- Na 4leté studijní obory bude dělat příští rok podle novelizovaného školního zákona přijímačky cca 80 000 (odhad) 15letých zájemců včetně učebních oborů s maturitou.
- U přijímaček nesmí mít kalkulačku ani tabulky, tedy jen hlava a psací potřeby.
- Na 60 minut je 33 hodnocených otázek v 17 úlohách (některé úlohy mají více hodnocených otázek) – z toho je 5 otázek včetně hodnoceného postupu, 3 otázky jsou rýsovací, 21 otázek je otevřených (nutno formulovat výsledek), 12 uzavřených (tedy se vybírá z 5 možností nebo odpovídá ano-ne).
- Zadání je na 9 stranách formátu A4.
- Průměrná úspěšnost byla 39,4 %.
Objeví se na webech titulky typu: Absurdní neznalost matematických operací. Přijímačky na střední školy dopadly hůř než loni
Ministryně školství Kateřina Valachová oznámila, že přijímací zkoušky proběhly bez problémů a jsou připravené na příští rok, kdy se už na všech středních školách s maturitou budou skládat povinně.
"Věřím, že jednotně přijímačky tak, jak byly zvládnuté, budou úspěšné i do budoucna a nestanou se strašákem," uvedla Valachová na páteční tiskové konferenci.
Otázky k zamýšlení:
- Není 33 otázek na 9 stranách A4 na 60 minut trochu moc? Potřebujeme, aby žák pozorně přečetl zadání, pochopil ho, nalezl způsob řešení, spočetl, zapsal (narýsoval) požadované do záznamového archu. Přičtěme nervozitu a tlak z důležitosti okamžiku.
- Testujeme logické myšlení nebo rychlost nacvičených algoritmů?
- Připravuji se písemkami v rozsahu 9 stran A4 zadání i na základních školách nebo je to pro ně neznámá situace?
- Opravdu přestane být matematika strašákem, jak se vyjádřila ministryně?
- Zlepší to metody výuky matematiky k logickému myšlení nebo spíše k rychlému zvládnutí daného typu testu, což rozhodně není totéž. Logické myšlení totiž není matematický sprint bez přemýšlení.
Dá se argumentovat, že test rozvrství adepty na celé škále 0-100 %.
Budoucí matfyzák dá test na 100 %. Ostatní se budou pohybovat od 0 % do 90 %.
Ale existují povahy, které to množství (délka zadání, počet otázek) nedonutí pod tíhou okamžiku v klidu pracovat metodou: co spočtu, to spočtu.
Existují žáci s poruchami učení (dyslexie, dyskalkulie), které chceme na základkách úspěšně inkludovat a připravit na další studium.
Přijímací řízení probíhá a asi bude probíhat na základě výsledků na základce (budou tlaky na jedničky na vysvědčení, základky to asi znají) a bodů u přijímaček, udělá se sestupné pořadí a udělá se čára.
Je tento způsob pak vůči všem stejně spravedlivý?
Osobní názor – tak, jak je test koncipován, se mi líbí, strukturou, formou – až na jednu věc.
Adekvátní čas je 120 minut. Ale je otázkou, zda by pak test nebyl náročný svou časovou délkou.
Doporučuji dospělým, než začnou kritizovat děti, že neumí matematiku, si tento test na 60 minut bez kalkulačky udělat. Vždyť každý dospělý hravě zvládne to, co má umět 15leté dítě.
Odkaz na test jsem uvedl.
12 komentářů:
Úloha č. 18
Žák na zodpovězení všech otázek testu potřeboval 90% povoleného času na test.
Jeho úspěšnost byla 75%.
O kolik procent by se jeho úspěšnost zvýšila, kdyby měl k dispozici čas adekvátní?
A. 30%
B. 20%
C. 10%
D. 0%
E. -10%
Kdybyste si, pane Šnirchu, přečetl informace:
"Pro uchazeče se zdravotním postižením a znevýhodněním nebudou v rámci pilotního projektu připravovány modifikace zadání. O prodloužení testu pro uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy na základě posudku školského poradenského zařízení. Posudek žák doloží k přihlášce k přijímacímu řízení."
Tak byste asi neměl co kritizovat.
Autor otázky je Čech? Ze kterého století?
"Existují žáci s poruchami učení (dyslexie, dyskalkulie), které chceme na základkách úspěšně inkludovat a připravit na další studium."
Ti tam (na ZŠ) dávno jsou a o těch inkluze vůbec není. Ti mají IVP a jsou buď v běžných třídách nebo i speciálních třídách na běžných ZŠ.
"Doporučuji dospělým, než začnou kritizovat děti, že neumí matematiku, si tento test na 60 minut bez kalkulačky udělat. Vždyť každý dospělý hravě zvládne to, co má umět 15leté dítě."
