Tajný učitel: Několik poznámek k nové maturitě

pátek 13. května 2016 ·

Každým rokem, už od dob zavedení maturitní zkoušky někdy před sto padesáti lety, debatují učitelé, výzkumníci a politici o její podobě a smyslu. Není tomu jinak ani dnes, zejména od té doby, kdy byla v roce 2011 zavedena tzv. nová maturita. Jako důvody pro změnu původní zkoušky v gesci škol ve zkoušku centrálně vytvořenou a hodnocenou, jsou nejčastěji uváděny nízká objektivita, validita a reliabilita starého modelu maturit. Stará maturita skýtala prostor pro podvádění žáků (a učitelů), umožňovala neobjektivní hodnocení žáků jejich učiteli, což sečteno a podtrženo umožňovalo i slabým žákům získat maturitní vysvědčení, takříkajíc zadarmo.


Nová maturita se krom matematiky skládá ze tří částí, didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky. Pojďme se blíže podívat na tzv. didaktické testy (DT), které jsou nejčastějším zdrojem kontroverze. Podle toho, jak didaktické testy nové maturity dnes vypadají, mají tvůrci testových úloh velmi pravděpodobně toto zadání. Vytvořte test tak, aby to bylo možno:

  1. ověřit znalost co nejvíce položek z katalogu požadavků,
  2. vytvořit stejné podmínky pro všechny maturanty,
  3. přesně kalibrovat test tak, aby uspělo/neuspělo určité procento maturantů,
  4. hodnotit testy centrálně, nejlépe pomocí počítače,
  5. omezit možnost učitelů dané školy jakkoli zasahovat do průběhu a hodnocení testu,
  6. provést a vyhodnotit zkoušku v co nejkratším možném čase (a s co nejnižšími náklady, pravděpodobně).
Výsledkem jejich snažení je test, kde se pomocí většinou uzavřených úloh, ověřuje zapamatování definic, pojmů a postupů, přičemž se zadání různě fragmentují, komplikují, čímž se vytvářejí umělé distraktory. Z těchto distraktorů je snad nejdůležitější krátký časový limit vzhledem k celkovému počtu úloh a pod-úloh. Distraktory zřejmě slouží jako nástroj umožňující jemnou kalibraci testů k dosažení předem stanovených procent (ne)úspěšnosti. Mají-li tvůrci testových úloh zadání zvýšit či snížit procento neúspěšných žáků, jednoduše přidají či odeberou jednu nebo více úloh, nebo přidají či odeberou některé distraktory, přičemž ponechají stejný časový limit.

Jak již bylo zmíněno, hlavními proklamovanými motivy pro zavedení nové maturity byla nízká validita, reliabilita, citlivost, objektivita a srovnatelnost bývalých školních maturit. Podrobíme-li například kritérium objektivity a srovnatelnosti didaktický testů nové maturity hlubšímu rozboru, zjistíme záhy několik poměrně závažných nedostatků. Na portálu Nová maturita stojí:

Správně konstruovaný didaktický test je schopný poskytnout objektivní a tedy srovnatelné výsledky, které závisí pouze na znalostech a dovednostech jednotlivých žáků. V testu jsou žákům předloženy shodné úlohy s předem určeným správným řešením a se stejným časovým limitem. Žáci tak mají shodné výchozí podmínky při ověřování svých znalostí a dovedností. Tyto shodné podmínky současně umožňují porovnávat výsledky dosažené jednotlivými žáky. (www.novamaturita.cz/didakticke-testy-1404037415.html)

Skutečně mají žáci stejné výchozí podmínky? Abychom mohli cokoliv objektivně srovnávat, potřebujeme, aby stejné byly. Tvůrci DT tvrdí, že jsou. Bez ohledu na to, z jakého zázemí žák pochází, jaké měl učitele, kolik měl k přípravě hodinových dotací a jakou má odolnost vůči stresu. Test je objektivní a jeho výsledky jsou objektivní a srovnatelné, protože je pro všechny stejný.

Jinými slovy, studijně nadaný žák elitního soukromého pražského gymnázia, z dobře zajištěné, ambiciózní a vzdělané rodiny, pečlivě vybraný rigorózními přijímacími pohovory, připravený nejlepšími, výborně placenými učiteli, má u nové maturity stejné podmínky, jako žák ze sociálně slabé a/nebo neúplné rodiny, studující na provinční střední odborné škole s maturitou, která má potíže zajistit naplnění tříd, najít učitele a vyvážit hodinové dotace povinných maturitních předmětů s odbornými hodinami. Je stále možné v takovémto případě tvrdit, že je DT schopen poskytnout „objektivní tedy srovnatelné výsledky, které závisí pouze na znalostech a dovednostech jednotlivých žáků a že žáci mají stejné výchozí podmínky“?

Nebo se lze spíše domnívat, že tento test poskytuje údaje o výsledcích vzdělávání škol různé kvality a různých možností, u žáků s velmi odlišnými sociálními a intelektovými dispozicemi, které jsou sice lokálně zajímavé, nicméně, už jen kvůli samotnému počtu variabilních, v národním kontextu neobjektivní, nespolehlivé a tudíž mezi sebou nesrovnatelné? Nebo jinak, neposkytují údaje z nové maturity spíše přehled o tom, které školy jsou výběrové, kdo si může dovolit zaplatit extra maturitní přípravu, nebo na kterých školách se učitelé přípravě strategií k vyplnění didaktických testů intenzivně věnují na úkor skutečné výuky? Je možné, že tvůrci testů a ti, kteří jim úkol zadávají, si této poměrně jednoduché skutečnosti nevšimli?

Vyvstává otázka, co je tedy vlastně skutečným cílem maturitní zkoušky. Je-li to zkouška, která má cíl zjistit, zda se maturanti naučili to, co měli naučit dle určitého minima specifikovaného v katalogu požadavků, proč je didaktický test vytvořen a kalibrován způsobem, který pomocí distraktory uměle vytvořeného tlaku zajišťuje určité procento neúspěšných žáků a kteréžto procento se navíc každým rokem mění? Mimochodem, těm, kteří procenta (ne)úspěchu zadávají, jaksi uniklo, že ti neúspěšní maturantů nejsou bezejmennou šedou masou, nýbrž jsou to lidé, něčí děti a žáci, mladí dospělí, část populačního ročníku, kteří byli „vykalibrováni“ ze hry naprosto neetickým způsobem.

Domnívám se, že učitel, který své žáky hodnotí z čehokoli, ví, že vytvoří-li takové podmínky ke zkoušce, kdy eliminuje zbytečný stres, dosáhnou žáci nejlepších výsledků. Jinými slovy, žáci v klidu ukáží to nejlepší, co dovedou, se znalostmi, které mají. Vytvoříme-li záměrně časový stres a budeme-li úlohy zbytečně a nesmyslně komplikovat, budeme-li test předem kalibrovat k určitému procentu úspěšnosti, pracujeme sami proti sobě a proti našim žákům, jelikož výsledky zkoušky tím budou nutně poznamenány a skutečný potenciál toho, co žáci znají a dovedou, zůstane neodhalen. Je toto cílem maturitní zkoušky? Asi ne, pokud však tato zkouška nemá ještě jiný cíl.

Je možné, že tímto druhým implicitním cílem nové maturity je vytvoření možnosti vytřídit žáky bez ohledu na jejich individuální specifika, potenciál a kvalitu předešlého vzdělávacího procesu. Proč by to však někdo dělal? Odpověď zní, aby se splnilo něčí zadání, kolik má být v každém populačním ročníku procent úspěšných maturantů. Toto však už nemá mnoho společného s maturitní zkouškou, spíše to zavání sociálním inženýrstvím na zakázku.

Třetím implicitním záměrem takto koncipované maturity může být strach. Je možné, že se se strachem a stresem z testů pracuje záměrně, protože se tyto stanou vítanými nástroji k pozvednutí úrovně vzdělávání, zejména, že podpoří vnější motivaci ke zkvalitnění studia a výuky, jak u učitelů, tak i u žáků. Existuje škola myšlení, dle které se opravdový potenciál člověka rozezná až pod skutečně velkým tlakem, viz například film Whiplash, nebo některé britské internátní školy.

Výzkum však ukazuje, že děti, které trpí strachem z akademického selhání, vytváří obranné mechanizmy, např. strategie k předvedení co nejlepšího výkonu při zkoušce, které nemají ani tak co dělat se skutečnými znalostmi či zájmem o předmět, jako s potřebou validace ega. Tito žáci jsou také, mimo jiné, více ochotni při zkouškách podvádět, vykazují častěji tělesné symptomy stresu apod. Je proto v zájmu na rodičů a učitelů, aby vytvořili takové podmínky pro motivaci žáků ke studiu, které by vycházeli z přirozeného zájmu žáků, dále pak pro citlivější způsob ověřování jejich vědomostí. Např. (Vansteenkiste, Mouratidis, Lens, 2014).

Jako nevítaný bonus si žáci v atmosféře strachu z testování, vytvoří dlouhodobé negativní pocitové i myšlenkové asociace spojené s učením, zkoušením a se školou obecně, což má závažné dopady na další, celoživotní studijní ambice. Dalo by se obecně říci, že práce ve strachu ze selhání a pod tlakem, není tím nejlepším způsobem, jak objektivně měřit cokoli u dětí či adolescentů, pokud ovšem nečerpáme potěšení ze sledování vystrašených, potících se žáků ať už v lavicích, či před tabulí. Spíše než pěstovat na školách kulturu strachu, bychom měli ve školách pěstovat kulturu úspěchu.

