Tajný učitel: Inkluze jako zástěrka skutečných problémů ve vzdělávacím systému

Senát schválil novelu o inkluzi, se kterou se, jako v trojském koni, svezl danajský dárek povinných centralizovaných přijímacích pohovorů na střední školy s maturitou a povinné centrální maturity z matematiky. Mnoho papíru se popsalo a mnoho vášnivých debat se vedlo o inkluzi. Žalostně málo se toho však napsalo o povinných centralizovaných přijímačkách a povinné matematice u maturit. Přitom lze spekulovat, že v porovnání s inkluzí mají tato dvě opatření mnohem dalekosáhlejší a potenciálně destruktivnější efekt na kvalitu vzdělávání a úroveň vzdělání obecně.


Mimo jiné se pravděpodobně změní metodika i náplň výuky přinejmenším v 8. a 9. ročníku ZŠ a ve 4. ročníku SŠ a to směrem k výuce na testy, což prokazatelně snižuje kvalitu výuky. Vnitřní motivace žáků i učitelů k učení se snadno a rychle nahradí motivací vnější, jmenovitě strachem z testů. Změní se „profil absolventa“ SŠ s maturitou, prohloubí se sociální nerovnost a dojde k částečnému vyloučení humanitně talentovaných dětí z všeobecného sekundárního a vysokoškolského vzdělání. Zmenší se počet absolventů s všeobecným vzděláním a naroste počet úzce specializovaných dělníků.

Proč je to špatně? Protože selekce a přivírání dveří dětem k všeobecnému a vysokoškolskému vzdělání nemusí být, z hlediska dlouhodobé - nejen ekonomické - prosperity všech občanů země, prozíravým krokem. Na první pohled se zdá, že zvýšit počet kvalifikovaných dělníků ve výrobě je rozumné, zejména pokud víme, že český průmysl v současné době postrádá cirka 150 000 vyučených. Nicméně, pohyby na trhu práce v rozvinutých zemích jednoznačně indikují posun od výroby ke službám a kreativním zaměstnáním a rovněž posun od využívání lokální pracovní síly, buď k automatizaci, globalizaci nebo k ekonomickým přistěhovalcům. Jinými slovy, výroba se postupně stěhuje do rozvojových zemí s levnější pracovní silou nebo se robotizuje, přičemž zůstává a roste to ostatní.

Proč by Česká republika měla být v tomto výjimkou, je zatím nejasné, pokud ovšem nehodlá zůstat navždy evropskou montovnou cizích produktů, banánovou republikou. Tvůrčí lidé většinou benefitují z všeobecného vzdělání, z rozhledu, ze schopnosti dávat věci do souvislostí a ze schopnosti kriticky myslet. Všeobecně vzdělaní lidé jednoduše více myslí, jsou altruističtí, méně otevření manipulaci, či radikalizaci a více ochotni kritizovat stinné jevy postkomunistické demokracie. Díky znalosti cizích jazyků jsou schopni prověřovat zdroje zpráv, být mobilní, rozšiřovat obzory atd.

Nebylo by lepší přijít na způsob jak skloubit kvalitní všeobecné vzdělání s kvalitní výukou rukodělných dovedností? Nebylo by lepší mít všeobecně vzdělané svářeče, tesaře a zedníky, než úzce profilované dělníky a vzdělanou, ale manuálně neschopnou intelektuální elitu? Proč je to možné v Německu? My ale z nějakého důvodu „cizáckým“ osvědčeným postupům a dokonce ani meta-výzkumům z principu nevěříme, nebo si je jednoduše, vzhledem k jazykové nekompetenci, nedovedeme přečíst. Musíme si tu svou cestičku za světlem poznání prošlapat sami, byť je tato místy zrádná a často vede k slepému konci. Hlavně, že je naše, česká.

Převzato z autorova Blogu tajného učitele