Absolventúm českých vysokých škol patří desáté místo na světě. Nejlépe jsou na tom Japonci, Finové a Nizozemci. Vyplývá to z mezinárodního srovnání, které ve čtvrtek zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Studie oproti známějším žebříčkům prestiže univerzit hodnotí gramotnost univerzitních studentů. Na zprávu OECD upozorňuje server iDNES.cz
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotila celkem absolventy 35 členských zemí a bývalé studenty z Argentiny, Brazílie, Číny, Kolumbie, Kostariky, Indie, Indonésie, Litvy, Ruska, Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky.
Server BBC.com zdůrazňuje, že žebříček OECD se výrazně liší od populárnějších žebříčků, v nichž dominují především americké a britské univerzity.
A také to, že podle žebříčku OECD nemusí vysoká výkonnost na nižších stupních škol znamenat vynikající výsledky na univerzitě – Jižní Korea a Singapur obsazují vysoké příčky na úrovni nžších stupňů, ale patří do podrpůměru na úrovni univerzit.
Podrobnosti naleznete zde a zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
Zastaralé školství produkuje za méně peněz srovnatelné studenty nebo i lepší? To snad není možné.
To se Šteffl osype.
Bohužel jsou to žáci, kteří nastoupili na základky před současnou reformou (nebo ještě neměla takový vliv) a inkluzí.
Absolventi tříd? Tedy nejnevhodnějšího místa pro učení? Dokonce oběti známkovaní? Těch osypaných vidím víc.
"Neměli bychom si nalhávat, že v oblasti kvality patříme ke světové nebo evropské špičce. Při porovnání českých vysokých škol se světem si nestojíme příliš dobře. Národní akreditační úřad může přispět k tomu, aby se tento stav zlepšil, hlavní však bude snaha vysokých škol a do značné míry také racionální postup politiků v oblasti vzdělávání,“ říká Stanislav Labík, který stanul v čele nového akreditačního úřadu.
UL 19.10.2016
Při porovnání českých vysokých škol se světem si nestojíme příliš dobře.
Doufám. Opravdu doufám, že šéf akreditačního úřadu snad ví, podle jakých metodik se vytvářejí ony žebříčky vysokých škol.
Z BBC:
The OECD's top 10 highest performing graduates:
1. Japan
2. Finland
3. Netherlands
4. Sweden
5. Australia
6. Norway
7. Belgium
8. New Zealand
9. England
10. United States
-----
Z Mladé Fronty:
1.Japonsko
2.Finsko
3.Nizozemsko
4.Austrálie
5.Norsko
6.Belgie
7.Nový Zéland
8.Anglie
9.Spojené státy
10. Česká republika
----------------
To jenom když furt to kritické myšlení a ta mediální gramotnost...
Jinak přes dvacet let si lámu hlavu, jestli je (2+i) větší nebo menší než (1+2i)...
Celkem mám mindrák z toho, že někdo je schopný srovnat a seřadit množiny lidí (přičemž člověk je o kapku komplexnější než komplexní čísla)... A tvůrci vizí a kormidelníci společnosti jsou schopni kolem takových žebříčků tančit do mrtva, aniž by je zajímalo, jestli se srovnávají srovnatelné soubory* a jakou metodou se ta kvalita lidí vlastně měří**.
Ale kdyby se šlo trochu do hloubky, možná by z toho šlo poznat i něco užitečného.
*) pochybuju, že OECD srovnávala všechny absolventy VŠ. A i tak, struktura studentů v různých zemích je dost různá.
**) resp. jestli to měření má aspoň nějaký smysl. Jen doufám, že ta sledovaná gramotnost není znalost písma...
Ledaže by se srovnávala jen gramotnost jako ovládání písma...
Takže podle zprávy OECD bych to tipoval na 3. sloupec tabulky A5.9
1.Japonsko - 318 bodů
2.Finsko - 315
3.Nizozemsko, Švédsko - 313
4.Austrálie - 312
5.Norsko, Nový Zéland - 307
6.Belgie - 306
7.Česká rep. - 304
8.Anglie, Spojené státy - 303
----
Upřímně jsem celkem mile překvapen, že fixlovali angličané a ne Mladá Fronta*. Což nedělá z Mladé Fronty kvalitní noviny...