Nabízí se otázky, komu a proč vyhovuje tento způsob nové maturity, kdo potřebuje třídit žáky na hodné a nehodné a neváhá k tomu použít jakékoli prostředky a kdo si myslí, že strach ze selhání u testu je ten nejlepší motivátor ke zkvalitnění výuky a pozvednutí standardů vzdělávání. Stačí se podívat, koho myšlenkovým dítětem nová maturita je a zda mezi těmito osvícenci najdete učitele z nevýběrových střední škol a SOU s maturitou, kterých úkolem není činit z chytrých a movitých ještě chytřejší a movitější, nýbrž umožnit všem, kteří mají vůli, píli, potenciál a ambici k maturitě jít a maturitu složit.

71 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
13. května 2016 6:52  

Zřejmě, pravděpodobně, asi, možná - to jsou výrazy z nichž lze dovodit, že autor o předmětu svých poznámek toliko spekuluje, nedisponuje hodnověrnými a jasnými podklady a na hypotézách vyslovených na základě takto vratkých předpokladů staví velmi křivou konstrukci. Osočuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání z někým řízeného sociálního inženýrství se skrytými a nevyslovovanými cíli, z řízení umělého "vykalibrování" části populace na něčí popud či zadání. Kdyby se v textu neobjevovaly hrubky typu shoda přísudku s podmětem, řekla bych, že to psal učitel, možná učitel trpící dlouhodobou křivdou, kterou mu společnost uštědřila. Bohužel však vedle vyložených nepravd obsahuje text spekulace, které nelze hodnotit jinak než jako zlovolné. Tady už jen chybí odkazy na Nový světový řád, Bilderberg nebo UFO.

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. května 2016 8:03  

ad Simon Carcy, 13. května 2016 6:52

Znovu konstatuji, že mi "argumentace" Simona Carcy silně připomíná styl, jakým v minulosti vedl diskuse bývalý vícenásobný ředitel Cermatu Pavel Zelený, kterého nakonec odvolal ministr Fiala.

Zelený vzápětí začal působit v občanském sdružení, které pod heslem Baví nás být užiteční! mj. konstatovalo, že „Zkoušky státní části maturity jsou pro polovinu maturantů vážným a až pro osminu existenčním rizikem. Za tím vším je spousta normální lidské tragédie a zklamání a finanční rozměr způsobených ztrát veřejných i soukromých peněz se počítá v řádu miliard korun ročně.“ E-shop zmíněného sdružení nabízel mj. tzv. „tréninkové hodiny pravdy“.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. května 2016 8:40  

Je vidět, že Tajný vůbec nechápe smysl maturitní zkoušky. To je jediné, co si lze z jeho textu odnést.

Argumentace je naprosto stejná, jako kdybych tvrdil, že trestní zákoník je předem na zakázku nakalibrován tak, abychom přesně specifikovanou část populace vykalibrovali do věznic s ostrahou. Jsou to chudáčci ti méně šťastní a sociálně, či kulturně znevýhodnění. Jak oni k tomu přijdou, že měli špatné rodiče, špatné učitele, mají mozek, který je náchylný k závislostem na omamných látkách, nebo jsou od přírody nebožáci k druhým agresivní, že?

Jsou to naprosté nesmysly ukazující elementární nepochopení fungování společnosti a veřejného sektoru. Nepochopení systému a účelu vzdělávání. Nepochopení pozitivních externalit, veřejných statků, teorie informace i mikroekonomické teorie.

A děda Botlíků zase aplikuje své myšlenkové pochody za které by se nemusel stydět ani Joseph G. Místo věcné argumentace opět nejprve přirovná autora příspěvku k někomu úplně jinému a poté na toho někoho jiného najde něco, co mu připadá ohavné. Zřejmě se nám chudáček domnívá, že tím se vypořádal s obsahem původního příspěvku. To není ani ad hominem argumentace, to je prostě prasárna. Ale u Botlíků (pro Zlatušku: botlíků) to pozoruji často. Nejlepší způsob, jak se vypořádat s názory Václava Klause mladšího, je omlátit mu o křivou hubu jeho otce. Jaká moudrost čiší to z nerudných a nenávistných dědků, kteréžto nám Pán seslal na Zemi, abychom je uctívali a skláněli se před silou jejich ducha...

Simona CARCY řekl(a)...
13. května 2016 8:52  

Jestli to Tajný nemyslel tak, že "vykalibrovat" znamená vyloučit se z nějaké skupiny použitím testů firmy Kalibro...
Tomu bych rozuměla.

Milan Keršláger řekl(a)...
13. května 2016 8:56  

To, že jsou testy kalibrovány na procento "vyhozených", je naprosto jasné. Dobře si pamatuji, jak se před začátkem státních maturit prezentovalo "25 % neúspěšných z matematiky v Polsku". Mně vadí ještě další věc - a to evidentní vyhazování peněz za výuku a vyrábění nezaměstnatelných lidí, protože je "to nastaveno na 20 %". Pokud mám školský systém, který stojí nemalé peníze, a záměrně nedovolím 20% části populace projít, pak jsem čtvrtině lidí zničil život, zbytečně je držel v lavicích (vědíc předem, že jim to nedám) a promrhal prostředky, které byly vybrány na daních i od jejich rodičů.

Tlumočník řekl(a)...
13. května 2016 9:00  

Milý tajný učiteli, napsal jste už na ministerstvo dopravy text o tom, jak nespravedlivá je zkouška v autoškole? Kdo chce řidičák, musí psát test. Abych vás parafrázoval, musí jej psát lidé s velmi odlišnými sociálními a intelektovými dispozicemi. Naprosto stejný test! No to je hrůza! A ještě píší v atmosféře strachu! Jsem zvědavý, co vám z ministerstva dopravy odpoví. Prosím vás, napište tam ještě dnes a váš text i s odpovědí zveřejněte na České škole.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. května 2016 9:05  

"Nabízí se otázky, komu a proč vyhovuje tento způsob nové maturity, kdo potřebuje třídit žáky na hodné a nehodné a neváhá k tomu použít jakékoli prostředky a kdo si myslí, že strach ze selhání u testu je ten nejlepší motivátor ke zkvalitnění výuky a pozvednutí standardů vzdělávání."

Komu? Společnosti jako celku.

Proč? Protože to je dlouhodobě efektivní.

Není to otázka třídění žáků. Test žáky netřídí. To opravdu nedokáže. Každý žák se na základě svých znalostí, vědomostí a dovedností zatřídí sám. Jak správně psal pan Šteffl, test je pouze nástroj. Nástroj sám o sobě žádnou práci nekoná. Mám-li použít známé klišé, pak tvrdím, že test je pouze nastavené zrcadlo a zlobit se na zrcadlo, že mi ukazuje křivou hubu, když jí mám křivou, mi osobně nedává žádný smysl. Mám snad zakázat všechna zrcadla, když mám křivou hubu? A k čemu to bude dobré? Máme tady stále nějaké myslitele a inovátory (jak já říkám - inspirován Cimrmanovou samohanou - samoteoretiky), kteří se domnívají, že když zničíme všechna zrcadla a zakážeme mluvit o křivých hubách, tak že již nebude křivých hub. Ale to je kardinální omyl, resp. kolosální blbost. Spíše bych se měl ptát, komu vyhovuje, že zničíme zrcadla? Komu vyhovuje, že se zakáže o něčem mluvit, nebo na něco upozorňovat? Komu a proč vyhovují dodatečné tabulky k tabulkám IQ testů, které budou na základě odstínu kůže, diagnostikovaných vývojových poruch učení, diagnostikovaných neuróz, úzkostí, trémy a strachu přidávat, nebo ubírat body z celkového skutečně dosaženého výsledku jen proto, aby v hlavách pomatenců bylo vše správně nakalibrováno a nikdo nebyl poznamenán na celý život zjištěním, že má křivou hubu, ačkoliv jí křivou má? Komu vyhovuje ten boj proti realitě? A proč? Odpovědi bych ponechal na laskavém čtenáři.

Tajný píše o sociálním inženýrství. Pokud bych měl měření výsledků vzdělávání považovat za sociální inženýrství, pak musím konstatovat, že na naprosto stejném principu je postavena celá společnost, včetně dělby moci a legislativy. Legislativa obsahuje mnoho a mnoho různých podmínek, které musí ten který člověk splnit, aby mohl na něco aspirovat. Když si budu chtít založit banku, musím složit základní kapitál ve výši půl miliardy. Není tohle hnusné a neetické sociální inženýrství? Proč mi asi společnost neumožňuje si založit banku dle mé libovůle? Proč myslíte Tajný? Přijdete na to, nebo jste skutečně tak natvrdlý? Proč když něco udělám špatně, nebo neudělám vůbec, mohu být potrestán tak, že to bude mít dopad na celý můj život? Stačí nezaplatit daně.

Proč asi společnost nechce nechat každého matlala a pitomce, aby operoval mozek? Ano, aspirace mnohých neodpovídají jejich skutečnému potenciálu. U někoho je převyšují, u někoho třeba naopak.

A že jsou žáci ve stresu a to je nespravedlivé? Ano, jsou. Nikdo jim nebrání, pokud vím, zkusit štěstí za rok. Dnes již není neúspěch jako před 30 lety definitivním zavřením nějaké možnosti. Je to na každém člověku, čeho chce dosáhnout a co tomu dokáže a chce obětovat. Ve stresu budou žáci na vysoké škole, u přijímacího pohovoru, v zaměstnání pak třeba každý den, mají-li dělat nějakou odpovědnou práci s velkými riziky. To je, pánové, život. Možná pan Tajný, uzavřený celý život ve skleníku státního a později regionálního, školství, žádné stresy nezažíval a domnívá se, že je neetické někoho do stresu uvádět. Skutečný svět mimo skleník ale je o stresu a schopnosti vypořádat se s ním.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. května 2016 9:08  

A jaké síto teprve nastaví nesmyslně povinná maturita z matemaiky?

