Tři čtvrtiny učitelů se domnívají, že jednotné přijímačky ovlivní výuku češtiny a matematiky

čtvrtek 30. listopadu 2017 ·

„Plné tři čtvrtiny odpovídajících učitelů se domnívají, že jednotné přijímací zkoušky budou mít vliv na výuku českého jazyka a matematiky – výuka se podle nich bude zaměřovat především na témata přítomná v testech (33 %), vzroste důraz na znalostní cíle na úkor složitějších dovedností (19 %) a nácvik na testy povede ke snížení pestrosti metod a forem výuky (14 %),“ uvádějí autoři zprávy ČŠI, která se zabývá výsledky testování žáků 5. a 9. tříd.


Ve zprávě se mimo jiné píše:

Problémové aspekty RVP

Třetina odpovídajících učitelů vyjádřila výhrady k rámcovému vzdělávacímu programu (o něco častěji učitelé neveřejných škol, častěji muži než ženy, z hlediska předmětů nejčastěji učitelé matematiky, fyziky a zeměpisu) – nejčastěji předimenzovanost obsahu, nerozčlenění témat a výstupů do jednotlivých ročníků, malou srozumitelnost popisu výstupů, nepřiměřenou náročnost některých výstupů a absenci metodických návodů pro výuku některých témat. Z hlediska perspektivy lepšího naplňování požadavků rámcového vzdělávacího programu učitelé vidí jako zásadní změnu přístupu žáků k výuce (95 %), větší podporu úsilí školy ze strany rodičů (65 %) a zvýšení hodinové dotace předmětu (63 %).

Faktory ovlivňující vzdělávací výsledky z pohledu žáků

U základních předmětů v 5. ročníku má nejsilnější pozitivní vliv na úspěšnost žáků jejich přesvědčení o schopnosti řešit zadané úlohy samostatně a bez chyb, dále pak rozsah domácí přípravy, existence pravidel hodnocení v jednotlivých předmětech, písemné opakování jako hlavní podklad klasifikace a zadávání domácích úloh.

Schopnost řešit úlohy samostatně a rozsah domácí přípravy zůstávají významnými faktory ovlivňujícími výsledky v základních předmětech rovněž u žáků 9. ročníku, o něco klesá význam pravidel hodnocení, domácích úloh a písemných opakování jako hlavního podkladu klasifikace žáků, současně s ná- růstem vlivu oblíbenosti předmětu.

Nejméně oblíbeným předmětem ze všech sledovaných předmětů je matematika v 9. ročníku, nejoblíbenějšími jsou v 5. i 9. ročníku výchovy. Více než třetina žáků 9. ročníku nepovažuje témata spojená s ochranou v rizikových situacích za důležitá pro jejich život, obdobně nízkou důležitost přikládají žáci 9. ročníku tématům zahrnutým v testu Výchova ke zdraví.

Četnost hodnocení samostatné práce žáka učitelem, tj. poskytnutí zpětné vazby žákovi k jeho činnosti, je žáky hodnocena jako spíše nízká. Takto téměř 40 % žáků 5. ročníku a téměř 60 % žáků 9. ročníku uvádí, že hodnocení samostatné práce učitelem je prováděno buď „téměř nikdy“, nebo „vůbec“. Absence zpětné vazby učitele k samostatné práci žáka je vnímána silněji na 2. stupni základního vzdělávání.

Celou zprávu naleznete zde
Text k tématu naleznete zde

22 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
30. listopadu 2017 9:00  

„Jaké přijímací zkoušky na střední školy tedy potřebujeme? Myslím, že takové, které jsou komunikačně orientované a které se nesoustředí výlučně na testování mluvnické teorie. Měly by ověřovat dovednost poučeně pracovat s jazykem a primárně znalosti jazyka, nikoliv především o jazyku. Základní podmínkou je pochopitelně to, aby zkouška vycházela z živých textů a z „autentického“ jazyka. Na základě výše uvedených výsledků průzkumu dosavadních přijímacích zkoušek a četných diskuzí s češtináři na 2. stupni základní školy lze v dobře sestavených centrálně zadávaných přijímacích zkouškách spatřovat předpoklad ke změně obsahu i způsobu výuky českého jazyka na 2. stupni ZŠ. Samy o sobě nepovedou ke zvýšení kvality výuky a bylo by nešťastnou chybou, kdyby jejich důsledkem bylo rozbití systematického jazykového vyučování. Lze je však, budou-li adekvátně nastaveny, považovat za krok směrem k uvolnění rukou druhostupňovým učitelům, kteří se rigidními požadavky středních škol u přijímacího řízení doposud cítili svázáni. Bude vynikající, když si i ten, kdo bude připravovat jednotné přijímací zkoušky, ať už to bude kdokoliv, uvědomí, jakou možnost má v rukou.“

http://www.ascestinaru.cz/stanislav-stepanik-co-prinesou-centralne-zadavane-prijimaci-zkousky/

Jiri Janecek řekl(a)...
30. listopadu 2017 9:10  

No, do zprávy jsem se zatím nedíval, ale z toho výtahu mám pocit, jako by se z ČŠI stal agitprop Eduinu...
Doufám, že ti dva politruci v čele to nemají na doživotí a jejich nástupci budou vybíráni v trochu příznivějších podmínkách a s ohledem na odbornost a zkušenosti...

