnosti abstrakce jsou na to příliš omezené. Znám ale mnoho lidí, jejichž schopnosti abstrakce jsou ještě mnohem omezenější a nestačí ani na základní abstraktní operace - resp. nejsou je schopni provést bez zásadních chyb. Tvářit se, že tomu tak není, může možná nějaký umělec, literát, nebo gender specialista. Já si to v matematice dovolit nemohu a jsem přesvědčen, že většina učitelů matematiky své žáky zná a ty limity dokáže odhadnout.
"Váš krevní tlak a "homeostatický koeficient" jsou v pořádku, pane Doležele?"
Možná se vám to bude zdát navýsost podezřelé, ale já se neměřil.
"Když jsem se vás zeptal, jak si vysvětlujete tak propastný rozdíl ve vzdělávacích výsledcích dětí v Praze a v Karlovarském kraji, odkázal jste mě na rozdíly ve statistickém rozložení intelektu v obou regionech v důsledku mobility. Následně jste významnou souvislost mezi vrozenými studijními předpoklady rodičů a dětí popřel. Takže proč jsou na tom teda ty děti na západě Čech tak špatně? Možná by to mohlo mít nějakou souvislost se sociálními dispozicemi toho regionu."
Samozřejmě, že to má souvislost se sociálními dispozicemi toho regionu a to má zase souvislost se sociální mobilitou a ta zapříčiňuje i velké rozdíly v rozdělení intelektu v populaci. Pokud si to někdo vysvětlil tak, že Pražáci jsou geneticky předurčeni vládnout, tak to asi neumí číst. Ze zkušenosti bych řekl, že velká část velmi inteligentních lidí žijících v Praze pochází z jiných regionů. Jenže toho matematika, fyzika, technika ta Praha, nebo Brno přitáhnou, protože na vesnici prostě nenajde odpovídající uplatnění, zatímco toho dělníka, nebo zemědělce ne. Ten nemá důvod se někam stěhovat. No a tak pochopitelně ty bohatší regiony přitahují lidi s vyšším intelektem. Důležité je si alespoň připustit možnost, že sociální dispozice nejsou zdrojem pro aspirační, intelektové, kognitivní a jiné rozdíly, ale jedním z jejich důsledků.
"Nevšiml jste si, chlape, že přesně to se krucinál děje??????
Že jsme náš systém veřejného základního školství s tichým souhlasem státu nechali prolézt tržními mechanismy, které některé jeho části privatizují? Neslyšel jste nikdy o ohromném byznysu s přípravou na přijímací testy na víceletá gymnázia a nyní i na ostatní maturitní obory, které ještě zvýrazňují existující dělicí linie mezi vzdělávacími aspiracemi dětí z různých společenských vrstev?"
Ale nezvýrazňují. My máme jeden z nejméně sociálně selektivních vzdělávacích systémů. Tyhlety pohádky o přípravách na testy jsou jako pěkný, ale i když na to nemáte, pořád máte zdarma knihovny, zdarma můžete využívat doučování v mnoha školách. Možná na to doplatí průměrní z chudých rodin, kteří budou přeskočeni těmi průměrnými z bohatších ordin. Ano, to je určitá nespravedlnost, ale to mě opravdu tak netrápí. Pro mě je podstatné, aby na to nedopláceli ti nadaní. A to se u nás prostě neděje. Že se někdo nemohl připravit na přijímací zkoušku z matematiky, protože nemá na přípravu, je pro mě pouhá výmluva. Laciná výmluva líných a neschopných. Tím mě opravdu nedojmete. Je to o vůli a píli.
"My máme jeden z nejméně sociálně selektivních vzdělávacích systémů."
Hahahahahahahahahahahahahahaha
Veškerá dostupná evidence svědčí o pravém opaku. Ale jinak samozřejmě lze teoreticky i bílou zeď označit za černou.
Další debata za mě už nemá smysl. Melete pátý přes devátý a absolutně vás netrápí, že vaše argumentace nedrží pohromadě, ani když si argumenty upravujete v rozporu s fakty. Ale aspoň je ta vaše "metoda" z vašich vyjádření pěkně vidět.
"Váš krevní tlak a "homeostatický koeficient" jsou v pořádku, pane Doležele?"
Možná se vám to bude zdát navýsost podezřelé, ale já se neměřil.
Aha. :)))
“Pardon, zprávy z TV nova jsou pro mě jako zdroj informací stejně zcela irelevantní.”
Pane Petře, sledovala jsem informativní hodnotu textu. V článku jsem nenašla nic závadného. Nemůžu tušit, že nemáte rád TN Nova. Odkaz jsem uvedla proto, abych nemusela informace sama vypisovat do příspěvku, je to jednodušší a pro mě mnohem rychlejší.
