Michal Komárek: Jiří Zíka nechce snižovat náročnost maturit, zároveň by uvítal jejich proměnu. Jak tomu rozumět?

středa 23. května 2018 ·

„Státní maturita je ověřování minimálních znalostí. Níž už to nejde, věřte mi, že to níž opravdu nejde a pokud budeme mluvit o tom, že chceme ještě snížit náročnost společné části maturitní zkoušky, už nebude mít vůbec žádný význam a žádný smysl... Myslím si, že ten systém funguje docela dobře na to, za jakých podmínek se realizuje a myslím si, že ho školy a teď mohu mluvit i za ředitele, protože často a velmi často jezdím na jejich setkání, že ten systém přijali jako něco, co alespoň nějakým způsobem srovnatelně hodnotí výsledky, kvalitu produktu, který, které školy produkují,“ řekl Jiří Zíka v pořadu 90´ ČT 24. Zíka sice nechce snižovat úroveň zkoušky, ale proměnu maturit by uvítal.

Michal Komárek (archiv autora)
„Já osobně dost vzhlížím k německému modelu, kde jsou v podstatě jakési dvě maturitní zkoušky. Jedna odborná, laicky řečeno a jedna skutečně akademická. Takže ta, která umožňuje studovat na vysokých školách,“ říká také Zíka a dodává, že u nás se nenašla „politická vůle, ani vůle ze strany akademických sfér, aby akceptovali maturitní zkoušku, jako přijímací řízení pro vysokou školu. Pokud by tomu tak bylo, jistě by tato cesta měla smysl.“

Deník Právo doplňuje, že podle Zíkových slov v ČT neuspěla letos na gymnáziích z matematiky jen dvě procenta maturantů, zatímco u technických škol propadlo 20 procent a u nástaveb dokonce 60 procent maturantů.

„Pokud máme 76 procent populačního ročníku u maturit, tak to neodpovídá rozložení IQ,“ řekl Zíka Právu. Dodal, že výjimku by mohla mít třeba i učiliště s maturitou, jejichž absolventům by mohla stačit odborná maturita. Za úvahu by prý stálo, zda musí mít stejný typ maturity uchazeč o vysokou školu i třeba městský strážník.

Jak tomu rozumět?

Maturitou v silném slova smyslu, zřejmě Zíka míní pouze tu „akademickou“, gymnaziální, propustku na vysoké školy. Tam školy produkují produkt, který může dál pokračovat ve studiu. Zbytek produkce by si měl vystačit s nějakou zkouškou nižší úrovně a měl by také pravděpodobně zapomenout na pokračování ve studiu. Gaussova křivka je Gaussova křivka.

Zní to rozumně a navazuje to na diskuse typu, "proč má kadeřnice maturovat z matematiky". Dokonce i Kateřina Valachová si podle Práva všimla, že „ve výsledcích testů je pořád výrazný rozdíl mezi gymnaziální větví a odborným či učňovským vzděláváním. Je zcela jasné, že školy potřebují zlepšit podmínky pro vzdělávání matematiky.“ A i ona má pochybnosti o startu povinné maturity z matematiky.

Druhou stránkou této úvahy je ovšem hrozba ještě většího „třídičství“, než je to, které už dnes podle kritiků jednotné testy zakládají:

Produkt - žáci bude tříděn podle Gaussovy křivky a potřeb průmyslové lobby, případně rychle se měnících představ ministrů a ministryň.

Nikoli podle potřeb dětí a smyslu vzdělávání.


Citovaný pořad ČT je ke stažení zde

36 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
23. května 2018 v 11:12  

Zajímavé je, že žáci v Česku mají v mezinárodním srovnání větší nedostasky ve čtenářské gramotnosti (schopnost porozumět textu), než v matematice. Letošní Zlatý Ámos je češtinář sdílící kabinet s matematičkami. Domnívá se, že i problémy v matematice jsou zčásti způsobeny zhoršenou jazykovou výbavou žáků (viz včerejší pořad 90' ČT24). Myslím, že tenhle Ámos je opravdu Zlatý.

