Statistika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být výrazně ovlivněna změnami v systému či vzdělávací politice. Pokud má být oporou pro politická rozhodnutí, je nutné využívat údaje porovnatelné a interpretovat je ve vzájemných souvislostech.
Údaje o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) se zveřejňují zejména ve vztahu k inkluzi a jsou oporou diskuse o rovných příležitostech. Absolutní nárůsty ale nemusejí vždy vypovídat o vyšším výskytu zdravotně postižených či dětí s poruchami v populaci. Čísla mohou být výrazně ovlivněna změnami v systému či vzdělávací politice. Pokud mají být statistické údaje oporou pro politická rozhodnutí, je nutné využívat údaje porovnatelné a interpretovat je ve vzájemných souvislostech.
Faktorem, který ovlivnil v minulosti počty žáků vykazovaných podle postižení, byla metodika vykazování. Týkalo se to například žáků s poruchami autistického spektra, kteří byli dříve zahrnuti mezi žáky s mentálním postižením. Počty vykázaných postižených žáků na základních školách významně ovlivnila i rediagnostika žáků vzdělávaných podle přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením. K té došlo v důsledku zjištění, že podle těchto programů jsou vzděláváni i žáci bez postižení. V posledních šesti letech tak poklesl podíl vykázaných žáků s mentálním postižením z 2,9 % na 1,8 %.
Vliv na počet vykázaných žáků se SVP měly i změny ve školském systému. Například zavedení společné části maturitní zkoušky se velmi výrazně projevilo na počtu vykázaných žáků se SVP na středních školách. Vzhledem k tomu, že v rámci společné části maturitní zkoušky existují pro postižené žáky úlevy (zejména více času, využití kompenzačních pomůcek atd.), část rodičů dětí s poruchami učení a lehčími stupni postižení oficiálně tyto poruchy dětí doložila potvrzením z pedagogicko-psychologické poradny či od odborného lékaře. V období těchto změn narůstaly ve statistikách počty žáků, kterým byla diagnostikována dyslexie, dysgrafie a obdobné poruchy. V tomto případě však rozhodně nedošlo k prudkému navýšení počtu postižených žáků v populaci, jak by napovídala čísla (nárůst podílu žáků s poruchami učení z 0,9 % na 2,0 % v období 2005–2014), ale šlo zejména o nově diagnostikované žáky, kteří dříve žádné zvýhodnění při vzdělávání nevyžadovali.
Autor: Michaela Kleňhová, vrchní ředitelka sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ
Převzato z webu Statistika&My
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
1 komentářů:
NO PRÁVĚ!!!!!
Vezmeme tu číslo, tam číslo a SORÁVNĚ ho dáme do nějakého )námi zvoleného ) kontextu. A ejhle. máme tu argumenty pro inkluzi jak vyšité. Že nás stále někdo upozorňuje, že to tak není? Budeme dělat, že nechápeme, nerozumíme, neumíme číst, že ten, kdo oponuje, je blb.
Okomentovat