A jajaj. To by jste se se zlou potázal. Pro naši paní řídící jsou procenta, zlomky, trojčlenka, celá čísla,... a logické uvažování sprosté slovo. V oblasti jazykové pak zůstala na úrovni ČJ. AJ, NJ, Rj,... jsou pro ni naprosto neznámé jazyky.
Test nebyl těžký, ale souhlasím (odezva žáků) s delší dobou na řešení. Stačilo by prý 15 minut navíc (odezva žáků).
15 minut navíc? Nikdy!!! To by se nedejbože přišlo o stres. A uchazeči/maturanti musí pracovat ve stresu protože .... je to příprava pro život, víme. A život není peříčko, hošánku.
Každý den musí věrní zaměstnanci Cermatu v práci vyřešit 30 příkladů v 60 minutách bez kalkulačky a tabulek. Jinak vyhazov. Ředitel je ras. Jo Zelenej, to byl andílek.
Zlatý scio. Zvolit jako klíč pro to, kdo může a kdo už nemůže studovat střední školu rychlost a odolnost vůči stresu při pohledu na 9 stránek zadání matematiky, je od CERMATU a Ministerstva školství nemravné. Teď máme střední školy poloprázdné a i pro ty pomalejší a méně odolné proti stresu se místečko najde, ale vůbec nechci domýšlet, jak to bude za 5 let.....
Jaký zlatý Scio. To taky využívá málo času na daný počet úloh. To je běžná metoda, jak odlišit jedničkáře a dvojkaře.
To by se musel test koncipovat úplně jinak.
Co takhle povolit libovolné pomůcky, včetně PC, omezit jen komunikaci s venčím, dát dostatečný čas. Úlohy od základních po olymopiádu. A pak se ukáže,kdo co zvládne. Jenže to znamená to zase 10 let zkoušet, jinak to bude šílený experiment zavánějící katastrofou.
Bohužel české školství nemá čas. Je třeba kontrolovat práci žáků i učitelů.
Pane Vaňku já souhlasím, že v testech scio je taky hodně otázek na málo času, ale otázky jsou různě obtížné. Některé otázky ze scia prostě někteří uchazeči nezvládnou odpovědět nebo by na ně potřebovali příliš mnoho času (desítky minut). Otázky CERMATu z letošních přijímaček na SŠ z matermatiky jsou podle mého názoru relativně snadné,takže o lepším řešiteli opravdu rozhoduje jen rychlost ne schopnosti. A to je podle mého názoru špatně.
takže o lepším řešiteli opravdu rozhoduje jen rychlost ne schopnosti.
Tuhle logiku vyloženě miluji. Tak za prvé, nejen rychlost rozhoduje, a za druhé, mezi schopnosti patří i ta rychlost.
Vzpomínám, jak na jednou přivezli svatební dort až v neděli, a ještě se dožadovali vyšší platby, což zdůvodňovali, že je to vysokokvalitní dort, protože vydržel bez újmy až do druhého dne.
Abychom se mohli k testu relevantně vyjadřovat, bylo by třeba znát řadu dalších údajů o testu - stručně řečeno výsledky položkové analýzy viz zde. Z toho je pak možné dovodit, jaký vliv na výsledek měl omezený čas.
Klíčové ovšem je, co je vlastně cílem testu, resp. co se to testuje. Co si představujeme pod pojmem matematika. Je např. rychlost s jakou žáci dojdou k výsledku pro nás důležitá? Např. matematické olympiádě jsou zpravidla 4 hodiny na 4 příklady, přitom pokud víte jak, tak na řešení jednoho stačí zpravidla pár minut. Je toto víc matematika, než v testu Cermatu?
Jak je z diskuse zřejmé, nepanuje v tom, co to vlastně je "umět matematiku", všeobecná shoda. A pokud vím, ani CERMAT nic takového závazného nepublikoval. Může se tedy stát, že příští rok bude v přijímacích zkouškách jen 10 příkladů na 90 minut nebo že test bude podobný Klokanu? Nemůže? Proč ne? Kdo o tom rozhoduje?
Haló, tady Cermat.
Tady průmyslový komorník.
Ano pane?
Nakalibrujte nám to na 60%, ok? S ministerstvem je to dojednaný. Stálo to pár kapříků, drobný. Potřebujeme tam ty učně nějak nahnat. Že se nám pak nehrnou do montoven? Nevadí. Bude to aspoň vytříděný.
Ja wohl, herr tovarnik, uděláme na 60% populačního ročníku a přidáme jeden příklad navíc aby to měli trocho těžší. Mlask.
Okomentovat