Co k tomu kontextově řeknou další češtináři. Nepramení ten odpor některých žáků k matematice i ze špatné výuky češtiny? Nepramení i z toho, že někteří češtináři zbytečně nasazují matematikům rohy?

J.Týř

Tajný Učitel řekl(a)...
23. května 2018 v 18:28  


"Pro mnoho učitelů ve vyšším vzdělávání jsou tyto testy funkční společnou mírou pro hodnocení žáků. Nicméně, funkčnost nemůže být nadále záminkou pro udržování vadného systému. Jediný výsledek, který lze očekávat od tohoto modelu, je efektivní udržování statusu quo nerovnosti. Výrobci a propagátoři standardizovaných testů prosazují myšlenku, že rovnost vyžaduje, abychom používali jednotnou míru k hodnocení každého stejným způsobem. Nicméně, jeden společný nástroj nemůže stejně měřit potenciál lidí, kterým byly dány do vínku různé životní okolnosti. Musíme naše omezené zdroje přesměrovat, abychom našli lepší způsob ke spravedlivému hodnocení, což předpokládá zohlednění předešlé nerovnosti příležitostí a zdrojů."

https://www.huffingtonpost.com/entry/abolish-standardized-testing-for-college-admissions_us_5b045869e4b003dc7e470ee3

Karel Lippmann řekl(a)...
23. května 2018 v 18:37  

Nabízím širší pohled na danou problematiku z pera matematika a filosofa Gian-Carlo Roty:

"Je důležité odhalit mýtus nacházející se za drastickou revizí pojmu mysli, to jest mýtus, že mysl je něco na způsob mechanického zařízení. Tento mýtus opakovaně a úspěšně napadali nejlepší filozofové tohoto století (E. Husserl, J. Dewey, L. Wittgenstein, J. Austin, G. Ryle, B. Croce, abych jich pár zmínil).
Podle tohoto mýtu funguje proces myšlení jako prodejní automat, který tím, že uvede do chodu složitý mechanizmus připomínající Chaplinovu Moderní dobu, vyplivne řešení problému. Ti, kteří věří v teorii mysli jakožto prodejního automatu, budou oceňovat lidské bytosti podle ‚stupňů' inteligence, přičemž inteligentnějšími bytostmi budou ty, které jsou ve svých mozcích vybaveny většími a lepšími převodovkami, což lze ovšem ověřit pomocí chytře sestavených IQ testů."

tyrjir řekl(a)...
23. května 2018 v 19:30  

Filosofických bublin** prohlašujících své soubublinovce za "nejlepší filosofy" století, za nejlepší české filosofy vědy apod. je spousta. Zvlášť trapné jsou, myslím, ty filosofické bubliny, které ostatním něco účelově podsouvají, aby tím zakryli vlastní myšlenkovou nedostatečnost, komplikovanost jejich konstrukcí apod. Je, myslím dost trapné podsouvat ostatním, že údajně chápou lidskou mysl jako nějaký mechanismus. Je, myslím filosoficky i didakticky dost pochybné zplodit třeba nový pojem genetický konstruktivismus jen proto, aby pedagogicko populistická Hejného metoda byla odlišena od tzv. radikálního konstruktivismu* atd. atd. J.Týř

*Viz
Je Kvaszova práce Principy genetického konstruktivismu ředěním didaktiky matematiky za účelem obhajoby pochybné tzv. Hejného metody?
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html#comment-5290002105583656688

**
Pojem informační a kominkační bublina
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html#comment-6853691530073862109

Karel Lippmann řekl(a)...
23. května 2018 v 19:41  

Přece byste obsah Rotových slov nevztahoval na sebe, pane Týři.

Antonín Jančařík řekl(a)...
23. května 2018 v 20:47  

Pro letece nad bublinami (Mimochodem, oceňuji tento krásný poetický obrat popisující pouhé přeletování nad myšlenkovými světy, bez možnosti do nich vstoupit a pochopit je, pouze s možností je povrchně pohlížet přes zkreslující optiku jejich stěn.)

