Rodiče za inkluzi: Přístup státu je větší překážkou než strach z reakcí zdravých spolužáků

sobota 30. ledna 2016 ·

Aliance Rodiče za inkluzi již víc jak rok usiluje o posílení role rodičů v procesu začleňování handicapovaných dětí do běžných škol tak, aby byli přijímáni jako partneři. Požadují, aby stát udělal všechno pro to, aby byla naplněna zákonná práva jejich dětí na kvalitní vzdělání a sami poukazují na systémové nedostatky, které brání rozvoji inkluzívního vzdělávání.


Podle loňského průzkumu České odborné společnosti pro inkluzívní vzdělávání je více jak polovina Čechů je přesvědčena, že integrace dětí se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním do běžných škol je správná, a že inkluzívní vzdělávání může být prospěšné i pro děti bez handicapu. Přesvědčení, že společné vzdělávání je oboustranně prospěšné, sdílí i rodiče handicapovaných dětí sdružení do aliance Rodiče za inkluzi.

Jejich osobní příběhy dokazují, že handicapované děti vyrůstající v kontaktu se zdravými vrstevníky se přirozenou cestou naučí fungovat ve většinové společnosti a naopak zdravé děti zvyklé od předškolního věku na spolužáky s různým druhem handicapu berou společné soužití jako samozřejmou věc. V dospělosti netrpí zbytečnými předsudky a nemají například obavy lidi s postižením zaměstnat.

“Patřím do generace tzv. Husákových dětí a za doby mého mládí vyrůstaly děti se zdravotním postižením v ústavech nebo prožily celý život izolované ve svých rodinách,” říká Hanka Kubíková, matka osmiletého Bárta trpícího tzv. Williamsovým syndromem. Navzdory této vzácné genetické poruše způsobující mentální postižení chodí její syn již druhým rokem do běžné základní školy, odkud si včera přinesl vysvědčení se samými jedničkami.

“Chtěla jsem, aby náš syn chodil do běžné školy v místě bydliště, aby ho místní lidé znali. Ve společnosti zdravých dětí se navíc rychle učí, zvládá s dětmi i personálem komunikovat a získává jistotu, že někam patří, “ říká Kubíková a dodává: “Pro školy však představuje strašáka velká administrativa spojená s inkluzí a nejistota ohledně podpory, kterou škola na dítě nakonec získá.”

Právě nesystémová podpora ze strany státu, kdy se jednotlivé kraje liší různou mírou finančních příspěvků na handicapované dítě či systémem přidělování asistentů pedagoga, je jednou z bariér pro rozvoj kvalitního inkluzívního vzdělávání. Členové aliance Rodiče za inkluzi doufají, že nové podmínky, které vstoupí 1.9.2016 v platnosti, tyto problémy dokáží zmírnit nebo dokonce odstranit. Sami organizují semináře pro rodiče budoucích prvňáčků a radí jim, kde hledat potřebné informace. Podporu nabízí také pedagogickým pracovníkům či ředitelům škol.

“Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že hybateli změn v zavedení inkluzívního vzdělávání v jiných zemích byli rodiče,” říká Karin Marques z Nadace OSF, která stála před rokem společně s Českou společností pro inkluzivní vzdělávání u zrodu rodičovské aliance.

Symbolicky na poslední školní den prvního pololetí, kdy se na mnoha školách rozdávají vysvědčení, připravili zástupci aliance setkání rodičů s poslanci a poslankyněmi, aby je seznámili s konkrétními problémy, na které rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami narážejí. Akce se konala pod záštitou poslankyně Martiny Berdychové, která má sama za sebou zkušenost pedagoga v malotřídce, kde se úspěšně dařilo integrovat dítě s postižením.

Zdroj: Nadace Open Society Fund Praha

54 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
30. ledna 2016 9:11  

...........Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že hybateli změn v zavedení inkluzívního vzdělávání v jiných zemích byli rodiče,” říká Karin Marques z Nadace OSF, která stála před rokem společně s Českou společností pro inkluzivní vzdělávání u zrodu rodičovské aliance...........
Správně.V USA byli hybateli také rodiče. Soudili se až vysoudili. REforma školství proběhla. Teď se tam všichni drbou na hlavě, jak to změnit,protože to prostě moc nefunguje. To nám soudruzi z aliance zapomněli sdělit.A taky to, že ve státech šlo do reformy takové šílené množství peněz, o čemž se nám ani nezdá.

poste.restante řekl(a)...
30. ledna 2016 9:22  

Požadují, aby stát udělal všechno pro to, aby byla naplněna zákonná práva jejich dětí na kvalitní vzdělání a sami poukazují na systémové nedostatky, které brání rozvoji inkluzívního vzdělávání.
Skoro se vším z textu by se dalo souhlasit.
Ale tato věta hned v úvodu mne nadzvedla.
Chce tedy OSF a další naznačit, že naše speciální školství poskytuje NEKVALITNÍ vzdělání?
Opravdu by nešlo zahájit oprávněné snahy o inkluzi bez urážek a napadání?
Ale možná to má být nový styl v komunikaci a já tomu jen nerozumím.

Pete Suchec řekl(a)...
30. ledna 2016 9:37  

Zkušenosti s OSF miliardáře Sorose ukazují, že kde vstoupili, tam nejenže loupili, ale byli vždy u devastace toho, do čeho rýpají.

Lenka Arnoldová řekl(a)...
30. ledna 2016 12:35  

Úvod na Vašich stránkách deklaruje, že nechcete zrušení praktických škol, jen možnost výběru. Vaše kroky a hlasy, ale tomu neodpovídají. Myslíte jen na sebe a organizace, které Vás podporují a s kterými jdete do kampaně naopak školu praktickou s možností vzdělávat dle RVP s LMP napadají a pomlouvají. NELŽETE NÁM A UVĚDOMTE SI, ŽE JSOU I RODIČE, KTEŘÍ JSOU S PRAKTICKÝMI ŠKOLAMI SPOKOJENI.

Fanda Moudry řekl(a)...
30. ledna 2016 12:54  

Je to strašně jednoduché vysvětlení. RVP bez příručky LMP prostě žáci , kteří byli vyučováni podle RVP s přílohou LMP nedají. Není v jejich silách zvládnout CH,F,M, dva cizí jazyky v takovém rozsahu. Mám obavy, že dojde pouze na dvě varianty:
1) Ponížit obsah a náročnost nově tvořeného RVP a tím pádem přepracovaných ŠVP
2) Masové zavádění IVP bez oné proklaté CH,F,M,druhého cizího jazyka, osekání Př,D,ČJ, M redukovat jen na počty..

ZŠ se tak docela rychle přemění na nový typ praktických škol. Movitější rodiče umístí své ratolesti do soukromých škol, potom na víceletá gymnázia, popřípadě si své děti budou vzdělávat sami. Veřejné ZŠ se tak stanou příjemci pouze dětí ze sociálně vyloučeného prostředí. Ostatně patrné to bylo již při zápisu do mnohých veřejných ZŠ. Rodiče totiž nejsou žádní hlupáci a situaci pochopili velmi rychle.

