Hra o matematiku: Hejného metoda dobývá školy. Podle kritiků ale některé děti už neumí ani malou násobilku

úterý 13. března 2018 ·

Z metody Milana Hejného, která byla ještě před pár lety považována za alternativní novinku, se v poslední době stává poměrně běžná a módní záležitost. Jak vyplývá z čísel České školní inspekce, z celkem 4100 českých základních škol se matematika podle Hejného vyučuje na víc než 750. Do tří let má vyjít kompletní série učebnic od prvních tříd až do střední školy, pracuje se také na větší podpoře učitelů. Školeními jich prošly už tisíce. Rozsáhlý text o Hejného metodě přinášejí Hospodářské noviny.


Milan Hejný (repro ČT)
„Hlavní pravidlo metody je, že na většinu řešení si děti mají přijít samy. Učitel je spíš rádce, který je tou cestou vede, ale nedává jim hotové poznatky, aby se je učily zpaměti,“ vysvětluje učitelka Jarmila Pánková. Na prvním stupni metodu využívají tři učitelé z deseti, ostatní si z „Hejného“ půjčují některé úlohy nebo se chystají na seminář, kde se postupy naučí. Někteří prý metodu pokládají za příliš alternativní a mají k ní nedůvěru.

S tím, jak roste oblíbenost metody, sílí i kritika. Zaznívá z úst některých akademiků, rodičů nebo vyučujících. Mají například za to, že děti kvůli ní pokulhávají v počtech a nezvládají násobilku a počítání z hlavy.

Zda děti, které prošly výukou matematiky podle Hejného, za ostatními zaostávají v počtech, nebo je naopak převyšují, se zatím plošně neprozkoumalo. Velká sonda, která ukáže, jaký má metoda na děti, ale i učitele nebo rodiče dopad, se ale nyní chystá. Firma H-mat by chtěla svá data propojit například s těmi od společnosti Cermat.

„Jsme odhodlaní nastavit na dlouhou dobu sledování dopadů. Chceme ale prosazovat, aby se měřily i indikátory, které mají smysl. Na prvním místě u Hejného metody je vztah žáka k předmětu, míra kooperace mezi žáky nebo třeba schopnost naslouchat, prezentovat,“ popisuje ředitel firmy H-mat Tomáš Rychecký.

Zatím existují pouze menší, dílčí data. Loni třeba vyšlo z devátých tříd prvních sto dětí, které se učily počítat Hejného metodou. A podle vnitřního průzkumu firmy si vedly u přijímaček lépe než jejich vrstevníci. Fanoušci vyzdvihují právě to, že metoda nevyžaduje dril a bezmyšlenkovité memorování, ale učí děti samostatně logicky přemýšlet. I když třeba někdy trvá déle, než k výsledku dojdou. Zároveň není hřích používat „taháky“.

Filozofii, že děti nemá smysl do ničeho tlačit a je důležité je spíš nadchnout, úplně nesdílí například Jednota českých matematiků a fyziků. Její představitelé jsou k novinkám ve výuce předmětu skeptičtí, podle nich se u nich zapomíná na to podstatné – na samotnou matematiku. „Jsem přesvědčený o tom, že škola bez námahy je absolutně nežádoucí. Bez drilu se nemůžeme obejít,“ míní předseda spolku Josef Kubát, bývalý dlouholetý ředitel prestižního pardubického gymnázia v Dašické. „Komenského škola hrou byla náročná výuka latinského jazyka pomocí deseti divadelních představení, a ne škola hrou v tom smyslu, že budou děti chodit čtyři kroky dopředu, dva dozadu, budou si malovat nějaké obrázky a tak dále,“ podivuje se nad prvky Hejného metody Kubát.

Celý text naleznete zde

35 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
13. března 2018 v 8:42  

Docela by mne zajímalo, jaká je v té sedmisetčlenné skupině škol užívajících Hejného konstruktivistickou metodu aprobační kvalifikovanost učitelů. Tedy to, zda se k té Hejného metodě uchylují školy s dobrou nebo slabou kvalifikovaností učitelů. J.Týř

Ředitel řekl(a)...
13. března 2018 v 16:34  

Mě na tom vadí, že všechno ostatní je špatně, jen tato metoda je nejlepší. A už vůbec nechápu, že Pedagogická fakulta UK Praha učí budoucí učitele jen Hejného metodu.

