EDUin: Maturitní testy letos znevýhodnily žáky odborných škol

úterý 17. května 2016 ·

Iniciativa Maturitní data – odtajněno nabídla Cermatu spolupráci ve snaze předejít dezinterpretaci zveřejněných dat z maturitních testů.


Zástupci iniciativy upozorňují na fakt, že v letošních maturitních testech se vyskytly úlohy postavené na akademicky pojatém učivu, které znevýhodňují maturanty ze středních odborných škol. Proto je důležité vědět, proč Cermat rok od roku zvyšuje podíl takto pojatých úloh v testech. Iniciativa nabídla řediteli Cermatu, že uveřejní u každé úlohy doplňující informace, které objasní, proč ji Cermat do testu zařadil.

V letošním testu z Českého jazyka a literatury šlo například o úlohu 28, podle níž měli žáci najít v básni epizeuxis. Namísto interpretace šlo tedy o velmi specializovanou znalost z literární teorie. Jiným příkladem je výchozí text pro úlohy 18–22, který je úryvkem z knihy Mechanický pomeranč. Úryvek obsahuje velké množství novotvarů odvozených z angličtiny, jehož čtením ztratí víc času než ostatní ti maturanti, kteří jako svůj jediný cizí jazyk studují například němčinu. V obou případech jde o typické úlohy znevýhodňující žáky středních odborných škol (na SOŠ není povinnost studovat dva cizí jazyky).

Posun k literární teorii, historii a akademicky pojatému učivu je ale zřetelný z celého testu. Iniciativa proto považuje za důležité, aby u každé úlohy bylo zveřejněno krátké autorské odůvodnění správné odpovědi i pojmenování, jakou znalost či dovednost úlohou Cermat ověřuje.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Ředitel Cermatu Jiří Zíka se obává, že by nově zveřejněné údaje mohly být laiky dezinterpretovány. Jeho obavy sice nesdílíme, přesto jsme mu ale navrhli, jak tomu společně předejít. Jsme připraveni přidat k výsledkům každé testové úlohy, které získáme na základě našich žádostí, stručné autorské odůvodnění správné odpovědi a rovněž informaci o tom, co Cermat úlohou zjišťoval. Rok co rok vnímáme v maturitních testech jasnější posun k akademicky pojatému učivu, které znevýhodňuje žáky odborných škol oproti gymnazistům. Je proto důležité vědět, kdo o tom rozhodl a s jakým záměrem jsou podobné úlohy do testů zařazovány.“

35 komentářů:

Ygrain řekl(a)...
17. května 2016 17:00  

Je-li možno, prosím také o přezkoumání, jak si v testu vedli studenti s SPU. Nějak mi totiž nejde do hlavy, proč dyslektik, který v angličtině patří mezi lepší průměr, bez obtíží zvládl didaktický test z ANJ, ale test z češtiny ani při navýšeném časovém limitu nestihl. Nestihl asi třetinu testu (a přitom mu zase tolik nechybělo). A není jediný.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2016 17:08  

Netřeba komentovat. Hlavně mě ale zaujalo, že pomoc nabízí ten, kdo sám svou práci "obhajuje" vyhrožováním právníky.

L. řekl(a)...
17. května 2016 18:05  

Úryvek obsahuje velké množství novotvarů odvozených z angličtiny, jehož čtením ztratí víc času než ostatní ti maturanti, kteří jako svůj jediný cizí jazyk studují například němčinu.

Já myslel, že na všech středních školách se povinně učí dva cizí jazyky.

Ygrain řekl(a)...
17. května 2016 19:12  

Ne, dva cizí jazyky jsou povinné jen pro některé obory, u nás např. technické lyceum nebo technická administrativa. Strojařské obory mají druhý jazyk nepovinně volitelný, takže se obvykle sejde tak 1-2 skupiny na ročník.