Pro vás tedy doplňuji ještě základní informace z Wikipedie:
„Flynnův efekt . Průměrné hodnoty IQ ve společnosti neustále stoupají, přibližně o tři body za deset let. Ne všechny součásti inteligenčních škál však zaznamenávají růst, některé zůstávají s přibližně totožnou hodnotou po desítky let. Tento fenomén se nazývá Flynnův efekt. Není dosud jasné, zda jeho příčiny leží ve skutečně se zvyšující inteligenci lidské společnosti(ať již díky intenzivnějšímu vzdělávání,[4] nebo díky lepší výživě či dědičnosti), či jinde. Další možné důvody tohoto navyšování mohou být metodologické změny v testování IQ a větší obeznámenost lidí s druhem úkolů, jaké se vyskytují v IQ testech. Nicméně jiní badatelé, vycházející ze vztahu mezi inteligencí a reakční dobou, tvrdí, že inteligence v posledních přibližně 100 letech klesá.[5] Takové pojetí sice není odbornou vědeckou komunitou obecně přijímáno[6], nicméně v posledních desetiletích byl pozorován částečný pokles v řadě západních zemí, například Norsku[7], Francii[8], Německu a Rakousku[9] či Dánsku[10]. V Česku, u žáků posledních ročníků základních škol, byl průměrný přírůstek IQ mezi 70. roky a současností (rok 2016) podle různého typu inteligenčního testu 2,3–4,2 bodů IQ za deset let. [11] “
https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligen%C4%8Dn%C3%AD_kvocient
Dále jsem vám vyhledala alespoň dvě kritické citace ze seriózních zdrojů:
„Flynnův efekt - mýtus nebo realita? Flynnův efekt (Flynn effect) je nárůst průměrného skóre na stupnici IQ v inteligenčních testech rovnající se přibližně 0.33 bodů inteligenčního kvocientu za rok. Dokud nebudou sesbírána nová data nebo dokud nebudou starší údaje použity nově a neobvykle, ponechá si Flynnův efekt svoje postavení jako zajímavé leč stále nevysvětlitelné kuriozity v dějinách testování inteligence.“
https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/974410
„Verí (Flynn), že skóre v IQ testoch je zo 75 % ovplyvnené výchovou a z 25 % genetikou. Dnes štúdie samozrejme v rozpore s týmto poukazujú na vysokú koreláciu medzi hodnotami IQ u identických dvojčiat, ktoré nevyrastali spolu ako u tých, ktoré vyrastali v jednej domácnosti.“
http://casopis.mensa.cz/veda/jsme_chytrejsi_nez_nasi_predkove.html
Nakonec jeden zajímavý základní rozbor problematiky. Je zde odkaz na další kritickou studii:
https://roklen24.cz/a/SqYh2/podle-vedcu-jsou-lide-cim-dal-tim-hloupejsi-kdo-za-to-muze
Ještě dodávám, že souhlasím se závěrem, který výše napsal pan Doležel:
„Výsledek - rozhodně není nic zřejmé. Jedná se spíše o metodiku a není to rozhodně tak jasné, jak se snažíte prezentovat a ještě tomu přisuzovat nějaké své samoteoretické interpretace, že to údajně má mít příčinnou souvislost se školním vzděláváním.“
Co se týče rozvrstvení obyvatelstva v ČR: Velkou roli hraje i genetický původ. Mám zkušenosti, že například děti s germánským původem mají poněkud jiné vzdělávací předpoklady, a tudíž i potřeby, než ty s ryze slovanským. Myšleno obecně. Nepíšu lepší, píšu jiné. (Co je lepší, může být relativní. Nést velkou zodpovědnost nebo si odpracovat osm hodin, pak mít volno a čistou hlavu?) Samozřejmě původních etnik je tady promícháno mnohem více. Dosahují určité úrovně civilizačního vývoje. (Opět se můžeme ptát, co je lepší: přírodní nebo civilizovaný?) Ale nelze lámat dědičně danou přirozenost, která se samozřejmě v čase může vyvíjet, měnit, ale nikoliv skokově a násilně. Důsledek na konci věty napsaného viz například genocida ve Rwandě. Což je ještě o dost horší případ než místní, naštěstí již zavržený, socialismus. Takže samozřejmě nikoho předsudečně nezařazovat (jak už jsem trochu naznačila výše, s geny to nemusí být vůbec jednoduché; a kdo z nás navíc zná svůj genetický původ?), ale snažit se naopak o rovnostářství je nesmysl. Rovnoprávnost plně postačí.