Miloslav Novotný řekl(a)...
30. ledna 2016 15:30  

Dobrý den, paní Kubíková. Přijměte prosím můj projev obdivu a úcty a pozdrav pro Vašeho statečného synka, který si vede na výbornou. Jsem také pamětník, jen trochu starší. Asi tak o dvě generace. O Vašem příběhu se dovídám z propagačního textu zahraniční nadace, kde jsou použity i některé Vaše citáty. Nevím, jaké ústavy jste měla na mysli. Bydleli jsme (za Husáka) ve Šporkově ulici na Malé Straně v Praze, naproti paláci čp. 321, kde tehdy byla internátní škola pro děti se zbytky zraku. Dům byl vrácen církvi a dnes tam sídlí Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tenkrát to tam ovšem bzučelo jako v úle. V létě byl otevřenými okny slyšet hlahol a dětský smích. Na rozbitém dlážděném chodníku kolem našeho domu a na schodech do Nerudovky trénovaly děti s bílou holí. Byla to pro ně bojovka se vším všudy. Potkávali jsme tu řádové sestry, které pracovaly v Nemocnici Pod Petřínem (nyní opět K. Boromejského). Každou neděli se sem sjížděla auta ze všech koutů republiky, tehdy československé. S pokorou jsme se zdravili s těmi rodinami. My jsme se večer vraceli od babičky, oni přiváželi své děti z domova do školy s odbornou péčí, aby „vyrůstaly v ústavech“, jak se dnes účelově zdůrazňuje. A čekala je zpáteční cesta, třeba i stovky kilometrů. Kousek odtud je Klárov, který se jmenuje podle Aloyse Klara, profesora pražské, nyní Karlovy univerzity, rovněž tělesně postiženého, který zde, na pozemku darovaném císařem, založil Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců, na jehož založení se podílely rovněž Boromejky. Ještě předtím Klar založil Ústav pro slepé děti a nadaci pro mladé umělce a chudé studenty filosofie. Tradice Klárova ústavu pokračuje Střední školou Aloyse Klara v Praze – Krči, naproti Thomayerově nemocnici. Pro zajímavost: o necelých čtyřicet let mladší Klarův současník John Brown, o němž si po generace zpíváme u táboráků, se tehdy ve své vlasti věnoval jinému poslání – zrušení otrokářství. Jistý Lincoln o něm prý napsal, že je to nebezpečný fanatik. Mohl bych pokračovat Jedličkovým ústavem a dalšími, dostal bych se asi až ke Komenskému. Znali jsme nejen Ray Charlese a Stevie Wondera, ale díky „Deyláku“, Deylovu ústavu, resp. Konzervatoři Jana Deyla a střední škole pro zrakově postižené na nedalekém Maltézském náměstí jsme poznali plejádu českých muzikantů všech žánrů, mezi nimi jazzmanů jak zralé víno. Ostatně zlidovělý Jaroslav Ježek byl také téměř slepý a hluchý. Vážená paní, nechci poučovat, asi to vše znáte, jen připomínám, možná trochu dotčeně, že tradice české (i té c. k.) filantropie (láska k člověku) je staletá. Naproti tomu článek, pod nímž toto píšu, je špatně skrývaným útokem na Českou republiku a jednou z použitých zbraní je i zde citovaná aliance Rodiče za inkluzi, založená cizí mocí a financovaná člověkem, který proslul jako lupič-specialista. Jisté na tom podvodu s tzv. rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva je jen to, že nikdo jiný než on na tom nevydělá. Nepochybuji, že v tom spiknutí zvaném inkluze půjde o velké peníze. Žalovat český stát za cokoliv budou nakonec jak neuspokojení inkludovaní, tak ti, kteří dodatečně namítnou, že inkluze jim nebyla dopřána. Ani koruna nepůjde na skutečnu péči. Vašemu synovi dál budou pomáhat jen dobří lidé. Sobotka, Babiš, Dienstbier ani Valachová s žádnými výdaji na podporu české vzdělanosti nepočítají. Filantropie a tihle kumpáni? Kdeže. Ti si jen potřebují šplhnout u domnělé vrchnosti. Pozdrav a poděkování posílám i všem ostatním, kteří Vašeho syna učí a pomáhají mu.

poste.restante řekl(a)...
30. ledna 2016 16:38  

Pane Novotný, děkuji.
Opět se skláním před Vaší zkušeností a rozhledem.

Dáváte současně jasnou odpověď na EDUINovskou podvrženou otázku, zda smí do vzdělání mluvit jen ten, kdo má alespoň dvacetiletou praxi.
Nejen do vzdělávání by měli TAKÉ mluvit i lidé s mnohem delší, nežli dvacetiletou praxí. Zkušenosti nahradit nelze.

poste.restante řekl(a)...
30. ledna 2016 17:05  

Pane Wagnere, prosím, nešlo by příspěvek pana Novotného vyzvednout jako samostatný článek? U komentářů více hrozí, že zapadnou a já myslím, že vzhledem k jeho obsahu by to bylo škoda.

Fanda Moudry řekl(a)...
30. ledna 2016 17:17  

30. ledna 2016 15:30

A můžeme pokračovat Zemským ústavem pro hluchoněmé děti V Lipníku nad Bečvou. Zde učil můj dědeček. Zvlášť dobře jsme se cítili v rozlehlém parku za školou, když jsme přijížděli za dědečkem na návštěvu. Z žáků vyzařovala pohoda a klid. Sv. Kopeček je nyní domovem těchto dětí. Zajímavé na tom je, že byl za druhé světové války uzavřen nacisty. A to u důvodů rasových a pohnutek likvidačních. Obstál by tento ústav z roku 1894 v dnešní době?
Pane Miloslave Novotný - naprostý souhlas.

Fanda Moudry řekl(a)...
30. ledna 2016 18:06  

Minimální doporučené učivo v návrhu nového RVP ZV dělá problém již nyní 20% třídy. Jak tak sledují, bude ještě hůř. Mám obavy, aby ze škol nevycházeli negramotní jedinci, kteří nezvládli ani trivium. Při počtu 30 žáků na třídu to evidentně hrozí.

Jana Karvaiová řekl(a)...
30. ledna 2016 19:16  

Speciální školství nebylo v ČSR založeno pro segregaci dětí,ale naopak, aby jim pomohlo svou zvýšeno péčí. Není správné,když dochází k podobným dezinpretacím, které jsou tlumočeny ústy podobných seskupení. Chybí tu také články o tom, jak se zahraniční specialisté jezdili a jezdí k nám poučit. Asi ne proto, že jsme zářným příkladem nějaké segregace a diskriminace.
Jsem schopná pochopit, že někteří rodičové chtějí mermomocí inkludovat své dítě. Tito rodičové by naopak měli chápat jiné rodiče, kteří si to nepřejí. Zdá se, že sluchu vrchnosti se dostává jen těm prvním. Založili alianci. Ti druzí žádnou alianci nemají. Jejich názory tu třeba prezentuji já nebo i jiní diskutující. Bohužel, nemáme za sebou bohaté sponzory a mediálně zdatné mluvčí. Asi je to chyba. Už tak věnuji skoro všechen svůj volný čas práci a dobrovolnému přispívání ke zlepšení stavu inkluze v tomhle státě.Přesto se stále opakovaně dozvídám, že jako speciální pedagog jen straším lidi a dělám to pro uchránění vlastního teplého místečka. Není to smutné?
Proč lidé, kteří si přejí pochopení neumí chápat druhé?
Kolik otázek ještě neumím zodpovědět?