Nico Pytlik řekl(a)...
17. května 2016 19:40  

proč dyslektik... bez obtíží zvládl didaktický test z ANJ, ale test z češtiny ani při navýšeném časovém limitu nestihl

No protože má potvrzení jen na češtinu. Až si sežene lejstro i na anglický jazyk, přestane stíhat i ten. To dá rozum, přeceee.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
17. května 2016 19:56  

A že je v úryvku i dost neologismů vytvořených z ruštiny, to mudřecům z iniciativy uniklo (Korova, ptic, doguljali, vypuganě)? Podivné.

"Namísto interpretace šlo tedy o velmi specializovanou znalost z literární teorie." Obávám se, že kdyby se v DT z ČJaL objevily otázky směřující k intepretaci literárního díla (doporučuji, aby si zkusili prolistovat Kožmínovu Intepretaci básní nebo Umění básně), tak by se úspěšnost dramaticky propadla a OB s EDuinem by pravděpodobně pořádali demonstrace, na nichž by požadovali hlavu ředitele Cermatu a kdo ví koho ještě. Obávám se, že zástupci iniciativy ani vzdáleně netuší, jak vypadá opravdová intepretace literárního uměleckého díla a jak ošidná může být. Stále ovšem platí, že ať Cermat udělá, co udělá, pro některé to bude vždy úplně špatně.

Ygrain,

nenapadlo Vás, že korelace mezi češtinou a angličtinou může být zavádějící? Že onen dyslektik umí zktrátka lépe angličtinu než češtinu?

Ygrain řekl(a)...
17. května 2016 19:59  

Jestli to má být vtip, tak jsem ho nepochopila. Dyslektické obtíže se právě v cizím jazyce projevují silněji. "Lejstro" platí pro všechny části zkoušky.

Ygrain řekl(a)...
17. května 2016 20:13  

- Předchozí příspěvek reagoval na pana Pytlíka.

Pane Stanzele, on v angličtině zase tak neperlí - řekněme, slušný průměr, ale nothing to phone home about. I s pouhými dvěma třetinami rozsahu student test téměř dal, takže v češtině výrazně slabý taky nebude, problém je u něho opravdu v časové dotaci na délku zadání.

Co se týká interpreatce, u vhodných ukázek může být dosti jednoznačná. Zopakováním slov po sobě jdoucích (naše milá epizeuxis) dojde ke zdůraznění.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. května 2016 20:53  

ad Vladimír Stanzel, 17. května 2016 19:56

A že je v úryvku i dost neologismů vytvořených z ruštiny, to mudřecům z iniciativy uniklo (Korova, ptic, doguljali, vypuganě)? Podivné.

Že vy jste při svých bohemistických studiích chodil za školu, když se probíral útvar "tisková zpráva"?

Ta totiž musí sledovat jen jednu hlavní linku a vyjádřit ji co nejjednodušeji, aby linka vynikla. Aby zaujala i novináře, kterým takových tiskových zpráv proletí počítačem za den možná sto.

Vy sám jste si z tiskové zprávy ostatně neodnesl ani to, že se celá týká znevýhodnění žáků středních odborných škol. A na nich pak -- pokud jde o úryvek z Burgesse -- neangličtinářů. Odhaduji jejich podíl na cca 10 %, což je opravdu hodně. Žáků, kteří neumějí rusky, je naprostá většina, takže rusismy naopak zvýhodňují jen pár jedinců.

Shodou okolností jsem minulý týden potkal na ulici Ladislava Šenkyříka, který Mechanický pomeranč na začátku 90. let překládal (a jeho překlad byl použit jako výchozí text). Ptal jsem se ho, zda ty anglické novotvary odposlouchal u mladých lidí (což by mohla být pro Cermat polehčující okolnost), nebo je vytvořil sám. Vysvětlil mi, že Burgess použil rusismy, a to se záměrem učinit text špatně srozumitelným. U nás ale na počátku 90. let jednak nebyla zrovna situace vhodná pro rusismy, navíc by jim téměř všichni rozuměli (což by odporovalo Burgessovu záměru). Proto L. Šenkyřík volil namísto většiny rusismů vlastní slova odvozená z angličtiny.

