Lidové noviny: Třída, kde se nedá podřimovat. Reportáž o využití moderních technologií a nápadů

úterý 25. října 2016 ·

Sedmáci rozdělení do skupinek dostávají na začátku hodiny fyziky do ruky trochu zvláštní věc – zavíčkovanou plechovku od kávy, ze které trčí čtyři provázky. „Plechovky nesmíte otevřít,“ uděluje instrukce učitelka Petra Boháčková dětem ze školy Dr. Edvarda Beneše v pražských Čakovicích. Úkol přichází vzápětí: děti mají odhalit, zda a jak jsou provázky uvnitř „black boxu“ propojené, jak to asi uvnitř funguje. Žákům při tom pomáhá aplikace na iPadech. „Podívají se, stejně jako fyzika, pod věci, jak funguje to, co nás obklopuje,“ vysvětluje pedagožka v reportáži Lidových novin.

Petra Boháčková (eun.org)
Nápad s plechovkou si přivezla přímo z CERN v Ženevě, kam pravidelně jezdí na třítýdenní letní školu. Učitelé si v sídle Evropské organizace pro jaderný výzkum na workshopech a školeních vyměňují zkušenosti i nápady. Plechovkový pokus je z hlav vědců z kanadského Perimeter Institutu.

Vedení školy je novým postupům nakloněno, třídnice nebo žákovské zde existují jen v elektronické podobě, a tak i iPady měly dveře otevřené. Škola je zapojena také do evropského programu eTwinning, který podporuje mezinárodní spolupráci škol na dálku prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.

Nový styl může být oříškem pro některé pedagogy, ale nemusí vyhovovat ani všem žákům. Zatímco při opisování z knížky si mohou myslet, na co chtějí, a při frontálním výkladu mohou skoro podřimovat, hodinu v moderním stylu už nestačí odsedět. „Musejí něco odevzdat a nemohou se schovat,“ poznamenává Petra Boháčková. Děti se podle ní naučí dovednostem pro 21. století – komunikaci, kreativitě, spolupráci i zodpovědnosti za práci vlastní i ve skupině.


Celou reportáž naleznete v dnešním vydání Lidových novin

25 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
25. října 2016 11:45  

"Žákům při tom pomáhá aplikace na iPadech. "

Já už jsem myslel, že je utáhne na tu plechovku...

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. října 2016 11:53  

děti mají odhalit, zda a jak jsou provázky uvnitř „black boxu“ propojené, jak to asi uvnitř funguje.

A k ověření kterého fyzikální zákona má tato zajímavá aktivita vésti?

V. řekl(a)...
25. října 2016 20:01  

Ještě by bylo fajn, kdyby si novináři a další odborníci na vzdělávání uvědomili, že žádná metoda není univerzální. Některé části učiva, např. malou násobilku, úpravy výrazů, soustavy rovnic, derivace, ... je lepší učit "postaru".

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. října 2016 21:39  

Aby nebylo mýlky, a není to reakce na Váš příspěvek, pane V., ale mě doopravdy zajímá, k jakému tématu se konkrétně tato zajímavá aktivity váže. Je také možné, že to je do jisté míry kratochvilná záležitost, které ovšem vůbec nevybočuje z mojí představy o školní práci.
Například, když se zabýváme prezentací barev v digitálních technologiích a nakládání s nimi, ukazujeme si třeba test na poruchy barvocitu, různé optické klamy, ukázky nezvyklého chování mozku v této souvislosti a podobně.
Trošku mi na obdobných příkladech dobré praxe vadí taková ta prvoplánovitost zmínek o projevech fungování práve moderní školy. 'Žáci pracuji ve skupinách, bez lavic, každý ale svým tempem, bez rušení školní zvonkem, vnitřně motivovaní, takže všichni zažívají pocit úspěchu slovním formativním hodnocením, mohou se ke všemu vyjadřovat a ptát se na cokoli...' Jakože jinde, především tedy ve státní škole to prostě nejde, protože frontální výuka, biflování, zvonění, totalitní nábytek a nadřazenost učitelů nic obdobně obšťastňujícího neumožňuje.
Tak jen drobná vzpomínka na moje studijní leta v hluboké normalizaci, kdy se v laboratořích ve skupinách pracovalo běžně, protože to jinak ani nešlo. Nikdo z toho nedělal výdobytek moderních vzdělávacích metod pro nové tisíciletí, protože kadému bylo jasné, že kdyby byl dostatek měřicích přístrojů, s radostí by to nechali učitelé odměřit jednomu každému žáku pěkně samostatně.
A najde se tedy někdo, kdo mi prozradí jakého charekteru ta černá skříňka je?
Tedy, snad nejsem agresivní a arogantní. To bych věru nerad...

