Stanislav Štech: Reakce na průzkum Blesku

pondělí 22. února 2016 ·

V reakci na článek deníku Blesk z 22. února založený na průzkumu veřejného mínění k tématu společného vzdělávání poukazuje náměstek Stanislav Štech na jeho rozpory a manipulativní vyznění.


Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde

Již student bakalářského kurzu sociologie se dozví, že v šetření veřejného mínění je důležitý zadavatel. Řada agentur, s výjimkou těch nejrenomovanějších, jako jsou CVVM nebo STEM, se snaží nastavit skladbou vzorku a formulováním otázek budoucí odpovědi tak, aby aspoň částečně uspokojily zadavatele. „Povinná procenta“ se tomu v hantýrce říká. Přitom jde o nástroj, který se pro laiky tváří jako vědecký (tedy nezpochybnitelný).

Jak třeba např. vysvětlit, proč šetření agentury Ipsos pro ČOSIV (společnost pro inkluzivní vzdělávání) z poloviny března 2015 prakticky se stejnými otázkami, jako nyní zadal Blesk, vykázalo téměř opačné výsledky: tři pětiny respondentů podporovalo inkluzi v době, kdy se v poslanecké sněmovně odhlasovala novela zákona. Co se asi tak stalo za 11 měsíců, kdy s inkluzí nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí 77 % z 2000 respondentů Blesku? Přitom se v mezidobí jen formulovaly vyhlášky a další opatření, ke kterým dala ona novela zmocnění. Nemůže to být výsledkem působení jiných faktorů, např. mediální kampaně? Nebo stoupla informovanost veřejnosti? To zas vyvrací odpovědi na tuto otázku v šetření. Nevíme. „Výzkum“ Blesku totiž neumožňuje nic takového zjistit. Co nám tedy vlastně říká?

Průzkum objednaný Bleskem vykazuje znaky manipulativního zneužívání „hlasu lidu“. Názory v něm vyjádřené nijak nezpochybňuji, ani netvrdím, že ta čísla jsou „cinklá“. To totiž ani není třeba.

První problém spočívá už ve vzorku. Šlo o stálý, reprezentativně vyvážený panel? Nebo jen o expertní skupinu, řekněme učitelů škol „praktických“ a přiměřený počet učitelů z běžných škol, v nichž už nyní bez křiku o Sodomě a Gomoře vzdělávají i děti s postižením? Nevíme. Není to jen nějaký detail. Odpovědi ředitelů a učitelů běžných škol, které již řadu let vzdělávají žáky se SVP, včetně žáků s LMP, a to bez nároku na podporu a na financování, které mají pro stejné žáky školy speciální, určitě budou radikálně odlišné. To by pak např. znamenalo, že ti, kteří skutečně z praxe vědí, o čem to je, odpovídají jinak, než ti, co čerpají z médií. Proto je důležité mít pečlivě vyvážený vzorek, aby šlo srovnávat.

A co formulace a řazení otázek, které ovlivní naši interpretaci výsledků? Standartní šetření názorů/mínění jakékoli skupiny respondentů musí vždy zahrnovat otázku, odkud respondenti čerpali informace o daném jevu: z textu zákona a vyhlášek; z vystoupení představitelů ministerstva; z webu MŠMT; od známých a kolegů nebo z médií (konkrétně jakých) – případně v jaké proporci jednotlivých zdrojů? Cílem je dát odpovědím přiměřenou váhu. Aby se třeba nezjistilo, že výsledky jenom říkají, že respondenti dobře papouškují média (ta hodně čtená zatím podávající většinou zkreslené informace).

Naprosto mimo je už první otázka – „souhlasíte s inkluzivní novelou?“ Je to jak s těmi generály, co vedou války, které už byly. To se mohlo řešit před rokem, kdy se novelou uvádělo vzdělávání těchto žáků do souladu s naším právním řádem. Inkluze u nás totiž už dávno probíhá. Dotaz na to co se mění, ale žádná z těch otázek nezahrnula, např. podpůrná opatření, posílení finančních prostředků, které budou nárokové apod. Respondenti tedy vycházeli ve svých odpovědích z dnešní neuspokojivé situace, z toho co momentálně znají, nikoliv z toho, co novela skutečně nově zavádí a co je a navíc.

