Zdeněk Sotolář: Kam s ní?

úterý 17. května 2016 ·

Myslím s maturitou. Téma rozděluje nejen učitele na bojové falangy příznivců a odpůrců státní maturity. Vloni se stala velkým tématem karnevalová čepička, letos to je epizeuxis, epizeuxis, epizeuxis...

Stále se protřepávají a opakují stejné otázky. Chyby a domnělé chyby, způsoby hodnocení, co bude nebo nebude povinné, kolik času nebo kolik slov by měla mít písemná práce, který předmět má být povinný… Teď se stala velkým tématem maturitní data a jejich dostupnost. Vlastně to vše jsou jen prkotiny. Neměli bychom se ptát spíše po smyslu maturitní zkoušky?

Je vůbec možné, aby všichni maturovali stejně? Je nutné, aby maturovali opravdu všichni středoškoláci? K čemu vlastně maturita slouží? Většinou se debatuje o podobě maturity, ale vůbec se nemluví o jejím smyslu. Myslím, že pravzorem maturity nám jsou stále víceletá c. a k. gymnázia v prvorepublikové variantě. Jako v Žákových prózách. Jako by se čas zastavil.

Jenže dnes na maturitní obory odchází tři čtvrtiny žáků základních škol, maturitou končí nejen gymnazisté a průmyslováci, ale také kosmetičky, kuchaři… C. a k. profesoři by s otevřenými ústy žasli. Smiřme se s tím, že čím více chceme maturantů, tím níže jim musíme položit laťku. Proslulý popis přípravy palačinek jako maturitní práce z českého jazyka je toho jen smutným důkazem.

Proč by ale čtyřleté středoškolské studium nemohlo končit jinak? Jestliže žák úspěšně „přežije“ čtyři roky studia, nemohlo by stačit výstupní vysvědčení? A místo maturity třeba absolventská práce? Důkazem absurdnosti maturity je její složité známkování. Jaký bonus mají maturitní jedničkáři? Ruku na srdce: ptal se vás někdo někdy někde na známky z maturity?

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz

30 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
17. května 2016 4:10  

Maturita dává vysvědčení o tom, že absolvent SŠ absolvoval vedle odborných předmětů v dostatečném rozsahu pro svůj další život užitečnou výuku předmětů všeobecné vzdělávacích. To by mělo být umožněno minimálně 50 - 60 % populace. Maturity na jednotlivých typech SŠ je však nutno diferencovat. Jednotnou maturitu pro všechny typy SŠ považuji za nesmysl. J.Týř

V. řekl(a)...
17. května 2016 6:44  

Smiřme se s tím, že čím více chceme maturantů, tím níže jim musíme položit laťku.
Já se nemíním smířit s tím, že někdo chce stále více maturantů.

A místo maturity třeba absolventská práce?
Tedy místo ověření posledních zbytků znalostí, jak se kdysi (nemoderně a nyní tedy zakázaně) říkalo, opět možnost úniku...

Eva Adamová řekl(a)...
17. května 2016 7:25  

"Maturity na jednotlivých typech SŠ je však nutno diferencovat."

Jenže v tom případě by bylo nutné zavést i určitý systém diferenciace přístupu ke studiu na VŠ. Maturita totiž byla a je ke vstupu do VŠ studia nutná. Má však skutečně mít přístup k VŠ studiu student, který dostane v diferencovaném systému maturitu na oboru kuchař za to, že se umí podepsat?

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. května 2016 8:34  

tyrjir: To by mělo být umožněno minimálně 50 - 60 % populace.

V: Já se nemíním smířit s tím, že někdo chce stále více maturantů.

Eva Adamová: Má však skutečně mít přístup k VŠ studiu student, který dostane v diferencovaném systému maturitu na oboru kuchař za to, že se umí podepsat?


Jasně, vzdělanost českého národa je třeba chránit před lidmi.

Vysvětlení pro vedení ASČ: To je ironie.