V. Thagard (2001) uvádí, že jedním ze základních postulátů kognitivismu je to, že mentální proces je chápán jako manipulace s mentálními reprezentacemi.

J. Searle (1994) uvádí, že "Kdyby chtěl někdo shrnout výzkumný program kognitivismu, asi by řekl, že myšlení v tomto pojetí znamená zpracovávání informací a zpracovávání informaceí je pouhou manipulací se symboly."

Gian-Carlo Rota opravdu nikomu nic trapně nepodsouvá, ale kriticky hodnotí základní postulát jednoho z nejvýznamnějších směrů v psychologii 20. století.

Přeloženo do jednoduššího jazyka - opravdu existuje bublina, kde jsou lidé o tomto přesvědčeni a jsou i jedinci, kteří se v ní pohybují (K. Popper, P. Thagard, J. Searle, J. Piaget, J. Bruner, B. S. Bloom a další, ale nepředpokládám, že každému tato jména něco říkají, natož pak hodnotit jejich význam.)

Přeci ještě jeden citát na závět:
Myšlení lze nejlépe pochopit v pojmosloví reprezentujících struktur v mysli, a pojmosloví výpočetních procedur, která na těchto strukturách operují. (P. Thagard, 2001)

Než budu přeletovači zkratkovitě obviněn z hlásání výše uvedených "bludů" a řazen do nějaké "bubliny", znát nějaké myšlenkové světy a souhlasit s nimi jsou dvě rozdílné věci.


Veronika Valíková řekl(a)...
23. května 2018 v 21:53  

K článku - Zíka chce maturitu rozdělit. Buď na dvě úrovně, nebo na maturitu a učňovskou zkoušku. To je můj názor.

tyrjir řekl(a)...
23. května 2018 v 21:57  

Do přefouknuté pedagogicko populistické "geneticko konstruktivistické" informační a komunikační bubliny propojené se soukromou firmou H-mat se, myslím, Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK dost zřetelně zařadila sama. Například výše citovaným článkem s vyjádřením KMDM PedF UK a také účastí pana Jančaříka v diskusi pod článkem. Nadhled nad různými bublinami je myslím to, co nejen KMDM PedF UK chybí. Na tom "přelétačské" označování těch, kteří na tu přefouknutou bublinu důvodně kriticky pohlížejí, málo změní. J.Týř

Antonín Jančařík řekl(a)...
23. května 2018 v 22:01  

Ad Veronika Valíková.
Ono to dělení maturity a vyučení má svojí logiku. K uzavření středoškolského vzdělání by byla potřeba učňovská zkouška. Pro další vysokoškolské studium státní maturita.

On tady již jednou ten pokus byl s nižší a vyšší maturitou a vrací se s maturitou Matematika+, kterou celá řada VŠ bere jako náhradu přijímacího řízení.

Ale tu první variantu osobně považuji za rozumnější.

Antonín Jančařík řekl(a)...
23. května 2018 v 22:41  

Milý pane J. Týři.
nemá zřejmě smysl bojovat s demagogií vašich příspěvků, uvedu jen několik jasných faktů:

1. Je pravdou, že KMDM PedF UK je pracoviště, na kterém působil prof. Hejný, se kterým jako externista spolupracuje a na kterém stále působí lidé, které během svého působení ovlivnil. Spojovat celou KMDM s genetickým konstruktivismem je ale naprosto zcestné, stejně tak jako spojovat KMDM firmou H-MAT.
Zde je odkaz na více než 100 mých prací (https://orcid.org/0000-0003-3331-2396) a myslím, že mezi jen těžko naleznete nějakou, která by vycházela z postulátů genetického konstruktivismu, nebo byla nějak spojena s Hejného metodou.
Obdobná situace je i u dalších současných či minulých členů katedry - prof. Novotné, doc. Jarníka, prof. Komana, doc. Trcha, doc. Kubínové, doc. Zhoufa, dr. Tiché a dalších. Genetický konstruktivismus dokonce nenajdete pravděpodobně ani mezi teoretickými východisky v dílech prof. Kvasze.