Tajný Učitel řekl(a)...
30. listopadu 2017 12:15  

Soukale. Takže pořád nepodložená kritika?
ČŠI agitprop eduinu? Nebo, jak je vaším dobrým zvykem, necháte poste restante nebo Doležela aby napadli zjištění?
Otázky byly návodné? Vzorek nerepresentativní?

Simona CARCY řekl(a)...
30. listopadu 2017 12:38  

Porozumění textu je bezva věc, Tajný. Teda, když se to umí. Třeba rozlišit mluvčího a udržet nit. Neplést si Janečka se Soukalem. Gramatika taky nic moc, ale to bude tím zápalem pro věc. Nebo proti věci?

Anketní šetření ČŠI nelez nijak přeceňovat. Třeba anketa mezi daňovými poplatníky ukázala, že 98% chce nižší daně. Dvě procenta neporozuměla otázce.

Simona CARCY řekl(a)...
30. listopadu 2017 12:40  

nelze, oprava

Josef Soukal řekl(a)...
30. listopadu 2017 12:41  

Tajný, buďte v klidu, to je vyjádření názoru. Bez odůvodnění. Argumentaci máte v mnou citovaném článku.

mirek vaněk řekl(a)...
30. listopadu 2017 13:27  

Co ta čtvrtina? Ti nepochopili otázku nebo je jim všechno jedno?

Eva Adamová řekl(a)...
30. listopadu 2017 14:20  

"Na 2. stupni klesá význam domácích úloh a písemných opakování jako hlavního podkladu klasifikace žáků,"

Proboha, my se bojíme domácí úkoly už i zadávat, natožpak, abychom si dovolili je známkovat!

Josef Soukal řekl(a)...
30. listopadu 2017 14:22  

... výuka se podle nich bude zaměřovat především na témata přítomná v testech (33 %) -
- není tam nic jiného než to, co je běžným obsahem předmětu; oproti školním přijímačkám je zaručeno, že tam nebude nic, co by tam být nemělo, např. učivo druhého stupně; obsahové složení bude vyváženější vzhledem ke struktuře předmětu;

vzroste důraz na znalostní cíle na úkor složitějších dovedností (19 %) -
vzhledem k podobě testů ve srovnání se školními testy právě naopak - jen "nabiflovaní" žáci na tom nebudou lépe než žáci, kteří se učí s porozuměním;

a nácvik na testy povede ke snížení pestrosti metod a forem výuky (14 %) -
vzhledem k obsahu testu není třeba "nácvik", ale pouze kvalitní výuka; čím pestřejší budou metody, tím snáze se podaří děti motivovat, se všemi pozitivními důsledky.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. listopadu 2017 14:45  

Soukal: "...není tam nic jiného než to, co je běžným obsahem předmětu; oproti školním přijímačkám je zaručeno, že tam nebude nic, co by tam být nemělo, např. učivo druhého stupně; obsahové složení bude vyváženější vzhledem ke struktuře předmětu;"

Bezpochyby nikdo netvrdil, že v samotném testu jsou ověřovány věci, které nejsou částí učiva? Jde o to které části učiva,jakým způsobem a za jakých podmínek jsou ty věci ověřovány.

"vzhledem k podobě testů ve srovnání se školními testy právě naopak - jen "nabiflovaní" žáci na tom nebudou lépe než žáci, kteří se učí s porozuměním;"

To by chtělo nějak rozvést, jinak jen nepodložené spekulace, nebo přímo lži a to je přece má parketa.

"vzhledem k obsahu testu není třeba "nácvik", ale pouze kvalitní výuka; čím pestřejší budou metody, tím snáze se podaří děti motivovat, se všemi pozitivními důsledky."

A co vzhledem k formě zadání úloh. Vy se tváříte, jakoby v testu šlo jen o obsah. Nejde. Jde o to jak je test postaven, jaká jsou zadání, jaké typy otázek a podotázek v něm jsou, kolik je času, textu apod. Opět jste demonstroval své legendární selektivní pochopení věci.

Stále jste ještě neodvětil na otázku, jakým způsobem staré přijímačky, tj. půlhodinová analýza a interpretace A4 výňatku textu nebo uceleného textu před komisí třech češtinářů "svazovala ruce" druhostupňovým učitelům.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. listopadu 2017 14:46  

Carcy, díchejte schluboka.