Charlie řekl(a)...
17. května 2016 8:52  

Ruku na srdce: ptal se vás někdo někdy někde na známky z maturity?
Ptal. V roce 1989 při přijímacím řízení na VŠ a v té době poměrně prestižní obor "SW inženýrství" jsem si mohl vybrat. Buď maturitu (byl jsem na gymnáziu) z Čj (písemná + ústní), Rj (písemná + ústní), M (písemná byla povinná, ústní zkouška nebyla), F a ještě dalšího předmětu dle mé volby, to vše do průměru 1,2, nebo přijímačky na VŠ z matematiky a fyziky + komisionální pohovor. Hodily se i výsledky krajských kol olympiád z matematiky a fyziky. Pokud vím, nedostalo se na lidi, kteří měli i vyznamenání, jen s průměrem blížícím se hraničním 1,5.

Pak už otázka na známky nepadla nikdy, ono taky nelze srovnávat nesrovnatelné. I tak nás po dvou letech z 200 v ročníku zůstalo 60.

Nico Pytlik řekl(a)...
17. května 2016 9:10  

Ruku na srdce: ptal se vás někdo někdy někde na známky z maturity?

Na nějakou klasifikaci s mě neptal nikdo nikdy a nikde. Ani ze státnic na technice a obhajoby diplomové práce, ani z postgraduálních závěrečných zkoušek a obhajob závěrečných prací. Neptal se mne, neptá a ptát asi už nikdy nebude. A co? Jako...

V. řekl(a)...
17. května 2016 10:13  

Jasně, vzdělanost českého národa je třeba chránit před lidmi.

Takže vy si myslíte, že zvyšování počtu maturantů znamená zvyšování vzdělanosti českého národa? Fajn, to vysvětluje mnohé.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. května 2016 11:48  

Jasně, vzdělanost českého národa je třeba chránit před lidmi.
Přesné. Mnoho vzdělaných lidí by miláška vzdělanost jaksi rozmělnilo, čímž by se status otitulovaných "kapacit" devalvoval. To by ega nepřežila.

Eva Adamová řekl(a)...
17. května 2016 12:04  


"Jasně, vzdělanost českého národa je třeba chránit před lidmi."

Houby přesné, vy si Tajnej spolu s Botlíkem evidentně pletete skutečnou vzdělanost, o které vypovídá to, co se člověk ve škole a v životě naučil, se vzděláním, které má dotyčný deklarováno příslušným papírem. Maturit a titulů si totiž můžete koupit kolik chcete, ale skutečně vzdělaného člověka to z vás neudělá.

tyrjir řekl(a)...
17. května 2016 13:13  

Větší počet lidí s maturitou je myslím známkou větší vzdělanosti lidí ve všeobecně vzdělávací oblasti. To je podmínkou pro lepší nadhled nad věcmi a pro schopnost kritického myšlení a životní adaptabilitý. To se, koukám, asi pořád někomu nelíbí. :)))

Charlie řekl(a)...
17. května 2016 15:01  

Větší počet lidí s maturitou nemusí být známkou větší vzdělanosti. Může se jednat také o naprostou devalvaci úředního lejstra (viz E. Adamová) z důvodu zakoupení si téhož (soukromé školy) nebo zakopání hodnotící laťky pod zem (státní školy bojící se o svojí existenci v prostředí, kde se platí na žáka). Jakous takous vypovídací hodnotu mají MZ pouze na některých gymnáziích.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 15:08  

"Jenže v tom případě by bylo nutné zavést i určitý systém diferenciace přístupu ke studiu na VŠ."

Rozhodně. Osobně bych viděl několik různých typů vysokých škol - univerzitního typu (zaměření na vědu a teorii, primární výzkum - matematika, teoretická informatika, přírodní vědy, historie, medicína, právo, atd.), technické (zaměření na vědu a teorii v oblasti techniky a na jejich aplikace - informatika, elektrotechnika, stavitelství, strojírenství, výpočetní technika, robotika, atd.), praktické (zaměření na konkrétní odbornou činnost v praxi - bankovnictví, marketing, možná i učitelství, vychovatelství, sociální práce, veřejný sektor). No a na každý typ školy by bylo třeba složit maturitu buď drobet jinou, nebo s jinou nastavenou laťkou. Dovedl bych si představit i to, že by maturita byla jednotná, ale byla by rozdělena na dejme tomu tři části - část povinnou pro všechny (testování elementárních znalostí základních všeobecně vzdělávacích předmětů) a části nepovinné, náročnější a zaměřené na technické dovednosti a na hlubší teoretické znalosti a dovednosti (včetně znalostí epizeuxe).