Milan Keršláger řekl(a)...
13. března 2018 v 22:03  

Poznání je jako řeka, je možné plout hlavním proudem i tišinami. Byl jsem součástí experimentu s množinami v 80. letech a matematiku jsem později i vystudoval. Hejný na množinách též staví. I když je tato abstraktní teorie zajímavá pro alternativní stavbu matematiky (Cantor), pro děti taková abstrakce podle mne nemá význam. V 8. třídě jsou potíže s pochopením podstaty Pythagorovy věty nebo Archimédova zákona, natož aby množiny přinesly magickou revoluci v chápání/učení dětí (či dokonce na prvním stupni). To, co obecně na ZŠ chybí je praktická vazba matiky na život, kupecké počty, procenta, úroky, či trojčlenka nebo mezipředmětová vazba na počítače/informatiku. Moc látky, moc hodin. A to Hejný IMHO nevyřeší, leda by se vykostily osnovy, opustily množiny atd. tedy něco jako kdysi opuštění krasopisu nebo deskriptivní geometrie.

PP řekl(a)...
14. března 2018 v 5:46  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Michal Komárek řekl(a)...
14. března 2018 v 6:42  

Pane Pelikáne, Česká škola nesměřuje k citování podobných serverů... Hezký den!

tyrjir řekl(a)...
14. března 2018 v 8:49  

Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní učitelka se ptá: Děti, a kdopak ví, kolik je 1+2?" Nikdo nic neříká. "Nemusíte se stydět přihlásit."... "Opravdu nikdo neví?" Přihlásí se malá holčička: "Ja nevím kolik je 1+2, ale vím, že je to určitě stejně jako 2+1, jelikož sčítání jest na tělese reálných čísel komutativní."

Až se může dojít tzv. kompetencionalistický přístup k výuce: Někteří, kteří se vyjadřují v abstraktních pojmech, někdy neovládají ani elementární základy toho, o čem hovoří. O tom je ten článek "Páté pravidlo matematiky". Děkuji panu Pelikánovi za odkaz na něj.

Pane Komárku, tím, že cenzorsky odfiltrováváte některé názory, myslím, kvalitu diskuze v České škole nezlepšíte.

J.Týř

Michal Komárek řekl(a)...
14. března 2018 v 8:56  

Pane Týři, nejde o názory, nýbrž o citaci konkrétního serveru. Napsal jsem to, myslím, že je to srozumitelné. Česká škola chce být prostředím, které podobné servery nekontaminují. Každý je může sledovat po libosti jinde. Hezký den!

tyrjir řekl(a)...
14. března 2018 v 9:12  

To, co vytýkáte odkazu na server zvědavec.cz, je, myslím, pane Komárku, něco podobného jako když vy v České škole odkazujete na Hospodářské noviny vlastěné panem Bakalou. Články jsou tam někdy dobré, ale provozuje je někdo, o kterém mnozí více či méně důvodně z nějakého důvodu pochybují. Jestliže kontaminujete Českou školu odkazy na Hospodářské noviny, nemusel byste, myslím, být tak úzkoprsý k jiným odkazům.
J.Týř

mirek vaněk řekl(a)...
14. března 2018 v 9:25  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
mirek vaněk řekl(a)...
14. března 2018 v 9:26  

1) Množiny se už spoustu let ve školách neučí. Kdyby se učily aspoň základy, děti by věděly co je průnik a sjednocení. Proto mají obrovský problém s řešením složitějších úloh.
2) Do dětí se cpe zaklínadlo, k čemu nám to v životě bude. Takže děti(a hloupí rodiče) mají zdůvodnění proč se neučit vůbec nic.
3) Hejného metoda některým žákům vyhovuje a dovedu si představit, že v určitém věku je přínosem. Ale není samospasitelná. Vysokoškolák objevovat řešení diferenciálních rovnic sám asi nebude. Žádná dokonalá metoda neexistuje. Je nutný učitel, který učivo ovládá, rozumí mu a je schopen je žáku vysvětlit a pomoct mu ve vzdělávání. Musí mít na to čas a musí existovat. Dnes jich je zatraceně málo a ještě jsou zahlceni tvorbou lejster.
4) Páté pravidlo matematiky je článek vymyšlený a demagogický. A je to poznat na rozdíl od jiných článků na tzv. seriozních serverech. Škoda času ho číst.