Pavel Doležel řekl(a)...
13. května 2016 9:12  

To, že jsou testy kalibrovány na procento "vyhozených", je naprosto jasné.

Aha. Mně to jasné není. Můžete vysvětlit, z čeho to plyne?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. května 2016 9:13  

TU: "Skutečně mají žáci stejné výchozí podmínky?"

A jak je to s přijímačkami na VŠ? Tady si dokonce žáci MUSÍ koupit přijímačkový sciotest. A nejlépe pětkrát. A k tomu přípravu. (Prodávat testy a současně přípravu je prasárna.) To už nejsou přijímačky, ale sociální selekce.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. května 2016 9:20  

"Pokud mám školský systém, který stojí nemalé peníze, a záměrně nedovolím 20% části populace projít, pak jsem čtvrtině lidí zničil život, zbytečně je držel v lavicích (vědíc předem, že jim to nedám) a promrhal prostředky, které byly vybrány na daních i od jejich rodičů."

Ale takto to není. Hranice úspěšnosti se stanovuje ex ante a to v dosaženém počtu bodů, nikoliv v percentilu populace. Každý ví, jaká ta hranice je.

Z pohledu jedince ale nechápu to sdělení, že stát ničí životy lidem, kteří zbytečně prosedí v lavicích x let života. Tak proč tam proboha zbytečně sedí? Nechápu. Proč nejdou dělat něco méně zbytečného? Nebo oni tam sedí a domnívají se, že si vysedí papír a nárok na dalších x let sezení v další škole? To jste, doufám, nemyslel vážně. Nebo si to mám vysvětlit tak, že voláte po drsnější selekci před nástupem na střední školu?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. května 2016 9:35  

PD: "Tak proč tam proboha zbytečně sedí?"

Možná tím zachraňují střední školu, která je placená od kusu.

mirek vaněk řekl(a)...
13. května 2016 9:51  

Blábol. Tajný učitel opravdu dlouho reálného žáka neviděl. Většina žáků je úplně v pohodě. Ti co se učili jsou připraveni a ti ostatní, těm je to fuk. Řada to jde zkusit. Vždyť přece mají 3 pokusy, tak proč by se připravovali.

Simona CARCY řekl(a)...
13. května 2016 10:23  

Píše pan Keršláger: ...Pokud mám školský systém, který stojí nemalé peníze, a záměrně nedovolím 20% části populace projít, pak jsem čtvrtině lidí zničil život, zbytečně je držel v lavicích.....

Tedy pokud je to tak, že čtvrtinu dnes představuje už 20%, pak soudím, pane Sotoláři, že maturita z matematiky je nezbytná. Vidíte to sám...

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. května 2016 10:42  

Dovolím si upozornit, že dokud nejsou anonymizovaná maturitní data veřejně přístupná, lze v diskusi o státní maturitě jen stěží uplatňovat doložitelné relevantní argumenty. Navíc je myslím zcela zřejmé, že podobné diskuse nás budou už příští rok čekat rovněž nad jednotnými přijímacími testy na střední školy.

Iniciativa Maturitní data – odtajněno požaduje, aby Ministerstvo školství začalo podobná data rutinně zveřejňovat. Prvním dílčím krokem směrem k veřejně dostupným anonymizovaným maturitním datům je zveřejnění výsledků všech úloh maturitních testů z češtiny, matematiky a angličtiny.

Iniciativa již rozeslala na 722 e-mailových adres předlohu žádosti o souhrnné výsledky jednotlivých úloh tří maturitních testů: češtiny, matematiky a angličtiny. Žádosti jsou podávány v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím a díky precedentnímu rozhodnutí je MŠMT musí vyřídit kladně do 15 dní.

Pokud by se kdokoli chtěl k žadatelům přidat a pomoci nám zajistit, že skutečně obdržíme výsledky všech úloh, může si předlohu žádosti nechat poslat ze stránky Maturitní data – odtajněno. Uvede jen e-mailovou adresu a klikne na tlačítko Pošlete mi žádost. Tu vzápětí obdrží, vyplní v údaje vyžadované zákonem o svobodném přístupu k informacím a odešle ji e-mailem podle pokynů. Celá procedura zabere jen pár minut.

Abychom zajistili rovnoměrné pokrytí úloh všech tří testů, přiděluje stránka žadatelům úlohy náhodně.

Simona CARCY řekl(a)...
13. května 2016 10:58  

Stránka přiděluje úlohy žadatelům náhodně. Bomba!
Takže nejde o skutečné žádosti nějakých petentů, ale o zmanipulované dotazy, které vzniknou pouhým zneužitím něčích osobních údajů. Bravo! My, Botlík III., z boží vůle expert a hlava pomazaná vám řekneme, co vy se vlastně budete smět zeptat.
Kterým směrem je teď vlastně Kocourkov?

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. května 2016 11:00  

ad Milan Keršláger, 13. května 2016 8:56

To, že jsou testy kalibrovány na procento "vyhozených", je naprosto jasné.

Samozřejmě, že testy jsou kalibrovány. Kdyby nebyly, znamenalo by to, že by v Cermatu vůbec netušili, zda třeba z matematiky propadne 24 % žáků, nebo jen 2 %. Kdyby tomu tak bylo, měl by být Cermat okamžitě rozpuštěn bez náhrady a státní maturita zrušena.

Zásadní otázkou tedy vůbec není, ZDA jsou testy kalibrovány – to je přece naprosto zřejmé. KDO však o náročnosti testů rozhoduje a PROČ ji nastavuje právě tak, jak ji nastavuje?

Pan Keršlágr má naprostou pravdu.

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. května 2016 11:09  

Stránka přiděluje úlohy žadatelům náhodně. Bomba!
Takže nejde o skutečné žádosti nějakých petentů.


Má-li někdo přání žádat o výsledky zcela konkrétní úlohy ze zmíněných tří testů, samozřejmě může. Buď tak učiní samostatně, nebo se obrátí na iniciativu, aby mu poslala tabulku pro výsledky té úlohy, o kterou mu (jí) jde.

Zatím to nikdo neučinil, několik žadatelů se však již nabídlo, že jim můžeme klidně poslat další žádosti. Že tedy požádají o výsledky více úloh podle našeho vlastního vlastního výběru.

Děkuji za připomenutí, "Simone".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. května 2016 12:16  

TU: "Odpověď zní, aby se splnilo něčí zadání, kolik má být v každém populačním ročníku procent úspěšných maturantů. Toto však už nemá mnoho společného s maturitní zkouškou, spíše to zavání sociálním inženýrstvím na zakázku."

A nebyl už sociálním inženýrstvím vznik všech těch maturitních kuchařů a kosmetiček?

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. května 2016 13:10  

A nebyl už sociálním inženýrstvím vznik všech těch maturitních kuchařů a kosmetiček

Nebyl, pane Sotoláři.

Problém je v tom, že nikoho včas nenapadlo, aby umožnil kuchařům, kosmetičkám ap. samostatný výkon jejich povolání tím, že zavede tzv. mistrovskou zkoušku.

K samostatném výkonu povolání potřebují už asi 25 let podle zákona maturitu, ale samozřejmě nepotřebují ani znát epizeuxis, ani řešit kvadratické či dokonce logaritmické rovnice.

Sociálním inženýrstvím tedy bylo především spuštění státní maturity před tím, než byla vyvinuta mistrovská zkouška (stále není) a než by ji zákon umožnil jako kvalifikační alternativu k maturitě.

Josef Soukal řekl(a)...
13. května 2016 14:19  

Přeloženo: Nikoho nenapadlo, aby dopředu předvídal důsledky velmi hloupého nápadu, který jsme s velkou vervou prosazovali. Aneb rozhodně nečekejte, že přijmeme zodpovědnost za cokoli, co jsme napáchali.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. května 2016 18:13  

Kdo dnes dokáže rozmotat, zda ten či onen obor má končit maturitou, nebo mistrovskou zkouškou? Neodstřihla by zase "pouhá" mistrovská zkouška mnoho žáků od možnosti studovat na VŠ? Nebylo by lepší kvalifikaci podmiňovat třeba ukončením tříletého nebo ukončením čtyřletého studia bez toho, abychom pojmenovávali, jakou parádou to bude končit?

Josef Soukal řekl(a)...
13. května 2016 18:31  

Mistrovská zkouška neřeší problém zdravotních sester, absolventů průmyslovek aj.

Fanda Moudry řekl(a)...
13. května 2016 22:05  

Zřejmě asi nebude nikdo proti, aby studenti gymnázií, stavebních, strojních, elektro,..průmyslovek, obchodních akademií, pedagogických lyceí,.. vykonávali povinně státní maturitu z matematiky. Začít se však musí již na prvním stupni ZŠ. Zde musí přijít rozhodující změna. Obávám se však, že druhý stupeň pak bude velmi těžký oříšek. V současnosti pouze řešíme pokles počtu studentů na SŠ. Středních škol je hodně a studentů málo. Letos jsme na průmyslovku běžně brali čtyřkaře (někteří až 3 dostatečné). I to o něčem svědčí. Maturita z matematiky na převážné většině SŠ je nutností a nezbytností.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. května 2016 22:24  

Paní Carcy, nehledě na vaše ad hominem plivnutí, vy asi pracujete pro cermat, tudíž můžete říci, zda se testy kalibrují či nikoliv. Pokud ano, zřejmě také víte, kdo a proč zadává tvůrcům testových úloh procenta úspěšnosti a jakým myšlenkovým, politickým empirickým či vzdělávacím ráciem jsou tyto procenta podložené. Mohla byste zvědavé čtenáře oblažit touto informací?

ad "zlovolná spekulace". Máte-li maturanta, který správně vyřeší několik prvních úloh, přičemž se nedostane k těm posledním dvoubodovým, protože nemá čas si je pečlivě přečíst a vyřešit, je toto objektivní zjišťování výsledků vzdělávání? Jsou-li testy kalibrovány tak, aby ověřili rychlou inteligenci(IQ) a schopnost pracovat pod časovým stresem, proč je vydáváme za testy které ověřují a srovnávají zvládnutí středoškolského maturitního minima?