Ono šetření navíc vykazuje úsměvný rozpor. Na otázku, zda je veřejnost o inkluzi dostatečně informována, odpovídá 79 % respondentů, že „ne“ a „spíše ne“. Pak je pod tímto zorným úhlem třeba brát zbývající odpovědi: neinformovaní, kteří o tom dost nevědí, si myslí, že je to špatně. Vskutku pozoruhodné zjištění. Pokud by bylo kombinováno řekněme s daty o frekvenci návštěv těchto respondentů na příslušném webu MŠMT, byl by to již údaj zajímavější. To ale nebylo třeba, účel je splněn.

U většiny otázek pak dochází k amatérské chybě: do jednoho pytle se házejí zdravotně postižení, mimořádně nadaní, cizinci a jiné etnikum. Koho měli jednotliví respondenti vlastně na mysli, když odpovídali, že nesouhlasí s jejich společným vzděláváním v běžné škole? A měli před očima spíše cizince nebo mimořádně nadaného. A co třeba zrakově postižení? Reagovali spíše na toho, který potřebuje speciální monitor, nebo na toho se zbytky zraku, anebo na toho, kdo nemůže vůbec fungovat bez Braillova řádku? „Vsjo ravnó“, že? Hlavně, že víme, že je to všechno hloupost.

Obavy obsažené např. v otázkách na pokles kvality vzdělávání nebo chování žáků k sobě navzájem, jsou nepodložené a lze je vyvrátit odbornými argumenty. Po nich však zatím v médiích, jako je Blesk, pochopitelně poptávka není.

V hysterické kampani proti společnému vzdělávání a potažmo proti ministryni školství se tedy objevil nový prvek - vox populi. Nejsem si však jistý, zda spíše nejde o barometr emocí nebo o míru strachu z neznámého a neochotu věci měnit.

prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc.

7 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
22. února 2016 18:41  

Že je průzkum veden nekorektně, je možné. Stejně tak se mi ale nelíbí "průzkum" provedený agenturou Ipsos pro ČOSIV. Ten mi přišel cinknutý hodně. Je tragédie, když prosazovat většinový názor musí v zastupitelské demokracii místo politiků a jejich zástupců, bulvární časopis.

Josef Soukal řekl(a)...
22. února 2016 18:47  

Text pana Štecha vůbec není úsměvný, je směšný a současně strašný. Ukazuje, že si dotyčný skutečně vůbec neuvědomuje, co se ministerstvu a jeho inkluzivním našeptavačům podařilo vyvolat. Pokud si pan náměstek myslí, že může cosi vyvrátit odbornými argumenty, je otázka, proč to MŠMT dávno neučinilo. Naopak před odbornou diskusí utíká a právě neschopnost čelit kritickým argumentům, což podle svědků osobně názorně předvedl i na fóru UPS, ministerské inkluzionisty dovedla do situace, kdy musí vysvětlovat nevysvětlitelné.