tyrjir řekl(a)...
14. března 2018 v 9:37  

"Páté pravidlo aritmetiky" se jmenuje ten zajímavý v mnoha ohledech pravdivý i když v něčem trochu tendenční článek. Kdo nechce, ať ho nečte. A naopak. J.Týř

Dana Nová řekl(a)...
14. března 2018 v 10:02  

Žádná metoda není samospasitelná a určitý dril je ve škole potřeba, ale nadchnout někoho pro matematiku mně zní jako kouzlo,protože já z ní mám hrůzu. zrovna tak můj starší syn, vyučovaný klasicky.
Ovšem moje mladší dítě, nyní v páté třídě, matematiku miluje a považuje ji za logickou a snadnou. Násobilku samozřejmě driloval, stejně jako mnoho dalších věcí. Opakovací testy píšou vždycky dva, klasický a podle Hejného, v drtivé většině za stejnou známku.
Takže útoky proti Hejného metodě mi vadí - kdybych ji podstoupila já, mohlo být leccos jinak.

Veronika H. řekl(a)...
14. března 2018 v 10:16  

A vědí ti, kdo Hejného kritizují, jak ty učebnice doopravdy vypadají??
Překvapuje mě, že se u něj vždycky tak zdůrazňuje to "nedrilování", vždyť drilových cvičení je v učebnici H-matematiky spousta! Možná jsou jen podávána trošku atraktivněji, než je běžné, ale pořád je to cesta k nějaké automatizaci jednoduchých počtů.
Nebo tu snad panuje pocit, že když to děti baví, tak to není dril, protože ten musí nudit, jinak nefunguje?

tyrjir řekl(a)...
14. března 2018 v 11:50  

Žádná Hejného matematika ani H-matematika neexistuje

Žádná Hejného matematika ani H-matematika neexistuje. Existuje jen "Hejného konstruktivistická metoda výuky základů matematiky", která je reakcí na některé nedostatky nesprávného používání tradičních didaktických metod, které rovněž obsahují motivační konstruktivistické prvky a postupy. Jako každá výuková metoda není ani Hejného metoda univerzální, všemocná a spasitelná pro všechny. Hejného metoda má jako i ostatní metody své klady i nedostatky. Je na učitelích, aby si volili metdy podle konkrétní situace při výuce. Kdo tvrdí, že to tak není, mýlí se nebo lže.


Některé citlivější duše jsou, myslím, z Hejného metody tak nadšeny, že až si doma na zahradě začnou stavět chatu nebo třeba kadibudku, půjdou nejdřív do lesa kácet stromy, pak si vytesají trámky a prkna, si vykovají hřebíky a dají se do práce. Přeji jim přitom radost z konstruktivismu a také to, aby přitom příliš nezmokli, nemrzli nebo se ne... A aby při prožívání radosti ze svého konstruktivismu neměli v dohledu chatku, dům nebo kadibudku souseda, který při své stavbě uplatnil systémovější konstruktivismus s využitím účinnějších postupů.

J.Týř, didaktický konstruktivista

tyrjir řekl(a)...
14. března 2018 v 12:54  

V tom konstruktivistickém chatkovsko kadibudkovském nepořádku, který byl bez předchozího ověření úředně vnucen všem školám, učitelům, žákům, rodičům i zaměstnavatelům už systémem RVP/ŠVP a dále pak třeba inkluzí, není, myslím, z několika důvodů divu, že na Hejného metodu někteří kriticky i nekriticky pohlížejí. Například:

- Kdo se zaměří především na to, aby vše objevil a naučil se to odzačátku sám, ten zažije uspokojení z ko struktivismu, současně ale mnohdy ztrácí zbytečně čas i inergii optoti tomu, kdo ve větší míře motivovaně prostuduje a použije hotové věci.

