„V tomto povolání vás málokdo chválí. Na dětech se pozná, že to děláte dobře, že je něco baví. Ale že by mi někdo řekl „hele, učíš dobře“, to ne. V rámci ankety jsem si to vyslechl víckrát, takže je to možná i motivace do budoucna,“ říká vítěz letošního ročníku ankety Zlatý Ámos David Turek. Rozhovor přináší deník Právo.
 |
| David Turek (facebook.com) |
Jaký je to pocit, stát se nejoblíbenějším učitelem?
Takhle to neberu. Anketa se mi hodně líbí, obdivuji ji. Nejvíc se mi líbí, že vás tam děti přihlásí samy. Ale rozhodně se nepokládám za nejoblíbenějšího učitele. Je to prostě soutěž, která nějak dopadnout musí. Práce na tom byla, bylo tam ale i hodně štěstí a hodně dobrých nápadů.
Změnilo se něco mezi vámi a žáky?
Asi nás to stmelilo. Poznali jsme se nedávno. Oni jsou šesťáci, já učím na druhém stupni. Tak bych řekl, že teď máme takový dobrý start na čtyři roky. Kdybych něco drtil přes zákazy a příkazy, tak by mě to nebavilo. Napřed musí být dobrá nálada a pak je mohu zaměstnat.
Kdybyste mohl ve školství něco změnit, co by to bylo?
Hodně se mluví o inkluzi, ale teď bych se k tomu nechtěl vyjadřovat. Ocenění učitelů je další věc… Ale nikdy jsem nebyl politik a nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel. Dělám práci, kterou mám rád, a nikdy jsem se v tom takto nešťoural. Je těžké vymyslet to tak, aby všechno fungovalo. Možná by to chtělo zařídit, aby člověk měl ve třídě míň dětí. Aby jich tam neměl třicet. I u nás teď máme hodně žáků. A to je pak mnohem těžší práce.
Celý rozhovor naleznete v dnešním Právu
0 komentářů:
Okomentovat