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 15:33  

Jasně, vzdělanost českého národa je třeba chránit před lidmi.

Toto je středobodem nepochopení. Já musím trvat na tom, že získání formální kvalifikace opravňuje člověka k výkonu mnohých povolání, v nichž je možné napáchat velikou škodu.

Pokud by situace byla skutečně taková, že pitomci a nevzdělanci nepředstavují obecně absolutně žádné riziko, pak by Botlík s Tajným měli pravdu. Ať si ale každý člověk sám posoudí, nakolik tento předpoklad odpovídá skutečnosti a nakolik je to jen výplod něčí pohádkové představy o světě.

Jinými slovy a po lopatě (v duchu implikace: když kopyto, tak lopata), uvedení člověka neprávem do stavu, kdy je nějakým způsobem otitulován, či ocertifikován, nemusí znamenat pouze nulovou přidanou hodnotu, ale i hodnotu ubranou. U řidičáků, zbrojních průkazů, stavebních povolení, mysliveckého oprávnění, státní technické kontroly, hygienických norem, stavebních předpisů, potravinářských předpisů to lidé většinou chápou. Ve vzdělávání tento základní princip platný zcela obecně, některé mozky prostě pojmout nedokáží.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 16:01  

"Větší počet lidí s maturitou je myslím známkou větší vzdělanosti lidí ve všeobecně vzdělávací oblasti."

Větší objem oběživa je známkou většího bohatství národa.

nebo

Větší množství zlata v trezorech centrální banky je známkou většího bohatství národa.

Kdo nechápe, že obojí je nesmysl, tomu asi není pomoci.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. května 2016 16:58  

Psal jsem o tom před 4 roky zde.

"Měli bychom přece přemýšlet hlavně o tom, jak zajistit, aby všichni (všichni!) uměli co nejvíc. Žákům pomáhat, podporovat je, dát jim příležitost. Místo toho řešíme, koho a jak od dalšího vzdělávání oddělit nebo dokonce odradit. Selektovat ty, kteří nesplňují naše, jak se ukazuje někdy dost podivná, kritéria. ...

Že máme velké rezervy, je jasné: Na úrovni, kterou Cermat nastavil pro státní maturitu, maturitu loni získalo asi 61 % populačního ročníku. Lze ale odhadnout, že na téhle, i když podivně stanovené úrovni, bude ve Finsku zhruba 85 % populačního ročníku, v Kanadě jen o trochu míň, v Šanghaji dokonce víc, ale to je jiná kultura. Jsme od narození hloupější než Finové či Kanaďané? Od narození asi ne, ale od školství.

viz graf

Kam se nám každý rok ztratí těch skoro dvacet tisíc mladých lidí, kteří by to ve Finsku či v Kanadě dotáhli na úroveň naší státní maturity? A nejde jen o ně. Špičkových žáků máme u nás čtyřikrát míň než ve Finsku, a dokonce 6x míň než v Šanghaji."

Jak nám v řešení tohohle problému pomáhá státní maturita? A pomůže víc, když bude přísnější? A nebo to pro vás není problém a prestiž maturitního vysvědčení se je vám důležitější? Pak zas ale nerozumím tomu, proč se chcete vracet jen o pár let zpátky. Přece za první republiky, to byla maturita Něco. Mělo ji do 10 % populace.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2016 17:12  

Když si někdo podivně nastaví cíle, nemůže nedospět k podivným závěrům. A opakuje se, opakuje se, opakuje se, bez ohledu na cokoli.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. května 2016 20:33  

V honbě za prestiží zapomínáme na žáky.