- Kvalifikovaní učitelé, kteří umějí děti studijně motivovat, si nepřejí, aby jim někdo vnucoval metody. Volí je podle situace v dané třídě. Jenže kvalifikovaných a systematicky pracujících učitelů matematiky a přírodních věd je ve školách vážný nedostatek. A noví do škol v dostatečném počtu nepřicházejí. Jsou proto nutně zastupováni méně kompetentními učiteli. Těm, myslím si, ta Hejného konstruktivisticko pečovatelská "samoučící" metoda může z některých hledisek vyhovovat lépe než klasická výuka.

- Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda nekritická propagace Hejného metody kvalitnímu vzdělávání prospívá (k tomu viz třeba i otevřená podpora Hejného metody exministryní Valachovou).


Veronika H. řekl(a)...
14. března 2018 v 14:20  

J.Týř: Už chápu, proč jsou Vaše příspěvky vždycky tak dlouhé a ještě na pokračování:)))

Jiri Janecek řekl(a)...
14. března 2018 v 17:27  

"A vědí ti, kdo Hejného kritizují, jak ty učebnice doopravdy vypadají??
Překvapuje mě, že se u něj vždycky tak zdůrazňuje to "nedrilování", vždyť drilových cvičení je v učebnici H-matematiky spousta!"

No, nechci se přít, jestli byla dřív slepice nebo vejce, ale přijde mi, že nedril Hejného metody vyzdvihují příznivci, kritika (resp. zdůvodňování významu drilu pro učení) je ž reakcí...

Ostatně, i v tomto článku je: "Fanoušci vyzdvihují právě to, že metoda nevyžaduje dril a bezmyšlenkovité memorování, ale učí děti samostatně logicky přemýšlet. I když třeba někdy trvá déle, než k výsledku dojdou."

Jiri Janecek řekl(a)...
14. března 2018 v 17:33  

Ještě teda poznámka - nevím, jak vypadají Hejného učebnice... Ale vím, jak vypadají články o Hejného metodě. K nim se taky občas vyjadřuju. K učebnicím ne...

Viděl jsem hodinový rozhovor s Hejným, kde ilustroval podstatu na několika příkladech... Žádný z těch názorných vysvětlovacích triků nám v osmdesátých letech za Vondrušky, Juliše a Synkové netajili...
Jak tu onehdy někdo napsal, sesbírané fungující triky... Škoda, že to profesor didaktiky matematiky na PdF nedokáže předat svým studentům a raději dělá na stará kolena maskota...

PP řekl(a)...
14. března 2018 v 17:47  

Nevěřím svým očím. Můj komentář byl opravdu odstraněn? Pokud ano, považuji to velice vulgární sprostotu ze strany tohoto serveru. Je-li za ním nějaké jméno, žádám o vysvětlení.

Veronika H. řekl(a)...
14. března 2018 v 18:14  

"No, nechci se přít, jestli byla dřív slepice nebo vejce, ale přijde mi, že nedril Hejného metody vyzdvihují příznivci, kritika (resp. zdůvodňování významu drilu pro učení) je až reakcí..."

Ano, v tomhle s Vámi souhlasím. Vždycky mám z těch článků pocit, jak když pět slepců popisuje slona. Moje dcera se touto metodou učí, učebnice tu leží přede mnou a připadá mi, že většina těch kritických (a často i těch adorujících) reakcí se míjí s podstatou.

V té metodě je ale přesto jeden moment, který si nedokážu dost dobře vysvětlit - skoro celá dceřina třída matematiku opravdu miluje, věnují se počítání ve volném čase, vymýšlejí pro sebe navzájem úkoly, hledají si úlohy na internetu. Jasně, ono to není nic nového pod sluncem, ale je to nejspíš tak šikovně namíchané, že to funguje silně motivačně. Možná to souvisí i tím, jaký typ učitelů si tuhle metodu zvolí.

Jsem zvědavá na tu slibovanou sondu. Vím, že oproti třídě v předchozí škole, kde se jelo "klasicky", je dcera dost napřed, ale to je zas jen anekdotická evidence. (Na druhou stranu jí chybí zkušenosti s rýsováním.)

