Kašlu na školu: V životopise se jim to nehemží tituly, zato už nasbírali zkušenosti, které by v posluchárnách získali jen těžko.

pátek 16. června 2017 ·

Ještě mu nebylo ani třicet let, a Tomáš Čupr už byl milionářem. Díla malířky Julie Chocholy visí v galeriích v New Yorku a Londýně. Jindřich Fialka vybudoval designérské studio, aniž studoval design, a Ondřej Kania i bez vysokoškolského vzdělání zakládá vlastní školy. Ve chvíli, kdy absolventi univerzit obdrží titul a pomalu se začínají rozkoukávat v reálném světě, oni už na kariérním žebříčku stihli vystoupat pěkně vysoko. V životopise se jim to nehemží tituly jako Bc. a Mgr., či dokonce PhD. a JUDr., zato už nasbírali zkušenosti, které by v posluchárnách jakkoli prestižních univerzit získali jen těžko. Každého k úspěchu vedla jiná cesta, něco však mají společné: pevnou vůli, víru v sebe a to, že nejvíce je nenaučila škola, ale život sám. Reportáž přinášejí Lidové noviny.


Julia Chochola (facebook.com)
A jim podobných rok od roku přibývá. Počet studentů, kteří vysokoškolské studium nedokončí, se podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v posledních patnácti letech postupně zvyšuje. V roce 2008 studijní neúspěšnost v bakalářských programech překročila dokonce padesát procent, od té doby setrvale roste a v roce 2013 byla ukončena více než třetina všech studií hned v prvním ročníku. To jistě neznamená, že všichni nedostudovaní nechali školy dobrovolně, ale jak ukazují příklady Čupra, Chocholy, Kanii i Fialky, čím dál víc lidí zjišťuje, že zkratka před či za jménem není zárukou budoucího úspěchu.

Julia Chochola

Vzdělávám se pořád,“ říká malířka a tatérka Julia Chochola, která nemá nejen vysokou školu, ale ani tu střední – dokončila pouze tu základní. „Zrovna teď studuju staré mistry a dívám se na to, jak pracují se světlem.“

Skončit studia bez maturity neměla původně v plánu. Jejím cílem bylo vystudovat pražskou Akademii výtvarných umění, a získat tím vstupenku do uměleckého světa. Osud tomu však chtěl jinak. Když Julii vyloučili z jazykového gymnázia v Hradci Králové, odešla z domova a zůstala na ulici, musela si zvolit jinou cestu a do školy se už nevrátila.

„Jsem hrozně ráda, že to nakonec takhle dopadlo,“ ohlíží se za svým dosavadním životem. „Musela jsem to zvládnout, získala jsem nespočet cenných zkušeností a teď vím, že cokoli si vymyslím, můžu také udělat – a to jak v životě, tak v umění.“ I proto se teprve osmadvacetileté umělkyni letos v zimě podařilo vystavovat v pražské Galerii Mánes a její díla nyní putují do Londýna, Dubaje a New Yorku.



Zkrácenou verzi textu naleznete zde
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin

13 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
16. června 2017 8:33  

A je úspěšných z řad těch, co se vykašlali na školu, stejně nebo více než těch, kteří to dotáhli na "pozice", kde jsou zaměnitelní prakticky kýmkoli kdykoli?

Simona CARCY řekl(a)...
16. června 2017 9:24  

Předpokládám, že úspěchu dosáhli i bez maturity, protože centrálně hodnocená práce by je srazila na životní pouti do prachu pekelného.

Jiri Janecek řekl(a)...
16. června 2017 10:23  

"...A jim podobných rok od roku přibývá. Počet studentů, kteří vysokoškolské studium nedokončí, se podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v posledních patnácti letech postupně zvyšuje."