Eržika řekl(a)...
30. ledna 2016 20:55  

Paní karvaiová:
"Už tak věnuji skoro všechen svůj volný čas práci a dobrovolnému přispívání ke zlepšení stavu inkluze v tomhle státě."

Já mám pocit, že věnujete čas vysvětlování, proč inkluze nejde?

Jana Karvaiová řekl(a)...
30. ledna 2016 21:06  

To je marné...

Jana Karvaiová řekl(a)...
30. ledna 2016 21:12  

Eržiko - Mě nevyprovokujete.Víte, kolik lidí se už o to snažilo? Opravdu si myslíte, že dělám to,co vy si myslíte? Máte v sobě alespoň kousek empatie? Vy chcete vidět jen to,co vidět chcete.Raději ani kousek navíc. Ale nevadí, svět je prostě různorodý.Pán Bůh s vámi, v dobrém.

poste.restante řekl(a)...
30. ledna 2016 21:23  

Myslím, paní Eržiko, že teď jste ale opravdu hodně přestřelila.

Jarmila Smejkalova řekl(a)...
30. ledna 2016 22:19  

Eržiko, bohužel, Vy vidíte inkluzi jen a jen ze svého pohledu a jste hluchá k tomu, co říká druhá strana. Ne všechny školy a všichni pedagogové jsou schopni vzdělávat děti s postižením tak, aby na konci deváté třídy nebyly negramotné. To je to, co se Vám tady všichni snažíme vysvětlit. Paní Karvaiovou znám osobně a věřte mi, je to odbornice na slovo vzatá, která hodně materiálu (RVP, vyhlášku) pročetla a připomínkovala. Spolupracuje i s jinými odborníky z oblasti speciálního školství, se kterými své připomínky konzultuje.
Já sama nejsem speciální pedagog. Jsem klasický kantor na druhém stupni (MA - FY) a nechci učit děti s např. mentálním postižením, protože to prostě neumím. Kdybych se speciální pedagogikou chtěla zabývat, tak bych asi tento obor šla kdysi studovat. A ve svých letech odmítám speciální pedagogiku studovat, nezajímá mě to. A takových učitelů, jako jsem já, je ve školách spousta.
Navíc školy nejsou vybaveny speciálními pomůckami, které jsou právě dostupné ve speciálních školách. Školy na jejich pořízení prostě nemají peníze, protože nejsou peníze ani na normální běžné pomůcky. Mnoho škol není bezbariérových a stavební úpravy by šly do miliónů, které školy od zřizovatele nedostanou, protože nejsou.
Asistenti jsou špatně placení, školy na ně dostávají minimum prostředků a často žádné. K nám např. nastoupila v lednu dívka s DMO, která potřebuje asistenta. Žádali jsme o finance zřizovatele, ten nám řekl, že peníze dostaneme až od 1. 9., teď už to prý nejde (žádalo se v říjnu 2015 na období 1. 1. - 31. 8. 2016). Když ho tedy potřebujeme, tak si máme (škola) peníze sehnat někde jinde. Kde, to už nikdo neřekne. Učitelé u nás nemají odměny, příplatky, ani osobní ohodnocení, protože na to škola nemá (doplácí dva asistenty, které máme).
Celá inkluze je v první řadě o finančním zajištění, které paní ministryně nemá a které, jak se dal slyšet ministr financí, ani nedostane. Dále je třeba mít i dostatečné množství speciálních pedagogů na školách, aby se mohli věnovat právě těm, kteří je potřebují. Je třeba pro dobrou inkluzi změnit způsob financování škol tak, aby nebyly přecpané třídy žáky (např. u nás je 3 - 5 tříd v ročníku po 28 - 32 žácích). V takových podmínkách se nelze věnovat žákům s SVP dostatečně.
A to všechno je to, co Vy, Eržiko, nechcete ani vidět, ani slyšet.

Eržika řekl(a)...
30. ledna 2016 22:49  

Paní Smejkalová,
však i vy píšete proč inkluze nejde za těchto podmínek.

Já nechápu co píšu špatně, paní Karvaiová také píše, proč inkluze za těchto podmínek nejde aplikovat plošně, a v tom s ní souhlasím, viz níže...?

Již jsme dnes komentovala takto na jiném místě:

"Paní Karvaiová, s tímto Vaším příspěvkem souhlasím.
Především:
"Požadujeme nebourání systému speciálního školství.
Požadujeme možnost a ne povinnost inkluze.
Požadujeme větší participaci na rozhodování o dětech od rodiny a ne od poradenských zařízení."
"Jestli bude nebo nebude volba pro rodiče? Nebude. nebo bude omezená, případně byrokraticky prodloužená do nekonečna. Vy byste chtěla, aby dítě chodilo do školy, kde budou inkludovat s nechutí? A není povinností jakéhokoli pedagoga s chutí pracovat s postiženými."

Jenže... rodičům často nikdo neřekne, že již inkluzivní zařízení existují.

Ano, především to považují za selhání přípravy na aplikaci zákona."




Jarmila Smejkalova řekl(a)...
30. ledna 2016 23:34  

Eržiko, reagovala jsem na Váš příspěvek zde:
Eržika řekl(a)...
Paní karvaiová:
"Už tak věnuji skoro všechen svůj volný čas práci a dobrovolnému přispívání ke zlepšení stavu inkluze v tomhle státě."

Já mám pocit, že věnujete čas vysvětlování, proč inkluze nejde?

30. ledna 2016 20:55

Vaše příspěvky pod jinými články jsem četla také. Zmiňujete tam malotřídní školu, mám pocit, že ve Svitavách. Jedná se tedy o školu prvostupňovou. U malotřídek je jiný způsob práce ve třídě již dán i tím, že v jedné třídě se vzdělávají děti z různých ročníků. Domnívám se, že v této škole nemají 30 dětí ve třídě. Protože mají méně dětí, jsou schopni se věnovat i dětem s SVP. Ale zase se jedná o dobrovolnou inkluzi. Navíc, práce s dětmi na prvním stupni je zcela odlišná od výuky na druhém stupni. Mám praxi s výukou na obou stupních ZŠ, jsem schopná tedy posoudit, co je možné a co nikoliv.