Martin Krynický řekl(a)...
26. října 2016 0:32  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Martin Krynický řekl(a)...
26. října 2016 0:35  

Mé použití je popsané na www.realisticky.cz v učebnici Ffyziky pro ZŠ hodiny 010101 a 010102. Na co k tomu používají IPAD mně není jasné. Poprvé jsem se s tím setkal před dvaceti lety a pořád to považuji za velmi dobrý nápad.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. října 2016 0:46  

Je-li ten nápad víc jak dvacetiletý, pak ty digi technologie tam musejí být kvůli puncu modernosti. Aby to bylo kompletní.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. října 2016 1:07  

Podíval jsem se, pane Krynický. Rozumím a děkuji.
Černou skříňku vnímám jako podobenství našeho světa. Neživého, ale i živého.
Neustále taháme za nějaké provázky, a zkoumáme, co to udělá.
Přetrhneme provázek držící škrabošku kašpara, a vykoukne na nás nějaký tajný pitomec.

Vl.Václavík řekl(a)...
26. října 2016 11:32  

Ke třídě, kde se nedá podřimovat, je třeba podotknout, že škola v Praze - Čakovicích je běžná škola zřizovaná městskou částí. Čím je "alternativní" je způsob práce výstižně označený jako "nový styl". Jak je v reportáži uvedeno, technické vybavení není všechno.
"Důležité je prostředí samotné". Teď by měli zbystřit pozornost všichni, jimž při představě, že se v učebně přestaví nábytek, naskočí husí kůže. "Místnost s názvem Future Classroom má být rozdělena do zón (...), je tu variabilní nábytek, sdružování větších či menších skupin během hodiny není problém". A paní učitelka k tomu dodává: "Změna je důležitá v pedagogickém přístupu". Tady už nestačí frontální výuka.
Takové postupy samozřejmě nejsou novinkou. Už před více než sto lety se J. Dewey, zakladatel pragmatické pedagogiky, k novému pojetí práce ve škole (např. k projektové metodě) vyjádřil tak, že "je to změna, revoluce, ne nepodobná té, která byla zavedena Koperníkem".
Myslím, že nemá smysl se inovacím bránit. Zohledňují posun, k němuž dlouhodobě v pojetí školní práce dochází. Vedle školy, která výzvu ke změnám nepřijme, si rodiče či jiní příznivci inovací mohou zřídit školu jinou, jak už se děje. Kdo tedy přispívá k destrukci veřejného školství?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
26. října 2016 11:44  

Jako revoluční heslo - "Přestavbou nábytku k lepším zítřkům", by se to chytit mohlo.

Fanda Moudry řekl(a)...
26. října 2016 11:58  

"Ideální je požití IPAD ke zkoumání významu temné hmoty a temné energie". Doporučuji!!!

A nyní vážně.
Co je na této metodě nového? Jde snad jen o veřejnou prezentaci učebny s moderními technologiemi? Většina kantorů tyto a podobné metody ve výuce fyziky používá. Tou novinkou je jen IPAD.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. října 2016 12:12  

Jak sám píšete, pane Václavíku.
Běžná výuka na běžné škole. Tak o jakých inovacích je tu pořád řeč?
Ukažte na školu, kde se tak nepracuje, a příslušné orgány státní správy a samosprávy mohou začít hledat příčiny takového stavu a vytvářet podmínky pro zjednání nápravy.
Nebo snad patříte k lidem, kteří věčným osočováním běžných učitelů při běžné výuce na běžných školách zdůvodňuji a opravňují smysl svojí jinak dost pochybné existence?