Stále méně se divím, proč má ASČ pouhých 22 členů...

Nico Pytlik řekl(a)...
17. května 2016 23:42  

Jestli to má být vtip, tak jsem ho nepochopila.

Nic si z toho, paní Ygrain, nedělejte. Sám to nechápu.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. května 2016 0:05  

"Shodou okolností jsem minulý týden potkal na ulici Ladislava Šenkyříka..."

Já si celý víkend četl Káju Maříka. Shodou okolností jsem konečně pochopil, že Oldřich Botlík je doktor Cvach.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
18. května 2016 6:20  

Pane Botlíku,

něco lepšího než ad personam by nebylo? Vy, který se necháváte v Respektu oslavovat jako vzorový diskutér, klesáte takto nízko? Svou stříbrnou zbroj posetou narcisy zaneřádíte takovými skvrnami?

Jestliže Burgess chtěl učinit text málo srozumitelným, pak žáci odborných škol, kteří angličtinu neznají (vaše odhady jsou tady naprosto k ničemu, je třeba pracovat s tvrdými daty, pokud možno i ze ZŠ), a všichni žáci neznající ruštinu byli v situaci modelového čtenáře. A protože autor není někdo, kdo chce, aby jeho dílo nebylo čteno, zřejmě přesná znalost oněch "cizích" slov nebude hrát pro pochopení textu podstatnou roli - což jsem se zde na ČŠ již jednou snažil vysvětlit. Nepopírám ovšem, že četba takového úryvku nepatří k nejjednodušším.

"Ta totiž musí sledovat jen jednu hlavní linku a vyjádřit ji co nejjednodušeji, aby linka vynikla. Aby zaujala i novináře, kterým takových tiskových zpráv proletí počítačem za den možná sto." - asi proto hned na počátku těla zprávy stojí samostatně tato informace "Iniciativa Maturitní data – odtajněno nabídla Cermatu spolupráci ve snaze předejít dezinterpretaci zveřejněných dat z maturitních testů." To je ta hlavní linka vzhledem k tzv. sestupné perspektivě, která se u publicistických zpráv používá? Pokud ale jde o doprovodný titulek, měl by být graficky označen - ovšem i tak už vaše zpráva sleduje dvě linky - to jste vy, lingvista kvalit Josifa Vissarionoviče, nepostřehl? Vynecháním ruštiny jste se navíc ochudili o další podpůrný argument, což je strategická chyba, na niž jsem upozornil. A nic jsem za to nechtěl, považte! Ale tohle zřejmě pochopí jen ten, kdo je ochoten a schopen uznat, že je chybující.

Je skvělé, že jste se potkal s panem Šenkyříkem. Já jsem se zase nedávno střetl s panem Lubošem Sojkou, který je virální a virtuální celebritou v oblasti oprav lesních kolových traktorů "Lakatoš", dokonce pronikl i do Kubrickovy Vesmírné osysey. To byl koncert!

Vladimír Stanzel řekl(a)...
18. května 2016 6:21  

Errata: odysey

Oldřich Botlík řekl(a)...
18. května 2016 7:34  

Tak ještě jednou, po lopatě.

Problém NENÍ v tom, že by neznalost angličtiny bránila některým maturantům správně odpovědět na otázky kladené autorem testu. Přesněji, NEJSPÍŠ NENÍ - zatím jsem se těmto detailům nevěnoval. Rozhodně tím však neargumentuji.

Problém, a velký, je v tom, že neangličtinářům musela četba výchozího textu trvat v průměru déle než angličtinářům, protože prostě klopýtali přes výrazy jako frendíci, decidovali jsme, hjumaníka, ajko, luknout, najtky, oldana, .... Oni totiž nevědí PŘEDEM, jaké otázky jim budou položeny (a že třeba nebudou vyžadovat, aby si k těmto výrazům odvodili jejich správný význam).