Pokud máme vedle sebe chytráka a dříče, chytrák test udělá a dříč ze zasekne na časovém limitu a distraktorech. Dříči, nebo jednoduše pečlivému žákovi, který potřebuje více času, ve škole IQ nezvýšíme, pouze ho můžeme více naučit. Žákovi, který nemá dispozice k rychlému vyřešení úloh, záměrným kalibrováním testů pomocí distraktorů, nepomůžeme. To, co se naučí, dovede použít, ovšem nezvládne to pod časovým stresem a chytáky. Toto je cílem nové maturity? Proč tedy rovnou nedávat maturantům IQ testy a nepřestat předstírat, že se jedná o objektivní srovnávání výsledků sš vzdělávání, nybrž o nastavování latěk, které jsou nastaveny tak, aby vyhovovali zejména výběrovým středním školám a elitářským tendencím jistých "kapacit" ve vzdělávání?

Tajný Učitel řekl(a)...
13. května 2016 22:37  

Tlumočníku, řidičák, otřepané to přirovnání, není maturitní zkouška a člověk který ji složí, není vpuštěn na silnici se strojem schopným pohybovat se vysokou rychlostí. Tyto a podobné srovnání spadají pod kategorii argumentačních faulů strašák, viz http://www.ceskaskola.cz/2016/03/ali-almossawi-ilustrovana-kniha.html

Tajný Učitel řekl(a)...
13. května 2016 22:39  

Pane Sotoláři,

s přijímačkami na vš je to naprosto stejné, pokud jsou přijímací testy podobné těm cermatím.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. května 2016 22:42  

mirek vaněk
věřte, že jsem s maturanty v denním kontaktu. To co, jste napsal, svědčí pouze o tom, že pracujete na výběrové škole, asi gymnáziu, nebo na střední škole, kde žáci dopředu vědí, že nemají šanci. Nebo jen plácáte do vody, aby řeč nestála.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. května 2016 22:48  

Nebylo by lepší kvalifikaci podmiňovat třeba ukončením tříletého nebo ukončením čtyřletého studia bez toho, abychom pojmenovávali, jakou parádou to bude končit?

Ano. Sto krát ano. Žáci už přece výstupní hodnocení mají, Jmenuje se vysvědčení a je zadarmo.

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 1:19  

Kdyby už nic jiného, tak každý, kdo je na výplatní listině státu, musí mít maturitu z matematiky.
Vedoucí či řídící pracovníci pak zejména, bezpodmínečně a bez diskuse!
Nevyloučí to sice všechny pitomce, ale většinu ano.

CatCatherine25 řekl(a)...
14. května 2016 9:56  

Pane kolego Pytliku, já si to taky myslím. Nejde tu ani tak o znalosti, jako o určitou úroveň myšlení.

Dagmar Dankova řekl(a)...
14. května 2016 10:39  

Nebudu se pouštět do teorií kolem maturit, ale neodpustím si zcela praktickou poznámku: zavedení společné části maturitní zkoušky z cizího jazyka pozvedlo úroveň jazykové výuky i požadovaných jazykových znalostí, na tom trvám. Když jsem v roce 1997 nastupovala do svého prvního zaměstnání na jazykové škole, většina mého úvazku byla v tzv. pomaturitním intenzivním jazykovém kurzu. Moji tehdejší studenti, ač měli maturitu z angličtiny, dokonce i s pěkným výsledkem, neuměli dát dohromady souvislou větu, nerozuměli mně, když jsem na ně promluvila anglicky, natož aby rozuměli rodilému mluvčímu, o úrovni písemného projevu raději pomlčím. Maturovalo se totiž tehdy stylem "15 minut mluv o Kanadě", takže oni odvrčeli zpaměti naučené odstavce, mnohdy ani netušili, co vlastně říkají, a hotovo. Jejich skutečná úroveň znalosti jazyka zdaleka nebyla ani A2.
Dnes jsou ústně i písemně testovány jejich reálné jazykové znalosti, požadovaná úroveň B1 pořád není nic světoborného, ale už je to jakýsi přijatelný standard. A ač nejsem žádný kruťas, pokud někdo nezvládne napsat 120 slov o svém oblíbeném filmu, ne nutně bez chybičky, ale aspoň tak, aby to dávalo jakž takž smysl, tak se omlouvám, ale maturitu z angličtiny prostě mít nemá, opravdu ne :-(.

Tajný Učitel řekl(a)...
14. května 2016 11:33  

Otázkou není, zda-li by žáci měli umět mluvit, psát, číst a rozumět na určité úrovni. Je jasné, že ano a to co nejlépe.

Otázkou je, proč musí mít žáci na dva papíry 60 minut a ne třeba 90. Určitě někteří opustí zkušebnu ještě před koncem zkoušky, ale někteří by potřebovali méně stresu k nejlepšímu výkonu. Proč jsou poslechy zbytečně nesrozumitelné, podivuhodné akcenty, telefonní záznamníky apod. Proč musí být na 64 úloh 95 minut včetně přepsání odpovědí do ZA. To je 1:48 minuty na jednu úlohu. Proč se testuje schopnost proklestit si cestu distraktory v časovém limitu a ne POUZE schopnost porozumět textu. Vím, že vám se test zdá primitivní a jednoduchý, gymnazistům asi také, to však neznamená, že je potřeba žákům házet zbytečně klacky pod nohy. Pro spektrum žáků na nevýběrových středních školách snadný není.

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 12:25  

Otázkou je, proč musí mít žáci na dva papíry 60 minut a ne třeba 90.
...někteří by potřebovali méně stresu k nejlepšímu výkonu.


Otázkou je, proč by zadání nemohli zpracovat do druhého dne jako domácí úkol.
Abnormální výkon bez jakéhokoli stresu a s nelíčenou radostí.
To je jako se sexem. Pokud si dobře vzpomínám.

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. května 2016 12:35  

ad Dagmar Dankova, 14. května 2016 10:39
Zavedení společné části maturitní zkoušky z cizího jazyka pozvedlo úroveň jazykové výuky i požadovaných jazykových znalostí, na tom trvám.

Nezlobte se, paní Daňková, ale tomu opravdu nerozumím. Proč jste si tak jistá, že to souvisí se státní maturitou?

Argumentujete pouze angličtinou. Já mám důkazy, že schopnost žáků používat angličtinu se výrazně zlepšila už na konci základního vzdělávání. Myslím si, že hlavně ze dvou důvodů: žáci mají vnitřní motivaci a daleko lepší přístup k autentickým zdrojům. Nejde jen o kvalitní učebnice, ale o nejrůznější videa, nedabované filmy, seriály na webu, internetová vydání novin, zajímavé knihy atd.

Abych se tady vyjádřil jasně. Nezpochybňuji, že žáci používají angličtinu výrazně lépe než před dvaceti lety. Postrádám však ve vašem sdělení důkaz (nebo aspoň argumenty) pro tvrzení, že je to zásluhou státní maturity.

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 12:50  

Postrádám však ve vašem sdělení důkaz (nebo aspoň argumenty) pro tvrzení, že je to zásluhou státní maturity.

Ti, co z angličtiny maturují, ji umějí.
Ti, co z angličtiny nematurují, ji neumějí.
Jak prosté, milý Votsne.

Dagmar Dankova řekl(a)...
14. května 2016 13:09  

Pane Botlíku,
na rozdíl od různých všeználků na tomto fóru vždy píšu jen o tom, čemu vážně dobře rozumím. Angličtinu jsem studovala, už hezkou řádku let ji vyučuji, takže celkem logicky píšu o ní, a nikoli o matematice.
To, že ve zlepšení jazykové úrovně hraje roli více faktorů (cestování, dostupnost autentických materiálů, běžná komunikace s cizojazyčnými vrstevníky na sociálních sítích, při on-line hrách atd.) naprosto nezpochybňuji. Ale zároveň všude kolem sebe vidím, že dnes už není možné učit angličtinu způsobem "nauč se zpaměti tento článek o politickém systému v USA a vyjmenuj modální slovesa". Mnohem víc se trénuje porozumění čtenému i slyšenému, mnohem víc se píše praktických slohových cvičení typu formálních i neformálních dopisů, žáci jsou povzbuzováni, aby mluvili spontánně, bez předchozí přípravy, mnohem více se dbá na plynulost projevu a pohotovost v komunikaci než na gramatickou bezchybnost. Zavedení státní maturity na tom bezesporu zásluhu má. Určitě ne jedinečnou, možná ani ne tu zcela zásadní, ale rozhodně celkem dost významnou. Když už nic jiného, mají teď vyučující cizích jazyků "páku" na své ředitele (nakupte nám moderní učebnice, zvyšte hodinovou dotaci, vybavte učebny audiovizuální technikou, najměte lektora, uvolňujte nás na vzdělávací semináře...).

Pane Tajný učiteli,
jistě můžeme diskutovat o prodloužení časového limitu u slohových prací. Ovšem těm maturantům, kteří za šedesát minut v první části místo 120 slov napíšou 50, přičemž ani to málo nedává smysl, pomalu to není ani anglicky :-(, a do druhé části se ani nepustí, těch třicet minut navíc nepomůže. Takoví žáci prostě angličtinu na úrovni B1 neovládají, je mi líto.