Stejně jako paní Adamová si myslím, že "inkluzi" se věnují školy, kterým by např. hrozila optimalizace (sloučení s jinou školou, tedy konec) a které se tímto způsobem snaží zachránit. O znalostech takto inkludovaných žáků si ale myslím své. Domnívám se, že absolvují školu jen za to, že dokáží papír s testem pomalovat kytičkami. Taková inkluze nemá žádný smysl. A, bohužel, takto dopadne násilná inkluze, kterou prosazuje ministerstvo a neziskovky od září 2016. Poškodí to, bohužel, především děti - ty postižené i ty zdravé.

Eržika řekl(a)...
31. ledna 2016 11:03  

Paní Smejkalová,
ano, zmínila jsem školy malotřídní a prvostupňové.

Vypíchla bych to prvostupňové, najít inkluzivní druhý stupeň je podstatně obtížnější. Já se rozhodovala mezi soukromou a církevní školou.

Zmínila jsme je proto, že o nich vím, přestože do nich mé dítě nechodí. Mé dítko je integrované v montessori, nyní již na druhém stupni. Na druhém stupni soukromém, na prvním stupni bylo ve státní montessori.

"O znalostech takto inkludovaných žáků si ale myslím své. Domnívám se, že absolvují školu jen za to, že dokáží papír s testem pomalovat kytičkami."

Tímto jste urazila vy práci pedagogů inkluzivních škol, kteří se neustále vzdělávají, vymýšlejí a aplikují pomůcky pro své žáky a hledají cesty, jak nejlépe s nimi pracovat. Ve svém volném čase.

CatCatherine25 řekl(a)...
31. ledna 2016 11:47  

V někteých případech v tom textu nebudou ani ty kytičky. Bez urážky kohokoliv. Tak to prostě je.
Paní Eržiko, kdy jste naposledy viděla lehce mentálně postižené dítě s IQ 50?

CatCatherine25 řekl(a)...
31. ledna 2016 11:48  

Oprava: v tom testu.

Jarmila Smejkalova řekl(a)...
31. ledna 2016 11:48  

Eržiko, já se též neustále vzdělávám, vymýšlím a hledám cesty, aby byli mí žáci úspěšní (i formou bezplatného doučování v mém volném čase). A to vše za své peníze a ve svém volném čase. I teď o víkendu pracuji na přípravách, pracovních listech a také na testech pro své žáky. Ale mnozí z mých žáků (mluvím o druhém stupni) se není schopno v 9. třídě ani podepsat.
Abych podepřela své myšlenky: v loňském roce jsem jednu slečnu (mentálně na úrovni osmiletého děcka) na konci devítky nechala projít se čtyřkou z fyziky za to, že mi testy právě vyplnila krasopisně neskutečnými blbostmi, s vědomím toho, že vůbec nic neumí. Ani si neumíte představit reakci "zdravých" dětí a jejich rodičů, kteří na mne podali stížnost, že jsem vůči nim (ne té dívce) nespravedlivá a že když tato dívka má dostatečnou, tak oni by měli mít o několik stupňů lepší známku. Toto je moje špatná zkušenost a proto mám z inkluze velké obavy.
Realita státních škol je poněkud jiná než škol soukromých, které mají přece jen jiné podmínky. Rozhodně nemají 30 žáků ve třídách, z nichž má polovina "papír", pak je tam 3 - 5 cizinců, kteří Vám nerozumí a pomůcky na pokusy máte pro maximálně deset dětí. Právě kvůli inkluzi jsem počítala žáky, kteří by spadali do podpůrných opatření 2 - 5. Tak na našich 711 žáků připadá 138 žáků s SVP a 98 žáků cizinců, tj. 236 dětí, které by měly mít podpůrná opatření financovaná státem (od 9/2016).
Eržiko, věřte mi, že si vážím práce jakéhokoliv pedagoga, který se svým žákům věnuje. Za svou dlouholetou praxi jsem poznala mnoho učitelů, kteří vymýšleli, jak a zkoušeli pracovat se slabými žáky a nakonec se nedokázali smířit s tím, že u některých žáků není prakticky žádný posun a ze školství museli ze zdravotních důvodů odejít. Proto všichni říkáme, že s postiženými dětmi by měl pracovat erudovaný odborník (speciální pedagog), který ví, jak se to má dělat a který je natolik psychicky odolný, aby ustál i nepatrný posun ve znalostech svých žáků, a který má na to patřičné podmínky (málo dětí ve třídě, speciální pomůcky apod.).

Jirka řekl(a)...
31. ledna 2016 12:34  

Ani si neumíte představit reakci "zdravých" dětí a jejich rodičů, kteří na mne podali stížnost, že jsem vůči nim (ne té dívce) nespravedlivá a že když tato dívka má dostatečnou, tak oni by měli mít o několik stupňů lepší známku. Toto je moje špatná zkušenost a proto mám z inkluze velké obavy.

Paní Smejkalová, myslím, že jste právě jasně vyjádřila zásadní obavy nás všech, kteří už za současných podmínek musíme integrovat (inkludovat?). V době, kdy nedokáži všem rodičům vysvětlit, že nutnost podporovat své dítě ve školní práci a zajistit mu odpovídající podmínky je věc nenahraditelná, nelze očekávat, že budu rodiče přesvědčovat o nutnosti inkluze. Tak jak ji zažívám na vlastní kůži, bych ji nepřál ani nepříteli. Připravit podmínky pro zdárnou inkluzi bude muset stát, ministerstvo, zřizovatelé a vedení škol. A prosím pěkně v tomto pořadí. Až se do toho všichni pustí a budou dennodenně překonávat problémy, které dnes musí řešit učitelé mnohdy bez jakékoliv podpory, pak možná uvěřím, že současná inkluze nebude produkovat jen první negramotné a navíc na život naprosto nepřipravené mladé lidi.

Fanda Moudry řekl(a)...
31. ledna 2016 12:40  

Eržiko, v rámci projektu Comenius jsem doslova projel celou Evropu a to včetně Turecka. Můžete mně prosím vysvětlit současnou existenci Zvláštních škol v Rakousku a Hauptschule v Německu. Ostatně ve Finsku, které se před světem chválí 99% inkluzí se tyto děti učí v oddělených třídách a prostorách. Tedy segregace jako bič? Ve VB jsou ve veřejných školách asistenti. Učitel si však jen odučí hodinu a jde si po svých, asistenti kopírují, množí materiály, dozorují,..O soukromém školství ve Francii a VB vím taky své. Vše záleží od majetku a finančních toků od rodičů. Tady se opravdu rozbíjí vše co fungovalo a funguje. Ještě dodatek, Eržiko. Kam půjde vaše ratolest po skončení povinné školní docházky? Myslíte si, že dítě s IQ okolo 70 a níže zvládne maturitní obor a VŠ?

Fanda Moudry řekl(a)...
31. ledna 2016 12:48  

Tak nějak mně z myšlenky zrušit známky a nahradit je slovním hodnocením napadá nový RVP ZV (návrh) a to jsou minimální požadavky a normální požadavky na žáka. Jak vysvětlit učitelům, žákům a rodičům to, že žák, který umí téměř vše dostane dvojku a ten integrovaný, který neumí skoro nic taky dvojku? Proto to některá "sluníčka" chtějí zabalit do zlatého obalu slovního hodnocení. Problém se tím však neodstraní.