Jejda, paní Brandtnerová, to jste se nám maličko minula v čase... tak asi o 80 let. Jako tehdá na tom v rajchu dost ujížděli, to je fakt.
Věřím jen, že mezi děti vás moc nepouštějí, to by bylo i pro otrlého cynika trochu scary.
To, že inteligence lidí je dána do určité míry genetickými, z větší zčásti však rodinnými a společenskými vlivy, mezi něž významně patří i školní vzdělávání a výchova, je nesporné. Problém nastává tehdy, když se někdo s černobílým viděním prohlásí za vývojáře barevné televize. Nemyslím tím teď ani zdaleka jen pana Doležela. Myslím tím například i nicka Petra nebo jistého Petra Pavlíka, který poté, co pošramotil školství v Česku, významně povýšil v ČSSD a napomohl její historické volební prohře. Pardon - odrazu o bahnitého dna. Ten rajch nicka Petra a bahno Petra Pavlíka mi, nevím proč, zavánějí poněkud podobně.
J.Týř
Pane Petře, když dojdou argumenty, je čas přejít na urážky, že? Obvyklá strategie některých zdejších diskutujících… Vy si nám tady pletete vědu s pseudovědou. Na to, koho bych nepouštěla k dětem, mám tudíž úplně jiný názor. A raději nebudu vyřizovat vzkaz genetikům a antropologům, že je Petr von Ceskaskola považuje za nacisty.
Kráčel Ježíš po zemi, když v tom uzřel plačícího muže. I optal se Ježíš muže, proč pláče. "Oheň mi vzal dům a já teď s rodinou nemám kde žit." "Hle muži, Tvůj dům!" řekl Ježíš a před jejich zraky se objevil nádherný dům.
Šel Ježíš dál a spatřil plačící ženu. "Zemřel mi můj maličký syn!", hořekuje žena. I vztáhl Ježíš ruce na dítě a řekl: "Hle ženo, Tvůj syn žije!".
Procházel Ježíš dál zemi, když v tom uviděl sedět v Praze na Smíchově plačícího mladíka. "Proč pláčeš mladý muži?!", zeptal se ho Ježíš. Mladík k Ježíši zvedl své uplakané oči a odvětil: Jdu poprvé k volbám a nevím, koho mám volit.
Ježíš si prohlédl volební lístky, přisedl a plakal s ním.
Jestli je nick Petr tím výše zmíněným Petrem Pavlíkem (viz 11. října 2018 6:06), jak se někteří v diskusi v České škole v nedávné době domnívali, je, myslím, dost "k pláči", že má tu opovážlivost zase takhle prudit v České škole.
"Mám zkušenosti, že například děti s germánským původem mají poněkud jiné vzdělávací předpoklady, a tudíž i potřeby, než ty s ryze slovanským."
Vážená paní, chápu to správně, že jste schopna vlastní nezměrnou zkušeností rozeznat u svých žáků jejich genetický původ? Nepochybuju o tom, že průměrný český učitel rozezná, jestli mu ve třídě děcka mluví česky nebo německy (ti vzdělanější též jidiš). Ale vy teda evidentně poznáte i to, kteří z nich jsou geneticky Slovani, kteří Germáni a kteří Semité?
Dokonce jste schopna určit, do jaké míry jejich vzdělávací předpoklady ovlivňuje rasový původ, kultura a sociální podmínky, v nichž vyrůstají?
Fakt? Opravdu???
Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu,[1] původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců,[2] podobně jako české slovo „brblat“. Řekové tak označovali příslušníky všech národů, jejichž jazyku nerozuměli (podobně jako české označení Němci). Od řecko-perských válek začalo toto slovo nabývat v řečtině hanlivého odstínu...
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Barbar
Moje zkušenost je, že rozumní lidé barbarství rozeznají bez ohledu na národnost. O jednom barbarovi (hlušci, brbralovi:), který to s pražskou ČSSD dotáhl pod tři procenta, jsem psal v minulém komentáři.
Každá sociální skupina, tedy i národ, má některé charakteristiky, které jsou součástí jejich dlouhodobě se vyvíjející kultury a přenášejí se tedy mj. i geneticky. Není v tom žádný rasismus. Je to holý fakt. Fakt je i to, že i kultura jako celek, národní a politická kultura atd. se vyvíjejí a znovu a znovu ovlivňují mj. i genetický kód lidí žijících v nějakém prostředí. Jde o to, aby se všechny lidské věci nenásilně vyvíjely směrem k posilování tzv. všelidských hodnot:
ABSIT VIOLENTIA REBUS - Násilí nechť je vzdáleno řešení věcí (problémů)
České myšlení má hluboké kořeny a nemá tak nic společného s převládající bezmyšlenkovitostí posledních 25 let. Nelze citovat ani jedinou inspirativní či nosnou myšlenku již četných politických generací: vše se točí jen kolem prázdného osobního pózování, bolestně neúnosné vulgarity, stranických „zákrytů“, nedospělého a neumělého vyjadřování a naprostého ignorování (silně mediálně podporovaného) zájmů národních i budoucnosti trpce zkoušeného, rozkradeného a i nadále rozprodávaného státu pomocí oxymóronu tzv. „Ekonomické diplomacie“: podnikání přece není otázkou „diplomacie“.