Rusismů je ve výchozím textu jen pár, navíc "Korova" je spíše vtípek pro "pamětníky" -- kdyby se mlíčňák jmenoval třeba "Cattle´s", neangličtináře by to nezvýhodňovalo, pokud by na pojmenování nenarážela nějaká úloha.

Ruštinářů mezi maturanty zas tolik není a asi nelze nic namítat proti tomu, že nepatrná menšina rozuměla třem čtyřem slovům v ukázce lépe než všichni ostatní. Kdyby se v testu objevila ukázka věnovaná třeba švýcarským hodinkám, nejspíš by zvýhodnila všech sedm maturantů na oboru "opravář hodinek" (nevím, zda takový vůbec je). No a co?

Ovšem Cermat jistě ví, že na SOŠ existují celé (a velké) maturitní obory bez povinnosti učit se cizí jazyk. A také to, že žáky z těchto oborů, pokud nestudují angličtinu, nesmí plošně diskriminovat. Což evidentně udělal.

Maturitní data mohou pomoci analyzovat, kolik takových maturantů bylo. Zatím však nikoli každému, kdo by se do toho chtěl pustil.

Že maturanti nemohou vědět předem, jaké otázky k výchozímu textu jim budou položeny, je zřejmé z toho, jaké otázky jim položeny byly.

Představuji si například, že by se v matematice měli zabývat souborem výšek žáků ve třídě. Zadána by byla tabulka s pětadvaceti čísly 167, 168, 168, 170, 173, ...195 -- vlastně taková výchozí ukázka. A úlohy?

a) Spočítejte průměrnou výšku žáků ve třídě.
b) Určete medián souboru výšek žáků ve třídě.
c) Najděte v souboru výšek žáků ve třídě všechna prvočísla.

A ještě jedna věc. Píšete: vaše zpráva sleduje dvě linky.
Asi vám to uniklo, ale i titulek zde na České škole jasně definuje jako autora tiskové zprávy EDUin.

krtek řekl(a)...
18. května 2016 14:43  

"Oni totiž nevědí PŘEDEM, jaké otázky jim budou položeny (a že třeba nebudou vyžadovat, aby si k těmto výrazům odvodili jejich správný význam). "
Touto větou chtěl autor říci, že:
a) maturanti si nepřečtou nejdříve zadání;
b) maturantům je třeba zadání dodat před maturitní zkouškou;
c) je potřeba vydat seznam všech přípustných anglikanismů, které se mohou vyskytovat v maturitní zkoušce, jiné jsou nepřípustné.

Eva Adamová řekl(a)...
18. května 2016 17:09  

Mohu vás ujistit, že většina maturantů poučeni učiteli a maturanty z minulých let ty testy řeší tak, že napřed juknou na to, co se po nich v návaznosti na text bude chtít. Kdo tak nečiní, je trouba.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
18. května 2016 18:44  

Paní Ygrain,

mám tu zkušenost - podpořenou i výsledky letošních DT na naší škole, že úspěšnost žáků v AJ je podstatně vyšší než v ČJ (podle rozdílu v procentech a percentilech mezi oběma jazyky soudím, že to platí plošně). Víc se do ní připravují, vědí, že je pro jejich další profesní růst důležitá, a kvůli filmům a popmusic překousnou kde co. V češtině jim tahle motivace chybí. Rozdíl - velmi podstatný - je i v hodinové dotaci - např. u nás maturanti mají 2 dělené hodiny konverzace a 4 normální dělené hodiny AJ týdně, tedy celkem 6 dělených hodin týdně. Čeština má 4 nedělené hodiny týdně. To se pak nutně projeví i na míře osvojení jazyka, kompetencích a výsledcích testování. Ale do Vaší situace samozřejmě nevidím, tu musíte posoudit Vy.