Renata Kalabisová řekl(a)...
31. ledna 2016 13:41  

nenene, já bych to nechtěla balit do slovního hodnocení - vždyť tam to bude přesně popsané, co kdo umí? Tak proč by se to muselo balit? Umí to a to, neumí to a to. To by bylo naopak nad slunce jasné.To naopak známky hezky zabalí a přikryjí i ty velké rozdíly. To je naopak nespravedlivý systém hodnocení.

Eržika řekl(a)...
31. ledna 2016 14:01  

Paní Smejkalová,
jenže já si myslím, že právě toto NENÍ inkluzivní vzdělávání.

To jest takové, kde se všichni vzdělávají dle svých potřeb. Nelze aplikovat (nebo jen velice obtížně) v systému klasické frontální výuky, a se známkováním.

V inkluzivní škole každý žák pracuje dle svých možností na svém plánu učiva - plány zdravých dětí obsahují běžnou náplň ročníku dle ŠVP, děti s IVP mají požadavky upravené. Neporovnávají se. Děti ani kolikrát netuší, které dítě je integrované. Mají slovní hodnocení, kde se hodnotí naplnění plánu učiva (běžného nebo IVP).

Myslím si, že tento způsob výuky je vhodný nejen pro integrované děti, ale pro valnou většinu dětí, včetně nadaných.

A hurááááá do mě. :-)

PS: Nikdy jsme nepsala, že se mají speciální školy zrušit.

CatCatherine25 řekl(a)...
31. ledna 2016 14:11  

Děti dobře vědí, které dítě je integrované. Četla jsem, že na některých školách jim říkají Igráčci.

Josef Soukal řekl(a)...
31. ledna 2016 14:31  

Paní Eržiko,
zná-li učitel jen jednu metodu nebo formu výuky, je to špatné, a zavrhuje-li některou z nich jen proto, že ji neumí využít, je to také špatně. Dobře připravená frontální výuka má svůj smysl, motivací žáků počínaje. A co si počne dítě, které se "nechytá" už na začátku? Bude si v někde stranou malovat? Nebo zrušíme frontální výuku?

Pavel Doležel řekl(a)...
31. ledna 2016 14:36  

Slovní hondocení je určitě dobré jako zpětná vazba pro děti i jejich rodiče v tom, že dává informaci o tom, v čem je třeba se zlepšít. Neumožňuje ale uspořádání a standardizaci, není normotvorné a jeho obrovské nebezpečí spočívá v tom, že nedává zpětnou vazbu z pohledu postavení výkonu v rámci populačního ročníku, nebo alespoň třídy. Proto lidé před mnoha tisíci let pochopili, že potřebují čísla, protože jsou zkrátka užitečná a poskytují informace, které slovním popisem získat nelze.

Když jako nepedagog čtu RVP, tak se mi otvírá kudla v kapse. Požadavky nekonkrétní, jejich plnění neověřitelné a téměř vždy neměřitelné. V zásadě je na zvážení hodnotitele plnění, zda k plnění dochází, či nikoliv. Je to z 90% prázdný blábol.

Zbožňuji ty učitele, kteří se tak durdí, když někdo navrhuje celoplošné testování výkonů dětí. Svůj odpor odůvodňují různě. Od toho, že to omezuje vzdělávání na nácvik vyplňování testů až po to, že to ničí motivaci dětí i učitelů. To jsou pochopitelně nesmysly. Jdiná motivace odpůrců plošného testování je jen a pouze strach. I děti nadané mají často obavy, zda by dosáhly na minimální požadavky a tak si raději zvolí cestu menšího odporu. Já sám jsem o tomto principu diskutoval s desítkami studentů. Mockrát jsem se dozvěděl, že si nevybírají školu podle toho o čem sní, ale že jde především o negativní výběr. První rozhodovací kritérium pro nezanedbatelnou část populace je - "bude tam matematika, nebo ne". Otázku uplatnitelnosti a ohodnocení na trhu práce řeší při výběru VŠ opravdu málokdo, obzvláště u humanitních oborů.

Domnívám se, že se zde projevuje jeden mnohem fundamentálnější rozpor a to totiž rozpor mezi humanitním vzděláním a vzděláním exaktním. Každý účastník té debaty o tom, jaké cíle vlastně vzdělávání má mít, je velmi omezen svým vlastním vzděláním a svým rozhledem. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že skoro každý se domnívá, že děti je třeba vzdělávat ve směru, kterým se sám cítí být vzdělán. Proto pan Feřtek bude tlačit na neurčité kompetence, schopnost komunikovat, diskutovat, vyjadřovat názory ústní i písemnou formou, číst a zajímat se o dění ve společnosti, nejlépe pak v té občanské. Bude pro něj mnohem důležitější, jestli se žák umí prát za své názory proti ouřadům, včetně podávání námitek ke správním soudům ohledně výsledků maturit, než samotný obsah znalostí, které žák u těch maturit předvedl. Je tomu tak proto, že pan Feřtek, ale ani kupříkladu pan Kartous, či paní Laurenčíková (či Šimáčková) nemají exaktní vzdělání a nevědí, jaký je základní princip vědeckého uvažování a nejsou prostě schopni myslet ani exaktně, ani vědecky. Těžko jim vysvětlovat, že ověřit znalosti testem třeba v matematice, lze poměrně dobře a přesně. Já zase, jako absolvent studia matematiky na MFF UK, studia ekonomie na FSV UK a studia financí a účetnictví na ESF MU nemusím a nemám představu o tom, jak je vhodné ověřovat znalosti v oblasti lingvistiky a komunikace, nebo historie. Proto se spoléhám na pány Stanzela, Kostečky, Soukala a Sotoláře, kteří se oboru výuky mateřského jazyka věnují dlouhá léta.

Těžko se shodnout s někým, kdo neprošel formálním vzděláním, že skutečně je potřebné a že vzdělání nejsou pouze dovednosti bez znalostí. Člověk, který je drzý, sebevědomý a má na všechno názor zdaleka nemusí ještě být vzdělaný a připravený na život v 21. století. Pokud mají nejrůznější mediální křiklouni dojem, že plošné testy v oblasti dovedností a znalostí, kterými oni sami oplývají, jsou škodlivé, tak prosím, nechť vedou odbornou debatu s češtináři a lingvisty. Já ale říkám, že v oblasti matematiky taková diskuse není potřeba. Matematika není otázkou názorů a jejich vyjadřování a kompetence ostrých loktů v ní není nic platná.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. ledna 2016 14:38  

Paní Kalabisová, co je na známkách nespravedlivé?