Josef Soukal řekl(a)...
30. listopadu 2017 15:32  

Žádná škola nemá kapacitu na to, aby vytvořila testy srovnatelné s testy vytvářenými profesionálně. To samozřejmě platí nejenom pro češtinu.
Vaše otázka je opět manipulativní. Konstatování p. Štěpáníka se týká zkušenosti s přijímacími testy obecně, na základě jejich konkrétní znalosti. Netýká se jiných forem přijímací zkoušky. Chcete-li posoudit konkrétní přijímací zkoušku, dodejte ukázky textů, otázky, metodiku hodnocení atd.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. listopadu 2017 19:58  

J. Soukal: Žádná škola nemá kapacitu na to, aby vytvořila testy srovnatelné s testy vytvářenými profesionálně

Za a: To je pouze domněnka
Za b: Třeba škola vybírat uchazeče pomocí testů nechce, například protože vzhledem ke svému zaměření, hledá specifický profil uchazeče, který není možno testy spolehlivě vybrat.

Josef Soukal řekl(a)...
30. listopadu 2017 20:15  

To samozřejmě není domněnka, to je konstatování psané s vědomím toho, co obnáší vytvoření jednoho vyhovujícího testu. Zkuste se v dané oblasti trochu vzdělat.
b) není v žádném rozporu s mým tvrzením; nechť si škola k základní testové informaci doplní zkoušku podle svých potřeb.

poste.restante řekl(a)...
30. listopadu 2017 23:02  

necháte poste restante nebo Doležela aby napadli zjištění?
Otázky byly návodné? Vzorek nerepresentativní?


Tak schválně, Tajný, ukažte se:

Čtvrtým sledovaným předmětovým specifikem je hodnocení vlivu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy na výuku matematiky. Otázka dotazníku se vyučujících primárně ptala, jaký vliv na výuku matematiky na 2. stupni matematiky bude mít zavedení jednotných přijímacích zkoušek do středních škol. Vyučujícím byla dána možnost výběru z následující nabídky možností: 
- žádný,  - 25 %
- vzroste důraz na znalostní cíle na úkor složitějších dovedností, - 19 %
- výuka se bude zaměřovat především na témata přítomná v testech, - 33 %
- nácvik na testy povede ke snížení pestrosti metod a forem výuky, - 14 %
- jiný dopad. - 9 %

Otázka byla zodpovězena celkem 1 535 učiteli 2. stupně základní školy, kteří se vyjadřovali k výuce matematiky.
Primární poznatek hodnocení naznačuje, že učitelé vnímají potenciál vlivu jednotných přijímacích zkoušek do středních škol na výuku matematiky na 2. stupni základní školy. Nejčastěji je v tomto ohledu vnímán dopad v podobě zaměření výuky především na témata přítomna v testech, přičemž tento vliv je mnohem silněji vnímán učiteli s krátkou praxí do tří let než učiteli s delší praxí. Zároveň učitelé neveřejných škol častěji zmiňují dopad spojený se snížením pestrosti metod a forem výuky. Poměrně často jsou však uváděny i další dopady. Uveďme, že nelze pozorovat vztah výběru nejvýznamnějšího cíle výuky matematiky a dosahované úspěšnosti žáků v testu.

Pavel Doležel řekl(a)...
1. prosince 2017 0:20  

"Soukale. Takže pořád nepodložená kritika?
ČŠI agitprop eduinu? Nebo, jak je vaším dobrým zvykem, necháte poste restante nebo Doležela aby napadli zjištění?
Otázky byly návodné? Vzorek nerepresentativní?
"

Já vám pomůžu, tajnej. To bychom se načekali. Takže:

1) Pouze třetina respondentů si vybrala možnost, kterou je možné (ne nezbytné) považovat za nějakým způsobem omezující (19% + 14%), či negativní. I já bych odpověděl, že se pravděpodobně výuka bude zaměřovat na témata přítomná v testech, což považuji za naprosto žádoucí.

2) Snížení pestrosti metod častěji zmiňují učitelé neveřejných škol. Obávám se, že zde dochází ke střetu zájmů. Je to stejné, jako bych se ptal studentů, jestli chtějí vůbec nějakou maturitu. Taky si vám 80% z nich vymyslí první poslední, jen aby nějak odůvodnili, že to je zbytečné, nežádoucí, nepodstatné, nadbytečné, nevhodné, omezující, nesvobodné, zatěžující, nespravedlivé a kdesi cosi. Pochopitelně. Jakmile zkoušku vykonají, většina z nich se přesune do skupiny certifikaci naopak obhajující. Oba principy jsou zcela přirozené, známé a popravdě mě před tím, než jsem poznal vás, Lippmanna a pár obdobných osob, nevěřil, že to někdo může nechápat. Doteď mám podezření, že tak blbej nikdo být nemůže a že v tom jsou nějaké osobní zájmy.