Josef Soukal řekl(a)...
22. února 2016 19:19  

Co způsobilo změnu názoru veřejnosti? Právě že informovanost, to že se inkuze stala diskutovaným tématem a její problematičnost se ukázala v celé své nahotě.
Tohle tvrzení vůbec není v rozporu s tím, co respondenti uváděli o vlastní (ne)dostatečné informovanosti. Ze strany ministerstva totiž na nejdůležitější otázky přicházejí jen vágní odpovědi.
Kdyby učitelé nekřičeli, neposlouchal by je nikdo. Naopak, ukřičelo by je ministerstvo svou kampaní.
Řada škol, kde dnes vzdělávají znevýhodněné žáky, třeba i s LMP, a kde tedy vědí, „o čem to je‟, naopak před plošnou inkluzí důrazně varuje. Pro tuto inkluzi se ve skutečnosti přímo vyslovuje jen hrstka škol. Štechovo konstatování je evidentní manipulací.
Média jistě mohou podávat subjektivní informace, a mohou také papouškovat misterské nesmysly – což některá činí. Záleží na názoru. Názor ministerského náměstka není v tomto ohledu víc než názor učitele, byť si to zřejmě pan náměstek nemyslí.
Formulace „souhlasíte s inkluzivní novelou‟ je naprosto v pořádku. To, že bylo něco odhlasováno, neznamená, že se vzdáme vlastního názoru. Je dobré, že pan náměstek upozornil na to, že dnešní diskuse měla proběhnout už mnohem dříve, předtím než byla novela odhlasována. Mohli jsme si ušetřit spoustu zbytečných problémů i peněz vyhazovaných za nesmyslné projekty.
„Amatérská chyba‟ je příznačná pro mediální vystupování zastánců inkluze, kteří se rádi snaží předstírat, že nesouhlas s inkluzí znamená nesouhlas s možností vzdělávat žáky podle jejich potřeb, ba nesouhlas s bůhvíčím (viz extempore B. Kartouse).
Nepřiměřené, místy hysterické reakce na kritiku inkluze vedou k nepřiměřeným závěrům.
To, že v Blesku není poptávka po odborných argumentech, je lež. Pan náměstek nechť si nalistuje třeba rozhovor s doc. Švarcovou a zkusí ho oponovat.
Pan náměstek měl možnost učitelům a odborné veřejnosti své postoje vysvětlit a obhájit je tváří v tvář. Místo toho vstoupil do diskuse jako nevychovanec a nakonec práskl dveřmi. Je otázka, zda to máme brát spíše jako míru jeho emocí, nebo jako neochotu věci měnit. Ani jedním se nelze chlubit.

Simona CARCY řekl(a)...
22. února 2016 20:12  

Pan politicky uvedl hezky postreh:
Ono šetření navíc vykazuje úsměvný rozpor. Na otázku, zda je veřejnost o inkluzi dostatečně informována, odpovídá 79 % respondentů, že „ne“ a „spíše ne“. Pak je pod tímto zorným úhlem třeba brát zbývající odpovědi: neinformovaní, kteří o tom dost nevědí, si myslí, že je to špatně.
Tak presne takhle jsme vlezli do EU a skody vidime denne. Tak proc si ted nestrihnout treba inkluzi, ze? Nebo spolecne vzdelavani, to je egal...

Petr Pan řekl(a)...
22. února 2016 21:47  

A víte pane náměstku že ten loňský výzkum o postojích veřejnosti, který pak ČOSIV předhodila senátorům a prezidentovi při schvalování ŠZ, vznikl dotazováním 1 010 respondentů reprezentativního vzorku dospělé internetové populace? A že v něm není ani slovo o začleňování žáků s LMP? I okresní tajemníci se klaní před schopnostmi současných PR politruků manipulovat s tzv. veřejným názorem. Ještě by bylo zajímavé zjistit, kolik stály a z čeho byly hrazeny zmiňované výzkumy.
https://www.dropbox.com/s/5fzc0aul49ej457/analyza_COSIV_nazory_populace.pptx?dl=0

Jiri Janecek řekl(a)...
23. února 2016 9:39  

Zbytecne dlouha slohovka... Jen nevim, jestli zanedbani rozdilu mezi "reprezentativnim vzorkem internetove dospele populace" a "reprezentativnim vzorkem dospele populace" je usmevne, amaterske nebo manipulativni...

