Přečtěte si: Norské školství – co selhalo?

sobota 5. března 2016 ·

Norsko věnuje obrovské zdroje školství a to o více, než činí 50 % průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Dalo by se čekat, že „drazí“ norští žáci vykazují bezkonkurenční výsledky. Přesto jsou ve většině předmětů velmi nevalné.

Z článku Yngvara Brenna v blog.iHNed.cz vybíráme:

Proč je v norském školství tolik neklidu? Místní rodák Jon Hustad ve své knize „Skolen som forsvann“, česky Školství, jež zmizelo, kritizuje antiintelektuální harakiri, jež poznamenává několik desetiletí odbourávání kvalitního školství kvůli tzv. progresivně-romantické pedagogice, jež na děti nahlíží jako na přecitlivělé duše, o něž je třeba především pečovat a chránit je před požadavky a jež trvá na tom, že biflování, požadavky a ustanovování hranic je škodlivé. Tím prý politici odbourávali autoritu učitelů a omezili je na pasivní vykonavače státních správcovských požadavků.(...)

Takhle vzniklo školství vytvářející klienty, kde se podle názoru mnohých příliš uspokujuje s průměrností, kde se omezuje tradiční výuka, kde se mimo jiné hodně užívá antiautoritařských forem spolupráce jako skupinové a projektové spolupráce, jež podle kritiků ve skutečnosti není ničím jiným než výměnou za neznalost. Ze školy se stalo místo pouhého zdržování na úkor místa učení. Taková škola vzala slabším dětem schopnost si rozvíjet sebekázeň a poskytovat jim dobré základní vědomosti a dovednosti. A vůči těm, jimž mělo školství pomoci, ve skutečnosti selhalo.

6 komentářů:

poste.restante řekl(a)...
5. března 2016 17:06  

A stalo se to podivně bezhlučně.
Jako se to stane i u nás?
Když to dopustíme.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. března 2016 17:21  

Cituji z článku "Pryč s diferenciací a nerovnostmi. Požadavky na kvalitu bývaly nazývány „akademickým snobstvím.“

Dopad byl jasný: Zatímco norská maturita před 30 lety umožnila, aby byly norskému maturantovi odpuštěny dva roky na americké vysoké škole, je v současné době velmi pochybné, zda mohou norští maturanti se svým zázemím z norské střední školy na americké vysoké škole vůbec začít jako prváci. To hovoří o úpadku kvality školství a tím mezinárodního uznání. A stalo se to podivně bezhlučně.

Zmíněný Hustad cituje sociologické průzkumy, jež dosvědčují, že hlavní cíl sociálně demokratického školství, sociální vyrovnání, není dosažen. Ani ne pětina těch, jež mají rodiče s nízkým příjmem, dosáhne na vyšší vzdělání.

Kvůli volbám žáků studovat třeba estetické obory, religionistiku, společenské vědy aj. schází stále více pracovníků a to zejména v praktických oborech, což ohrožuje budoucnost Norska. Zejména se dlouho ze strany průmyslu bije na poplach kvůli stále většímu nedostatku osob s kompetencemi v matematice a přírodních vědách.
"

To je přesně ono. Sociálně-zelené vlády dovádějí společnost do slepé uličky v níž jsou si sice všichni rovni, ale která je nekonkurenceschopná. Lidé si nejsou rovni a kdo neumí myslet, nemá na střední škole co dělat. Otázkou je, jestli by se pak na střední školy dostali naši experti na vzdělávání.

Eva Adamová řekl(a)...
5. března 2016 17:59  

Jo, jo, Norsko budiž náš vzor. Školství s totální inkluzí, kde ani neexistuje opakování ročníku. Tak s chutí do toho a půl je hotovo. Ani nebudeme muset čekat do avizovaného roku 2090, jak vidno, úplně postačí 20 let.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
5. března 2016 18:31  

To určitě není pravda. Je to zaplacený a manipulativní článek s cílem poškodit a diskreditovat probíhající reformy v našem státě.

Jméno Jon Hustad je krycím jménem Nico Pytlika, který je tajně placen z fondů UPS, kterou zase financuje firma APC.

Chystá se prohlášení Tomáše Feřteka, který předloží důkazy o naprosté kvalitě norských škol díky vlastnímu prožitku, protože infiltroval základní školu Ole Einaar Bjørndalena v Oslu a již v 18 letech ji dokončil.

Nico Pytlik řekl(a)...
5. března 2016 20:31  

Jméno Jon Hustad je krycím jménem Nico Pytlika

Důrazným dementi se ohrazuji proti tomuto nehezkému zkreslení.
Mimo republiku, zejména pak na Slovensku, používá naopak Pytlik pseudonym Hustý Džon.
Jeho kniha se pak jmenuje nikoli 'Skolen som forsvann', ale v orginále 'Skolen som hriatvom', v níž ve skutečnosti nekritizuje 'antiintelektuální harakiri, jež poznamenává několik desetiletí odbourávání kvalitního školství', ale abstinenční příznaky, jež provázejí několikadenní odbourávání nekvalitního chlastu.

tyrjir řekl(a)...
7. března 2016 8:25  

Co v Norsku selhalo? Možná nám na to alespoň částečně odpoví politický náměstek z MŠMT pan S. Štech, uskuteční-li svou plánovanou stáž v Krásné Lípě.

Viz
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/stanislav-stech-inkluze-zadny-blaznivy.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/zbynek-linhart-skola-inspekce.html

J. Týř :)))



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.