Vl.Václavík řekl(a)...
26. října 2016 21:38  

Omyl. To jsem nenapsal. ZŠ E. Beneše je podle používané terminologie běžná škola. Ovšem popsané metody nejsou zcela běžné. V reportáži se hovoří o změněném pedagogickém přístupu, doslova o "novém stylu".
Žádná "běžná výuka na běžné škole", ale "inovativní (alternativní) výuka v běžné škole". O míře inovací a "alternativnosti" je možné diskutovat a uvádět i konkrétní odlišnosti od tradičního modelu.
Popis metod, které se odlišují od tradičních metod školní práce, nějak znevažuje učitele, kteří vyučují tradičním způsobem? To je zajímavá fabulace.

poste.restante řekl(a)...
26. října 2016 22:18  

To není fabulace.
Vy nevíte, že výuka tradičním způsobem je ZA-STA-RA-LÁ?
Tudíž každý, kdo nevyučuje nějakým "moderním" způsobem, je nepřítel dětí a pokroku.
Tedy metoda může být stará, klidně třeba od dob Aristotela, ale musíte ji moderně nazvat.

Vl.Václavík řekl(a)...
27. října 2016 23:44  

Já bych se podíval do starověku ještě o kousek dál. Tzv. sokratovskou metodu používají učitelky a učitelé dodnes (někteří o tom ani nevědí). Je to vynikající metoda vedoucí žáky a studenty k přemýšlení.
V jistém směru je však tato metoda riskantní, protože ohrožuje hierarchicko-autoritativní přístup k výchově a vzdělávání. Tento přístup je typický pro období rozvoje školství v 19. století a cca dvou třetin 20. století. Totalitní režimy ho přímo zbožňují. V mnohém zasahuje do dnešních dnů i do škol u nás.
Takže možná v té naší rozpravě nejde ani tak o konkrétní metody, ale o celkové prostředí (klima školy a třídy, vztahy učitel - žák, vztahy mezi žáky, vztahy mezi vyučujícími), v němž se určité metody používají.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. října 2016 0:48  

V jistém směru je však tato metoda riskantní

Tak to se jí, pane Václavíku, ve svojí pedagogické praxi radši vyhněte.

nejde ani tak o konkrétní metody, ale o celkové prostředí (klima školy...

Kdo to klima školy vlastně tvoří, a kdo určuje jeho charakter?

Vl.Václavík řekl(a)...
28. října 2016 11:25  

Heuristickou metodu pravidelně používám, úspěšně. Jen upozorňuji, že je potřeba dobře si promyslet uspořádání třídy - učebny.
Klima školy a třídy tvoří lidé. Je zajímavé sledovat, jakou pozornost této věci věnují školy na svých webových stránkách. Zejména školy nově vznikající.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
28. října 2016 11:32  

A kde ji používáte? Ve skleníku?

Jirka řekl(a)...
28. října 2016 12:15  

Pane Václavíku, pokud ve svých předmětech dějepise a anglickém jazyce používám především malou heuristickou metodu (dialogickou), riskuji mnoho? Od mládí na sobě pozoruji, že jsem přímo předurčen pro heuristickou metodu a po pravdě řečeno, jinak učit neumím. Nějak jsem neporozuměl poznámce o uspořádání učebny. Mohl byste trknout. Rád bych se procházel se svými žáky v Sokratových šlépějích, ale obávám se, že v počtech blížících se třicítce by neslyšeli mé otázky a já jejich odpovědi.

Vl.Václavík řekl(a)...
28. října 2016 12:16  

Je samozřejmě rozdíl mezi seminářem na vysoké škole (můj případ) a výukou na nižších stupních škol.
Našel jsem stručný a výstižný text k heuristické metodě výuky pro studenty učitelství na MFF UK. Takže předpokládám, že někteří učitelé středních škol tuto metodu používají.
K diskusi o alternativních - inovativních metodách zde vkládám z uvedeného textu tuto větu:
Heuristická metoda, je-li správně připravena a vedena, má ve srovnání s tradiční výukou nesporné, zkušeností prověřené výhody.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
28. října 2016 12:38  

"Je samozřejmě rozdíl mezi seminářem na vysoké škole (můj případ) a výukou na nižších stupních škol."