Ygrain řekl(a)...
18. května 2016 19:20  

Pane Stanzele,

u nás mají studenti 3 dělené hodiny týdně a ve 4. ročníku 4, tedy skoro stejně jako češtiny. Filmy nebo počítačové hry v ANJ jich zase tolik nesleduje a v kategoriích profesního růstu taky moc neuvažují (nebo to alespoň dobře tají). Nejvíce je motivuje přiměřený nátlak.

Miluše Grossmannová řekl(a)...
18. května 2016 21:20  

Já bych poukázala i na to, že byl Cermatem vydán dokument "Seznam literárních žánrů a autorů k didaktickému testu z českého jazyka a literatury", v němž například Burgess chybí.

Žáci, kteří se podle tohoto dokumentu poctivě připravovali, byli uvedeni v omyl. Navíc věřím, že právě Burgess nemusí patřit do výběru autorů, kteří jsou běžně zmiňováni na všech SŠ.

http://www.novamaturita.cz/sdeleni-reditele-centra-seznam-literarnich-zanru-a-autoru-k-didaktickemu-testu-z-ceskeho-jazyka-a-literatury-1404038027.html

Mám stejnou zkušenost jako p. Stanzel, úspěšnost žáků v AJ je každoročně vyšší než v ČJ. Tam snadno dosahují žáci úspěšnosti nad 90 %. Rovněž dotace hodin je vyšší - AJ ve 4. roč. 5 hodin a seminář 2 hodiny - půlené. Český jazyk 4 hodiny v počtu kolem 30 studentů.

krtek řekl(a)...
18. května 2016 21:23  

Paní Grossmannová, to má být každý úryvek, resp. každá kniha obsahující případný úryvek, každá věta uvedena v seznamu? A seznam každý rok novelizován? A student si má dopředu přečíst všechna díla obsahující všechny možné úryvky? Včetně denního tisku? Necítíte, jak je tu něco na té úvaze špatně?

Miluše Grossmannová řekl(a)...
18. května 2016 21:55  

Domnívám se, že když už byl tento seznam vydán, měl obsahovat skutečně všechny autory, kteří jsou předmětem zkoušky. Zrovna Burgess je jazykově ne zcela jednoduchý.

Podle mého názoru by však všechny Vaše otázky vyřešily jednotné osnovy.

Nico Pytlik řekl(a)...
18. května 2016 22:16  

by však všechny Vaše otázky vyřešily jednotné osnovy+

Jóóó, jednotné osnovy! Po dvanácti letech rámcového zkompetentňování zpět do lůna prvorepublikových osnov. No to bych se mohl dožít i vyhlašování témat maturitních písemek z češtiny rozhlasem. A také plnění plánu náboru studentů na vojenské školy, samozřejmě. Že by ty mlýny bóží přece jen mlely? Když už tu tedy mele kde kdo, a já z posledních sil.
Ostatně, už jste někdy někdo zkoušel něco semlít pantem? Třeba mák...

Ygrain řekl(a)...
19. května 2016 8:25  

"Mám stejnou zkušenost jako p. Stanzel, úspěšnost žáků v AJ je každoročně vyšší než v ČJ. Tam snadno dosahují žáci úspěšnosti nad 90 %. Rovněž dotace hodin je vyšší - AJ ve 4. roč. 5 hodin a seminář 2 hodiny - půlené. Český jazyk 4 hodiny v počtu kolem 30 studentů."

To vám tedy ze srdce závidím - já potřebuju svoje průmyslováky dokopat na patřičnou úroveň za 3 hodiny týdně, kolikrát ze základů téměř nulových, a ta jedna hodina navíc ve 4. ročníku je přímo požehnání z nebes. Češtinu mají 3 hodiny, celé 4 roky.