V. řekl(a)...
17. května 2016 20:58  

V honbě za prestiží zapomínáme na žáky.
Na žáky nezapomínejte, Tajný. To děláte velkou chybu.

laimes28 řekl(a)...
17. května 2016 21:04  

10 let nikam,tak to jest smluvně dáno něco jako smlouva o mýtném na dálnice,někdo má na 10 let zajištěn byznys,tedy vypovědět lze každá smlouva ale za moc peněz

tyrjir řekl(a)...
17. května 2016 21:41  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
17. května 2016 21:41  

Mně notně irituje redundantní setrvávání na fachterminologických archaismech oponující humánně orientovaným tendencím modernizovat kurikulum.

Jednotná maturita pro všechy SŠ je hloupost, i kdyby ji její zastánci hájili tisícem cizích slov. :)))

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 23:23  

""Měli bychom přece přemýšlet hlavně o tom, jak zajistit, aby všichni (všichni!) uměli co nejvíc. Žákům pomáhat, podporovat je, dát jim příležitost. Místo toho řešíme, koho a jak od dalšího vzdělávání oddělit nebo dokonce odradit. Selektovat ty, kteří nesplňují naše, jak se ukazuje někdy dost podivná, kritéria."

Obávám se, že problém takto triviální není. Ano, zamezování přístupu ke vzdělání na první pohled vypadá, jako plýtvání, neboť navozuje dojem, že takový alokační proces není Pareto efektivní. Pomiňme teď skutečnost, že po tom, aby bylo někomu zamezeno se vzdělávat, skutečně nikdo nevolá a podívejme se na takový příklad.

Mějme pro jednoduchost ekonomiku, která produkuje pouze dva statky - počítače a kukuřici. Výroba počítačů je náročná, ale pro jednoduchost předpokládejme, že jí svede jeden člověk (jde o zjednodušení čistě z didaktických důvodů). Mějme v ekonomice dva výrobce. Budu jim říkat osoba A a osoba B. Osoba A je nadána technicky, osoba B nikoliv. před zahájením vzdělávání ekonomika nic neprodukuje, protože ani osoba A, ani osoba B neumí ani vyrobit počítač, ani vypěstovat kukuřici. K tomu, aby ekonomika mohla zajistit výuku, si musí koupit externí vyučující a nějaké prostory k výuce (případně někoho, kdo vytvoří on-line materiály, napíše učebnici, apod.). Nenechte se mýlit, vzdělávání nestojí jen toto. Vzdělávání stojí také to, že obě osoby nemohou v době výuky kupříkladu leštit boty členům jiných ekonomik, k čemuž se vzdělávat nemusejí, a vydělat na tom sice málo, ale přece jen něco. To jsou náklady ušlé příležitosti. Vzdělávání tudíž NIKDY NENÍ ZADARMO. Osoba A, jakožto technicky nadaná, se po ročním TECHNICKÉM vzdělávání dokáže dostat do stavu, kdy vyrobí 10 počítačů za měsíc, nebo za stejný čas vypěstuje 100 kukuřic, zatímco po ročním PRAKTICKÉM vzdělávání je schopna vyrobit 1 počítač za měsíc, nebo za stejnou dobu vypěstovat 150 kukuřic. Osoba B, jako technicky ne příliš nadaná je schopná se za rok TECHNICKÉHO vzdělávání dostat do stavu, kdy vyrobí dva počítače za měsíc, nebo vypěstovat 50 kukuřic a za rok PRAKTICKÉHO vzdělávání není schopna vyrobit žádný počítač za měsíc, nebo vypěstovat za tutéž dobu 100 kukuřic. Dejme tomu, že rok libovolného vzdělávání stojí na světovém trhu 100 jednotek, jeden počítač 100 jednotek a jedna kukuřice 5 jednotek.

Prádelní hrnec, neprádelní hrnec, karnevalová čepička na hlavě kulaté, nebo hranaté - nejvíce ekonomika vyprodukuje tehdy, když A je vzdělán technicky a vyrábí počítače a B je vzdělán prakticky a pěstuje kukuřici. Ze všech možných kombinací vzdělání a alokací výroby. Obecně tedy ROZHODNĚ NEPLATÍ, že táhnout nebožáka osobu B k nějakému technickému vzdělání, má za všech okolností smysl. A přitom si všimněte, že osoba B je horší, než osoba A i v pěstování kukuřice, ale přesto má v ekonomice své místo a něco produkuje. Spočítejte si to. Po zaplacení vzdělání se dostaneme na celkovou částku 17800 jednotek/rok.