Mimochodem, jako největší překážku v dosahování požadovaných výstupů vzdělávacího procesu označilo zdaleka nejvíce učitelů přístup studentů k vyučovanému předmětu. Hned na druhém místě pak je přístup rodičů. Z šetření nevyplývá, že by učitelé považovali za překážku existenci high stakes testů jakéhokoliv typu.

Tajný Učitel řekl(a)...
1. prosince 2017 12:39  

..."necháte poste restante nebo Doležela aby napadli zjištění?"

Nechal. No to je překvapení.

Otázky návodné, vzorek nerepresentativní. Jak předvídatelné.

Kdyby otázky byly otevřené, byly by výhrady, že kvalitativní výzkum je moc kvalitativní.
Zřejmě měly být otázky irelevatní. Třeba Co si myslíte o testech z matematiky?
a nič
b spíše něco dobrého
c spíše něco špatného
d ambivalentní

PD:" Snížení pestrosti metod častěji zmiňují učitelé neveřejných škol. Obávám se, že zde dochází ke střetu zájmů. Je to stejné, jako bych se ptal studentů, jestli chtějí vůbec nějakou maturitu"

Nebo si učitelé na neveřejných školách cení možnosti pestré výuky cení více než málo. Nebo si cení možnosti vybrat si způsob výuky bez ohledu na formát přijímačkových testů. Možná proto pracují na neveřejných školách, vy lumene.

PD: "Mimochodem, jako největší překážku v dosahování požadovaných výstupů vzdělávacího procesu označilo zdaleka nejvíce učitelů přístup studentů k vyučovanému předmětu. Hned na druhém místě pak je přístup rodičů..."

Není tam ten váš oblíbený střet zájmů? Ještě aby učitelé uvedli, že za největší překážku v dosahování požadovaných výsledků považují svou prachmizerně odvedenou práci.

1 535 učitelů druhé stupně. Málo nebo moc nebo něco?

Jiri Janecek řekl(a)...
1. prosince 2017 13:23  

A jak by dopadla anketa, kdyby tam k těm možnostem:
- žádný, 
- vzroste důraz na znalostní cíle na úkor složitějších dovedností,
- výuka se bude zaměřovat především na témata přítomná v testech, 
- nácvik na testy povede ke snížení pestrosti metod a forem výuky,
- jiný dopad

přibylo ještě třeba
- zlepší se příprava žáků na hodinu a zvýší se snaha osvojit si lépe učivo?

Navíc mi přijde, že možnosti 2, 3 i 4 jsou tak trochu ve stylu "notový papír byl drahý" a "Cimrman měl málo peněz".
Má-li se vybírat jedna z možných nabídek, je dobré, aby ty možnosti byly vzájemně disjunktní a jejich souhrn úplný (to teda dík tomu "jiný dopad" je, ale tři nabídky pokrývají úhel 90 stupňů a ten zbytek je 3x větší).
Většinou, aby to jakžtakž fungovalo se třeba vybírají třeba tři možnosti z nabízených nebo se mezi víc možností rozdělí nějaký pevný počet bodů...

Josef Soukal řekl(a)...
1. prosince 2017 13:37  

Samozřejmě že v otázkách chybí kontrapunkt, také chybí otázky typu která "další témata" v testech učitelé postrádají, resp. zda považují témata v testech za nedůležitá; nezjišťuje se, zda respondenti znají dřívější a nynější testy...

Tajný Učitel řekl(a)...
1. prosince 2017 14:07  

A taky se nezjišťuje zda ti učitelé mají "rádi skutečně, ale skutečně rádi děti".

krtek řekl(a)...
1. prosince 2017 14:21  

To mi připomíná ten vtip o tom, jaký je rozdíl mezi učitelem a pedofilem: ten druhý má rád děti...

poste.restante řekl(a)...
1. prosince 2017 16:53  

Otázky návodné, vzorek nerepresentativní. Jak předvídatelné.
Mno, reprezentativnost těžko posoudit.
Velikost vzorku je dostatečná.
Budeme předpokládat, že testování bylo učiněno na reprezentativním vzorku škol. Pokud byly voleny náhodně, pak asi ne.
Ale při těchto výzkumech to není asi to nejpodstatnější.

Podstatu otázek a jejich následné interpretace už dekódoval kolega Janecek.
Vám, Tajný to asi nedochází. Takže to zkusím demonstrovat na příkladu, který snad pochopíte:

Jaký vliv budou mít imigranti na život v ČR?
Respondentům byla dána možnost výběru z následující nabídky možností: 
- žádný, 
- vzrostou nároky na sociální systém
- výuka ve školách se bude muset přizpůsobit jejich požadavkům
- nácvik postupů při evakuaci se stane součástí vstupních školení
- jiný dopad.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.