Ondřej Neumajer: Výukový a vzdělávací software nově a jinak

pondělí 4. dubna 2016 ·

Postupně probíhající změna role učitele přináší i nový nebo inovovaný pohled na didaktické prostředky, které mohou žáci ve výuce využívat. Ve školách začíná být využíván i jiný než tradiční výukový a vzdělávací software.


Představu o tom, jak vypadá výukový či vzdělávací software, formovaly v ČR v minulosti společnosti jako Terasoft, Langmaster nebo Silcom Multimedia. Jednalo se o software, který je určen k výukovým účelům a dokáže plnit některou z didaktických funkcí. Typicky byl takový software distribuován na nějakém nosiči jako disketa, později CD či DVD, školy si jej objednávaly formou multilicence a nosič nechávaly doručit tradiční poštou.

Jedno období stát přímo oblast výukového a vzdělávacího software dokonce cíleně podporoval. V období druhé fáze Státní informační politiky ve vzdělávání (cca 2004–2007) provozovalo MŠMT jako součást portálu E-gram tzv. Evaluační web, kde byl uveřejněn seznam programů, které mohly školy z účelové dotace MŠMT pořizovat [1]. O zařazení na seznam mohl požádat jakýkoli výrobce či autor software, zveřejnění na Evaluační web bylo ale podmíněno dvěma kladnými recenzemi oprávněných recenzentů.
Výše uvedená představa o „tradičním“ výukovém software je stále zafixována v paměti mnohých učitelů. Moderní výukové aplikace směřují ale jiným směrem.

Především platí, že soudobý způsob šíření a aktualizace výukových aplikací probíhá prostřednictvím internetu. Mnohé moderní počítače (např. ultrabooky či tablety) již ani nejsou vybaveny zařízením pro čtení optických nosičů (CD‑ROM apod.). V terminologii moderních operačních systémů se softwarové vybavení označuje jako aplikace, které si uživatelé stahují z internetového obchodu dodavatele operačního systému (Apple App Store, Google Play, Microsoft Windows Store atp.), případně výrobce zařízení (např. Samsung Apps, Amazon Appstore). Do takových on-line obchodů mohou své aplikace umisťovat (za daných obchodních podmínek) všichni producenti software. Tyto on-line obchody s aplikacemi disponují z důvodů větší přehlednosti kategoriemi, jednou z nejobsáhlejších bývá kategorie Vzdělávání. Každá aplikace je zde popsána svým autorem, jsou zde uvedeny podmínky použití, technické vlastnosti, ale také různé způsoby hodnocení uživatelů (hvězdičky, recenze), které mohou uživateli pomoci při rozhodování o pořízení dané aplikace.

Od instruktivní ke konstruktivní pedagogice

Vývoj moderní pedagogiky směřuje od instruktivních metod řízení výukového procesu typicky spojených s drilem a intenzivní kontrolou výsledků ke konstruktivně orientovanému prostředí pro výuku, kde se učitel snaží především vyvolávat zájem žáků o dané téma, povzbuzovat a podporovat je v další vzdělávací iniciativě. To je jeden z rozměrů změny role učitele, kterou například prestižní předpověď vývoje technologií ovlivňujících vzdělávání Horizon Report [2] pro evropské základní a střední školy označuje ve zprávě z roku 2014 za klíčový trend, který právě nyní ve školách kulminuje (Horizon Report 2014 pro základní a střední školy). Mění se i role žáků, kteří se ze spíše pasivních příjemců informací a vědomostí mají více přibližovat k jejich tvůrcům. Integrace digitálních technologií do učení a vzdělávání jim nabízí nástroje, pomocí kterých mohou v prostředí jim známém vytvářet digitální výstupy různorodého charakteru. Právě proces této digitální tvorby může vést k zaujetí a angažovanému učení žáků – učení, které žáky baví a které vnímají jako smysluplné.

Je zřejmé, že pro změněnou roli učitele i žáka v procesu učení a vyučování výše zmíněný tradiční výukový instruktivní software má jen omezené využití. Poslední verze Horizon Reportu [3] z roku 2015 tento posun podtrhuje identifikací jiných dvou klíčových trendů, které digitální technologie aktuálně do vzdělávání přinášejí: Bring Your Own Device (BYOD), tedy situace, kdy žáci ve škole používají vlastní mobilní zařízení (chytré telefony, tablety, netbooky či notebooky), se kterými mohou pracovat jak ve škole, tak doma a mimo ni, a trend Makerspaces, který označuje aktivity typu „udělej si sám“, při kterých se mění školní prostředí na dílny tvořivosti a žáci aktivně a se zaujetím pracují na atraktivních úkolech (learning by doing, tedy činnostní učení). Oba tyto trendy jsou pěkným příkladem aktivit, které nelze tradičním instruktivním způsobem realizovat (Učit se znamená zamazat si ruce).

Jen obtížně si lze představit takový tradiční výukový postup žáka, který by mohl uplatnit na vlastním digitálním zařízení, pokud má každý žák digitálním zařízení jiné, žáci používají různé operační systémy, různé aplikace, jiný způsob ovládání atp. Právě skutečnost, že žáci musí dosáhnout výukového cíle za využití vlastních prostředků, tedy každý odlišným způsobem, na který musejí v průběhu výukové aktivity přijít (třeba spoluprací s ostatními spolužáky), je příkladem přístupu konstruktivního.