Český myšlenkový odkaz je jistě jedním z nejbohatších na světě, právě proto, že býval podložený úspěšnou akcí. Bez dobrých myšlenek nemůže být ani dobrého konání. Stačí jen porovnat myšlenkové „bohatství“ současné politické scény s vybranými inspiracemi, dnes aktuálnějšími než kdykoliv předtím, předních českých myslitelů a aktérů. Ani jeden z politiků se nekvalifikuje - snad jen s výjimkou toho Masarykova: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, nebo Zemanova pochybného: „Jak jsem se mýlil v politice“. To je, ovšem, více než málo...
http://www.milanzeleny.com/cs-CZ/stranky/1/-/0/438/hledani-koenu-ceskeho-mysleni
Do českého myšlenkového odkazu patří i "Horší Turka poturčenec". Nemám nic proti Turkům. Chápu to obecně jako varování před tzv. "odrodilci", politruky apod. Jedním z nich je pro mne i jistý pan Petr Pavlík.
J.Týř
Pláčete na špatném hrobě, ale to je vaše věc.
ČSSD se prošpidlovala a propavlíkovala až k volebnímu debaklu? Odolá MŠMT jejich zhoubnému vlivu?
Současná tragédie ČSSD byla podle mého názoru založena po návratu neúspěšného předsedy a neúspěšného premiéra Vladimíra Špidly z Bruselu v roce 2010. V té době byl do čela její školské odborné komise jmenován i Petr Pavlík. Nevolitelný Špidla od té doby tahá prostřednictvím lidí typu Petra Pavlíka, prostřednictvím tzv. Masarykovy demokratické akademie, jejímž je jmenovaným, nikoli voleným, předsedou, a prostřednictvím tzv. Mladých sociálních demokratů (MSD, mnozí je nazývají "ŠpidlaJugend" - tedy jakousi přípravkou na rychlou kariéru) za neoliberální nitky. Co je výsledkem? Ztráta důvěry lidí v ČSSD a její stále se prohlubující krize. Dospělo to až tak daleko, že
V ČSSD se po debaklu mluví o rozdělení na dvě strany
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nez-se-hadat-rozejdeme-se-v-cssd-se-po-debaklu-mluvi-o-rozdeleni-na-dve-strany-57772
Programová prázdnota a personální genocida ŠpidloSobotkovců došla i přes všechy jejich volební prohry tak daleko, že mnozí schopní lidé už ČSSD opustili (naposledy Tejc) a odstrčení méně schopní (Zimola a Hašek) se znovu hlásí o slovo v platformě "Zachraňme ČSSD". Jejich snaha ale nemá jasný politický program. Jde tu především o moc. Tu faktickou moc mají ŠpidloSobotkovci kmotra Špidly reprezentovaní dnes předsedou Hamáčkem, kteří prosazují lidi typu Petra Pavlíka a příslušníky MSD do nejrůznějších stranických i veřejných funkci včetně sněmovny a ministerstev.
Tenhle trend je zčásti výhodný pro premiéra Babiše. Dobré nápady vylepší a politický zisk jde za ním. Černý Petr z hloupostí, které ŠpidloSobotkovci tropí, pak zůstává v ruce ČSSD. ŠpidloSobotkovci jsou, myslím, jacísi "vládní a sněmovní mouřeníni pro špinavou práci", se kterou si ANO 2011 nechce špinit ruce.
Doufám, že alespoň těm největším hloupostem neoliberální obsádky MŠMT ČR nový (současný) ministr školství odolá.
J.Týř
Ad diskutující Petr
Řeč byla o rozvrstvení obyvatelstva v ČR v souvislosti se vzděláním. Pan Doležel uvedl jeden důvod, tak jsem připojila další hledisko. Nebyla řeč o nějakém rozlišování dětí ve výuce. A vhodnou školu snad dětem vybírají rodiče. Opět vše překrucujete, opakovaně nejste schopen normálně diskutovat. Obtěžuje mě to. Stejně tak jako vaše drzé přirovnání k nacistům. Tedy pouze jako reakce na vaše výpady:
Pokud se člověk pohybuje v obou kulturách a na jejich pomezí, zkušenost získá. To, že například v Německu má vzdělávání mnohem vyšší prioritu, vzdělanost obyvatelstva je proto různými způsoby podporována státem, protože ten ví, že se mu to vyplatí, tam jaksi nespadlo z nebes. Nemluvě o tom, že lidé sami mají zájem se vzdělávat. Odpovídá to vývoji a kultuře národa.