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. května 2016 14:21  

Paní Daňková,

já jsem přesvědčen o tom, že cizí jazyk jako součást státní maturity mohl ovlivnit výuku v některých školách pozitivně. Neptal jsem se na nic jiného než na vaše argumenty, které jsem v předchozím příspěvku postrádal.

Na druhé straně, způsob "nauč se zpaměti tento článek o politickém systému v USA a vyjmenuj modální slovesa" praktikovali i mnozí plně kvalifikovaní učitelé, že? Zrovna v pondělí se jdu podívat -- jako každý rok -- na ústní maturity na PORG. Tam se cizí jazyky vyučovaly moderním způsobem dávno před spuštěním státní maturity. Maturanti mluví plynně a jsou v podstatě schopní konverzovat na jakékoli téma, u některých ani nepoznáte, že nejde o jejich mateřštinu.

Tamní angličtináři se nijak netají tím, že je formát zkoušky omezuje, a tamním češtinářům je státní maturita z češtiny k smíchu. Ne tím, že je pro jejich studenty snadná, ale tím, na co se soustředí. Mně je k smíchu taky.

Dokonce mě sami od sebe upozornili na "geniální" obměnu hloupého zadání "našvindlujte reportáž ze závodů ve vaší obci". Letos maturanti zase fingovali "rozhovor s hudebníkem". Autor těch zadání musí být opravdový trouba! Nebo snad opravdová trouba?

pratavetra řekl(a)...
14. května 2016 14:52  

Tajný: "Máte-li maturanta, který správně vyřeší několik prvních úloh, přičemž se nedostane k těm posledním dvoubodovým, protože nemá čas si je pečlivě přečíst a vyřešit, je toto objektivní zjišťování výsledků vzdělávání? Jsou-li testy kalibrovány tak, aby ověřili rychlou inteligenci(IQ) a schopnost pracovat pod časovým stresem, proč je vydáváme za testy které ověřují a srovnávají zvládnutí středoškolského maturitního minima?"
"Otázkou je, proč musí mít žáci na dva papíry 60 minut a ne třeba 90."

Stále více mě komentáře Tajného ujišťují, že se jedná o našeho "experta". Pokud ne, tak má tady Bob neskutečného klona. Celkem by mě zajímalo, kdo někoho takového může zaměstnat. Život takhle nefunguje. Nedovedu si představit, že by mi účetní řekla, že potřebuje dvě hodiny přesčasu denně, protože tomu sice rozumí, ale potřebuje více času. Učitelé také stále připomínkují, že nestihnou probrat učivo do konce roku, ale nic jiného jim nezbývá. Pokud nestíháme pracovat pod časovým tlakem, evidentně si maturitní vzdělání nezasloužíme.

P.S. pro Tajného: Odstraňte si ze svého nicku "učitel". Nejsem sice češtinář, ale dvě hrubky v jednom výše citovaném souvětí jsou na těchto stránkách zarážející. Možná se řiďte svými padesáti procenty času navíc. Tady pod časovým tlakem nejste.

Dagmar Dankova řekl(a)...
14. května 2016 14:56  

Ale samozřejmě se na mnoha školách učila angličtina výborně i před zavedením státní maturity (a vůbec to nemusel být jen superelitní PORG, i na našem úplně normálním gymplu se už léta maturovalo přinejmenším na úrovni B2, moderně, komunikativně). Jenomže problém byl v tom, že na školách, kde se jim do takových způsobů práce/zkoušení nechtělo, nikdo nikoho ke změně nepřiměl. Ono zkoušet 15 minut monolog o Austrálii je sice smrtící nuda, ale na druhou stranu absolutní pohoda (nepřipravujete pracovní listy, nemusíte být ve střehu, co žák říká vlastními slovy, nemusíte formulovat vhodné doplňující otázky...). A o tom, že na některých školách se v hodinách cizích jazyků vůbec necvičilo psaní, protože se učitelům jednoduše nechtělo delší písemné projevy opravovat, si taky nemusíme nic nalhávat (teď tady zrovna mám 15 neformálních dopisů a 15 drobných povídek, to je takových pět až šest hodin práce, pokud to chci projít opravdu poctivě).

Jasně, pro (aspoň trochu solidní) gymnázia je maturita z cizího jazyka na úrovni B1 legračně jednoduchá — například na Slovensku gymnazisté maturují povinně na B2. To byste podpořili, pane Botlíku, pane Tajný učiteli?

Tajný Učitel řekl(a)...
14. května 2016 15:50  

pratavetra,
omlouvám se za jazykové nedostatky, čj není můj rj, jak říká Clasík.
Mne zas udivuje, jak někdo jako vy, trpící nedostatkem empatie, může pracovat ve škole. Vám není jasný rozdíl mezi osudovou zkouškou v životě mladého člověka a každodenní rutinou vaší účetní. Nelze vám pochopit, že se proklamovaný účel MZ hrubě míjí s její formou. Spíše než na obsah se raději zaměříte na gramatickou korektnost mého sdělení. Budiž. Pokusím se vysvětlit.

Vaše účetní nemá hodinu a tři čtvrtě na vypočítání 26 příkladů, jinak vyhazov. Nebo možná má, nevím jaké máte ve vztahu k podřízeným koníčky. Vaši učitelé připomínkují, že nestihnou probrat učivo. Vy jim to zřejmě nařídíte, že jako musí, jinak bude osobní v trapu. Tak oni to proberou asi s tím výsledkem, že tematický plán a švp je zaškrtán, vy jste spokojen a žáci, ti to nějak přežijí. Nebo byste mohl zrevidovat švp s přihlédnutím na realistická časová rozmezí, kterými učitelé disponují k probrání určité látky, ABY TO BYLO PROBRÁNO POŘÁDNĚ. Děkuji za nadhoz, nic neilustruje nesmyslnost DT jako váš příklad z praxe.

Tajný Učitel řekl(a)...
14. května 2016 15:58  

Paní Daňková, maturitu na úrovni B2 bych podpořil pro výběrové školy.

Eva Adamová řekl(a)...
14. května 2016 16:34  

Tajném, Štefflovi a Botlíkovi.
Vězte prosím, že všichni maturanti po maturitě, ať už úspěšné či neúspěšné, řeší tak maximálně časový limit na vypití deseti piv, termín epizeuxis či čepičku ve tvaru kužele už dávno utopili ve víně a zveřejňování maturitních dat řeší určitě míň než kvalitu vypité slivovice. A děje se tak již od prvopočátku existence maturit a snad je to tak i dobře.

Fanda Moudry řekl(a)...
14. května 2016 18:38  

Milí kolegové, absolventi SŠ také nastupují do pracovního procesu. Tam se s nimi nikdo nemaže, pač norma je norma a firma musí pracovat co nejefektivněji. Není čas ani prostor na nějakých 60 nebo 90 minut. Buď to pracovník zvládne nebo může jít. Nikdo ho držet nebude. Vedeme tady jen akademické řeči, realita je zcela jiná.

Josef Soukal řekl(a)...
14. května 2016 18:40  

Posté vyvracet stokrát opakované botlíkovské češtinářské hlouposti nemá smyslu, ale zaujalo mne tvrzení, že se jacísi češtináři smějí tomu, "na co se (maturita) soustředí". Pokud si O. Botlík nevymýšlí, máme i na elitních školách češtináře, kteří se míjejí s obsahem oboru, kterému vyučují.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
14. května 2016 19:26  

Pane Doležale,

píšete hned na začátku, že Tajný nechápe smysl maturitní zkoušky. Uvědomil jsem si, že jsem na tom vlastně stejně. Chápu smysl funkčních stylů a nemám nic proti fiktivním reportážím. Mám výhrady proti kánonu, ale chápu, že byl vytvořen ku prospěchu žáků. Budu hájit češtinu proti jejímu vyprazdňování ve jménu čtenářské či jiné gramotnosti. Ale nechápu smysl maturitní zkoušky. Nemyslím z češtiny. Myslím maturitu jako celek. Proč může student projít čtyřletým studiem, ale studium neukončí kvůli jediné zkoušce? Proč se maturitní zkouška pracně známkuje, když ta známka nemá žádný smysl? Proč by nemohlo k ukončení studia stačit absolventské vysvědčení?

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 20:16  

Proč by nemohlo k ukončení studia stačit absolventské vysvědčení?

