Lenka Watier: Ubylo žáků se zdravotním postižením

pátek 27. května 2016 ·

O začleňování žáků se zdravotním postižením do běžných základních škol v České republice se dnes hodně diskutuje. Tito žáci, mezi nimiž převažují chlapci, se čím dál více integrují mezi ostatní žáky. V uplynulém desetiletí významně ubylo mentálně postižených žáků. Přibylo však dětí s vývojovými poruchami chování a s autismem.


Před deseti lety se ve 4,2 tis. základních škol vzdělávalo více než 876,5 tis. žáků, z toho 82 tis. (9,4 %) žáků se zdravotním postižením (ZP). V následujících pěti letech jejich počty klesaly, takže ve školním roce 2010/2011 se jich vzdělávalo jen 70,7 tis. (9,0 %). V letošním školním roce navštěvuje základní školy o 3,8 tis. žáků se ZP méně než před deseti lety, ale o 8tis.více než před pěti lety, a to 78,7 tis. Jejich podíl na celkových počtech žáků ZŠ poklesl a činí 8,9 %.

Převažující většinu žáků se ZP tvoří chlapci. V celém sledovaném období činil jejich podíl na celkovém počtu postižených žáků téměř konstantně 67,0 %. Až v posledních třech školních letech se tento podíl mírně zvyšoval v jejich neprospěch, a to na 67,9 % v aktuálním školním roce.

Ve školním roce 2006/2007 činil počet ZP žáků umístěných do běžných tříd mezi ostatní žáky téměř 40 tis., tj. 48,7 % z celkového počtu žáků ZP. Od školního roku 2010/2011 až do aktuálního školního roku počty žáků individuálně integrovaných do běžných tříd prudce narůstaly. Ve školním roce 2015/2016 se v běžných třídách vzdělává již téměř 49,2 tis. ZP žáků, což je o více než 9 tis. (+23,1 %) více než před deseti lety. Tento fakt souvisí i s nárůstem počtu škol, které poskytují možnost integrovat postižené děti. Jejich počet za uplynulých deset let vzrostl z 2 893 na 3 273 (+13,1 %).

Podíl dívek z celkového počtu integrovaných žáků do běžných tříd činil na začátku analyzovaného období 28,1 %. Poté každoročně mírně narůstal až na 29,7 % v posledních dvou školních letech.

V souvislosti se vzrůstající integrací ZP žáků do běžných tříd jejich počet ve speciálních třídách trvale klesá. V letošním školním roce se zde vzdělává necelých 29,5 tis. žáků se ZP, což je o 12,6 tis. (–30 %) méně než před deseti lety.

V posledních dvou školních letech podíl dívek z celkově ZP žáků ve speciálních třídách činí 36,5 %, tj. o 1,1 % méně než ve školním roce 2006/2007. Počet škol, které provozují speciální třídy, se během uplynulých let také snížil, a to ze 722 na 556 škol (–23 %).

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením

Speciální vzdělávání se poskytuje těm žákům, u kterých byly odborným vyšetřením diagnostikovány speciální vzdělávací potřeby. Do této skupiny patří také žáci se zdravotním postižením. Jejich vzdělávání probíhá buď formou individuální integrace mezi běžné žáky, anebo skupinovou integrací žáků se ZP ve speciálních třídách v běžné základní škole. Žáci s těžkou formou ZP navštěvují převážně školy speciální, tvořené pouze speciálními třídami.

Tělesně a mentálně postižených žáků ubývá

Pro celkový obraz vývoje žáků se zdravotním postižením v základních školách je nutné rozlišit jednotlivé druhy postižení. Nejméně zastoupenou skupinou jsou zrakově postižení žáci. Jejich podíl činí jedno procento z celkově postižených žáků. Přestože ve sledovaném období reálné počty dívek s tímto zdravotním postižením kolísaly na hranici 300 žákyň, jejich podíl vzrostl téměř o tři procenta. Ve vývoji počtu sluchově postižených žáků k žádnému obratu nedošlo. Deset let jejich počty kolísají okolo 1,2 tis., tj. 1,6 % z celkově zdravotně postižených žáků v základních školách.