Kvaternion řekl(a)...
15. března 2018 v 15:33  

Ad J. Týř:

Označit se za didaktického konstruktivistu a zároveň napsat "Kdo se zaměří především na to, aby vše objevil a naučil se to odzačátku sám, ten zažije uspokojení z ko struktivismu, současně ale mnohdy ztrácí zbytečně čas i inergii optoti tomu, kdo ve větší míře motivovaně prostuduje a použije hotové věci" (sic) znamená buď naprosté nepochopení didaktického konstruktivismu nebo kolosální licoměrnost. Za ztrátu času a energie může samostatné vybudování matematických poznatků považovat jen někdo, pro nějž je postačujícím, či dokonce žádoucím výsledkem matematického vzdělávání jedinec schopný pouze reprodukovat naučené informace a postupy, zvláště řešit tzv. typové úlohy. Takové poznatky nazývá Hejný protetickými, já potěmkinovskými - při pohledu z jedné strany, skrze typovou úlohu, se taková kulisa může jevit jako znalost, ovšem za ní je prázdno. Stačí pozměnit strukturu úlohy, vložit antisignál či ve stejném kontextu formulovat úlohu netypovou a takto "vzdělaný" žák je ztracen.

Častou příčinou tohoto přístupu k výuce matematiky je nepochopení jejích cílů. Opravdu nejde o to, naučit žáka konstruovat trojúhelník ze strany, výšky a těžnice, to nebude nikdy v životě potřebovat. Jde o to, naučit ho samostatně odvodit ze známých skutečností neznámé, a především přesvědčit ho, že je toho schopen a že nemusí přemýšlení nechávat na jiných; to dalece přesahuje nejen konkrétní matematický kontext, ale i celou výuku matematiky. Známé přísloví říká "Dej člověku rybu, nasytíš ho na den. Nauč ho ryby chytat a nasytíš jej na celý život". Vy říkáte, že dát člověku rybu je rychlejší. Ano, jednou je. Ale je rychlejší a efektivnější dělat to pořád?

Kvaternion řekl(a)...
15. března 2018 v 15:48  

Ad Jiří Janeček:

Hejného metoda naprosto nejsou "sesbírané fungující triky", a kdo to tvrdí, ten se s ní ani nepokusil seznámit. K vyvrácení takového tvrzení zcela stačí, že výuka podle Hejného metody probíhá v tzv. prostředích, která se při tradiční výuce nepoužívají a nemůže tedy jít o "sebraný trik". Především je ale Hejného metoda nikoli náhodná sbírka postupů, ale konzistentní systém založený na poznatcích kognitivní vědy a jeho cílem není budovat izolované matematické poznatky, ale tzv. schémata (a právě títmo cílem je motivováno vytváření prostředí), která umožňují mnohem větší pružnost matematického myšlení a tudíž i řešení mnohem širší třídy úloh.

tyrjir řekl(a)...
15. března 2018 v 15:52  

Jak jste na tom se stavbou vaší chatky nebo kadibudky, pane Kvarterione? :)))

Jiri Janecek řekl(a)...
15. března 2018 v 16:30  

Pardon, ale to uz mi prijde jako zvasty na urovni nejake sekty...

1. Co je to tzv. prostredi? Vysvetlete mi to, prosim...

2. Bylo snad cilem "klasicke" vyuky matematiky vybudovat jen izolovane matematicke poznatky? Na to jste prisel jak?

tyrjir řekl(a)...
15. března 2018 v 17:52  

Tím odlišnym prostředím se možná myslí české hrubě podfinancované, mizerné řízené, zpečovatelizované a zfeminizované školství, ze kterého učitelé mizí, noví nepřicházejí a množí se v ném pečovatelé, asistenti, různí pseudoodborníci a tzv. pedagogičtí populisté, kteří se snaží školy změnit na pečovatelská zařízení, klubovny, herny apod.

Tento objektivně existující stav/trend lidé, žáci, rodiče, učitelé zaméstnavatelé atd. vnímají i přes ty řeči o potřebnosti změn školského paradigmatu, o potřebnosti zásadní školské reformy, o potřebě tzv. nových metod, koncepcí, schémat atd.