Ten zlom mezi prvnim a druhym odstavcem uryvku je pekny (existuji uspesni lide bez ukonceneho VS vzdelani --> student, ktery nedokonci VS, je jim 'podobny')...
Co na neco takoveho centralni hodnoceni slohu? Je to - ve zprave/reportazi - na snizeni znamky?
O clanku o vzdelavani v LN, Respektu, HN,... nic moc necekam. Ale toto je malo i na ne...
---
Jinak je zvlastni, ze k uceni potrebujete (zcela spravne) pedagogicke vzdelani, k zalozeni skoly ne... Myslim, ze predak elektrikaru potrebuje podle vyssi kvalifikaci nez jemu podrizeny pracovnik...

krtek řekl(a)...
16. června 2017 10:26  

Pane Komárku, otištěním tohoto článku chcete sdělit co? A co si z takových článků mají vzít děti, kterým studium nejde? Na jednu stranu se učitelům sděluje, že pokud žáci neodmaturují, mají budoucnost černou a skončí jako levná pracovní síla v montovnách, na druhou stranu se žákům sděluje, že školy k prosazení netřeba. Závěr pro značnou část lidí: píle netřeba, "Carpe diem".
Děkuji, hezký den!

Ygrain řekl(a)...
16. června 2017 10:28  

A nějaký úspěšný nedostudovaný jaderný fyzik, lékař nebo chemik by nebyl? Vážně mě pobavilo, jak se tenhle článek snaží podsouvat, že škola je vlastně zbytečná, na příkladech povolání, které mají jen málo společného s akademickým vzděláním.

obyčejný učitel řekl(a)...
16. června 2017 10:45  

Ne, škola není zbytečná, ale neučí "učenlivosti", jak dnes celkem zajíměvě popisuje článek na www.ucitelske-listy.cz. Nemyslím si, že jde o nějakou diverzantskou činnost. Jde o to, že jakákoli zkušenost časem překryje jakékoliv knižní naučení. Navíc zkušenost je v podstatě kompetence. Takže, když má člověk talent a vůli, tak škola nehraje vc jěho životě tu nejdůležitější etapu. Navíc učitelské povolání je silně založeno na sociálních a komunikačních dovednostech, a na ty zatím naše školy kašlou. Tak se nedivte, zvláště lidem z uměleckých oborů, že našli jinou cestu.

poste.restante řekl(a)...
16. června 2017 11:10  

Pokud se žák na prvním stupni naučí číst a psát, další vzdělávání v podstatě je zbytečné.
Stačí, aby si našel svůj segment, na nějž se soustředí.
Třeba pastevectví. Nastuduje si vše o ovcích a jejich pastvě. Bude jejich pozorováním trávit celé dny. Nakonec může mít takové znalosti, že mu akademici budou naslouchat s otevřenými ústy.
Pravda, nebude asi schopen svá pozorování statisticky zpracovat sám, ale bude mu muset být k ruce nějaká asistentka.

Úspěšných a nedostudovaných literátů je plná celá čítanka.
Mnoho úspěšných herců nemá žádné vzdělání v oboru.

Ono to v těch uměleckých a blábolivých oblastech jde tak nějak snadněji. :-)

Ale není mnoho jaderných fyziků, nebo leteckých konstruktérů, kteří nemají titul, ani maturitu. Proč asi? ;-)


Samozřejmě, že nedokončení formálního vzdělání v nějaké oblasti neznamená automaticky nevzdělanost.
Obzvláště v dnešní době, kdy "studnice poznání je dostupná téměř každému jedinci, žijícímu v civilizovaném světě". Stačí jen zapnout notebook, nebo zajít do knihovny.

Dvojnásob to platí pro inovativní jedince, kteří teprve sami definují nové obory a oblasti poznání. Kdo měl v roce 1980 doktorát z nanotechnologií a v roce 1940 z kybernetiky?

Zásadní otázka ale zní:
No a co z toho plyne, že NĚKDO nepotřeboval certifikát k tomu, aby byl úspěšný?
To přece dávno všichni víme, že je to možné.

Obávám se, že vždycky najde zakomplexovaný idiot, který na základě podobného článku dospěje k závěru, že:
NIKDO nepotřebuje certifikát k tomu, aby byl úspěšný.


Což je závěr naprosto nesmyslný, jak ví každý absolvent základů matematické logiky.

Odjakživa platí, že když se někdo systematicky soustředí na nějakou oblast, může v ní vyniknout. Leckdy ale na úkor vzdělání v oblastech ostatních.

Takže stačí říci, že Pepíček bude programátor CNC strojů a nemusíme ho učit ani -ný, -natý, ani hmyzožravce.

Horší je, když to nevíme předem. Pak se může stát, že nikoho nenapadne posadit Mozarta za piáno.

Takže "pro jistotu" učíme děti širokým základům raději vícero oborů v naději, že si pak oni sami najdou ten svůj sektor, kterému se budou věnovat.