A proč by nemohlo být možné poskládat kteroukoli maturitní zkoušku bez jakéhokoli studia?

pratavetra řekl(a)...
14. května 2016 21:34  

Tajný. Mladý muži, zásadně tady reaguji na Vaše komentáře a věci, ke kterým mohu ze své zkušenosti něco říct. Vy totiž o školství víte méně než kterýkoliv rodič, který posílá dítě do školy. Byť často s panem Štefflem nesouhlasím, chápu jeho úvahy o změně. Pana Botlíka chápu jako matematika, jeho výlevy tady jsou však často na hranici senilnosti. Vy jste však, dle příspěvků, sebestředný člověk.
Pokud bych měl soudit dle reakce na můj příspěvek, pak bych musel ještě přidat, že jste arogantní s patentem na rozum. S určitým zadostiučiněním mohu prozradit, že u mne ostatní kolegové hodnotí na prvním místě empatii a altruismus, což však nejsou zrovna nejlepší vlastnosti ředitele školy.
Uvedl jsem jako příklad svou účetní a kolegy učitele. Vy jste z toho dokázal vydedukovat těžko uvěřitelný příběh. Nu, aspoň vidím, jaké máte zhůvěřilé mínění o fungování v pedagogickém sboru.
Mimochodem i malé děti, které trénuji, samy dokážou pochopit, že pokud nedokážou zakončit "z jedné", rychle vyhodnotit herní situaci, v zápase se neprosadí. To jsou takové jejich malé sportovní maturity.
Problém je jinde. Velká část mladých lidí se nedokáže vyrovnat s problémem. Celé pitomé RVP, potažmo ŠVP, kterého jsem navíc paradoxně koordinátorem, nezná slovo umět, muset, ovšem hýří kompetencemi. K čertu s nimi. Přijde první problém a ty děti sahají často k sebevraždám, resp. pokusům o ně. Stále je ovíváme a takto to končí! Víte, kolik je mladých sebevrahů v ČR? Byl jste někdy na pohřbu takových mladých lidí, kteří měli život před sebou? Pokud sáhnu ke stejné zbrani, pak jste to Vy a Vám podobní, kteří dělají rodiče a rodiny těchto obětí nešťastnými na celý život.
Tudíž dejme jim maturitu, která má být zkouškou dospělosti, za to, že nás poctily návštěvou střední školy. Ustupujme arogantům, kteří budou tvrdit, že kvůli nesprávné jednotce přišli o maturitu. Pak jim dejme také vysokoškolské vzdělání a já nestačím zírat, s jakými představami přichází v nadpoloviční většině tato generace žádat, ne o práci, ale o podmínky a benefity za "práci", aniž by někdy pracovali!
Nenapíšu to tak fundovaně jako pan Doležel, snažím se brát svou práci s dětmi s humorem jako Pytlík, bohužel často si připadám jako "nešťastná" paní Karvaiová, když přicházím do jakéhokoliv kontaktu s lidmi podobným Tajným, Kartousům, Feřtkům, Laurenčíkové ...

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 21:45  

jasný rozdíl mezi osudovou zkouškou v životě mladého člověka a každodenní rutinou

Ach ano, o-su-do-vá zkouška. A hned tak záhy po příchodu do tohoto slzavého údolí. A po zbytek života už vůbec nic. Neudělat ji znamená doživotní vyobcování z kmenové pospolitosti. Cejch, vypálená lilie, znamení hanby, beznaděj, zapomnění...
Tedy, už jen tušit, že mne čaká osudová zkouška, dřu čtyři roky jak mourovatý. Na průmyslovce půlhodinová maturitní zkouška z aplikované elektroniky, to byl záběr asi pěti samostatných víceletých odborných předmětů... a pět vteřin po jejím absolvování standardní hlášky, jako že tyvoe pohoda, dávačka, brnkačka, to dáš, pyčo! (pardon, ryzost nadevše)
Mládež podstupuje tento superiniciační obřad, jen aby se jí otavřely brány svátosti vysokoškolských studií. Studií, které pak, jsou-li vůbec dokončeny, trvají nad standard drahně let s alespoň trojím širokospektrálním prostřídáním studijních oborů.
Tak osudová, číslo pět... Vy dramatiku! Člověk by skoro řekl, že ji máte teprvá před sebou.

Ygrain řekl(a)...
14. května 2016 22:21  

" pokud někdo nezvládne napsat 120 slov o svém oblíbeném filmu, ne nutně bez chybičky, ale aspoň tak, aby to dávalo jakž takž smysl, tak se omlouvám, ale maturitu z angličtiny prostě mít nemá, opravdu ne :-(."

S tímto si dovolím trochu polemizovat - tato úloha totiž automaticky předpokládá, že každý student někdy viděl nějaký film, který se mu líbil (správně) a že v něm tento film zanechal tak hluboký dojem, že o něm zplacu dokáže něco souvislého napsat (špatně). Je spousta lidí, pro které je sledování filmu prostě způsob, jak zaplácnout čas, nijak zvlášť nepřemýšlí o tom, co viděli, a i když se jim něco líbilo, pořádně si nevybavují, "vo co go". Jsou dokonce i studenti, kteří filmy nesledují téměř vůbec. A vůbec to nesouvisí s tím, jak umějí či neumějí anglicky. Samozřejmě že jsou schopni těch 120 slov napsat, jen by na to potřebovali trochu víc času.

Dagmar Dankova řekl(a)...
14. května 2016 22:46  

To zadání přesně znělo:
Nedávno jste viděl/a film a chcete o něm informovat čtenáře kulturní rubriky školního časopisu.
Napište článek v rozsahu 120-150 slov, ve kterém:
uvedete alespoň tři základní informace o filmu (např. název, filmový žánr, režie, obsazení);
stručně napíšete, o čem film je;
napíšete, co se vám na filmu líbilo/nelíbilo;
uvedete, zda film čtenářům doporučujete/nedoporučujete, a vysvětlíte proč.

Film se probírá snad v každé učebnici angličtiny, slovní zásoba je zcela běžná, navíc jsou (na rozdíl od mezinárodních jazykových zkoušek) povoleny slovníky.
Problém prací, které byly ohodnoceny v tomto roce jako nevyhovující, opravdu nebyl v tom, že by se daní žáci nezajímali o filmovou tvorbu.

120 slov, to je dvacet kratičkých vět, pouhým sdělením "nechoďte na to, je to ztráta času", případně "běžte na to, budete se bavit" už pomalu splníte jeden bod zadání. Po studentech skutečně nikdo nevyžaduje recenzi, kterou by mu rovnou otiskli v Guardianu :-).

Jaká témata jsou tedy pro maturitní práci z angličtiny vhodná? Ať vyberete cokoli (reklamace vadného zboží, dopis kamarádovi s pozvánkou na sportovní akci, zpráva o návštěvě restaurace...) někomu to nemusí "sednout", protože ten nemá žádné zkušenosti s nakupováním, tu nebaví žádný sport, tamti nechodí do restaurací. Nezlobte se, ale už to s tím oprašováním našich maturantů trochu přeháníme :-(.

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 22:55  

Učitelé také stále připomínkují, že nestihnou probrat učivo do konce roku

To poněkud odporuje duchu kurikulární reformy a pytlikovské logice. Tedy, že každé toho roku probrané učivo se do konce roku probrat stihlo. Nad to v duchu ervépé je učivo pouze jedním z nástrojů k získání rozklíčovaných kompetencí, k prořezání témat a k zgramotnění žactva v každém ohledu.
Jako i v mnohých dřívějších letech i letos jsem některé skupiny žáků neviděl skoro celý měsíc v cuku. A tak se zřejmě nedostane třeba na kontingenční tabulky v takové míře, jakou by si zasloužily. Nu což, až je nynější budoucí vzdělanci budou potřebovat bez ohledu na charakter profese, jako že budou, doplní si je sami. Protože budou vybaveni patřičnými základy a kompetenceni k učení, k řešení problémů a kompetencí pracovní pak zejména.
Znám nemálo lidí, kteří vůbec nevědí, že něco jako kontingenční tabulka existuje, natož pak, co to je, a káží rozumy jak vývar z místních odborníků na vzdělání.

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 23:12  

už to s tím oprašováním našich maturantů trochu přeháníme

Oprašování. To je to správné slovo. Oprašování muzeálních exponátů dítek předválečné máloměstské smetánky. Takový přístup ke vzdělání se dnes zmnožil měrou nezřízenou. Dítka se za asistence svých rodičů chovají, jako kdyby měla být těmi rodiči živena nadosmrtě.
A tak potkáte maturitním studiem protlačeného mamánka jako pingla v místní putyce. Nic proti restauračnímu personálu poskytuje-li kvalitní služby. Ba naopak, buď chvála a čest. Jen kdyby v tomto konkrétním případě nebyla cesta ke gymnaziální certifikaci lemována špalírem buzerovaných pedagogů.

Ygrain řekl(a)...
15. května 2016 7:57  

"Ať vyberete cokoli, někomu to nemusí "sednout", protože ten nemá žádné zkušenosti s nakupováním, tu nebaví žádný sport, tamti nechodí do restaurací."

Přesně tak - a na zpracování tématu, které nesedlo, je prostě potřeba o něco více času. Jistěže i na strojárně mám studenty, kteří napíšou 120 slov za 20-30 minut, ale většina obvykle končí se zvoněním a někteří přetahují. Jinými slovy, potřebují 40-50 minut, a pak jim na krátkou slohovku zbývá zatraceně málo času, o kontrole napsaného ani nemluvě. Každý rok mám dokonce pár maturantů, kteří ji nestihnou vůbec - a přitom na "dlouhé" naženou dost bodů, aby v pohodě prošli, takže opravdu nejde o to, že by neuměli anglicky nebo nebyli schopni vyplodit smysluplný text. Mají jen problém vymyslet v daném časovém limitu, co mají říct. Pokud ale máme testovat angličtinu, a ne komunikační pohotovost, měl by se limit aspoň trochu navýšit. 10-15 minut jako rezerva by snad nebyl takový problém (i když nevím, kolik času potřebují na sloh studenti z učilišť)

Eva Adamová řekl(a)...
15. května 2016 7:57  

"Je spousta lidí, pro které je sledování filmu prostě způsob, jak zaplácnout čas, nijak zvlášť nepřemýšlí o tom, co viděli, a i když se jim něco líbilo, pořádně si nevybavují, "vo co go"."

A takoví jedinci mají mít maturitu?

Ygrain řekl(a)...
15. května 2016 8:21  

A proč by neměli? Zvlášť když třeba na matematiku nebo strojírenství jsou lepší, než vy i já kdy budeme? Značná část populace prostě není humanitně orientována, což ale neznamená, že jsou to idioti nebo že nedokážou efektivně komunikovat anglicky.