Jak jsem psal: "Znát nějaké myšlenkové světy a souhlasit s nimi jsou dvě rozdílné věci." Naopak je velmi jednoduché neznat a škatulkovat.

2. Neprocházel jsem všechny své příspěvky v diskuzi kterou citujete, ale jsem si poměrně jist, že jsem nikde nehájil ani genetický konstruktivismus, ani H-MAT, či Hejného metodu. Pouze jsem se, jako reprezentant KMDM bránil proti naprosto nepravdivým tvrzením, že lidé na tomto pracovišti "nerozumí matematice". Důraz na oborovou přípravu je na KMDM, zde mluvím za "své" oddělení, významný a tato lživá tvrzení mne uráží. Je tradicí katedry, že na ní působí lidé, kteří mají vzdělání v odborné matematice i zkušenosti z výuky na různých typech škol.

3. Za letce nad bublinami jste se označil sám. Ve vztahu k formě vašich příspěvků to považuji za krásný básnický obrat, pokud chcete být označován jinak, klidně řekněte. Různých označení za své příspěvky jste zde již obdržel hodně, ne? ;-)



Veronika Valíková řekl(a)...
23. května 2018 v 23:26  

Já jsem vedla do vyšší maturity z čjl téměř celou třídu - a návrat nechci. Teorie, pojmy, ismy. Vím o tom vše - pravděpodobně jsem tu vyšší úroveň pomohla zbořit. Pěkný večer.

tyrjir řekl(a)...
23. května 2018 v 23:50  

Milý pane Jančaříku,
nemá zřejmě smysl bojovat s demagogií vašich příspěvků. Dovoluji si vás požádat, abyste si to výše citované vyjádření VEDENÍ KMDM a diskusi pod článkem přečetl (nahlédl do bubliny toho vyjádření a vašich komentářů) a odpověděl si sám znovu na otázku, zda "Do přefouknuté pedagogicko populistické "geneticko konstruktivistické" informační a komunikační bubliny propojené se soukromou firmou H-mat se Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK dost zřetelně zařadila sama" prostřednictvím svého vedení. Budu vám vděčen i za to, když se přitom alespoň pokusíte myšlenkově odlišit letce od pořadatele vyhlídkových letů. Zatím se vám to očividně nepovedlo.
J.Týř

Kvaternion řekl(a)...
24. května 2018 v 8:54  

Lze diskutovat o tom, zda lze lidskou mysl v celé šíři chápat jako biologický počítač. Nikoli ovšem o tom, zda je tomu tak v myšlení o matematice - to je evidentní fakt a popírat ho je na úrovni vyvolávání duchů.

Kvaternion řekl(a)...
24. května 2018 v 9:41  

Pane Lippmane, pane Jančaříku,

krmíte trola a to je nejen zbytečné, ale kontraproduktivní. Trola nemůžete o ničem přesvědčit ani ho přimět, aby používal/vyvracel argumenty nebo aby nelhal, protože jeho motivací není řešení diskutovaného problému. Jde o jedince, který v reálu nedostává tolik pozornosti, kolik si myslí, že by si zasloužil (že si ji nezaslouží, je z jeho příspěvků evidentní), takže provokuje, aby vyvolal jakoukoli reakci - a když ji dostane, znamená to pro něj, že jeho taktika je úspěšná, a povzbuzuje ho to k dalšímu trolení. Jinak řečeno, trol se živí věnovanou pozorností, a čím víc jí dostane, tím víc řve. Nenechte se zmást tím, že konkrétní trol cituje slavná jména; popsaný mechanismus není omezen jen na málo vzdělané/inteligentní jedince a vzdělání dnes může s pomocí Googlu předstírat kdekdo.

tyrjir řekl(a)...
24. května 2018 v 10:03  

Kvaternion: Je to „křížová výprava“ proti Hejného metodě

Pane Kvaternione, mohl byste se nám, prosím, představit a říci, zda máte něco společného s firmou H-mat, která má na šíření Hejného metody komerční zájem?

http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html

Na rozdíl od anonyma Kvaterniona se pod své komentáře podepisuji svým občanským jménem.