Je pravda, že to závisí na konkrétním nastavení, ale vzhledem k principu Ricardovy komparativní výhody to rozhodně není tak, že bychom museli dlouho reparametrizovat a ladit, aby to vyšlo. Spíše bychom museli chvilku přemýšlet jak to zařídit, aby to nevyšlo. Jasně, že jde o hodně zjednodušený příklad a že posuzuje vzdělávání z kvantitativního pohledu. Popírá ale jednoznačně, že v ekonomickém světě (tj. ve světě s omezenými zdroji), je rozhodně a jasně vždy nejlepší strategií vzdělávat každého co to jen jde, rozuměj, nemá smysl táhnout osobu b k prestižnímu TECHNICKÉMU vzdělání, byť je po jeho absolvování schopna vyrábět i počítače, zatímco bez něj nikoliv. To je prostě nesmysl, který může vypustit jen člověk, který se v životě nezabýval alespoň malinko složitější úlohou matematického programování.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 23:38  

"Kam se nám každý rok ztratí těch skoro dvacet tisíc mladých lidí, kteří by to ve Finsku či v Kanadě dotáhli na úroveň naší státní maturity? A nejde jen o ně. Špičkových žáků máme u nás čtyřikrát míň než ve Finsku, a dokonce 6x míň než v Šanghaji.""

Nedotáhli. Jen by dostali maturitní vysvědčení. Zřejmě stále nejste schopen plně pochopit, co se vám snažíme říci. Vím, že nejste tak hloupý, abyste nechápal přímo to, co je vám sdělováno. Nechápete ale evidentně, že podstata toho vysvětlení je mnohem fundamentálnější, než jste schopen, nebo ochoten si nyní připustit. Cílem rozhodně není někoho odrazovat od vzdělávání.

"Jak nám v řešení tohohle problému pomáhá státní maturita? A pomůže víc, když bude přísnější? A nebo to pro vás není problém a prestiž maturitního vysvědčení se je vám důležitější? Pak zas ale nerozumím tomu, proč se chcete vracet jen o pár let zpátky. Přece za první republiky, to byla maturita Něco. Mělo ji do 10 % populace."

Cílem není minimalizovat počet lidí s maturitou. Cílem není ani tento počet maximalizovat. Počet maturantů vůbec není cílem. Cílem je stanovit rozsah znalostí a dovedností, které musí každý maturant ovládat a pak tyto znalosti a dovednosti u zkoušky ověřit. Cílem není si stanovit nějaký percentil populace, kterému umožníme mít maturitu. Cílem je sdělit studentům, co je pro získání maturitní zkoušky třeba. Kolik procent jich pak požadované dovednosti a znalosti u zkoušky prokáže, to už je čistě a pouze na nich. Jde o proces certifikační, nikoliv vzdělávací. Vzdělávat se studenti mají před započetím maturitní zkoušky. Nevidím důvod se odvolávat na to, že na maturitu jsem se sice nenaučil, ale když mi já teda dáte, tak já se teda začnu učit na vysoké škole. Toto funguje pouze výjimečně.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 23:49  

V honbě za prestiží zapomínáme na žáky.

Možná v honbě za zákony, zapomínáme na svobodu. A je to tak správně. Protože svobodu vraždit je třeba omezovat.

V souvislosti s maturitní zkouškou bych opravdu, ale opravdu o prestiži nemluvil. Prestiž si představuji jinak, než že student umí roznásobit závorku, nebo najít kořen lineární rovnice.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 23:52  

10 let nikam,tak to jest smluvně dáno něco jako smlouva o mýtném na dálnice,někdo má na 10 let zajištěn byznys,tedy vypovědět lze každá smlouva ale za moc peněz

Máte pravdu. 10 krát zelená okurka zahříváme abychom někdy i na dálnici. A pokud by to nevyšlo, protože před tím zase okurka kyselá.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. května 2016 23:58  

Mně notně irituje redundantní setrvávání na fachterminologických archaismech oponující humánně orientovaným tendencím modernizovat kurikulum.