Jarmila Smejkalova řekl(a)...
31. ledna 2016 14:50  

Eržiko, v tom případě, jak Vy to popisujete, je potřeba celkově přeorganizovat systém vzdělávání tak, aby děti mohly navštěvovat ty předměty a v tom rozsahu, na které mají. Např. dítě s LMP by chodilo několik let na matematiku 1 (1. třída). Až by se naučilo počítat do 20, chodilo by do matematiky 2. Bohužel, toto v reálné škole není proveditelné. A stejně by to nenaplnilo myšlenku společného vzdělávání podle sluníčkových inkluzionistů, že stále budou děti pospolu v jednom kolektivu. Není možné umožnit žákovi chodit místo fyziky, chemie,... do dílen, protože tam nemůže být sám. Realita je taková, že dílny mají děti v 6. třídě půl roku 1x za 14 dní, pak mají půl roku pozemky (které třeba my nemáme, děti pěstují kytky v truhlíku). V sedmičce se nepracuje, v osmičce mají volbu povolání půl roku a půl roku laboratorní pokusy z fyziky a chemie (práce s laboratorní technikou), v devítce půl roku se vaří a půl roku pracují s digitální a výpočetní technikou.
Dopadne to tak, že takový žák bude někde vzadu ve třídě sedět s asistentem se základním vzděláním (jiného za ty peníze neseženete) a bude si skládat kostičky do 10 a vybarvovat omalovánky. Aby byl klid, dostane čtyřky a nechá se projít devět let školou a pošle se dál. Nepočítejte s tím, že by někdo u něj seděl a do zblbnutí mu vysvětloval 2 + 2. Nelze se věnovat 45 minut jednomu žákovi.
A nemyslete si, Eržiko, že děti nevědí, kdo jak na tom je. Vědí to velmi dobře. Ten rozdíl až tak nevnímají v první, druhé třídě, ale ve vyšších třídách už je jim všechno jasné. A dost to dávají takovým dětem "sežrat". Někteří "kamarádí" s takovými dětmi spíš ze soucitu, ale pak za námi chodí a říkají, že už nemůžou a že je to obtěžuje. Na druhém stupni je to ještě horší. A učitel se o tom někdy ani nedoví (ubližování se děje vždycky bez přítomnosti učitele o přestávce).

Pavel Doležel řekl(a)...
31. ledna 2016 14:51  

Cituji: "V inkluzivní škole každý žák pracuje dle svých možností na svém plánu učiva - plány zdravých dětí obsahují běžnou náplň ročníku dle ŠVP, děti s IVP mají požadavky upravené. Neporovnávají se. Děti ani kolikrát netuší, které dítě je integrované. Mají slovní hodnocení, kde se hodnotí naplnění plánu učiva (běžného nebo IVP)."

Tak tomu je dnes. Akorát to neprobíhá všechno na jedné hromadě. Nevím, jak může jeden učitel odpovědný za výuku i za děti v hodině vést čtyři pět různých temp výkladu, zkoušení, vysvětlování. To může dělat jedině postupně, protože zatím se do učitelů neimplementovaly žádné principy paralelismu, nemají ve svých procesorech čtyři, či osm jader, která by dokázala pracovat zároveň a každé na něčem jiném. Možná to přijde - nevím. A i kdyby to šlo, tak pojmou to ty děti? Nebo se každému se speciální potřebou zadá práce na začátku hodiny a pak se jen zkontroluje na konci? No, nevím. I když bude ve třídě pět dospělých, stále má smysl, aby v jednom okamžiku hovořil jen jeden. Takže dětí bude stejný počet, vzdělávány budou, pokud by všechno perfektně fungovalo, stejně jako dnes, akorát to bude o nějakou tu miliardičku dražší, protože v hodině budou sedět dva, tři dospělí, pravda, placení mizerně, ale pořád placení a to z našich daní. Přínos nevidím. Snad pro mírně mentálně retardované žáky. Doufál ale, že cílem té inkluze není to, aby z těch našich nebohých dětí udělali Feřteka, Laurenčíkovou, nebo podobná Sluníčka, která půjdou jako oslové na porážku, až nám sem EU bude chtít narvat sto tisíc migrantů. Možná to je ten hlavní cíl. Naučit děti myslet tak, jako myslí oni. Já se ale přiznávám, že chci, aby moje dítě mělo skutečně kritické myšlení (chápalo Spinozu, Wittgensteina, aby si mohlo přečíst Gödela, Fregeho, Poppera), ne aby jen splňovalo nějaké prázdné floskule o kritickém myšlení vyslintané v RVP na základě veřejných debat kolem kulatého stolu pořádaných nějakým občanským sdružením samozvaných myslitelů.

Eržika řekl(a)...
31. ledna 2016 16:12  

Pane Doležele,
viděl jste někdy výuku v montessori škole, nebo jí podobné?

I já se ale přiznávám, že chci, aby moje dítě mělo skutečně kritické myšlení.

Bohužel na druhém stupni "běžné výběrové" školy vidím směřování k tomuto jen velice velice vzdáleně. Po prvním stupni montessori byl pro mne způsob výuky frontálním způsobem stylem výklad-zápis-zkoušení velkým zklamáním. Vlastní názor, vlastní postupy, práce ve skupině, diskuse, volba učiva a zodpovědnost za něj je nežádoucí.



Eržika řekl(a)...
31. ledna 2016 16:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Leo K řekl(a)...
31. ledna 2016 16:59  

Vlastní názor, vlastní postupy, práce ve skupině, diskuse, volba učiva...ale ano. To není pro žádného učitele novinka. Ale novinkou pro učitele je, že podle Vaší představy budou mít děti vlastní názor, budou volit alternativní postupy a budou diskutovat o záležitostech, o kterých nemají ani tuchy. To je možné jenom v psycho-scifi.
Pravda, lidstvo takto matematiku rozvíjelo - v rozsahu adekvátnímu k základnímu vzdělání asi od 2. tisíciletí před n.l. do zhruba 14. století n.l. Jenže dnešní učitel na to má 8 maximálně 10 let. A snížit laťku znamená krutou pomstu na majoritě.

Jarmila Smejkalova řekl(a)...
31. ledna 2016 18:29  

Eržiko, ale to se nechystá. Chystá se pouze to, že nám přibudou do stávajících tříd děti, se kterými neumíme a tedy nemůžeme pracovat. Pak plošná inkluze dopadne tak, jak jsem už mnohokrát popsala. Prostě, je to nesmyslný krok.
Dokážu si to představit ve Vámi jmenovaných školách, kde mají dohromady v celé škole tolik žáků, co my máme v jedné třídě. A to ještě jen na prvním stupni.

Eva Adamová řekl(a)...
31. ledna 2016 18:32  

Viděla jste paní Eržiko někdy v montessori škole 30 žáků ve třídě? S těmi jejich 15 a ještě výběrovým dětmi se Vámi popisované kejkle dělat dají, proč ne. Ve třicetihlavých běžných třídách s běžnými žáky to už není tak jednoduché. Mám pocit, že právě v diskuzi s Vámi jsem na ČŠ psala příspěvek, ve kterém jsem citovala úryvek ze ŠVP Vámi opětovné inkluzivní montessori školy. Stálo v něm, že montessori systém je velmi vhodný pro žáky se SVP, ale protože škola je zaměřena na intenzivní výuku cizích jazyků, měli by rodiče zápis postiženého dítěte na tuto školu zvážit.