*) Na druhou stranu, zpráva je nějaký ten djvu formát, takže bez tužky a papíru se s tím nedá pracovat. Taky je to 510 stran plných genderu a původu, najít tam to pravé a vytvořit si úplně zbytečný žebříček celkem vyčerpá.
---
Jinak ta tabulka se jmenuje "Mean literacy score", s podtitulem "Survey of Adult skills, employed 24-65 years, non-students" (Přehled schopností dospělých ve věku 24-65 let, zaměstnanců, nestudujících)...
Co to říká o dnešních absolventech, moc nevím...
Pro Jiřího Janečka: Velikost komplexního čísla je definovaná podobně jako pro velikost vektoru, tudíž jsou tato dvě čísla stejně velká. Otázkou je, co s tím ;-)
No, to tak nějak vím... Jen se možná nevyjadřuju moc srozumitelně.
Asi těžko můžu na základě toho, že |1+i|=sqrt(2)<|2+i|=sqrt(5) psát, že (1+i)<(2+i) (asi proto, že větší/menší je vlastnost reálných čísel).
U komplexních můžu porovnávat normu, můžu srovnávat reálnou či imaginární část, ale těžko je seřadím do nějakého žebříčku. (Při troše práce by se snad dal najít i více či méně reálný příklad, kde je smysluplnější uvažovat právě velikosti těch složek...)
Kdybych měl dát příklad mimo matematiku - je asi dobré hledat nevěstu krásnou a bohatou. Jestli je ale lepší Nastěnka se sto tisíci a nebo Marfuša s deseti miliony nelze jednoznačně rozhodnout. Je to otázka toho, které ze složek dáme větší váhu.
(na druhou stranu, tento problém bije do očí více v případě žebříčků univerzit, než v tomto případě)
---
Problém mám jen s tím, že z tabulky mediánů nějakých literacy skills měřených na nějakých vzorcích lidí někdo udělá žebříček kvality absolventů.
Navíc, z článku v MF získá člověk dojem, že se to jen čerstvých absolventů...
Existuje samozřejmě vícekriteriální hodnocení. Excel na to mí i graf.
Problém je, pokud se snažíte vícerozměrnou veličinu přetransformovat do číselné osy. Což je právě to, oč se pokoušejí autoři "žebříčků".
Nejčastější postup je, že dáte různým kritériím "váhu" tedy podíl na celkovém výsledku. Běžně se to používá třeba ve spotřebitelských testech.
Tenhle postup je ale problematický, pokud se neztotožňujete s konstrukcí a váhami žebříčků. Anebo když žebříček nezohledňuje (dostatečně nebo vůbec) kritérium, které je pro Vás důležité.
Ve Vašem případu by třeba nebyla "váha" reálné osy stejná jako osy imaginární. Což ale u komplexního čísla právě je.
Nebo při hodnocení Nastěnky a Marfuše by vypadlo kritérium "dobrota srdce".
Podobné je to třeba u žebříčků vysokých škol. Například kritérium "impakt", citovanost vědeckých prací. Je jasné, že ani skvělá monografie o Janu Nerudovi nebude mít stejný dopad jako krátký článeček o Jacku Kerouacovi.
Ani s počtem držitelů Nobelových cen, pracujících na univerzitách, na tom nejsme úplně nejlíp.
Neměl jsem zatím čas podrobněji prostudovat způsob konstrukce zmiňovaného žebříčku. Ale nepochybuji, že určitému zjednodušení se ani jeho autoři nemohli vyhnout.
Právě z tohoto žebříčku jsme vyšli dobře. Snad je to jeden z těch objektivnějších.
Klíčová je myšlenka z odkazovaného článku.
Údaje naznačují, že z řady méně známých škol vycházejí schopnější absolventi než z prestižních amerických univerzit. Pověst školy tak nemusí nutně odrážet schopnosti studentů.
Okomentovat