Schopný antropolog pozná genetické založení člověka „od pohledu“. Předpokládám, že někdo, komu je antropologie styčným oborem, se také minimálně částečně orientuje. Běžní lidé se navíc často zajímají o svůj původ, mnohdy ho i znají. Zrovna předevčírem mi jedna téměř vystudovaná genetička říkala, jak si někdy o svém oboru dobře popovídá s naprostými laiky. Netuším, zda mezi těmi laiky byla i nějaká „blbá úča“ – jak nám tady nekorektně naznačujete.
To, že ČR je styčným místem Východu a Západu, snad nikomu vysvětlovat nemusím. A že Češi jsou národem pasivním, tedy takovým, který aktivitu a zodpovědnost rád přenechá druhým, je prostě fakt. Stejně jako to, že v Rusku nelze zavést demokratický systém už jen z toho prostého důvodu, že lidé preferují autoritativní model. V devadesátých letech byly na českých VŠ realizovány pokusy zavádět systém výuky s větší autonomií studentů. Nefungovalo to. Tuším, že právě pan Doležel v jiné diskusi vyjádřil stanovisko, že v ČR je větší potřeba centralistického řízení školství ze strany státu, než je tomu v západních zemích. Souhlasím. Nebudeme si hrát na to, že tady máme kdovíjak fungující demokracii. Ale rozhodně jsem pro určitou diverzitu škol, jejich případný zájem poskytovat nadstandard i v rámci státního systému. Ovšem za předpokladu dodržení podmínek daných státem. Což nebývá pro schopné učitele problém. Pominu-li teď různé zaváděné zatěžující nesmysly poslední éry. Tudíž, aby si nějaký učitel dějepisu v rámci státního systému vykřikoval, že on nebude učit starověk, protože ho to nebaví, anebo jiný, že bude učivo vykládat na přeskáčku, považuji za naprosto absurdní. Stejně jako: „Podle mě by stát měl svobodné školy vyvázat z této povinnosti učit podle RVP, ale přesto by i takové školy měl dál podporovat…“ (odkaz: https://www.rodicevitani.cz/trendy-ve-vzdelavani/inovativni-metody/stavajici-skoly-jsou-k-nicemu-efektivni-vzdelavani-vypada-uplne-jinak-mam-to-podlozene-rika-expertka-jana-novackova/). Pokud někomu požadavky státu nevyhovují, je zde prostor pro soukromé školství, ovšem za předpokladu dodržování legislativy.
Když někdo nezvládne střední školu bez nadměrného biflování, doučování, a pak ani neudělá maturitu, tak mu studium zjevně nevyhovuje, nepatří tam. A pokud i maturitní zkoušku náhodou složí, tak stejně nebude s největší pravděpodobností schopen v dostačující kvalitě vykonávat odpovídající pozice. Ve výsledku tady pak máme lidi na pracáku nebo managery , kteří vlastně ani neví, co to manažer je. A podniky, jejichž efektivita je velice nízká. Totéž platí pro vysokoškolské studium. Koneckonců, na tomto webu je to poměrně často přehlídka věčně nespokojených jedinců, kteří své nedostatky svádějí na „systém“, vrhají se na různé alternativy, ovšem bez kýženého výsledku. Neboť já jsem o nějakých alternativních studijních zázracích dosud neslyšela. To spíše naopak.
Učitelka, která napíše: „Když jsem vyšla před osmnácti lety z fakulty a vešla do třídy, brzy mi bylo jasné, že umím anglicky, ale učit neumím. Na škole jsme neměli skoro žádnou praxi, neučili nás tak základní věci jako strategii řízení třídy, jak si postavit hodinu.“ Jiní po absolvování studia učit uměli. Další se o obor během studia ze své vlastní iniciativy zajímali, vedli zájmové aktivity, jezdili na letní tábory, zajistili si brigády, tudíž se v základech s kolektivem dětí pracovat naučili. Nemluvě o těch, kteří pedagogiku nevystudovali, přesto díky přirozenému talentu dobře učit zvládali. Prostě člověk nesmí sedět na zadku a stěžovat si. Když se pak dotyčná navíc v následném textu kriticky vyjadřuje o pasivních dětech – tomu už se musím přímo smát… Další příklad: psycholožka, která se ani po x letech neorientuje v základech oboru a ještě se schovává za hlubinnou psychologii, které pro její náročnost už vůbec nemůže rozumět. Tady je něco špatně. K čemu taková psycholožka? To vám pak lépe a zadarmo poradí soused. Je možné, že by byla dobrou a spokojenou kuchařkou nebo úřednicí. Prostě, kdyby se lidé nesnažili o to, ať už sami nebo nasměrováni těmi druhými, co nemohou zvládat a nezvládají, vše by fungovalo daleko lépe. A my bychom tady nemuseli diskutovat o hovadinách.