Jednotná maturita pro všechy SŠ je hloupost, i kdyby ji její zastánci hájili tisícem cizích slov. :)))


Pokud nebude maturita jednotná, pak nemůže každá její varianta opravňovat k témuž. Jsem také zastáncem víceúrovňové maturity, ale jak jsem se již zmínil, koncipoval bych to tak, že maturita by se skládala ze tří částí, z nichž jen základní by byla povinná pro všechny, ale každý by měl možnost zkusit i dvě nepovinné části. Alespoň 60% úspěšnost v základní části by znamenala získání maturitního vysvědčení a opravňovala ke studiu prakticky orientovaných vysokých škol. Další části by si mohl každý dodělat dodatečně, byly by však náročnější. Jejich vyřešení na alespoň 60% by pak opravňovalo ke studiu technických, či univerzitních oborů.

Nico Pytlik řekl(a)...
18. května 2016 0:13  

Nevidím důvod se odvolávat na to, že na maturitu jsem se sice nenaučil, ale když mi já teda dáte, tak já se teda začnu učit na vysoké škole.

Obdobně jako, na maturitu jsem dřel jako kůň, a když mi ji nedáte, uchýlím se k vaření perníku.
Švagr jedné prodavačky v drogérii slyšel u fontány v parku vyprávět jakéhosi člověka o chlapci, kterému se nezadařilo dobrati se maturity na průmyslovce, tak si ji šel udělat na gymnázium. Škoda jen, že se neví, jestli v profilové části maturoval z biologie, nebo z dějepisu.

A věčná škoda také, že se jednotně nematuruje z těch slibovaných informačních a komunikačních technologií. Nebo jak se té záchraně české světovosti říká. To by teprvá byla bžunda! Jak by se učitelé, třeba právě z biologie a dějepisu zhádali do krve, jestli v didaktickém testu má místo zmínka o clusteru nebo o metodě getContext, když o tom v životě neslyšeli, natož aby to kdy potřebovali.
Jednou Janek vejde do dějin povedené estrády, až tady z těch diskusí sestaví výchovný cyklus, něco jako Ivánku, kamaráde...

Tajný Učitel řekl(a)...
18. května 2016 6:07  

Cílem není minimalizovat počet lidí s maturitou. Cílem není ani tento počet maximalizovat. Počet maturantů vůbec není cílem. Cílem je stanovit rozsah znalostí a dovedností, které musí každý maturant ovládat a pak tyto znalosti a dovednosti u zkoušky ověřit.

Byť si uvědomuji, že riskuji další příval horkého vzduchu a živím vaši kompulsivní touhu o něčem někam psát, musím konstatovat, že pokud bychom chtěli pouze stanovit rozsah znalostí a dovedností, asi bychom předem nekalibrovali zkoušku tak, aby bylo dosaženo určitého-předem daného-procenta úspěšných. Nejde totiž o to, zjistit, co žáci vědí a co dovedou, nýbrž také jak rychle to dovedou, jak dovedou pracovat ve stresu a jak se dovedou vyhnout různým distraktorům. Ty distraktory, včetně krátkého času, jsou nutné ke kalibraci. Účelem je možnost kalibrovat a snadno a centrálně hodnotit. Účel světí prostředky a účel se "zásadně a ve větší míře" míjí s cílem.