Eržika řekl(a)...
31. ledna 2016 20:10  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Eržika řekl(a)...
31. ledna 2016 20:36  

Jinak, přesně takto argumentovali diváci-pedagogové na montessori konferenci po shlédnutí videa z výuky:

Ale vy tam máte méně dětí!
Ale vy tam máte jen vybrané děti!

Ne.

Miloslav Novotný řekl(a)...
31. ledna 2016 21:38  

Paní Eržiko, vtrhla jste do diskuse neuvěřitelně arogantním výpadem proti paní Karvaiové a korunovala to dokonce i formálně. V češtině píšeme osobní jména s velkým písmenem vždy. Použít malé písmeno v oslovení je otevřené hulvátství. Od mentora výchovy a vzdělávání je to otřesné chování. Zdá se, že ty, kdo s Vámi nesouhlasí, máte přečtené. Paní Smejkalovou jste pro změnu odbyla smajlíkem s bohorovně ironickým potvrzením „potřeby celkově přeorganizovat systém vzdělávání...“ A proč? Kvůli Vám? Zdá se, že jste už úplně vypadla z role matky zainteresované na osudu svých dětí a vemluvila jste se do role jakési samozvané mluvčí se způsoby nikoli nepodobnými způsobům ředitelů komunikace s nepřizpůsobivou odbornou i laickou veřejností. Sto let stará Montessori pedagogika není žádná novinka a vůbec už ne univerzální zaklínadlo. Buďte si jistá, že speciální pedagogové nejenže ji znají, ale díky své odbornosti rozumí jejím principům pravděpodobně lépe než Vy. Montessori nadšenci se poznají podle heslovitého slovníku a frázovité argumentace. Ostatně soudím, že Montessori na druhém stupni je pošetilost, na střední škole nesmysl. Ale zkuste to, slepá ulička je také cesta k poznání.

Renata Kalabisová řekl(a)...
31. ledna 2016 22:06  

podle mne to od paní Eržiky nebyla žádná ironie, ale její názor, který sdílím. Montessori pedagogika funguje i na druhém stupni, letos v Čechách žáci absolvují v jedné škole 9. třídu. Metoda nemusí být novinkou, aby fungovala dobře. A proč není pedagogika Montessori více rozšířená? Pro konzervatismus společnosti, prostě zavedené přesvědčení a konvence je těžké měnit, i když nemusí být vždy dobré /např. nízká prestiž učitelů a tudíž jejich nízké platy v ČR/.

poste.restante řekl(a)...
31. ledna 2016 22:26  

A proč není pedagogika Montessori více rozšířená? Pro konzervatismus společnosti, prostě zavedené přesvědčení a konvence je těžké měnit, i když nemusí být vždy dobré /např. nízká prestiž učitelů a tudíž jejich nízké platy v ČR/.

Tenhle argument zase já slýchám často. Podle mne neobstojí.
Konzervatismus u nás? Snad.
Ale celosvětově? I v zemích, kde vytvářeli své školství od nuly a mohli se tudíž inspirovat různými metodami, modely i zdroji?
Jak to, že jej nezavedli globálně ani v tom fantastickém Finsku? Nebo v Singapuru?
Proč si nestavějí pouze Montessori školy ani bohatí Arabové?
To jsou všichni a všude takové konzervy?

Mentessori přístup je funkční, ale je prostě alternativou, dokonce lze říci, že je častěji volen "alternativními" rodiči. A učiteli. Nic proti tomu. Právě naopak.
Vlastně by mi ani nevadilo, kdyby převládnul.
Ale moc tomu nevěřím. Času už měl k dispozici dost.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. ledna 2016 22:29  

"Vlastní názor, vlastní postupy, práce ve skupině, diskuse, volba učiva a zodpovědnost za něj je nežádoucí."

Dítě může a mělo by mít vlastní názor, ovšem:

1) Musí jej prezentovat slušně.
2) Musí při jeho prezentaci brát ohled na ostatní žáky.
3) Nemůže jej prezentovat kdykoliv si zamane.
4) Jeho názor na některé věci je zcela irelevantní, protože některé věci jsou zkrátka fakta a nemá smysl o nich vést polemiku - je prostě potřeba se je naučit.
5) Názory na některé věci nemusí být vždy vhodné prezentovat před ostatními.

Čili, jako rodič očekávám, že učitel bude mít cit na to, o čem lze s dětmi diskutovat a o čem nikoliv. Nechci, aby mému dítěti někdo vymýval mozek nějakými dementními brožurkami o migraci. Nevadí mi, když moje empatická dcera sama dospěje k jinému názoru, než mám já, ale nechci, aby jí kdokoliv vymýval mozek. Také si nepřeji, aby v jejích osmi letech vedli ve škole diskusi o tom, zda je prezident republiky blbec, nebo debil. Takové hodnocení dětem prostě nepřísluší. Ostatně všechny bez výjimky v tomto věku přejímají pouze názory, které někde slyší - povětšinou doma. Rovněž si nepřeji, aby děti ve druhé třídě ZŠ probírali témata, která nejsou přiměřená jejich věku - např. masturbaci.

Pokud jde o volbu učiva, dítě nemá šanci vědět, co bude potřebovat a co ne, v jaké míře, k čemu, apod. Nechat výběr zcela na něm prostě nelze. A neplatí to pouze pro děti. Problém je v tom, že někteří lidé se domnívají, že lidské poznání končí tam, kam sami vidí a tak mají dojem, že je jejich volba vždy správná. Ovšem tak tomu není. Představa, že budoucí lékaři se rozhodnou, že anatomie je nebaví a je moc obtížná, nebo, že interní lékařství je příliš exaktní a nerozvíjí myšlení, je směšná.

Z toho všeho mi vyplývá, že ta vaše Montessori škola je vhodná pro děti tak nejvýše do nějakých sedmi, osmi let. Tam vidím smysl v tom, že se přechází k učení pozvolna. Pro starší děti už je to vyloženě nebezpečné, protože to navozuje nereálné představy o tom, co to vzdělání vlastně je.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. ledna 2016 22:40  

Eržiko, ušetřete si nervy, zde, pokud nemáte hroší kůži a ostré drápy, s jiným názorem neobstojíte. To se netoleruje.

Eržika řekl(a)...
31. ledna 2016 23:13  

A jedno video na závěr - písnička Letec z alba Planety Malého prince, texty složili žáci montessori školy v Pardubicích, hudbu složil Márdi z Vypsané Fixy, hrají a zpívají žáci montessori školy v Pardubicích a Vypsaná Fixa.
Všichni žáci...

https://www.youtube.com/watch?v=hVV3VqMdpuQ

Nico Pytlik řekl(a)...
31. ledna 2016 23:51  

Ze všeho nejvíc jsem si na sobě cenil, že jsem to až do teď vydržel a do této štěpné diskuse se vůbec nezapojil. Ale jsem jen slabý učitel...