J.Týř

Antonín Jančařík řekl(a)...
24. května 2018 v 19:46  

Vážený pane Týři,
vaše tvrzení, že se podepisujete svým jménem, je přinejmenším pochybné, protože nelze nijak ověřit. Snažil jsem se zjistit, kdo vlastně jste, ale na všechny otázky na vaší profesi pouze mlžíte. Váš login propojen s prázdným anonymním profilem na google. Elementární neznalosti z pedagogiky a didaktiky naznačují, že zřejmě nejste kvalifikovaným učitelem.
Je otázkou, proč, případně na čí objednávku zde publikujete. Můžete prosím vyjasnit, zda naopak nejste finančně či jinak propojen s nějakým soukromým subjektem, který může mít z vaší kampaně prospěch? Pro který subjekt pracujete?

Děkuji

Antonín Jančařík

Brandtnerová řekl(a)...
24. května 2018 v 21:52  

„Pouze jsem se, jako reprezentant KMDM bránil proti naprosto nepravdivým tvrzením, že lidé na tomto pracovišti "nerozumí matematice". Důraz na oborovou přípravu je na KMDM, zde mluvím za "své" oddělení, významný a tato lživá tvrzení mne uráží. Je tradicí katedry, že na ní působí lidé, kteří mají vzdělání v odborné matematice i zkušenosti z výuky na různých typech škol.”

Nutně neznamená, že „lidé, kteří mají vzdělání v odborné matematice” matematice dostatečně rozumějí. Stejně tak vůbec nemusí platit, že „lidé, kteří mají zkušenosti z výuky na různých typech škol” umějí dobře učit, potažmo rozumí didaktice. Nežijeme v ideálním světě, proto jsou toto jen prázdné argumenty. Na konkrétní otázky kritiků Hejného metody zástupci H-matu, KMDM PedF UK ani další její stoupenci neodpovídají, nebo jsou jejich odpovědi absurdní.


„Spojovat celou KMDM s genetickým konstruktivismem je ale naprosto zcestné, stejně tak jako spojovat KMDM firmou H-MAT. ”

A proč tedy celá KMDM PedF UK vydala oficiální stanoviska ohledně Hejného metody, která je údajně na konstruktivistickém pojetí výuky (respektive na genetickém konstruktivismu) založena a jejíž realizátorem je právě společnost H-mat?
(http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html)


K podtématu diskuze: Souhlasím s panem Týřem, že specifické „myšlenkové mapy“ jednotlivců v naprosté většině případů nejsou aplikovatelné ve společenském měřítku.

Brandtnerová řekl(a)...
24. května 2018 v 21:55  

Antonín Jančařík: „…Různých označení za své příspěvky jste zde již obdržel hodně, ne? ;-)”

Kvaternion: „Krmíte trola a to je nejen zbytečné, ale kontraproduktivní. Trola nemůžete…”

Pánové, co takhle kultivovanější a korektnější způsob diskuze? A víte o tom, že nálepkováním či podporou nálepkování druhých hezky konstruktivisticky vyvracíte sami sebe? Že by absurdita vašeho konání?

My pak můžeme s panem Týřem jenom nevěřícně kroutit hlavou, případně se pořádně od srdce zasmát ;-)

Brandtnerová řekl(a)...
24. května 2018 v 21:58  

Pane Jančaříku, vaše „myšlenková mapa“ posledního příspěvku je navíc pěkně paranoidní.