Tělesně postižených žáků každoročně ubývá (z 1,5 na 1,1 tis.) a snižují se i jejich podíly z celkově zdravotně postižených žáků (z 1,8 na 1,5 %). U tohoto druhu postižení ale vzrostl podíl dívek z celkového počtu ZP žáků o 4,5 %.

Zdravotně postižení žáci v základních školách, 2006 a 2015 (v %)
Zdravotně postižení žáci v základních školách, 2006 a 2015 (v %)
Ve školním roce 2006/2007 se v základních školách vzdělávalo více než 28 tis. mentálně postižených žáků, což představovalo více než jednu třetinu (31,4 %) z celkově ZP žáků. Tyto počty se však každoročně snižovaly, přičemž od školního roku 2010/2011 byl tento pokles velmi významný, z 22,2 na 15,6 tis. (–29,5 %).

Přestože v posledních pěti letech vzrůstaly celkové počty žáků základních škol, mentálně postižených ubylo, a to jak v absolutních, tak i v relativních hodnotách. Aktuálně činí jejich podíl na celkově ZP žácích téměř 20 %. Za tímto snížením lze předpokládat z velké části přehodnocení diagnózy a následné přeřazení žáka do jiné skupiny postižení.

Přibývá žáků s poruchami chování a autismem

Žáků s poruchami chování, tj. chování, které porušuje sociální normy, každoročně přibývá. Během sledovaného desetiletí se jejich počty zvýšily více než trojnásobně (z 2,3 na téměř 8 tis.). Z hlediska podílů se jedná o zvýšení z 2,6 na 10,1 %. Tyto poruchy jsou diagnostikovány především u chlapců, i když v posledních pěti letech se týkají více i dívek.

Podobně jako u žáků s vývojovými poruchami chování, tak i u žáků s autismem došlo k obrovskému nárůstu jejich počtu. Zatímco před deseti lety se v základních školách vzdělávalo 837 takto postižených žáků, v letošním školním roce jich bylo evidováno téměř 4,9 tis. Z pohledu podílu na celkovém počtu ZP žáků se jedná o nárůst o více než pět procent. Toto významné zvýšení může být z velké míry způsobeno rediagnostikou žáků ze skupiny mentálně postižených. I tento druh postižení se týká především chlapců. Ve školním roce 2015/2016 podíly chlapců-autistů na celkovém počtu žáků s touto diagnózou činily 82,3 %, což je o 4,3 % více než před deseti lety.

Zdravotně postižení žáci v základních školách, 2006–2015 (v tis.)

Zdravotně postižení žáci v základních školách, 2006–2015 (v tis.)

Trojnásobně vzrostl počet žáků s vadou řeči

Také žáků s narušeným vývojem řeči kaž­doročně přibývá. Před deseti lety bylo v základních školách 1,8 tis. žáků postižených touto vadou. O pět let později, i přes pokles celkového počtu žáků, jejich počet vzrostl o více než tisíc. V posledním školním roce jich je 5,6 tis., což představuje trojnásobek stavu školního roku 2006/2007.

Vadami řeči trpí více chlapci než dívky. Zatímco na začátku sledovaného období činily jejich podíly z celkově postižených žáků vadami řeči 70,5 %, v posledních dvou školních letech to bylo již 73,1 %.

Specifické, resp. vývojové, poruchy učení představují u žáků základních škol nejčastější druh zdravotního postižení. Před deseti lety bylo těchto žáků v ZŠ 42 tis. (51,2 % z celkově postižených žáků). Během následujících pěti let se jejich počet snížil o 9 tis. Od školního roku 2010/2011 až do současnosti ale dochází každoročně ke zvyšování počtu žáků s touto diagnózou. Ve školním roce 2015/2016 jich bylo už téměř 36 tis. (45,6 % z celkového počtu ZP žáků v základních školách, což je ale o 5,6 % méně než před 10 lety).

Ke změnám došlo i u žáků, kteří jsou postižení více vadami – tj. více druhů na sobě kauzálně nezávislých zdravotních postižení. Ve školním roce 2006/2007 bylo evidováno 5,6 % (4,6 tis.) z celkově ZP žáků, ve školním roce 2010/2011 to bylo ale již 7,1% (5 tis.). V současném školním roce navštěvuje základní školy celkem 5,6 tis. takto postižených žáků, což je trojnásobek z celkově ZP žáků.