AŤ STÁT ZVĚTŠÍ ŠKOLSKÝ ROZPOČET NA JINDE OBVYKLOU ÚROVEŇ, DÁ UČITELŮM SLUŠNÝ PLAT, NECHÁ JE UČIT A NEOTRAVUJE JE RŮZNÝMI NESMYSLY. Ani jedna z téchto věcí se dostatečně neděje...

Jak jste na tom se stavbou vaší chatky nebo kadibudky, pane Kvarterione?
Nezastíráte nám tu těmi vzletnými slovy licoměrně skutečný stav té vaší stavby?

Kvaternion řekl(a)...
15. března 2018 v 17:57  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Kvaternion řekl(a)...
15. března 2018 v 18:06  

Ad Jiri Janecek:

Takže Vy tu nekompetentně kritizujete metodu, o níž si nejste předem ochoten zjistit ani naprosté základy, ačkoli jsou dostupné na dvě kliknutí na webu samotného H-matu. Jak objektivní může Vaše kritika za takových podmínek být, ponechám případným čtenářům, já jsem si obrázek udělal.

tyrjir řekl(a)...
15. března 2018 v 18:15  

Pokusil jsem se Vám slušně a s argumenty vysvětlit, v čem se mýlíte. Zjevně to bylo házení perel svini, jejímž nejlepší "argumentem" je dotaz, jak jsem na tom se stavbou kadibudky. Není důvodu dále marnit čas s někým, kdo je pod mou úroveň.

Vaše urážky si můžete vetknout třeba za kloubouk, ale nepublikujte je, prosím v České škole, pane Kvarterione. Ve vaší argumentaci ani ve výrazových prostředcích mnoho slušnosti, dobré vůle ani mnoho schopnosti něco slušně a srozumitelně vysvětlit nevidím:

Dovolil jste si mne označit za svini? Stavíte snad takovýmito svými komentáři v České škole jakýsi konstruktivistický prasečí chlívek pro lidi s jiným názorem?

Michal Komárek řekl(a)...
15. března 2018 v 19:07  

Kvaternion

Jakkoli může být obtížné reagovat na některé komentáře pana Týře, výraz "házení perel svini" v diskusi na ČŠ nemá místo. Děkuji! Hezký den!

Kvaternion řekl(a)...
15. března 2018 v 20:25  

Ad Michal Komárek:

Omlouvám se, nechal jsem se unést. Ani to, že příspěvek pana Týře o stavění kadibudky je stejně nevhodný, ani to, že obsah svého příspěvku považuji nadále za pravdivý, nemění nic na tom, že použitá formulace by se zvláště na webu věnovaném školství neměla objevit. Svůj příspěvek jsem smazal, ale pan Týř jej zkopíroval do příspěvku svého, nepochybně proto, aby ze sebe i v této situaci mohl dělat oběť, takže je v diskusi obsažen stále. Bohužel, výsledkem nastavených pravidel je, že debatám zde dominují takoví jako pan Týř, kteří nemají zájem diskutovat, jen provokovat a urážet, jenže díky zkušenostem pomocí takových formulací, které nejsou postihovány. Ti, kdož mají zájem o skutečnou diskusi o problémech školství, jsou znechuceni a odcházejí, jako já teď.

tyrjir řekl(a)...
15. března 2018 v 21:28  

)Ani to, že příspěvek pana Týře o stavění kadibudky je stejně nevhodný, ani to, že obsah svého příspěvku považuji nadále za pravdivý, nemění nic na tom, že použitá formulace by se zvláště na webu věnovaném školství neměla objevit. Svůj příspěvek jsem smazal, ale pan Týř jej zkopíroval do příspěvku svého, nepochybně proto, aby ze sebe i v této situaci mohl dělat oběť, takže je v diskusi obsažen stále. Bohužel, výsledkem nastavených pravidel je, že debatám zde dominují takoví jako pan Týř, kteří nemají zájem diskutovat, jen provokovat a urážet, jenže díky zkušenostem pomocí takových formulací, které nejsou postihovány. Ti, kdož mají zájem o skutečnou diskusi o problémech školství, jsou znechuceni a odcházejí, jako já teď.

Napsal pan Kvaterion 15. března 2018 20:25

Chtělo by to možná nějakého dalšího přisprostlého anonyma, aby diskuse v České škole ožila.