V devadesátých letech byly na českých VŠ realizovány pokusy zavádět systém výuky s větší autonomií studentů. Nefungovalo to.
To nejde zavádět na vš. To se musí od druhého stupně. K nám přijdou do prváku žáci, kteří stráví rok koukáním a zapisováním. Slova by se v nich nedořezal ani za nic. Názor neexistuje a pokud ano tak nevyjádřený. Trvá to tak do půlky, konce druháku, než se tito žáci odváží otevřít pusu a vyjádřit a obhájit svůj názor před ostatními.
Toto je jednou z velkých tragédií české školy.
V 60. a 70. létech probíhala v Číné tzv. Velká proletářská kulturní revoluce. V Česku probíhá od 90. let tzv. Velká kurikulární revoluce v českém školství s obdobně ničivými účinky. V Číně se z té Velké revoluce během dalších 20 let vzpamatovali a během dalších 20 let se stali prosperujícím státem. V Česku jsme se ještě ani nevzpamatovali.
Skrblit na školství a učitelích, zavalovat učitele i děti rádoby reformními pitomostmi a vyplachovat veřejnosti mozek kecy o tom, že ta Velká revoluce nebyla dost velká. Tohle je, myslím, hlavní tragédie českého školství.
http://www.ceskaskola.cz/2015/08/jiri-tyr-velka-kurikularni-revoluce-v.html
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kulturní_revoluce
Ano, Čína je dnes prosperujícím státem. IMO z toho vyplývá, že čínská strana a vláda dělá ledacos DOBŘE. Avšak pokud vím, veškerá současná česká vrchnost na čínské postupy plive a snaží se VŠECHNO dělat přesně obráceně. Což pro mne znamená, že česká vrchnost nevnímá realitu (nebo se dokonce cílevědomě snaží nevnímat realitu) a cílevědomě dělá věci špatně. ////
A to, pane Týř, je ta hlavní tragédie české společnosti. To, co píšete o školství, jsou jenom podružné vedlejší účinky této tragédie. ////
Púda pod nohama, střecha nad hlavou a možnost mít odpovídající užitek ze své práce. Rodina jako základ státu, necenzurovaná média a svobodné volby. Rodina a dobré školství je základ uchování a rozvíjení toho všeho. Co z toho a do jaké míry dnes máme?
Heydrich chtěl nejen náš národ oslabit, přesídlit, všehoschopné využít, schopné třeba i vyhubit. Začal to zavřením českých vysokých škol. Co dělají někteří dnešní neoliberálně orientovaní pseudo humanisté? Ničí naše školství od základu. Tím, že už a nejen zákkadní školy přeměňují na jakásí zábavně pečovatelská klubová zařízení, jejichž absolventi nebudou konkurenceschopnými těm, kteří z Česka odvádějí hodnoty jinam a do svých kapes.*
Polovinu světového bohatství dnes vlastní jedno procento lidí a ten nepomér se zhoršuje. Připr..... se k nim třeba přes dotace tzv. neziskovkám nebo přes přímý propagandistický výplach mozku prostřednictvím anonymů na internetu není pro mnohé neoliberálně orientované pseudo humanisty, zdá se, nijak zvlášť zavrženíhodná věc.
* Viz např. TORNÁDO KAT ANEB VLÁDNÍ JADERNÝ VÝBUCH
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html
Když někdo nezvládne střední školu bez nadměrného biflování, doučování, a pak ani neudělá maturitu, tak mu studium zjevně nevyhovuje, nepatří tam. A pokud i maturitní zkoušku náhodou složí, tak stejně nebude s největší pravděpodobností schopen v dostačující kvalitě vykonávat odpovídající pozice. Ve výsledku tady pak máme lidi na pracáku nebo managery , kteří vlastně ani neví, co to manažer je.