Autor: Lenka Watier, oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSU

Převzato z webu Statistika&My

9 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
27. května 2016 v 7:29  

Neovlivnil pokles absolutního počtu žáků i pokles celkového počtu žáků? Jak se změnily metodiky diagnostiky a přiznávání statusu postižených či znevýhodněných žáků?

Unknown řekl(a)...
27. května 2016 v 10:23  

"Přestože v posledních pěti letech vzrůstaly celkové počty žáků základních škol, mentálně postižených ubylo, a to jak v absolutních, tak i v relativních hodnotách. Aktuálně činí jejich podíl na celkově ZP žácích téměř 20 %. Za tímto snížením lze předpokládat z velké části přehodnocení diagnózy a následné přeřazení žáka do jiné skupiny postižení."

Do jaké skupiny postižení lze přeřadit žáka s mentální retardací?
Dějí se zázraky, nebo se "upravuji" metodiky?

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. května 2016 v 10:44  

Upravují metodiky

Nicka Pytlik řekl(a)...
27. května 2016 v 12:41  

Do jaké skupiny postižení lze přeřadit žáka s mentální retardací?
Dějí se zázraky, nebo se "upravuji" metodiky?


Zázračně se upravují metodiky.
Do jakého klubu lze přeřadit poslance se ztrátou orientace v prostoru a čase, který patrně vůbec netuší, o čem a proč se právě hlasuje?

Ygrain řekl(a)...
27. května 2016 v 16:27  

To abychom se připravili na apokalypsu, poflakuje se nám tu Ježíš a koná zázraky. Kdopak budou čtyři jezdci, Valachová a...?

Unknown řekl(a)...
27. května 2016 v 23:11  

Tento vynález by si naše MŠMT mělo dát patentovat.
Ovšem až poté, jak se osvědčí, až zázračně uzdravené mentálně postižené děti budou muset plnit požadavky kladené na žáky bez postižení.

Unknown řekl(a)...
29. května 2016 v 11:30  

Většina žáků s LMP i žáci tzv. hraniční vykazují jisté zvláštnosti nebo poruchy chování (kdo nevěří, může se jet třeba podívat na celostátní finále sportovních her mládeže neexistujících praktických škol dotované MŠMT, mimochodem – nevím, že by se těchto závodů zúčastňovali inkludovaní žáci).
Mezi pracovníky PPP a SPC jsou naštěstí také ještě lidé, ctící kodex pomáhajících profesí a snaží se nalézt opravdu nejlepší zájem žáka. Na jedné straně je masíruje Zapletalová s vyhláškami a např. LMP musí prokázat u dětí OPAKOVANĚ. Ale také velmi dobře ví, že většině jen i hraničních žáků není v běžné třídě OK a požadavky RVP nemohou splnit.
Proto nachází mnohdy krkolomná řešení v podobě takydiagnóz. Ale tak výrazný nárůst autistů? Co na to APLA?
A všechno jen snahou několika vykuků uměle snížit počty žáků s neschopností zvládnout nesmyslné požadavky RVP. Za rok budeme nevěřícně čučet, o kolik procent se zvýšil nárůst IVP. To budou kg papíru, případě KB hovadin. Čerpačům zdar.

Unknown řekl(a)...
29. května 2016 v 11:37  

Z APLY se stal Národní ústav pro autismus a vypadá to, že záhy budeme národ autistů.

Unknown řekl(a)...
30. května 2016 v 3:57  

vzpomínám si,když jsem nastoupil do prvního působiště,základky na konci okresu,tak vedle byla hned zvláštní a bylo přísloví : " když bude letos dobrý rok na švestky,musíme do pěti let přistavit štok na zvláštní",bohužel doba se změnila a kromě chlastu máme i jiné zdraví ničící nápoje,drogy a jídlo plné svinstva,takže, jestli to tak půjde dál, tak se to bude muset prohodit ,ta velká normální bude zvláštní,pardon inkluzivní,a ta malá -zvláštní.bude normální-pro nadané žáky,takže v budoucnu budeme mít pouze žáky inkluzivní a nadané,mimochodem, kolegům na zvláštní jsme záviděli,zatímco já poskakoval po třídě a snažil se jim něco natlouct do hlav,kolega na zvláštní seděl na zahradě na lavce,vypaloval zobák a jeho inkluzisti kopkali hrabali záhonky

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.