Blogger Eržika řekl(a)...
CatCatherine - v případě, že nenajdou v okolí inkluzivní školu, tak pro ně může být domácí vzdělávání schůdnější. Vím o takových, a není jich málo.
30. ledna 2016 11:06

'Klíčovým' přínosem inkluse JE začlenění VŠECH dětí do společných kolektivů tak, aby z toho všem zúčastněným bylo krásně. To jest dětem i pedagogickým pracovníkům.
Zdůvodňovat opodstatněnost domácího vzdělávání, kdy dítě nebude vůbec v žádném kolektivu, ani v tom praktickém tím, že není vůkol inkluzivní škola, když inkluzivní musejí být všechny přeceee, je z hlediska logiky rozhodně víc než prakticky na hlavu padlé.
Kdyby to bylo jen trošku možné, jsem pro domací vzdělávání i vysokoškoláků.
Bývaly doby, kdy mistr řekl svému žákovi, že je tak dobrý, že jej považuje za mistra, a bylo to. Když přijel Balian na Ibelin, povídá, jsem nový baron z Ibelinu. Řekl to můj táta Godfrey, než umřel, i když vlastně vůbec neexistoval.

Miloslav Novotný řekl(a)...
1. února 2016 0:10  

Paní Eržiko, dokonce i právo posledního slova jste si uzurpovala? V každém případě dlužíte ještě omluvu za své hulvátské způsoby. Nebo jsem ji přehlédl? Je krásné, když si děti zpívají, ale jako beranidlo do diskuse? Ostatně diskutovat s někým, kdo buď netuší, kde se tady vzala ta cizí mocí nařízená plošná inkluze, kvůli které musela být dosazena i nová ministryně školství, anebo se dokonce v tom likvidačním tažení proti českému školství vědomě angažuje, je ztráta času. Ano, tím myslím i diskusi s Vámi, paní Eržiko. Tajný pán lže jako obvykle. Má hroší kůži a ostré drápy. Věnujte se svým dětem, vyberte pro ně školu a smiřte se s tím, že zde diskutovaný neuskutečnitelný nesmysl zkrátka nebude realizován. Vydáním schválených předpisů totiž nic nezačíná. To jen končí legislativní proces. Shodou okolností právě dnes byl na ČT sdělovadle k vidění soupis vládních priorit na rok 2016. O školství ani zmínka. Proč taky, nejsou volby. Jak výstižně řečeno jinde, zpráva o realizaci opatření k nápravě bude na křídovém papíře a mičuda se tím pádem ocitne na straně "Bruselu". Na shledanou v lepších časech, jsme si zpívávali my za té předchozí totality. A taky: We shall overcome.

Eva Adamová řekl(a)...
1. února 2016 9:44  

Paní Eržiko, Vámi opět a znovu zmíněná pardubická montessori škola je ona inkriminovaná, o které jsem zde již jednou psala, že má v ŠVP v části Vzdělávání žáků se SVP uvedenou onu formulaci, kterou vyzývá rodiče těchto žáků, aby nepřihlašovali svoje dítě do této školy, protože je zaměřena na intenzivní výuku jazyků. Takže Inkluze jako vyšitá.

CatCatherine25 řekl(a)...
1. února 2016 10:06  

"Aliance Rodiče za inkluzi již víc jak rok usiluje o posílení role rodičů v procesu začleňování handicapovaných dětí do běžných škol tak, aby byli přijímáni jako partneři. Požadují, aby stát udělal všechno pro to, aby byla naplněna zákonná práva jejich dětí na kvalitní vzdělání a sami poukazují na systémové nedostatky, které brání rozvoji inkluzívního vzdělávání."
Open Society Fund Praha
Takže víme odkud vítr vane.....

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
1. února 2016 12:10  

O jedné monteškoličce píše opět EDUin. 9000 za měsíc. Společné vzdělávání po Česku.

A není skutečnost, že se montessori nerozplošnila ani za sto let také výmluvná? Že by jen konzervativismus? Ve které zemi měla k rozplošnění nejblíže?

CatCatherine25 řekl(a)...
1. února 2016 16:15  

Pane učiteli Nico Pytliku,
Vaše představa o domácím vzdělávání vysokoškoláků se na některých vysokých školách, zejména humanitního směru, již dávno realizuje. Přednášky mají studenti na videu a mohou si je pouštět v teple svého pokoje, seminární práce zvané "eseje" pošlou vyučujícímu mejlem a o výsledcích svého snažení se dovědí na Intranetu. Co si mohou více přát? Kdyby snad strádali nedostatkem sociálních kontaktů, ve svém věku si s tím už asi poradí.

tyrjir řekl(a)...
2. února 2016 14:04  

Vysoce individualizované metody práce s dětmi jsou ve veřejném školství dobře uplatnitelné pouze v případě, že české školství bude financováno alespoň obvyklými 6 % z HDP a přitom koncipováno a organizováno tak, vy školy s tzv. společným vzděláváním mohly uplatnit vnitřní diferenciaci v péči o VŠECHNY děti, tj. o příslušníky všech pásem rozdělení inteligence podle Gaussovy křivky. Jestliže není tato podmínka splněna, je násilné zavádění tzv. inkluze do běžných tříd krokem k poškození všech dětí a mj. i neefektivním využitím EU dotací. Inkluze by se měla dít na základě dobrovolnosti, která vyplyne z dobrých podmínek na školách, a nikoli z donucování škol a zřizovatelů k něčemu, co není dobře zajištěno.

V současné době jsou myslím dogmaticky zaměňovány pojmy společné vzdělávání VŠECH dětí v dobře vybavených, financovaných a organizovaných školách s tzv. inkluzí dětí do rozpočtově podfinancovaných škol, na což mají být myslím ne zcela účelně a efektivně utráceny EU dotace. Toto je myslím potřebné velmi rychle změnit.

Argument, že inkluzi nemůžeme odložit, protože bychom tím ohrozili tzv. "čerpání EU dotací" považuji za argument mimořádně hloupý.

J. Týř

tyrjir řekl(a)...
6. února 2016 10:47  

Rodiče, kteří stojí o inkluzi svých dětí do běžných škol, plně chápu. Souhlasím s tím, že stát nedělá vše dobře, aby ta inkluze do dobře fungujících škol se společným vzděláváním mohla dobře proběhnout. Ze strany MŠMT bylo myslím zvoleno chybné pořadí priorit při realizaci společného vzdělávání: Nejprve musejí být zajištěny podmínky pro společné vzdělávání VŠECH dětí a pak teprve může být inkluze účinná. Ty podmínky nejsou především z důvodu rozpočtového podfinancování školství v Česku. Bez garantovaného finančního zajistění celého společného vzdělávání ta inkluze školy jen zatíží a hrozí, že uškodí všem dětem (viz výše). K tomu se podívejme třeba i na to, jaká část EU dotací je věnována společnému vzdělávání VŠECH dětí a jaká část jde na inkluzi. Je anebo není tam účelná proporcionalita? Myslím, že ty proporce by se měly doladit. J. Týř



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.