Paní Brandtnerová zapomíná, že maturita je zkouška dospělosti, nikoli vstupenka na VŠ, poukázka na klotové rukávy nebo poukázka na manažerskou pozici. Podobně je to i s VŠ diplomem. I inteligenčně průměrní nebo mírně podprůměrní absolventi ZŠ si zaslouží být dospělými, všeobecně vzdělávanými, lidmi s diferencovanou zkouškou dospělosti. O jejich kvalitě významně (spolu)rozhoduje ZŠ Je potřebné zvětšit kvalitu diferencované (např. přes zvolitelné předméty individuálně zaměřované) výuky ve všech typech škol a pak mít i střední škoky s diferencovanou maturitou. Nikoli tupě a uměle nahánět děti ze ZŠ do učebních oborů.
J.Týř
Všechny ty hlouposti, které tu pančelka Brandtnerová píše o rozpoznání genetického založení "od pohledu", bych snad i spolkl jako zcela bizarní kuriozitu. Ale následující perla by myslím zapadnout neměla:
"Prostě, kdyby se lidé nesnažili o to, ať už sami nebo nasměrováni těmi druhými, co nemohou zvládat a nezvládají, vše by fungovalo daleko lépe. A my bychom tady nemuseli diskutovat o hovadinách."
Ano a tahle zažrané argumentace je přesně ten důvod, proč asi leckomu Češi připadají jako pasivní národ. Ať se všichni pokorně smíří s tím, (na) co mají. Ať se hlavně nikdo nesnaží nic překonat. Je to daný a fertig.
Paní Brandtnerová, lidi jako vy škodí. Chápete?
Jste neuvěřitelný hulvát, Petře. Váš pohled na svět je škodlivý.
No jo, když mně hloupost fakt vadí.
"Prostě, kdyby se lidé nesnažili o to, ať už sami nebo nasměrováni těmi druhými, co nemohou zvládat a nezvládají, vše by fungovalo daleko lépe. A my bychom tady nemuseli diskutovat o hovadinách."
Vskutku. Ještě zbývá dovysvětlit, jak se ti lidé nemají snažit dokázat něco, o čem nevědí, co to obnáší, jelikož to ani neměli šanci zkusit. Ženiální.
"Prostě, kdyby se lidé nesnažili o to, ať už sami nebo nasměrováni těmi druhými, co nemohou zvládat a nezvládají, vše by fungovalo daleko lépe. A my bychom tady nemuseli diskutovat o hovadinách."
Ano a tahle zažrané argumentace je přesně ten důvod, proč asi leckomu Češi připadají jako pasivní národ. Ať se všichni pokorně smíří s tím, (na) co mají. Ať se hlavně nikdo nesnaží nic překonat. Je to daný a fertig.
Poselstvím tohoto výroku není to, že by se člověk neměl snažit, ale že by neměl mít nepřiměřené aspirace. Ono to dané v zásadě je, ale nikdo předem nepozná jak. Proto snažit se překonávat, je určitě správný a aktivní přístup. Na druhou stranu pro stanovení přiměřených aspirací je nezbytná zpětná vazba, která je klíčovým faktorem nejen úspěchu, ale i jakéhokoliv pokroku. Není pravda, že každý může být čím chce a že záleží jen na vhodné pomoci a učiteli. To prostě je hloupá a v konečném důsledku destruktivní lež. Rozumím tomu, že ti, kterých se to týká, budou do posledního dechu obhajovat ideologii, že chyba není v jejich schopnostech, ale v prostředí, v nedostatečné podpoře, apod.
„K nám přijdou do prváku žáci, kteří stráví rok koukáním a zapisováním. Slova by se v nich nedořezal ani za nic. Názor neexistuje a pokud ano tak nevyjádřený. Trvá to tak do půlky, konce druháku, než se tito žáci odváží otevřít pusu a vyjádřit a obhájit svůj názor před ostatními. Toto je jednou z velkých tragédií české školy.“
Tajný učiteli, správně jste měl napsat: „Toto je jednou z velkých tragédií evoluce“. Hezky jste nám totiž popsal rozdíl mezi obdobím puberty a adolescence, kdy právě v 15-16 roku nastává přelom. S pubertou je spojena větší uzavřenost, nejistota. V adolescenci se dospívající více socializuje, buduje vlastní hodnoty, názory. Řečeno polopaticky a obrazně: V době puberty je biologický vývoj člověka natolik bouřlivý, že dětičkám zřejmě nezbývá dost energie poklábosit s milovaným Tajným učitelem o mystériích života a vzdělávání. Tak studenty s jejich vlastními názory v tomto věku moc netýrejte ;-)
„Avšak pokud vím, veškerá současná česká vrchnost na čínské postupy plive a snaží se VŠECHNO dělat přesně obráceně. Což pro mne znamená, že česká vrchnost nevnímá realitu (nebo se dokonce cílevědomě snaží nevnímat realitu) a cílevědomě dělá věci špatně.“
Pane Kocourku, mnohdy by se stačilo kouknout, jak to dělají třeba právě sousedé v Německu. Máme k nim přece jen blízko, a to nejen v geografickém slova smyslu. Zrovna nedávno se jeden známý lékař vyjádřil, že tamní zdravotní systém je odlišně nastaven – podporuje léčení nemocných. Na rozdíl od ČR, kde se podporuje, aby se chodilo k lékaři. Obávám se, že je to řečeno dost výstižně. Se školstvím i v jiných oblastech to bude obdobné. Bohužel pro některé tady je prioritou hrát si na pupek světa a slavné objevitele vlastní moudrosti. Kteří toho nakonec ovšem moc neobjeví. K čemu se poučit od zkušenějších. Lepší jim nadávat a závidět.