tyrjir řekl(a)...
23. února 2016 20:00  

Úsměvné rozpory jsou myslím především v demagogii, se kterou MŠMT a aktivističní inkluzionisti obhajují pochybné zavádění inkluze dětí s LMP do běžných tříd hrubě rozpočtově podfinacovaných veřejných škol, ve kterých, bohužel, ze závažných systémových důvodů nemůže dodnes fungovat kvalitní tzv. společné vzdělávání pro VŠECHNY děti. Tuto věc deník Blesk myslím dost výstižně, i když svým stylem, popsal nejen z pohledu postižených rodičů, učitelů a ředitelů škol takto:

Děti samotné nejsou v tomhle případě středobodem zájmu. Jen rukojmím v honbě za naplněním ambicí několika úředníků a prospěchem vybraných zájmových skupin. Kdo s nimi chce diskutovat, potáže se s odmítáním, emocemi, arogancí.


Ale pozor, nejen děti! Stojí nám tu i další rukojmí.


Rodiče. Budou mít větší kontrolu nad „nejlepším zájmem“ svých dětí. Ale jen do doby, než si tu kontrolu převezme ministerstvem řízené specializované poradenské zařízení. A sociálka? Pššt! O té ani slovo.

Učitelé. Ti, kterým je narychlo nabízeno „držhubné“ ve formě zvýšení platu o 10 %. Doma si pak mohou lámat hlavu nad tím, jestli to je dostatečné ocenění za to, jak totálně se jim psychicky i fyzicky změní profesní život, aniž by k tomu měli vytvořeny pracovní podmínky.

Ředitelé. Stojí před vyděračskou volbou, tím se ministerstvo ani netají. Obětuj svoji školu. Přijmeš inkluzi? Tak ti něco kápne. Nebereš? Máme na tebe Českou školní inspekci. Poraď si sám...

Celý tenhle ďábelský antisociální program řídí Kateřina Valachová, sociálnědemokratická ministryně školství. Ministryně, která nám tu za posledních pár týdnů ukázala několik úhybných manévrů, otoček, mediálních fíglů. Ta, která podle svých slov zákon jen provádí, ačkoliv si je jako vystudovaná právnička dobře vědoma legislativních cest, jak ho pozastavit. Kdyby cokoliv v něm cítila v rozporu s „nejlepším zájmem“ společnosti.

Deník Blesk tuhle pohozenou rukavici zvedne za ni.

STOP ŠKODLIVÉ INKLUZI!

Tedy v podobě, v jaké má na podzim vstoupit v platnost. Bez vize, nastavených pravidel a systému, absolutně nejasného dlouhodobého plánu financování. Naopak budeme výrazně podporovat projekt společného vzdělávání, který ho řeší komplexně ve všech jeho patrech.
Jehož pilíře jsou tvořeny na základě konkrétních dat a studií, především pak ale vycházejí z diskuse a připomínek odborné veřejnosti – lidí, kterým by měl nový systém v přechodu na společné vzdělávání pomoci, nikoliv ho zkomplikovat...


Viz
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-komentare/375446/slovo-sefredaktora-blesku-stop-skodlive-inkluzi.html


Proč pan politický náměstek ministryně školství ČR neodpovídá srozumitelně a věcně správně výše uvedeným skupinám a také zřizovatelům škol na zásadní systémově důležité otázky, které jsou v textu Blesku otevřeně vysloveny?

Myslím, že Blesku patří uznání za to, že jako první významnější médium zvedl rukavici hozenou ze strany MŠMT zastáncům veřejného zájmu na kvalitním školním vzdělávání v Česku.

J.Týř

Viz i
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/stanislav-stech-myty-fakta-o-spolecnem.html http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html http://www.ceskaskola.cz/2016/01/reakce-msmt-na-tz-eduin-ke-spolecnemu.html http://www.ceskaskola.cz/2016/02/martin-odehnal-inkluze-v-kocourkove.html http://www.ceskaskola.cz/2015/12/jiri-tyr-podfinancovana-jednotna-skola.html http://www.ceskaskola.cz/2015/11/prectete-si-postizene-deti-mohou-do.html?showComment=1448242664968#comment-5970227625452871624
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/prectete-si-forum-k-inkluzi-zastupci.html



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.