Kvaternion řekl(a)...
24. května 2018 v 22:14  

Člověku se maně vybavuje úsloví o jisté vodní drůbeži se střelným zraněním...

tyrjir řekl(a)...
24. května 2018 v 22:32  

PaedDr. Jiří TÝŘ

Profesionální zaměření, zkušenosti: Pedagogika, Učitel matematiky, fyziky a informatiky, Celoživotní vzdělávání, Autor a vydavatel učebních pomůcek, autor vynálezu (elektrotechnika)

Průběh zaměstnání
2004 – 2012 učitel informatiky a fyziky na Integrované střední škole strojní, stavební a dopravní Liberec
1993 - 2012 Vydavatelství učebních pomůcek (Didakticko-technický servis, OSVČ 1995 - 2004)
1995 – 1997 Učitel informatiky a meteorologie na Střední škole dopravní Liberec
1993 - 2012 Vydavatelství učebních pomůcek (Didakticko-technický servis)
1975 – 1995 Učitel M-F na základní škole v Hrádku nad Nisou
1974 – 1975 Učitel matematiky a fyziky na SOU v Hamru u Litvínova

Vzdělání
1986 Státní rigorózní zkouška, pedagogika, didaktika fyziky
1981 - 84 Rekvalifikační studium M-F (učitelství na SŠ)
1970 - 74 Pedagogická fakulta Ústí n. L., matematika – fyzika
1967 - 70 SVVŠ Most, humanitní větev

....

Další činnost (výběr):
2005 - 2012 Člen Výboru pro vzdělávání, výchovu, zaměstnanost a
sport zastupitelstva LK, Místopředseda akreditační komise
CVLK, Vedoucí Pracovní skupiny pro optimalizaci SŠ v LK

2002 – 2003 Koordinátor projektu Lužice a EU a výjezdní zasedání
Výboru pro evropskou integraci Parlamentu ČR
viz http://luzice.dts.cz

2001 – 2002 Koordinátor projektu Prevence v Trojzemí (ČN Fond
budoucnosti) viz http://prevence.dts.cz

1998 – 2012 Provozování internetových stránek http://www.dts.cz ...

Antonín Jančařík řekl(a)...
24. května 2018 v 22:32  

Vážená paní Brandtnerová.
Nevím co je paranoidního na otázce, pro jako společnost pan Týř pracuje. Spíše je podivné, že se této otázce dlouhodobě vyhýbá. Z jeho anonymního profilu vyplývá pouze jistá spojitost s městem Hrádek nad Nisou, Napadá mne, zda zde proto není přímá spojitost s osobou stejného jména, která je uváděna na stránkách DTS - Comenius, která v tomto městě působí.
Mimochodem DRS - Comenius je společnost, která podniká ve stejném segmentu trhu jako H-MAT - vydávání učebních pomůcek a poskytování dalších služeb školám. Jedna věc je odborná diskuze, o kterou ale pan Týř zjevně nestojí a druhé nekalé obchodní praktiky a pomlouvání konkurence s cílem zvýšit odbyt svých výrobků a služeb.

Je ale možné, že se jedná jen o pouhou shodu jmen a míst.

Antonín Jančařík řekl(a)...
24. května 2018 v 22:37  

Vážený pane Týři,
děkuji za "odtajnění" svého profilu, končí ale v roce 2012.
Zeptám se tedy přímo, stále se živíte vydáváním učebních pomůcek, tedy v oboru ve kterém působí firma H-MAT, kterou se snažíte ve svých příspěvcích očerňovat?

Nejedná se zde o konfikt zájmů, že zástupce (nebo snad majitel) firmy DTS přímo útočí na firmu H-MAT a tuto skutečnost dlouhodobě tají?

Děkuji za odpověď

tyrjir řekl(a)...
24. května 2018 v 22:50  

Tohle je výnatek z mého posledního životopisu z roku 2012, kdy jsem se stal zaměstnancem v NÚV jako krajský koordinátor v projektu UNIV 3. Co bylo dál, to jsem popsal v České škole:

NÚVovské elegie
http://www.ceskaskola.cz/2017/08/vychova-po-cesku-studentka-porovnala.html#comment-5107743372624675431

Z celého mého příběhu i z komentářů a článků v České škole je, doufám, vidět, že od ledna 2015 jsem důchodce, který v České škole publikuje své názory proto, že mu záleží na dalším osudu školství v Česku. Netvrdím, že mám ve všem pravdu. Říkám, co si myslím.