Michal Komárek řekl(a)...
15. března 2018 v 21:45  

Kvaternion

Děkuji. A doufám, že se v diskusi na ČŠ opět někdy objevíte. Hezký večer!

Jiri Janecek řekl(a)...
16. března 2018 v 16:47  

"Takže Vy tu nekompetentně kritizujete metodu, o níž si nejste předem ochoten zjistit ani naprosté základy, ačkoli jsou dostupné na dvě kliknutí na webu samotného H-matu. Jak objektivní může Vaše kritika za takových podmínek být, ponechám případným čtenářům, já jsem si obrázek udělal."

Cekal bych, ze kdyz uz odpovidate, tak mi to aspon trochu vysvetlite. Jestli je Hejneho metoda k detem privetiva jako vy ke mne, tak potes panbuh...

Kvaternion řekl(a)...
17. března 2018 v 1:13  

Ad Jiri Janecek:

Proč bych Vám měl, zde nutně zkráceně a neúplně, vysvětlovat něco, co si můžete najít podrobně rozepsané na stránkách H-matu, na které jsem Vás odkázal?

tyrjir řekl(a)...
20. března 2018 v 0:42  

Dbá MŠMT ČR o školní výuku matematiky s péčí řádného hospodáře? Má šíření Hejného metody odborný, ideologický nebo komerční charakter?

Inkluze Hejného metody do škol má důvodně namítané odborné problémy viz třeba

http://vyukamatematiky.math.cas.cz
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/poslanci-resi-jak-by-se-mela-ucit.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/hra-o-matematiku-hejneho-metoda-dobyva.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/tomas-chrobak-co-mne-uciteli-dala.html

Jsou tu nikoli ojedinělé protesty učitelů, zaměstnavatelů a také protesty nespokojených rodičů. Například:

Klasická matematika aneb Proč mnozí nechtějí "matematiku Hejného" a jak probíhá boj rodičů za klasickou výuku

Proč nechceme matematiku Hejného?
Hlavně proto, že nechceme, aby nám někdo tak arogantním způsobem bral možnost volby
Protože se naše děti doposud vzdělávaly klasickou výukou matematiky.
Protože věříme klasické metodě výuky matematiky.
Protože chceme, aby naše děti byly připraveny na výuku fyziky, chemie a na přijímací zkoušky na střední školy.
Protože chceme, aby byly jednou schopny složit státní maturitní zkoušku z matematiky.
Protože nechceme, aby naše děti byly součástí experimentu, kde ještě např. nejsou vydány učebnice pro 8. a 9. třídu.
Protože žádná námi oslovená střední škola ani učiliště nemá v plánu touto metodou matematiku vyučovat.
A proč tento článek?

Protože věříme, že k našemu názoru, k našemu svobodnému rozhodnutí a volbě metody, kterou se budou vzdělávat naše děti, bude přihlédnuto a bude vyslyšen.
Věříme, že se najde dobrá vůle nalézt řešení.

Rodiče žáků ZŠ Olešnice a ZŠ Lhota

Červený Kostelec

leden 2017


http://hejny.unas.cz/nevyhody-hejneho-metody/

Jsou to stránky provozované nespokojenými rodiči. Jsou na nich i oficiální stanoviska MŠMT k protestům rodičů, kteří nechtějí, aby jejich děti byly Hejného metodou vyučovány.

Inkluze dětí s poruchami učení byla ředitelům a zřizovatelům škol ze strany MŠMT nařízena. Co to ale vlastně MŠMT dělá s nesouhlasem učitelů, rodičů, zaměstnavatelů a akademických odborníků se školní výukou podle sporné a dosud neověřené Hejného metody? Odpovídá to péči řádného hospodáře o to nejcennější, co máme, o děti?

Dovoluji si vyslovit podiv nad tím, že nad z mnoha hledisek pochybnou a neprověřenou věcí, jakou Hejného metoda bezesporu je, zavírá MŠMT oči.

Jsem názoru, že ověření účinnosti této sporné metody mělo předcházet jejímu širšímu komerčnímu využívání. A že s tímto a dalšími opatřeními nelze dále prodlévat.


J.Týř

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.