Finští školáci truhlaří, holky šijí plyšáky. Mají dobré vybavení a učitele, říká ředitel české školy, která se Finskem inspiruje

čtvrtek 8. března 2018 ·

Zatímco v Česku teoretizujeme o znovuzavedení povinných dílen a pozemků do škol, finské děti ve škole truhlaří a šijí ostošest, a to již na prvním stupni. Jak je to možné? A co tomu brání u nás? „Ve Finsku dbají na to, co dává smysl, rozvíjejí místní tradici,“ říká ředitel svitavské základní školy Jiří Sehnal, který navštívil několik tamních škol. „Aby to dávalo smysl i tady, bylo by třeba splnit několik podmínek“. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.


V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Proč finští školáci pracují zrovna se dřevem a textilem?

Ve Finsku mají hodně dřeva a silnou tradici papírenského a dřevařského průmyslu, a tak jim to prostě dává smysl. Protože smysl je ve finském školství – na rozdíl od toho našeho – na prvním místě. Zavedli to mimo jiné proto, aby nevznikaly propasti mezi generacemi. Ale dobrý krok je to i z jiných důvodů: děti si tím trénují zručnost, a i když se tím většina z nich živit nebude, je to pro ně seberealizace a mají radost, když se jim podaří něco vyrobit. Nemusí být všechno jen příprava na zaměstnání, škola by měla dětem poskytovat i momentální potěšení. „K čemu jim to bude“ je podle mě past, do které bychom se neměli nechat chytit.

Zavedl byste tedy něco takového i u nás, jak nedávno navrhl Andrej Babiš?

Už jsem zmínil smysl. Abychom to mohli dělat tak, aby to mělo smysl, musela by nám vláda dát peníze na vybavení a na odborníky, kteří budou děti učit. Ve Finsku děti pracují v dílnách vybavených stroji, kde je odvětrávání, mají vlastní lakovnu… Když jsme tam byli, navštívili jsme třídu, kde bylo šestnáct šicích strojů a dívky ze třetí třídy šily plyšové medvídky. Nám plesalo srdce, jak jsou ty děti šikovné, ale hned jsme si říkali, že v Česku nic takového nehrozí, protože na šestnáct šicích strojů žádná škola nemá, a i kdybychom je měli, bude problém s tím, že jsou napojeny na elektřinu. Myslím, že těch klacků pod našima nohama je výrazně víc.

Jak zajistit, aby i české „pozemky a dílny“ měly smysl?

Smysluplnost se odvíjí od možností učitele. Pokud má škola nějakého sekáče, který má vystudovánu Pracovní výchovu, tak je to dobré. Takový člověk je však většinou velmi šikovný a každá fabrika mu nabídne práci za vyšší peníze a nižší stresy.

Co „pozemky“?

I ty v rámcovém vzdělávacím programu jsou. My jsme si je vypíchli do speciálního předmětu Ekologická výchova, ale obsahem je to, co mají jiné školy v přírodopisech a zeměpisech. Snažíme se budovat vztah k přírodě, žáci se starají o byliny a luční květy, které máme na dvorku školy, a chodíme také do přírody. Netvrdím, že je to optimální. Dokáži si představit lepší model, například to ekocentrum za městem. Ale to je o velkých penězích. Tak nějak nevím, co by chtěli do „osnov“ přidávat a kterou Ameriku tím chtějí objevit.

Celý rozhovor naleznete zde

1 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
9. března 2018 9:51  

je tam půl roku tma,tak se musí něčím zabavizt



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.