J.Týř

Antonín Jančařík řekl(a)...
24. května 2018 v 22:58  

Vážený pane Týři,
vaše jméno stále figuruje jako dodavatel na stránkách DTS, podnikáte tedy stále ve stejném oboru jako firma H-MAT, nebo nikoli a jste, jak uvádíte, pouze důchodcem se zájmem o osud školství?

A. Jančařík

PS: Za svá slova o elementární neznalosti se omlouvám, v době, kdy jste studoval, jste se s pojmy jako konstruktivismus, konstrukcionismus, kognitivismus, natož pak třeba konektivismus, setkal nemusel.

tyrjir řekl(a)...
24. května 2018 v 23:36  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Antonín Jančařík řekl(a)...
25. května 2018 v 0:40  

Vážený pane Týři,
chápu vaší rozuřenou reakci, když se ukázalo, že nejste důchodce, ale podnikáte přímo v oboru, ve kterém působí firma H-MAT, kterou cíleně očerňujete.

Přijde mi absurdní, že jeden vydavatel učebních materiálů útočí pod rouškou veřejného zájmu na jiného. Prostě si tu děláte reklamu a snažíte se pomluvit konkurenci.

Škoda, že jsem to nevěděl dříve, nesnažil bych se vést věcnou diskuzi a předkládat argumenty. Pokračujte klidně ve svém byznysu a jeho podpoře tak, jak uznáte za vhodně. Jsem ochoten věcně diskutovat s každým, kdo o to má zájem, ale opravdu se nebudu zapojovat do nějakých obchodní a konkurenčních sporů.

S pozdravem

Antonín Jančařík



tyrjir řekl(a)...
25. května 2018 v 1:34  

Nejsem si vědom, že bych "očerňoval" firmu H-mat. To je soukromá společnost, která vcelku regulérně hájí své obchodní zájmy.

Kritizuji jako jeden z mnoha, kterým na výuce matematiky záleží, především KMDM PedF UK, která je s firmou H-mat spojená při nekritickém prosazování neověřené a v některých ohledech dost pochybné Hejného metody.

Kritizuji také demagogii doc. Jančaříka - nízkou úroveň jeho odborné argumentace spojenou s osobními útoky. Pan doc. Jančařík by nám, myslím, měl také říci, zda výše citovaná živnost je jeho živností.


Jsem i nadále názoru, že úrovní komunikace vedení KMDM PedF UK by se měla PedF UK vážně zabývat. Včetně úrovně veřejných projevů doc. Jančaříka. Viz výše i jinde:

Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html

Doc. Jančařík v diskusi výše několikrát projevil buď hrubou neschopnost věcné odborné diskuse, anebo vědomě její zásady porušil způsobem, který je neslučitelný s odbornou diskusí a lidskou slušností. Tento fakt je pro Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy závažný nejen proto, že doc. Jančařík je tajemníkem Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK. Je závažný i tím, že je i předsedou Akademického senátu PedF UK.

https://www.pedf.cuni.cz/PEDF-870.html?poid=1039503232384277&ht=org

Jsem názoru že přístupem vedení KMDM PedF UK k matematice a didaktice matematiky a úrovní jeho veřejných projevů by se mělo zabývat vedení PedF UK případně i vedení UK samotné.


http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html#comment-2096076366953139217

J.Týř


Michal Komárek řekl(a)...
25. května 2018 v 6:07  

Pane Jančaříku, pane Týři,

nepokračujte, prosím v této již zcela absurdně vyhrocené osobní diskusi. Evidentně sem nepatří. Děkuji! Hezký den!