Je to tím, že formu maturit i katalogy požadavků zřejmě určují elitáři z výběrových škol, kteří tam na objednávku, nebo z vlastního zvráceného chápání toho, co je to minimum, začlenili to, co tam je.
Nicméně, pokud je smz zkouška certifikační, třeba jako řidičák, neměla by být podmíněna čtyřletým studiem. Pokud je to zkouška k ověření znalostí nutných k ukončení studia sš, neměla by být koncipována jako test rychlé inteligence, nýbrž jako jen a pouze zkouška k ověření znalostí, PROTOŽE JINAK STRESEM A DISTRAKTORY "VYKALIBRUJEME" ZE HRY ZBYTEČNĚ MNOHO ŽÁKŮ. Co ještě bychom tak mohli udělat pro to, aby pánové Kostečka a spol. měli radost? Třeba zavést při zkoušce hlasitou hudbu, nebo vrčící dobermany, nebo přinutit každého vypít 2 litry vody a pak je nepustit na záchod apod.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. května 2016 8:22  

"Byť si uvědomuji, že riskuji další příval horkého vzduchu a živím vaši kompulsivní touhu o něčem někam psát, musím konstatovat, že pokud bychom chtěli pouze stanovit rozsah znalostí a dovedností, asi bychom předem nekalibrovali zkoušku tak, aby bylo dosaženo určitého-předem daného-procenta úspěšných."

Ujišťuji vás, že pokud jde o internet, píši aktuálně pouze příspěvky na České škole a věnuji se výhradně vzdělávání. Kompulzivní nutkání mám mnohem silnější v jiných oblastech a oborech.

No ale k věci. Já jsem zkoušku určitě nekalibroval. Vy ano? Samozřejmě, že se test ověřuje na nějakém vzorku, aby se ověřilo, že není příliš snadný, ani příliš obtížný - že zkrátka dobře diskriminuje v celém rozsahu možných výsledků.

Musíme si ale říci, z jakého předpokladu vycházíme. Já vidím v zásadě dvě možnosti - buď je část žáků determinována k neúspěchu a na maturitní zkoušku prostě nemají a nikdy se na ní nenaučí, nebo je úspěch čistě v jejich rukou.

Pokud platí první možnost, pak můžeme buď rozdat doktoráty z neurochirurgie všem, kdo o ně mají zájem, nebo přesuneme selekci (a tentokrát mnohem tvrdší) až na vysoké školy. Odpad na nich pak nebude 40-60% hned v prvním ročníku jako dnes, ale třeba 80-90%. V tom nevidím valného smyslu - je to ještě neefektivnější a dražší. Selekci se žáci tak jako tak nevyhnou, jen se posune v čase a vyhne se Tajnému, aby se na to chudáček nemusel dívat a úpět.

Pokud platí druhá možnost, pak Cermat může odhadnout, jaké procento žáků se nepřipraví, ale to už není o tom, že Pepíček Vonásků neudělal maturitu proto, že Cermat předem testy nakalibroval tak, aby na tu maturitu Pepíček Vonásků nedosáhl a nespravedlivě jej tak obral o jeho vytouženou životní dráhu, ale o tom, že Pepíček Vonásků se dobrovolně nepřipravil tak, jako naprostá většina jeho kolegů a o vysněnou dráhu se tak minimálně na nějakou dobu připravil sám. Kalibrace neznamená, že předem někoho odsuzuji k neúspěchu. Laťku má možnost přelézt každý. Bohužel, studentům centrální maturita neumožňuje dříve zaběhlou praxi, laťku podlézt, ale pak se zase narovnat.

Nico Pytlik řekl(a)...
18. května 2016 8:59  

studentům centrální maturita neumožňuje dříve zaběhlou praxi, laťku podlézt

Nutno dodat, že bezprostředně dříve zaběhlou praxi. Bývávaly doby, kdy nepřipravení žáci maturitu neskládali běžně. Řekl bych, že i způsob financování regionálního školství, tedy normativ na žáka tenkrát fungoval vcelku dobře.
Copak se nám to tu pozměnilo, že se stalo nezbytným hlídat kvalitu průběhu alespoň části maturitních zkoušek centrálně a šmahem? Kdo v přípravě zkoušek a garanci úrovně začal selhávat? Kdo za ně odpovídal, ale nezodpovědně? Kdo odpovídá za vše, co se ve škole šustne, a kdo musí být obejit, a to způsobem, který činí jen obtížně řešitelné problémy? Kde je zakopán pes, kdo sedí na pramení, vodu káže, víno pije, a komu teče máslo po hlavě?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.