Myslíte?

Vl.Václavík řekl(a)...
28. října 2016 23:47  

Jirko, líbilo by se mi u Vás ve třídě, i jako žákovi.
S rizikem použití heuristické metody (té dialogické) jsem to myslel následovně: Víte lépe než já, jak to zde vypadalo od konce 18. století, když se začala rozšiřovat síť škol. Ve výchově a výuce se uplatňoval hierarchicko-autoritativní přístup, vycházející z tehdejších představ o správném řízení. Tak fungovala rodina, armáda, celé mocnářství. Je otázkou, do jaké míry je tento přístup uplatňován v současných školách.
Dialog ve škole může narušit tradiční model, je tedy rizikem pro tento model. Otevírá dveře demokratické (respektující) výchově.
Ještě jak to myslím s nábytkem: Mám-li si s někým vyměňovat názory, poznatky, zkušenosti, dost dobře mi to nejde, pokud sedí za mými zády. Aby se děti učily vyjadřovat a diskutovat, sedají si už v MŠ do kruhu. Mělo by to pokračovat na vyšší stupně. Vyučující sedí jako partner v kruhu s nimi, mimo jiné se i tím narušuje hierarchický model.
Zjistil jsem, že učitelé angličtiny používají kruh častěji, než ostatní vyučující.
O zajímavostech uspořádání učebny v Čakovicích (úvodní článek) jsem tady už psal.
S pozdravem Vl. Václavík

Vl.Václavík řekl(a)...
29. října 2016 0:09  

Jirko, moc se omlouvám (i všem ostatním), řeč je samozřejmě o sokratovské metodě.
Heuristická metoda je ovšem také vynikající.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. října 2016 0:35  

Aby se děti učily vyjadřovat a diskutovat, sedají si už v MŠ do kruhu. Mělo by to pokračovat na vyšší stupně.

Takové uspořádáná učebny vítam s nelíčeným nadšením. V našich obdélníkových místnostech se ve struktuře řad do učebny bez problémů, byť nahranici hygienických norem, vejde i dvacet počítačových pracovišť. Trosku těsno, ale vejde. Jak jsem si právě zhruba spočítal, na stejném půdorysu místnosti by v kruhu bylo možné umístit asi jen polovinu takových pracovišť.
To beru!!!

Jirka řekl(a)...
29. října 2016 14:03  

Pane Václavíku, u mne ve třídě by se Vám nelíbilo ani jako žákovi. Už ve třetí třídě se stále častěji setkávám s tím, že si děti nechtějí hrát, zpívat, tancovat. Udivuje mne to, protože já bych si ve škole rád hrál, až bych brečel. Spolužáky ani učitele nechtějí vyslechnout. Na prosby nereagují. Už je nešokuje ani to, když si kleknu na kolena a se sepjatýma rukama je prosím o spolupráci. Bude to asi tím, že za Sokratem jeho žáci přicházeli dobrovolně, a byli tudíž ochotni přemýšlet a na jeho otázky odpovídat. Nechali se vést. Za změnu, která nastala za čtvrt století mého učitelování, nemohou děti, ale dospělí. Jejich rodiče a společnost, která bezbřehý pedocentrismus podporuje. Jediné řešení vidím ve zrušení povinné školní docházky placené z daní. Teprve potom si rodiče začnou vzdělání opět vážit a budou motivovat své děti. Je to jako s autobusovou zastávkou. Patří všem, a proto většině nevadí, že ji někdo ničí. Také se mnohým zdá, že je zadarmo, přestože je placena z našich daní. Co je zadarmo, je bezcenné.

Ohledně nábytku jsem chtěl napsat podobnou námitku jako kolega Pytlík. Jen se ještě zeptám kolegyně, která se svou minulou třídou neustále experimentovala s rozestavením lavic. Nyní se vrátila do první třídy a zatím vidím jen řadovou klasiku. Dál nadšeně používá všemožné pomůcky, které mnohdy i sama vyrábí, interaktivní tabuli, všeliké metody. Až budu vědět, tak se znovu ozvu.

Jdu přemýšlet, zda se změnila doba, nebo už patřím do starého železa. Zmoudřel - nepatří do moderní školy!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.