Tajný Učitel řekl(a)...
25. května 2018 v 8:35  

Kvaternion "Lze diskutovat o tom, zda lze lidskou mysl v celé šíři chápat jako biologický počítač."

Pokud ano, koncept svobodné vůle/svobody rozhodování je falešný. Pokude ne, tak ne, včetně matematiky.

Kvaternion řekl(a)...
25. května 2018 v 10:56  

Tajný učitel: Svobodná vůle v tom smyslu, že by vědomí vnášelo do systému novou informaci (tedy že by rozhodování nebylo plně determinováno fyzickou realitou), samozřejmě neexistuje. To však není pro používání tohoto konceptu podstatné, protože k tomu, aby mělo smysl rozhodování za svobodné považovat, zcela postačuje, že jeho výsledky nejsou obecně předpověditelné. Za jediný okamžitě nevyvratitelný argument proti tomu, že mysl je biologický počítač, považuji problém vědomí - je skutečně obtížné si představit, že i když na počítači běží sebesložitější software, začne si uvědomovat sám sebe. Obecněji lze říci, že interpretace mysli jako počítače zcela postačuje na vysvětlení všech jejích vnějších projevů (včetně těch v učení se matematice), není však zřejmé, že by totéž platilo pro vnitřní prožívání.

Tajný Učitel řekl(a)...
25. května 2018 v 12:41  

Pokud je rozhodování člověka determinováno pouze fyzickou realitou, výsledky musí být (složitě, ale stoprocentně) předpověditelné.

Kvaternion řekl(a)...
25. května 2018 v 13:21  

Naprosto ne, stejně, jako není přesně předpověditelné třeba počasí. Jednak nelze v žádném okamžiku poznat přesný stav systému, ze kterého by bylo možno jeho další vývoj předpovědět, a u chaotických systémů nelze obecně výsledek předpovědět jinak než je simulovat, a není možné technicky (a pravděpodobně ani principiálně), aby přesná simulace běžela rychleji než originální systém.

A mimochodem, víra v to, že rozhodování člověka není determinováno pouze fyzickou realitou, je v přímém rozporu se základními předpoklady fyziky. To samozřejmě neznamená, že by nemohla být správná a fyzika chybná, ale pak by náš vesmír nebyl rozumem poznatelný a jakákoli podobná diskuse (stejně jako celá věda) by postrádala smysl.

Pavel Doležel řekl(a)...
25. května 2018 v 14:36  

To je tak, když se někdo pouští do diskusí vysoko nad jeho kognitivní možnosti.

Tajnej je úplně, ale úplně mimo - jako obvykle. Neschopen rozlišovat elementární kategorie. Jakékoliv úvahy nad tím už pak celkem zákonitě doputovávají do absurdit a neplatných implikací.

Naproti tomu musím složit poklonu kolegovi kvaternionovi. Až na ten poslední odstavec, to popsal naprosto přesně a didakticky mnohem "zručněji", než bych toho byl schopen já. Škoda, že jsou tyto intelektuální výkony předem odsouzeny k nepřijetí ze strany tajných učitelů a to z důvodů výše uvedených. Možná by se na tom kolega kvaternion mohl natrénovat, aby pochopil, že ani HM z blbce inteligenta neudělá. Prostě, komu není shůry dáno, ten je blbej.

Tajný Učitel řekl(a)...
25. května 2018 v 14:52  

Věda nemusí postrádat smysl, pouze z jednoho hlediska se jedná o celou, úplnou realitu a z druhého jen o rozumem poznatelnou část reality. Svoboda rozhodování člověka jako výsledek nemožnosti přesné simulace chaotických systémů, to je pěkné.

Tajný Učitel řekl(a)...
25. května 2018 v 15:01  

Obecněji lze říci, že interpretace mysli jako počítače zcela postačuje na vysvětlení všech jejích vnějších projevů (včetně těch v učení se matematice), není však zřejmé, že by totéž platilo pro vnitřní prožívání.

Za předpokladu, že vnitřní prožívání a vnější projevy mysli nejsou neoddělitelně propojené.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.