Rodičovské iniciativy, které se snaží zakládat nové soukromé základní školy, narážejí na zamítavá stanoviska ministerstva školství. Úřad při tom často argumentuje ohrožením naplněnosti veřejných škol. Odmítnutí žadatelé však považují námitky ministerstva za scestné a soukromé školy hodlají bránit soudní cestou. Reportáž přináší iDNES.cz.
 |
| Veronika Mallatová Bartošová (facebook.com) |
Společnost Scio, pod kterou škola spadá, proto podalo na ministerstvo školství žalobu.
Řešit zamítnutou akreditaci žalobou se rozhodla také Veronika Mallatová Bartošová, která chtěla otevřít školu, ve které by se učitelé starali také o děti s autismem. Jenže i jí přišlo zamítavé rozhodnutí.
„Jako důvod byla uvedena dostatečná kapacita na veřejných školách. My jsme se chtěli starat o děti s Aspergerem (mírnější forma autismu – pozn. red.) a takové děti potřebují menší kolektiv. Nepomůže jim, že je vezmou ve spádové škole do kolektivu s dalšími třiceti dětmi,“ vysvětluje Bartošová.
„V Dlouhodobých záměrech krajů je doporučováno zachování stávající kapacity škol a vznik nové základní školy jen výjimečně, na základě prokázané potřeby a s ohledem na aktuální podmínky v dané lokalitě. Je proto nutné mít kapacitně dostatečně zabezpečenou síť veřejných škol, které tvoří základ,“ říká mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.
„Dlouhodobé záměry mnohdy nestanovují podmínky, za kterých školy mohou vznikat, ale rovnou říkají, že školy vznikat nemohou, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ministerstvo se snaží vytvářet dojem, že by soukromé školy měly být vykrývat případné nedostatečné kapacity ve státem zřizovaných školách. To je ale nedorozumění. Úlohou nestátních škol (soukromých, ale i církevních) není doplňovat chybějící místa ve školách zřizovaných obcemi, ale nabízet alternativu hlavnímu proudu vzdělávání,“ vysvětluje právník Ondřej Moravec.
Celý text naleznete zde
.png)
7 komentářů:
Kdyby se musel hradit provoz soukromých škol pouze z vlastních příjmů bez příspěvků státu, bylo by asi velice rychle vyřešeno ... kdo by si mohl dovolit udržet děti na takovýchto školách, kde by asi bylo poměrně vysoké školné. Podle mého soukromá škola má být financována ze soukromých prostředků, nikoliv ze státního rozpočtu.
@Kamínek: Souhlasím do posledního písmene.
Stát má zajišťovat nabídku vzdělávání pro všechny. Chce-li někdo jinou, je to jeho právo, ale bez nároku na státní peníze.
Pak ať stát vrátí alikvótní částku daňovým poplatníkům.
Zkráceně, buďto se smíříš se svoji spádovou shit základkou, nebo tě obereme o daně a ještě si doplatíš.
"Daň je zákonem (popřípadě i jinak) určená povinná platba do rozpočtu autority (např. státu), která je oprávněna ji vyhlásit. Vyznačuje se neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany vyhlašující autority."
Plátcovo děcko má/nemá právo na vzdělávání a to v kvalitě/nekvalitě kterou stát poskytne/neposkytne.
Tajnej vy máte něco proti základkám? Komárkovi nevadí shit základka?
Datel. Nemám nic proti základkám, naopak. Dobrá základka je požehnáním, které nelze penězi zaplatit, Špatná je prokletím rodiny na devět let. Tvrdím, že pokud nejsou rodiče spokojeni se školou, musí mít právo a možnost vybrat pro své děcko školu takovou, se kterou spokojeni jsou, ať už je to škola státní, alternativní, nebo soukromá. Dítě není majetek státu, aby ho stát nutil povinně se vzdělávat ve druhořadé instituci, kde není spokojené.
Krajním řešením je pak domácí vzdělávání, kdy jeden z rodičů zůstává doma a dítě učí, za cenu obětování vlastní kariéry/příjmu ze zaměstnání. A ještě musí doplácet na daních, protože, "daň je zákonem (popřípadě i jinak) určená povinná platba do rozpočtu autority (např. státu), která je oprávněna ji vyhlásit. Vyznačuje se neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany vyhlašující autority."
Rodič tedy musí akceptovat kvalitu lokální základky, popř vyhledat státní základku jinou, nebo, pokud mu to místo bydliště dovolí, vyhledat již existující alternativu a připlácet. Pokud alternativu v okolí nenajde a nespokojených rodičů je více, založit vlastní školu mu mšmt nepovolí a tak je nucen využívat šedých zón v zákoně. Nepovolováním nových škol, mšmt podporuje konflikt mezi rodinou a školou (no což doplatí vždy děti), nutí lidi v produktivním věku aby zůstávali doma a učili své děti a nutí rodiče aby obcházeli zákon, potažmo věnovali mnoho času soudním sporům s blbým státním šimlem, který dělá neinformované věci, jednoduše protože může. Jak typicky české.
Okomentovat