Propast mezi studenty z bohatých a chudých rodin se rozšiřuje, ukazuje celoevropský výzkum

úterý 10. července 2018 ·

Tříletý projekt financovaný z evropského programu Horizont 2020 zkoumal formy sociální a politické participace evropské mládeže ve věku od 16 do 26 let v osmi evropských zemích. Hledaly se přitom faktory, které můžou vysvětlit, proč a jak se rozhodují (ne)podílet na veřejném životě a jaký mají vztah k Evropské unii. Výzkumníci se tak dívali na národní mládežnické politiky, mediální reprezentaci mladých lidí, vliv školy i aktivity lidí ve zmíněné věkové skupině. Jeden z výstupů studie říká, že vzdělanostní propast mezi studenty z bohatých a chudých rodin je nežádoucí a měla by se snižovat; jenže se rozšiřuje. Rozhovor se dvěma výzkumníky z Masarykovy univerzity přináší iROZHLAS.cz.


Jan Šerek: Vrátil jsem se teď z konference z Amsterdamu, kde se přesně tenhle problém řešil. Předpokladem pro úspěšné studium bohužel není ani tak talent nebo zájem dítěte, jako spíš socioekonomické zázemí. Nejlépe je to vidět na propasti mezi studenty gymnázií a studenty odborných škol, hlavně učňáků. U těch prvních se rozvíjí občanské kompetence, zvyšuje se mediální gramotnost, ochota angažovat se v demokratických institucích, chodit k volbám. U odborných škol se tato témata pomíjí. Místo aby pomohly získat nějaké kompetence, tak je spíš – ne úplně potlačují, ale nerozvíjí. Výsledek je, že se rozdíly v kompetencích studentů z bohatých a chudých rodin spíš zvětšují.

 A není to zdaleka jen český problém, stejný vývoj vidíme v celé Evropě.

Čím to je, že se propast rozšiřuje?

Alena Macková: Existuje třeba řada projektů, které se snaží vstupovat na školy a rozšiřovat kompetence. Třeba formou strukturovaného dialogu, který je založen na snaze o větší zapojení mladých lidí skrz kontakt a diskusi nad současnými problémy s relevantními politickými aktéry, a to od lokální až po nadnárodní úroveň. Tento projekt se ukazuje napříč všemi zeměmi jako velmi úspěšný.

Jenže všechny tyto projekty se systematicky dostávají do stejných škol a ke stejným dětem. Část studentů je v debatním spolku, studentském parlamentu, zkoušejí si model amerického kongresu… Jen jsou to stále ti samí.

Ti jsou pravděpodobně z velkých měst?

Jan Šerek: Přesně tak. Navíc čím vyšší úroveň aktivit, tím větší efekt socioekonomických charakteristik. Třeba evropské dobrovolnictví je typické pro děti z rodin s vyšším statusem, z lepších škol a bohatších zemí. Na druhou stranu, když to budeme chtít vidět optimisticky, čím nižší úroveň, tím širší zapojení. Na úrovní obcí participuje větší část dětí, nejen elita.

Znamená tedy, že studenti lepších škol jsou politicky aktivnější?

Alena Macková: To sice ano, ale je to spíš tím, jaké děti na takové školy přicházejí. Ze začátku studie jsme předpokládali, že zjistíme, že dobré školní prostředí – diskuse, občanské vzdělávání, politická témata – povede k tomu, že děti budou aktivnější, víc se budou zajímat o dění. To se ale nepotvrdilo. Je sice pravda, že děti školní prostředí vnímají, je pro ně důležité, jestli se s nimi učitelé baví, ale zároveň nezvyšuje jejich participaci.

Jednoduše řečeno: studenti, kteří nemají dispozice z rodiny a svého okolí, se ani na dobré škole nemusí často stát aktivnější; a naopak, ti s potenciálem být aktivní budou pravděpodobně aktivní i na škole, kde není pozitivní klima.

Pomohlo by, kdyby se občanské vzdělávání objevilo už na základní škole?

Alena Macková: Asi ano. Na střední škole, v těch patnácti nebo šestnácti letech, už je pozdě. Mluví o tom i učitelé na středních školách: děti přijdou už s určitými návyky, které nejsou schopné změnit.

Celý text naleznete zde

2 komentářů:

E.Kocourek řekl(a)...
10. července 2018 21:58  

Tak řeší tady výzkum nebo studii? Nebo je to totéž? Opravdu může z "výzkumu" vypadnout, co je a co není žádoucí? Odhaduji, že výzkumníci měli jasné představy, co je žádoucí, dávno před tím, než začali s nějakým výzkumem. ////

laimes28 řekl(a)...
11. července 2018 9:17  

o tom je kapitalismus milé děti,o bohatých a o chudých



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.