Čeština přežila temno, přežije i globalizaci, nepochybuje lingvistka

sobota 23. prosince 2017 ·

Češi přestávají oceňovat bohatost rodného jazyka, vyjadřují se zkratkovitě a opakují klišé. Přejímání cizích slov, jež lze chápat jako projev globalizace, však češtinu nijak neohrozí, myslí si lingvistka Ivana Bozděchová z Filozofické fakulty UK. „Dokud bude žít národ, bude žít jeho národní jazyk,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.


Ivana Bozděchová (ff.cuni.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Od první třídy na základní škole se učíme český jazyk. Proč je pro nás jako rodilé mluvčí důležité učit se česky?

Jazyková výuka má ve vzdělávání jednoznačně první místo. Každý člověk by měl být vzdělaný ve svém mateřském jazyce především v tom smyslu, že zná nejenom pravidla a gramatiku, ale dokáže využít celý potenciál, který jazyk jako celek nabízí. V současné době se spíše zdá, že zcela neobsáhneme bohatství slovní zásoby, naše vyjadřování bývá chudší, jednodušší, rychlejší, myslíme si, že modernější a účinnější, ale není tomu vždycky tak.

Čím si vyjadřování ochuzujeme?

Tím, jak se vyjadřujeme zkratkovitě, v jednoduchých větách, užíváme hotové fráze a klišé – opakujeme je třeba z médií a nestojí nám za to přemýšlet o skutečném významu slov a o obsahu vět, neusilujeme o osobitost a neotřelost vlastního vyjádření, mechanicky přejímáme z cizích jazyků.

V čem se čeština nejvíce proměnila?

Pro běžného uživatele především právě nárůstem přejatých slov – dnes veskrze z angličtiny, případně jejím prostřednictvím z jiných jazyků –, což je společný rys většiny moderních jazyků a lze to chápat jako projev současné globalizace světa.

Před více jak dvaceti lety jste napsala článek s titulem „Čeština ve světě popelkou – byla, jest a bude?“ Jak byste na to odpověděla nyní?

Řekla bych stejně: jest a bude. Čeština bývá na zahraničních univerzitách institucionálně zařazována do oboru slavistika, vyučuje se většinou jako druhý jazyk vedle ruštiny. Když si porovnáme Českou republiku a Ruskou federaci, z hlediska počtu mluvčích, ekonomiky i celosvětového významu, je nám vlastně tak trochu předesláno být tou popelkou.

Nebojíte se, že čeština jednou vymře? Že bude pohlcena jiným jazykem a kulturou?

Vůbec ne. Podívejte se, čím vším už čeština musela v minulosti projít, jako bylo období temna, kdy měla čeština nejlepší „možnost“, aby přestala existovat. I když přejímáme anglicismy a internacionalismy, nijak ji to neohrozí. Čeština je náš národní jazyk, my ji nejenom používáme, ale v ní i žijeme, cítíme a prožíváme, je nám přirozená. S češtinou je spojena obrovská kultura, historie, tradice. Dokud bude žít národ, bude žít jeho národní jazyk.

Celý rozhovor naleznete zde

6 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
23. prosince 2017 v 14:32  

To je dobře, že se "v této zemi" na tu češtinu "budeme soustředit". Tomu zvýšení její úrovně nepochybně "vykoná hladina adrenalinu doprovod svým poklesem". :)),

tyrjir řekl(a)...
23. prosince 2017 v 14:35  

Přeji všem češtinářům fróliches christmas a hepyňúýr.

Unknown řekl(a)...
23. prosince 2017 v 21:39  

tož buďte fšeci kůl a hépy

Zdeněk NUTZ řekl(a)...
26. prosince 2017 v 16:31  

Probudí povinná četba opravdu zájem dětí o čtení?
Potřebujeme k životu vědět co to je atribut verbální?
Musíme se stále drtit ty básníky a třeba o filmech nevědět nic?
Je opravdu nutná povinná maturita z rodného jazyka?
Musí mít čeština tolik hodin?

tyrjir řekl(a)...
26. prosince 2017 v 23:26  

Musíme se stále drtit ty básníky a třeba o filmech nevědět nic?
Je opravdu nutná povinná maturita z rodného jazyka?
Musí mít čeština tolik hodin?


Film a elektrifikace - to propagoval kdosi už před sto léty jako podmínku pokroku.
Měl pravdu - viz třeba dnešní júťůbko a příslušné TV programy... :)

Když se zamyslím nad myšlenkovým obsahem a nad úrovní argumentace v diskusích některých češtinářů, nedivím se, že ty citované otázky byly vzneseny. I když má odpověď na ně je vcelku kladná.

K čemu nějaké pojmové myšlení a příčinné souvislosti jevů, když tu je kontextově obrazná personifikující Teorie víceznačných lingvistických znaků, podle níž si zřejmě může i se základními pojmy dělat češtinář, co chce, pokud to složitě oznakuje, oviduje a jinak okecá. Aniž by třeba uměl do jedné napočítat. Viz např. páně Botlíkova a Lippmannova mnohadílná hladinodoprovodná diskusní odysea...

Místo češtiny si klikněme na júťůbko a bude to OK.

Unknown řekl(a)...
27. prosince 2017 v 14:28  

v asii,na rozdíl od česka,přežije i mattematika
www.youtube.com/watch?v=YFPWetwkFRk

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.