Paní Brandtnerová, to, co píšete o adolescenci je zcela určitě do jisté míry obecně platné, nicméně pak je potřeba dovysvětlit, proč pubertální žáci z některých (pořád stejných) škol a z domácího vzdělávání mluví jedna radost. Konsistentně.
Pane Doležele, tvrdí snad někdo (krom některých našich politiků), že všichni mohou dělat všechno? Tvrdí někdo, že je potřeba pustit všechny k Temelínu? Tvrdí někdo, že se mají diplomy dávat všem spolu s rodným listem?
Bojujete s větrnými mlýny.
Otázkou není zda selektovat, nýbrž kdy a jak. Například, přijde k vám na pohovor jeden Rndr a nějaký maturant nebo absolvent základky. Při vstupním pohovoru zjistíte kdo a jak a co, přičemž je možné, že práci dostane ten absolvent základky, pokud prokáže, že se na pozici hodí lépe než Rndr či maturant. Pokud zaměstnáte Rndr pouze na bázi titulu/certifikátu, prokazujete tím své firmě medvědí službu, že.
No a to je ta selekce ve skutečném životě.
“To, co píšete o adolescenci je zcela určitě do jisté míry obecně platné, nicméně pak je potřeba dovysvětlit, proč pubertální žáci z některých (pořád stejných) škol a z domácího vzdělávání mluví jedna radost. Konsistentně.“
Takto nekonkrétně posuzovat nelze. Ale jedna z možností je, že bychom se neshodli na tom, co je „mluvit jedna radost“ a „konzistentně“. Mohlo by se s trochou představivosti klidně jednat o školy či praktiky domácího vyučování, které/kteří názory žákům v určité míře inkludovali. Pak by platilo, že není mluvit jako mluvit.
Zajímalo by mě, kolik z – hrubým odhadem – 300 žáků domácího vzdělávání ročně (ukončující ZŠ) se k vám do školy dostane?
Žádná odpověď na konkrétní otázku? Nijak překvapivé.
Jen upřesňuji, že počet dětí z domácího vzdělávání bude mnohem nižší, než jsem uvedla. Je možné, že i třetinový. Neznám podrobnější data. V předchozím komentáři jsem z nedostatku času pouze narychlo zprůměrovala počet za poslední rok. Tedy to může být v současnosti ve výsledku i jedno dítě v domácí výuce ukončující základní vzdělávání připadající na deset středních škol nebo učilišť. S tím, že minulé roky byl podle statistik počet ještě výrazně nižší. Přitom navíc nepředpokládám, že by všichni rodiče těchto dětí pro ně využili možnost dalšího studia. Tedy by mě upřímně zajímalo, s kolika dětmi z domácího vzdělávání má Tajný učitel zkušenost v rámci své výuky.
Paní Brandtnerová, on tajnej je takovej místní kecal. Jak je někdo tajnej, tak si může o své velikosti básnit co chce a nelze to vyvrátit. Oni to dělají takto zcela záměrně.
Paní Brandtnerová, omlouvám se, přehlédl jsem váš předešlý komentář. Děti z domácího vzdělávání už většinou nastupují na střední, že. Měli jsme jich a máme jich na škole několik. Některé učím individuálně. Mají společné se žáky některých základek to, že jsou zvyklé diskutovat, ptát se, jinými slovy, nepřijímají výklad pasivně, nýbrž jsou aktivními účastníky a spolutvůrci výuky. Je jich menšina, ale jsou to stále ty samé školy. To přece není tak těžké akceptovat. Je evidentní, že byly vedené k tomu, aby se nebály vstoupit do výuky s pozorováním dotazy apod. Jsou jednoduše zvídavé. Z jiných dětí byla ta přirozená zvídavost úspěšně "vyučena".
Co je důvodem vyšší koncetrace dětí přecházející z domácího vzdělávání právě na vaši školu? Působíte na nějaké alternativní škole?
Okomentovat