Eva Adamová řekl(a)...
15. května 2016 8:57  

Nezlobte se na mne, ale lidé, kteří, "... nijak zvlášť nepřemýšlí o tom, co viděli, a i když se jim něco líbilo, pořádně si nevybavují, "vo co go".", jsou většinou jedinci slabí v oblasti inteligence obecně, s humanitním myšlením to nemá zas až tak moc společného. Nebo snad chcete naznačit, že se na filmy jsou schopni dívat s porozuměním jen lidé humanitně zaměření? No to byste ty matematicky, přírodovědně či technicky zaměřené jedince dost podcenil. Vsadím boty, že těmto jedincům toto téma nečinilo sebemenší obtíže. Podívejte se někdy na AZ kvíz, přírodovědně vzdělaní lidé se orientují ve všem, právníci a další humanitně vzdělaní bývají většinou dost marní.
Bylo to prostě tzv. únikové téma, které by měl být bez diskuzí schopen zpracovat každý maturant. Ti, kteří ovšem jaksi obecně nevědí "vo co go", hold měli, mají a budou mít se získáním maturity problémy, a i když ji získají, stejně se v praxi nebudou schopni živit intelektuální činností a tudíž jim nebude nic jiného než se rekvalifikovat na prodavačky nebo čučet na úřadu práce. No a nebo si udělat VŠ a poté pro ně bude po 5-10 letech dalšího studia platit totéž.


Ygrain řekl(a)...
15. května 2016 9:08  

PodcenilA, a hold mi vzdávat nemusíte, ačkoli můj nick na to zdánlivě ukazuje :-)

A ano, průměrný strojař má nižší IQ než průměrný gymplák, ale na úřadu práce čučet nebude, protože půjde dělat technickou dokumentaci nebo operátora CNC strojů. AZ kvízu se ale rozhodně účastnit nebude.

Eva Adamová řekl(a)...
15. května 2016 9:42  

Nevidíte to s těmi strojaři moc růžově? Průměrní a nadprůměrní jdou na výšku. Pár použitelných z té hrůzy, co zbyde, se snad k CNC je schopno postavit. Zbytek - odhadem tak jedna třetina - k CNC nikdo nikdy v pudu sebezáchovy nepustí. Znám takovýchto nezaměstnatelných mechaniků seřizovačů a podobných maturantů na technických učebních oborech s maturitou, kteří na ně šli z naší základky s kopou čtverek, ba i s téměř pětkami, dost a dost. Živí se ledasčím jiným, někteří bohužel ničím. Maturitní vysvědčení s kulatým razítkem jim čučí v šuplíku.

Ygrain řekl(a)...
15. května 2016 10:09  

Aby bylo jasno, učím na průmyslovce a kopy čtyřek a pětek ze základek k nám rozhodně nejdou, nemluvě o značné "úmrtnosti" po 1. a 2. ročníku. Požadovanou úroveň B2 (pravda, po přiměřeném nátlaku z mé strany) jsou celkem v pohodě schopni zvládnout. Nicméně, jsou témata, o kterých si ve většině tříd fakt moc nepokecám (například otázka "proč je tento hrdina váš oblíbený?" se ukázala nečekaně zákeřnou). Oni ty věci umějí říct, ale vesměs je prostě nenapadne, aby je řekli. Do jisté míry se to dá vycvičit, ale ta invence tam prostě není, tak jako jim není dáno zvládnout dobře systém časů. Pokud se má testovat skutečně schopnost komunikace v angličtině, a nikoli celková komunikační pohotovost, pak je prostě potřeba dát dostatečný časový limit, aby student mohl předvést v plné šíři, co vlastně umí.

Dagmar Dankova řekl(a)...
15. května 2016 10:13  

Paní Ygrain, pokud studenti vaší školy získají v první části písemné práce tolik bodů, že bez problémů projdou, pak je to přece v pořádku. Řekněme, že z PP získají 60 %, z didaktického testu 80 %, z ústní části rovněž 80 %, to jim dohromady (didaktický test má dvojnásobnou váhu) hodí 75 %, tedy dvojku, což přesně odpovídá tomu, že jsou docela šikovní, jazyk na požadované úrovni bezpečně ovládají, jen holt na jedničku by to chtělo ještě zapracovat na rychlosti a pohotovosti. Ano, pohotovost je součástí jazykové kompetence — vím to "z hlavy", nesahám kvůli každému druhému slovíčku po slovníku, gramatické struktury mi rovněž naskakují automaticky, nemusím o nich dlouze přemýšlet...

Já jsem mívala na gymplu dvojku z matematiky, maturitní test bych nepochybně nějak zvládla, ale vůbec by mi nepřišlo divné, že mám dvojku/trojku, když jsem to nestihla celé. Tak na jedničku to zkrátka musím vyřešit nejen správně, ale i rychle, co je na tom k nepochopení?

Když jsem ale psala o studentech, kteří by podle mne maturitu z angličtiny mít neměli, měla jsem na mysli úplně jiný typ písemných prací — takové, kdy ten žák nevyplodí ani polovinu požadovaného textu v první části, a i to málo, co napíše, je stěží anglicky :-(. Takové práce skutečně existují — a je to velmi žalostný pohled.

A jestli jsou Vaši žáci tak výborní na matematiku ("na matematiku nebo strojírenství jsou lepší, než vy i já kdy budeme"), proč vlastně nematurovali z ní? Myslím, že ten současný stav (možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem) je docela solidním kompromisem. Až bude matematika i cizí jazyk povinný, pak můžeme požadovat změkčení kritérií a podmínek — navzdory tomu, co jsem napsala výše, bych na tu písemnou práci klidně těch dvacet minut časového limitu navýšila ;-).

Eva Adamová řekl(a)...
15. května 2016 10:56  

Jenže strojaři se nevzdělávají jen na průmyslovkách, ale i na učňácích s maturitou. Vezmu-li situaci v našem kraji, vyjdou dvě třetiny strojařů právě z těchto učňáků, na kterých už ty kopy čtverek a pětek najdete. Např. na učňáku v sousedním městě je běžným jevem, že více než polovina maturitních strojařů je hodnocena v pololetí pětkou z matematiky. Na konci roku se to už nějak uhraje a opravky jich dělá jen pár, odpad kupodivu veškerý žádný. Prostě typický projev boje o žáka, protože není-li žák, nejsou penízky. Výsledkem jsou hordy nezmaturovaných a hordy sice s odřenýma ušima zmaturovaných, ale nepoužitelných strojařů. A nejen strojařů.

Ygrain řekl(a)...
15. května 2016 11:50  

Paní Dagmar, máte samozřejmě pravdu, že slovíčka a gramatika by měly naskakovat automaticky, ale já jsem měla na mysli pohotovost vymyslet obsah. Někdy mi připadá, že pro vysokoškolsky vzdělanou osobu s vysokým IQ a širokým rozhledem je problém vžít se do pozice člověka, který není schopen uvažovat tak rychle a v takové šíři. Mám svoje strojaře ráda a těší mne, jakého posunu v jazykových znalostech jsou za ty čtyři roky schopni dosáhnout, ale taková ta "jiskra" tam u většiny prostě není a u věcí, které jsou pro mne jasné a jednoduché, prostě potřebují trošku "nakopnout", anebo jim musím dát trochu více času.

Mimochodem, co se týká té časové dotace, nemyslím, že v rozmezí 1-3 by se měla nějak podepisovat na známce. Tito žáci by měli stihnout všechno a lišit se pouze rozsahem znalostí a počtem chyb. Svým žákům dávám na testy raději bohatý časový limit, aby předvedli skutečně všechno, co znají, a pohotovost stran slovní zásoby a gramatiky hodnotím v rámci konverzace.

Současný stav s volbou mezi jazykem a matematikou také považuji za rozumný (s tím že strojař umí skvěle matematiku jsem se trochu upsala, nicméně náplň jejich odborných předmětů je daaaleko přesahuje, co o tom vím já, a pokud jsou schopni to všechno zvládnout, upírat jim maturitu kvůli jazyku, na který nejsou primárně zaměřeni, by mi přišlo dost nefér). Nicméně, i při současném stavu vidím, nakolik je pro ně časový limit stresující a že jim kolikrát chybí čas na kontrolu, a přijde mi to zbytečné.

Paní Evo, pro učňáky je maturita jistě katastrofa a úroveň jejich vzdělání si raději netroufám posuzovat, ale já jsem měla na mysli studenty s průměrným IQ a průměrnými, leč zcela dostačujícími jazykovými schopnostmi, kteří maturitu mít jednoznačně mají, ale potřebovali by o něco více času, aby mohli svou úroveň prokázat. Průměrná strojařská třída na naší škole je něco úplně jiného, než popisujete, ale to, co je stojí značnou dřinu, dává technické lyceum levou zadní (takže gympláci z toho musí být vysloveně vysmátí). Opravdu to ale neznamená, že by náš průměrný strojař bylo individuum, které si maturitu nezaslouží.

- Čímž se samozřejmě dostáváme k tomu, že je nesmysl, aby učňáky, průmyslovky a gymply skládaly úplně stejnou zkoušku, ale to už opravdu není chyba těch studentů.

Tajný Učitel řekl(a)...
15. května 2016 12:17  

p. pratavetra Problém je jinde. Velká část mladých lidí se nedokáže vyrovnat s problémem.

Zde nejde o vyrovnání se s problémem nebo o neschopnost překonávat překážky. Jde o to, že pokud hodnotíme znalosti maturanta, měli bychom hodnotit jeho znalosti. Pokud hodnotíme jeho schopnost rychle pracovat pod časovým tlakem a schopnost vyhnout se záludnostem, což je psychická dispozice, měli bychom začlenit do SMZ ještě jeden speciálně upravený IQ test a na tento žáky systematicky připravovat.