A pokud oni sami chtějí, umožníme jim získat příslušný certifikát.

Ale když ho nechtějí, nikdo je přece nenutí. Nebo snad ano?
:-)


Že lze být úspěšný bez formálně potvrzeného vzdělání? Božínku, ano.

Měli bychom se ale také ptát, zda lze bez formálně potvrzeného vzdělání také být neúspěšný.
No, řekl bych, že lze a to se setsakra násobnou pravděpodobností.

Nepochybuji o tom, že mezi bezdomovci může skončit i vystudovaný právník s titulem JUDr.
Ale troufl bych si odhadnout, že těch právníků je mezi bezdomovci mnohonásobně méně, nežli lidí bez vzdělání.

Takže když to chce někdo risknout - je to jen na něm. :-)

Jana Karvaiová řekl(a)...
16. června 2017 11:31  

A já se dosud domnívala, že škola a poté praxe jdou ruku v ruce.
Tedy - nejdříve se něco naučím a poté jdu do praxe, kde se zdokonalím.

Jinak blbých milionářů po světě asi běhá dost. Stačí být ranař, bez svědomí, shromáždit kolem sebe dost poslušných goril a poté se ve společnosti vytahovat, že jsem ty miliardy získal i bez školy.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. června 2017 12:43  

Jde o to, že jakákoli zkušenost časem překryje jakékoliv knižní naučení. Navíc zkušenost je v podstatě kompetence.

Proto by se mohla ve škole provozovat spíše zkušenost než spíše knižní naučení.

poste.restante řekl(a)...
16. června 2017 13:14  

Proto by se mohla ve škole provozovat spíše zkušenost než spíše knižní naučení.

Takhle napsáno je to v obecné rovině samozřejmě blbost.
Nejdřív se musím "knižně" naučit, že kyselina je žíravina, abych byl při manipulaci s ní opatrný. A ne že si to "zkušeností" ověřím na vlastní pravačce a pak teprve si půjdu přečíst do knihy, proč už nemám dva prsty.

Čili správná míra mezi "knižním učením" a "praktickým ověřováním" je především závislá od konkrétního předmětu.
Pokusy ve fyzice a chemii jsou nezbytnost. V češtině a občanské nauce už se provozují hůře.

Smutným faktem ale je, že kvůli drastickému podfinancování se omezuje to praktické zkoušení i tam, kde by mělo být nedílnou součástí výuky.
Vím třeba o střední škole, kde při rekonstrukci rovnou zlikvidovali chemickou laboratoř a jinde zase učebnu elektrotechniky.
Protože na pokusy se třída musí půlit či třetit - a rostou mzdové náklady.
Žáci občas něco pokazí a rozbijí - a to stojí peníze.
A i když se nic nezničí, tak je potřeba minimálně dokupovat spotřební materiál.

Holt místo dvouhodinovky laboratorních prací krát dvě nebo tři skupiny, je výrazně levnější zaplatit jednoho kantora na jednu hodinu pro celou třídu.

A pokus? Ten jim může pustit na youtube. Obrovsky se tím "ušetří".

obyčejný učitel řekl(a)...
16. června 2017 13:45  

Neberu škole vědu, ani knihy. Jen mi už před lety došlo, že rozvoj dovedností vede ke zkušenostem a ty kultivují také osobnost a zvedají motivaci. Takže učitel má pak ve třídě víc žáků-partnerů, kteří spolupracují. Pokud je učitel orientován spíše na přenos informací, nemusí umět naplňovat sociální a osobnostní potřeby žáků. Žáci si oddechnou od školy právě proto, že výuka je jednostraně zaměřená na teorii, kterou málokdo udrží v hlavě, než se dostane k praxi. Např.: psaní je praxe, školní dějepis je teorie. Navíc, dějepis je pro žáky pochopitelnější, když pochopí historickou osobnost jako člověka. Politické mechanismy jsou pro současné děti a některé dospělce nadmíru abstraktní. Takže nakonec politickým lídrům stačí pro voliče uvařit jen ten guláš ..

laimes28 řekl(a)...
17. června 2017 8:39  

to jako příklad pro mládež,ses asi komárku už úplně pomát

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. června 2017 10:58  

Nelza brat vyjimky jako pravidlo.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.