Příklady moderních výukových nástrojů

Důsledkem uvedeného vývoje v pedagogice je pak skutečnost, že moderní vzdělávání vyžaduje spíše přístup k (digitálním) nástrojům pro zpracovávání primárních dat (typicky různé on-line aplikace pracující s daty získanými na internetu nebo aktivitou žáka) než tradiční učebnice encyklopedického charakteru a instruktivní výukový software. I takové typy didaktických prostředků lze využívat, v českém prostředí jsou právě tyto ve školách nejvíce rozšířeny, zatímco konstruktivisticky pojaté digitální aktivity a pomůcky ve školách chybějí a učitelé s nimi zpravidla nejsou zvyklí pracovat. Proto by případná podpora v této oblasti měla směrovat tímto směrem.
Typologie vzdělávacích technologií webu 2. generace (A Typology of Web 2.0 Learning Technologies)

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

8 komentářů:

krtek řekl(a)...
4. dubna 2016 v 7:17  

Ono to snad ani za komentář nestojí, ale napadlo mne pár otázek:
1) Opravdu si myslíte, že znalosti angličtiny umožňují tyto nástroje používat? Aspoň na obyčejné střední škole?
2) A jak při hodinové dotaci 1 hodina na prvním stupni, 1 hodina na druhém stupni, 4 hodiny na průměrné střední škole?
Občas instagram (holčičky se musí pochlubit fotkami, ale to jsou "jen" mobilní momentky). O úpravu fotografií žáci zájem nemají, jak se něčemu musí věnovat více než 10 minut, je to problém.
O využití stylů v textovém editoru a vyhledávání vhodných funkcí v tabulkovém kalkulátoru (což by - snad - měl být základ) ani nemluvě.

mirek vaněk řekl(a)...
4. dubna 2016 v 9:12  

Hezké sny. U dětí, které mají mozek vycvičen a mají rozvinutou krátkodobou i dlouhodobou paměť. Ano takto by to mohlo a mělo fungovat na osmiletém gymnáziu. Jen ten učitel by musel mít k dispozici služební mobil se všemi funkcemi(který bude pravidelně obměňován za novější model) a dostatečnou metodickou podporu.
U průměrných dětí mám obavu, že žáci nebudou schopni ani ochotni plně využívat možnosti techniky. Digitální technologie nenahradí myslící mozek. Mohou pomoci, ale myslet za žáka nedovedou.
No a ti podprůměrní, ti si budou hrát.
Chtělo by to výzkum vlivu využívání digitálních technologií na vývoj mozku. Co třeba: Manfred Spitzer: Digitální demence.

Janek Wagner řekl(a)...
4. dubna 2016 v 9:22  

Spitzerovy nesmysly vyvrací http://pctuning.tyden.cz/multimedia/hry-a-zabava/30384-digitalni-demence-a-antidigitalni-dzihad-manfreda-spitzera.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
4. dubna 2016 v 9:23  

WEB 2 - není to málo?

Nezasloužíme si dnes už Web 3 nebo aspoň 2.9.0.2 RC?

Kolik energie musí stát takové plácání (nic osobního k autorovi, myslím to obecně) o ničem? Kdo takovým teoriím rozumí (mimo pana Brdičky a Neumajera)?

Chápu - hledají cesty a ukazují směr, ale jsou někde ve předu v mlze, ztracení a nikdo na ně stejně nevidí a oni stejně neví, kam jdou.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
4. dubna 2016 v 9:31  

Články pana Rybky čtu relativně pravidelně, ale to neznamená, že on něco nutně vyvrátí. Může dojít k jiným závěrům než zmiňovaný autor, ale pravda klidně může být někde uprostřed - protože - to, že nové technologie ovlivňují zejména mladou generaci, je jisté, jenom to nikdo zatím nedokáže změřit a spočítat.

V celkové historii lidstva jde zatím o "sekundy". Viz násilí v médiích a jejich "nevliv". Nikdo to nedokázal (že mají vliv), ale prakticky nikdo tomu nevěří. Brutalita narůstá - na to taky "nejsou" statistiky, ale kývl na to i ministr spravedlnosti (byť ani on nemá patent na rozum).

krtek řekl(a)...
4. dubna 2016 v 10:55  

Díky za odkaz na Rybku, zajímavé.
A kolego Anonymní, četl jste závěr toho článku, který přinášií i otázky. A to ty rozumné a závěžné?
Ony oba pohledy mají něco do sebe - když neumím používat motorovou pilu, musím pracovat s ruční.

mirek vaněk řekl(a)...
4. dubna 2016 v 11:20  

Pane Wagner na uvedených stránkách není nic, co by vyvracelo Spitzerovy nesmysly. Především výsledky výzkumů uvedené Spitzerem. Závěry si může udělat každý sám.
Je to jen polemika napsaná na Spitzera bez relevantních argumentů.
Nejsem odpůrcem digitálních technologií, ale nejsou samospasitelné a mají kromě pozitivního i spoustu negativnáích vlivů. Jejich násilné protlačování do vzdělávání za každou cenu je opravdu jen otázka byznysu. A to že mají negativní vliv na rozvoj mozku, který na to není připraven, vidím denodenně na žácích.
Ono to není jen o snech vizionářů o vzdálené budoucnosti plné digitálně zasíťovaných lidí a zařízení, ale o současné realitě školství narážející mimo jiné i na amatérizmus školských programů.

jir řekl(a)...
4. dubna 2016 v 16:38  

No, ať už s digitálními technologiemi nebo bez nich, máme tu problém.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.