Nevím, zda učíte, pokud ano, možná máte ve třídě typ pečlivého introverta, většinou je to přírodovědný typ, který má znalosti a dovede je použít, potřebuje však čas na pečlivé přečtení a vyřešení úkolu. Jak vysvětlíte, že ve zkušebním testu vypracoval všechny příklady správně a u toho maturitního, asi protože byl pod stresem přehnaně pečlivý, nestihl poslední dvoubodové příklady a tudíž neuspěl? Jak to vysvětlíte jemu a jeho rodičům? On ví, že by ty příklady zvládl jen s trochou více času, ale je mu to houby platné. Ven! V životě taky budeš muset mnohdy hódně rychle vypracovat 26 příkladů víme hošánku. Tam se s tebou nikdo párat nebude. Nebo máte dříče, který není žádný lumen, ale trpělivou mravenčí prací učivo zvládne a potřebuje čas. Můžete s bohorovnou jistotou tvrdit, že tito si maturitu ani další studium nezaslouží?

Možná někteří mohou. Tuším se tomu říká nadhled. To si nesmíte brát tak osobně kolego, vždyť jsou to jen žáci. Těch je habaděj. Měli se učit, holt život není peříčko a podobné kecy. Snadné, pokud se nejedná třeba zrovna o vaše dítě.

Ve své přípravě žáků na maturitní zkoušky se budu zřejmě muset přizpůsobit, vytipovat dopředu žáky, kteří mají potíže pracovat ve velkém stresu a cílevědomě a systematicky je na tento stres připravovat. Představuji si to asi takto, zadám písemnou práci, nasadím si US Army issue stetson, uchopím bičík a začnu řvát, go,go,go mother...ers, move your fat a.se, you bunch of no good, slimeball, lazy sons of b...es, or I'll send you back to the stinky sh..hole you came from. Pokud mi hlasivky těch 45 minut vydrží a oni se nezhroutí, mise splněna. Za pár let tohoto drilu budou přeskakovat laťky jak hladoví orangutani. Sice z nich budou nervové trosky, ale co, smz dají.

Tajný Učitel řekl(a)...
15. května 2016 12:30  

Někdy mi připadá, že pro vysokoškolsky vzdělanou osobu s vysokým IQ a širokým rozhledem je problém vžít se do pozice člověka, který není schopen uvažovat tak rychle a v takové šíři.

To je ten problém s elitáři. Nedovedou pochopit, že pokud je něco snadné pro ně, nemusí to být snadné pro všechny. Vlastně tím chtějí jen říct, podívejte na mne, já to dal levou zadní, jó dnešní mládež ta je líná a blbá.Já jsem vždy pochopil vše a rychle. Neexistuje nic v mém oboru, co bych neznal, atd, atp, ad nauseam.

Nejsou to "profesoři" na gymnáziích a vysokých školách, kteří by měli nastavovat laťky a úkolovat tvůrce maturitních úloh. Ti by měli pěkně zůstat sedět ve svých výběrových školičkách a nalévat perly do vyselektovaných lumenů, poplácávat se po ramenou, jaké mají úspěchy, připravovat se na mensa testy a tak.

Dagmar Dankova řekl(a)...
15. května 2016 16:44  

Jsem pro, aby se maturita pro gymnázia a ostatní typy středních škol rozlišila. Ano, nechť je v gymnaziálním maturitním testu Jidáš, Ezop i epizeuxis, cizí jazyk nechť je na úrovni B2 a v matematice nechť se gymnazisté potrápí derivacemi i integrály.

Jenomže dosud ten test jednotný je. A za těchto podmínek se holt musíte, paní Ygrain, smířit s tím, že ačkoli Vaši žáci podají maximální výkon, pořád jsou o poznání horší než většina gymnazistů. Bohužel je regulérní, že gymnazista, který článek o filmu napíše levou zadní a jeho jediným problémem je, aby stanovený počet slov výrazně nepřekročil, bude ohodnocen výbornou, zatímco snaživý, leč poněkud těžkopádný strojař si vymaturuje dvojku/trojku. I to je solidní výsledek a může být na sebe pyšný, protože na rozdíl od toho gymnazisty disponuje rovněž nějakou odborností, specializací.

Život mne požehnal v několika ohledech nadáním, ale stejně tak mi nadělil nějaká omezení. Co některá děvčata v tělocviku předvedla na první pokus, jsem já nezvládla ani po hodinách snažení. Nad řezy těles jsem doslova plakala a kamarád, který dělal učňák, nade mnou lomil rukama "proboha, jak to můžeš nevidět?". Díky této zkušenosti mám docela velké pochopení pro žáky, kterým něco zoufale nejde. Na druhou stranu si skutečně nemyslím, že bych si na gymplu snad zasloužila jedničku z tělocviku či z deskriptivní geometrie, stejně jako žáci, kteří nezvládnou napsat slohovou práci ve stanoveném časovém limitu, si při vší úctě nezaslouží jedničku z maturity z angličtiny. Upřímně, ruku na srdce, ona ta naše maturita ve skutečnosti ani B1 není, že :-(. Ať si Vaši žáci zkusí udělat ostrý test PET, se vším všudy, v časovém limitu, veškerá zadání v angličtině, speaking i writing hodnocen rodilým mluvčím, pochopitelně bez slovníků... a hranice úspěšnosti 70 %, nikoli směšných maturitních 44 %. Jasně, povzbuzujme svoje žáky, jak jen to jde, ale taky je trošku uvádějme do reality.

Nico Pytlik řekl(a)...
16. května 2016 0:46  

Někdy mi připadá, že pro vysokoškolsky vzdělanou osobu s vysokým IQ a širokým rozhledem je problém vžít se do pozice člověka, který není schopen uvažovat tak rychle a v takové šíři.

Pro vzdělanou osobu s vysokým IQ a širokým rozhledem to problém zpravidla nebývá, byť se tu značnou měrou promítají i charakterové rysy. Spíš mám pocit, že se takové neschopnosti váží na vyšší funkční zařazení, způsob jejího dosažení a míru duchovní plytkosti.
Dva příklady z praxe. Už jsem je tu oba zmiňoval, tak je pro připomenutí.
Ústní maturitní předmět Aplikovaná elektronika. Směsice několika víceletých odborných předmětů. A druhá podobná várka Elektronické počítače, to zase u oblasti digitálních technologií. Ani náhodou by mne nenapadlo, že bych obojí nebyl schopen odzkoušet sám. Když jsem ze školy odešel, bylo na maturanty nasazeno několik inženýrských učitelů. Nesnížil se rozsah a hloubka zkušebních témat, ale maturanta si přehazovali podle toho, co si prostě vytáhl. Obrátil jsem se jen tak cvičně na ministerstvo, že to je nějaké divné. Odpovědělo, že je všechno v porádku, protoře podle tehdejší vyhlášky jsou dalšími členy zkušební komise učitel zkoušeného předmětu a přísedící. Z formulace nevyplývá kolik jich je. Jestli jeden přísedící, dva, tři a nebo až čtyři přísedící. Pět už ne, protože to by muselo být přísedících.
Příklad druhý. V odpolední části ustních maturit nechali na gymnáziu točit dva maturanty. Jeden každý měl skončit zkoušku a jít okamžitě na potítko k přípravě na zkoušku další. Rozumíte? Čtyři předměty v cuku. Prý vyhláška žádnou přestávku nezaručuje. Říkali ti, kterým na stejné škole odmaturovali za rozhodně lepších podmínek všechny jejich děti, i děti známých a známých těch známých. Pak se uvolili a dali po dvou předmětech patnáct minut přestávku. Jako že se tedy půjde domů o tu čtvrthoďku později. No! A při tom stačilo tu šesti maturantovou denní dávku nedělit na čtyři plus dva, ale na tři a tři.
Míra tuposti není v úměře ke vzdělání, ale k charakteru.

Nico Pytlik řekl(a)...
16. května 2016 1:02  

A z druhé strany. Maturitou střední školu školu končí plnoletí občané se všemi právy. Mohou zakládat firmy, rodiny, kandidovat leckams, umírat při obraně vlasti. Ale také povinnostmi. Povinností chovat se zodpovědně pak především. Za ty čtyři roky studia by mohli žáci získat povědomí o tom, kde je botka tlačí. A tomuto problému se věnovat zejména. Pokud to nechají být, potíže se dostaviti mohou, a zpravidla i dostaví.
A osudově neúspěšný maturant ze společenství vyobcován rozhodně není. Jednoho z průmyslovky vyrazili, tak si maturitu dodělává na gymnáziu. Pohoda.
Na školách vysokých běžná součást všedního dne. Jedna, druhá, třetí škola, každá v jiném oboru, a jestli otitulovaná, pak klidně i po osmi letech trmácení. Po-ho-da.
Víse než šmrdlajících se žáků a studentů je snad už jen těch maturitních dramatiků.

Zdeněk řekl(a)...
16. května 2016 15:36  

Promiňte, ale narazil jsem na článek, který možná psal také nějaký maturant. Mohl by se k tomu někdo ze zdejších češtinářů vyjádřit? Třeba k tomu, jak by to oznámkoval a podobně?

Pavel Doležel řekl(a)...
16. května 2016 18:44  

Češtinář nejsem, ale hned v úvodním odstavci jsem objevil tři hrubé chyby.

Gratuluji Tajný. Vaše tažení za intelektualizaci národa se evidentně daří.

Nico Pytlik řekl(a)...
16. května 2016 20:36  

Autor zřejmě ten osudový článek psal ve stresu pod časovým presem. Snad že nějaký strojař?
Mít na to tak dva, lépe tři týdny... Ti šéfredaktoří to ale už skutečně přehánějí.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.