A ještě jsou za pitomce, že při nižší hodinové dotaci a horších jazykových předpokladech něco nezvládají. Omluvte mě, jdu tiše zvracet někam do kouta a použiju epizeuxis místo brka.

krtek řekl(a)...
19. května 2016 9:23  

Ale právě o tom to je - jestliže střední škola supluje základní školu, vysoká škola střední školu, jaká může být úroveň asbolventů? A co budou dělat v praxi, když se od maturanta očekává, že nedělá časté pravopisné chyby, umí vynásobit dvě jednociferná čísla i bez kalkulačky a domluví se cizím jazykem?

Ygrain řekl(a)...
19. května 2016 9:31  

Jenže nevyrovnaná úroveň základek není chyba těch absolventů a náročná maturita ji neodstraní.

krtek řekl(a)...
19. května 2016 10:00  

Rozumím, souhlasím, ale to není důvod ke snížení úrovně. To by měly odhalit společné přijímací zkoušky a následné dotazy zřizovatele na vedení základní školy.

Nico Pytlik řekl(a)...
19. května 2016 10:13  

následné dotazy zřizovatele na vedení základní školy

To zřizovatele nezajímá. Proč by mělo?
Možná snad rodiče žáků. Ale ti zpravidla sledují jen školní nárokové složky.
Tedy zábavnost, začleněnost, vlastní tempovost a zážitkovou úspěšnost.

Eva Adamová řekl(a)...
19. května 2016 10:25  

"19 Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (A), či nikoli (N):
A N
19.1 Veřejná knihovna sloužila jako útočiště před mladistvými výtržníky.
19.2 Už v baru dostal alespoň jeden z přítomných chuť se s někým poprat.
19.3 Když se setmí, všichni muži zákona se z ulic vytratí, protože mají strach
z partiček výrostků.
19.4 Parta mladíků se předem domluvila, že si před knihovnou počkají na
jednoho učitele a budou ho pronásledovat.
9
1 bod
20 Kolik postav bylo podle výchozího textu prokazatelně v baru?
A) pět
B) šest
C) sedm
D) osm
1 bod
21 Které z následujících tvrzení není pravdivé?
A) Ve výchozím textu se vyskytují spisovná slova cizího původu, např. buržoazní.
B) Ve výchozím textu se vyskytují spisovná česká slova, která jsou archaická,
např. paruka.
C) Ve výchozím textu se vyskytují nespisovné jazykové prostředky z vrstvy obecné
češtiny, např. deme.
D) Ve výchozím textu se vyskytují nespisovné jazykové prostředky, které vznikly
přejímáním z cizích jazyků, např. píplů.
max. 3 body
22
22.1 Vypište z posledního odstavce výchozího textu všechna podstatná jména:
22.2 Vypište z posledního odstavce výchozího textu přísudek jmenný se sponou:
22.3 Vypište z posledního odstavce výchozího textu dvě slova, která mají navzájem
opačný význam:"

Paní Grossmmanová, opravdu jste bytostně přesvědčena, že ke splnění těchto úkolů je skutečně nutné, aby dílo Mechanický pomeranč bylo uvedeno v katalogu požadavků?

Ygrain řekl(a)...
19. května 2016 10:51  

@krtek,

společné přijímačky nebo jiné plošné testování možná částečně odhalí problémové základky, ale nevyřeší problém, jak do nich dostat kvalitní učitele.

Studenti se s oblibou ptávají na spoustu slovíček, od těch podstatných až po úplné pitomosti. Když se mě jich jednou pár zeptal, jak to, že toho tolik vím, myslela jsem, že si dělají srandu nebo něco podobného. Nedělali. Byli zvyklí, že předchozí angličtinářka byla nejspíš tak pár lekcí před nimi. Porozumění textu? Souvislý projev? (náročné otázky na první hodině typu "tell us something about yourself") Tvorba a použití základních gramatických tvarů? Nebo aspoň ta tvorba? Mám-li vysvětlovat něco "náročnějšího", jako třeba pasivum, musím nejdřív vysvětlit tvorbu a význam v češtině. Provázanost a členění textu? "Ale odstavce já neumím ani v češtině!"

No a teď si zkuste tipnout, v jakém rozmezí se pohybují jejich známky z 9. třídy. Řeknete-li 1-3, nebudete se mýlit. Pokles o 2-3 stupně během prvního pololetí je pravidlem.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. května 2016 11:03  

Na základní škole se po dětech ale nic nesmí chtít. Nemají mít domácí úkoly, nesmí dostávat pětky, nesmí propadat.

Škola je musí bavit a ne stresovat. To docílíte jenom pěknými známkami. Proto 1-3 pro každého.

To nevíte?

Ygrain řekl(a)...
19. května 2016 11:30  

A "umět" je sprosté slovo, já vím.

Jenže za tohoto stavu může být společná maturita opravdu pouze tím nepodkročitelným minimem.

Miluše Grossmannová řekl(a)...
19. května 2016 21:08  

Paní Adamová, zde se vedla diskuze o porozumění textu žáky ze SOŠ a především žáky s dyslexií. Má poznámka směřovala k principu. Vydám-li (Cermat) seznam, měl by být úplný. Toť vše. Učím na gymnáziu, u nás bez problémů.

Obecně s podobou současné MZ z ČJL nesouhlasím. Na didaktický test se totiž gymnazista speciálně připravovat vůbec nemusí. Nepřipravuje.

Slohová práce by více vypovídala o jazykových dovednostech, pokud by studenti nepsali recepty či motivační dopisy (Na 250 slov? To je zcela v rozporu s praxí!), ale náročnější útvary (úvaha, esej, fejeton). Hodnocení by se mělo vrátit Cermatu, aby bylo objektivní. Nepodléhat ukřivděným ukřičeným studentům a jejich rodičům. Jak se stalo.

Pane Pytliku, ano! Vyhlašování témat rozhlasem by bylo tak nějak hrabalovsky poetické a dost možná i levnější.

Ústní část zkoušky je neučesaná a příliš okleštěna do jakéhosi výslechu dle povinné struktury. A 20 otázek = knih pro gymnazistu je za 4 roky studia trapně málo.

Celkově jsou požadavky na maturanta velmi malé. Neznám češtináře, který by neměl výhrady.

A poznámka k povinným jednotným přijímacím zkouškám na SŠ - nejsem si jista, zda je to spásný nápad... Pak se z 8. a 9. třídy ZŠ stane výcvikový tábor na přijímací zkoušky. Ale je to skutečně ten správný cíl? Natrénovat testy?

Nico Pytlik řekl(a)...
19. května 2016 23:01  

Ale je to skutečně ten správný cíl? Natrénovat testy?

A co by na tom mělo být špatného? A proč tak dramaticky? Řekněme čtvrtina týdenního rozvrhu z pětiny základní školní docházky. Aby se to dobře počítalo. Jedna dvacetina tréninku oproti zbytku svobodné a kreativní zábavy! Jako že z 'kila' dáme 'bůra' na sirotky? To celkem jde.
Kdyby měli naši hoši nadrcené standardní situace, myslím tím třeba samostatné nájezdy, mohli letos zabojovat i o medaile. Po tolika letech. Říkal jsem žákům, když v úterý při hodině pokoutně sledovali mistroví, jen počkejte na čtvrtfinále, to bude mazec. Ještě, že nás nevymetlo Maďarsko.
Ostatně, smekněme a v tichém zamyšlení vzpomeňme na Bělouna.

krtek řekl(a)...
20. května 2016 4:14  

Ano, Běloun - povinná četba k maturitě z matematiky na jiných školách než gymnáziích.

Nico Pytlik řekl(a)...
20. května 2016 9:56  

I tam, radši...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.