Český rozhlas: Slovní hodnocení na vysvědčení není tak stresující a motivuje. Žáci i učitelé si ho pochvalují

neděle 31. ledna 2016 ·

Děti si dnes jdou pro pololetní vysvědčení. Na některých školách je učitelé nehodnotí klasickými známkami, ale slovně. Podle škol tak dokážou učitelé lépe vystihnout přednosti a nedostatky žáků.




Doprovodný článek

43 komentářů:

Fanda Moudry řekl(a)...
31. ledna 2016 12:23  

Za koho mluví tato obecně prospěšná společnost? EDUin č.2? Zase sponzorováno ze státního rozpočtu?

Kde byla tato obecně prospěšná společnost, když se řešila inkluze? Je cílem všechno rozbít a zničit? Jinak, o slovní hodnocení si může požádat kdokoliv, ale prosazovat to plošně? Proč?

Renata Kalabisová řekl(a)...
31. ledna 2016 13:22  

protože je to rozumnější ??? A já se domnívám, že je, hodnocení známkami nevyhovuje ani mně, ani mým žákům...

Josef Soukal řekl(a)...
31. ledna 2016 13:47  

Paní Kalabisová, známka je, i při své relativitě, jednoznačná. Lze ji při výuce místy nahradit, při celkovém hodnocení pak doplnit pozitivním nebo i negativním hodnocením (v nejrůznější podobě). Stejně tak je možné slovním hodnocením provázet každou aktivitu žáka. Rozumní učitelé to tak dělají. Dítě i rodiče (mají-li zájem) tak mohou dostat komplexní informaci. Co je na tomto systému nerozumného? Samozřejmě je třeba se známkami pracovat citlivě, a to tím více, čím nižší je věk dítěte. Ale dítě by si mělo uvědomovat, jaké jsou jeho schopnosti a znalosti. Bude-li to škola zastírat - a slovní hodnocení k tomu zákonitě vede - dozví se to jinde, třeba od dětí mimo školu, a mnohem drsněji.

CatCatherine25 řekl(a)...
31. ledna 2016 14:21  

Nejpozději tuto informci každý získá při přijímacím řízení na jinou školu.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
31. ledna 2016 14:49  

Blbě jde dělat oboje. Stačí chvíli gůglovat a zjistíme, že se mnohde slovně jen opisují klasifikační stupně. Na druhé straně, jsou-li jasná kritéria (jak píše i paní Nováčková), nemusí být známkování nijak nejasné, a tudíž nijak nepřátelské.

poste.restante řekl(a)...
31. ledna 2016 15:51  

protože je to rozumnější ???A já se domnívám, že je, hodnocení známkami nevyhovuje ani mně, ani mým žákům...

Teď budu advocatus diaboli:
A já se domnívám, že mně, mým žákům a jejich rodičům vyhovují známky. Jsou přehledné, snadno pochopitelné, rodiče jsou na ně zvyklí.
Tak co?
Kdo koho přinutí, aby plošně přijal opačný názor?

Víte, já se ve skutečnosti domnívám, že nejlepší je umožnit oba způsoby hodnocení. Nechť si škola, ve spolupráci s rodiči, sama zvolí preferovaný způsob.

Ve většině klasifikačních řádů je přímo slovně popsáno, jaké úrovni znalostí příslušný klasifikační stupeň odpovídá.

Kromě toho myslím, že většina učitelů kromě známky samotné také vysvětluje, v čem žák udělal chybu a co má naopak správně. K slovnímu hodnocení tedy de facto dochází, jen není formalizováno.

Beze všeho nechť je používáno slovní hodnocení ve školách praktických a při výuce dětí mentálně zaostalých. Tam se to přímo nabízí.

Já pro změnu učím na střední škole a myslím, že mí puberťáci rozhodně "touží" číst bláboly, jako že "Pepíček sice rozumí Ohmovu zákonu, ale funkci přechodu PN zatím nepochopil."
Každou písemku s žáky rozebírám. Vysvětluji, proč jsem uznal a ohodnotil jednu odpověď takto a proč jiná "skoro stejná" odpověď byla ohodnocena méně body. Každý se může individuálně zeptat a případně mé hodnocení "reklamovat". Koneckonců, nejsem neomylný.

Nemám nic proti slovnímu hodnocení na prvním stupni, ale na střední škole, nebo nedejbože na vysoké, bych si připadal poněkud infantilně.

A pak, nemohu se zbavit dojmu, že minimálně část propagátorů slovního hodnocení chce ve skutečnosti za omáčkou slov zamaskovat fakt, že při objektivním hodnocení známkou by jim nemusela stačit pětistupňová škála.

Jarmila Smejkalova řekl(a)...
31. ledna 2016 15:56  

poste. restante ... naprostý souhlas. Jsem na druhém stupni a postupuji stejně.

Nico Pytlik řekl(a)...
31. ledna 2016 17:16  

Slovní hodnocení tu máme už asi tak deset tisíc let:
- výborně,
- chvalitebně,
- dobře,
- dostatečně,
- nedostatečně.
Problem je v tom, že si toho ta inovátorská trdla ještě nevšimnula nebo touží pořád někoho cejchovat nějakými posudkovými litaniemi. Řekněte jim, že se má klasifikace zrušit, a úplně se zpotí z představy, že nad dětmi ztratí veškerou moc.

Lexxa řekl(a)...
31. ledna 2016 18:43  

Inovátoři nic neinovovali. Jsou to jen držkorejapli. Něco podobného divočákům s cesiem. Jen rozrytá zem po nich zbude.
Kdyby ten dalton, waldorf, montessori a nedejBože Summerhille byly tak špicové, tak proč to tak nefunguje právě teď??????

Vl.Václavík řekl(a)...
31. ledna 2016 21:10  

Příklad tzv. sumativního hodnocení (známkou) diskusního příspěvku Lexxy (18:43):
5 (nedostatečně).
Formativní hodnocení (slovní): Milý Lexxo, ve svém diskusním příspěvku jsi se dopustil zásadní chyby, protože nediskutuješ k věci, ale urážíš lidi jiného názoru (nejsi sám, to Tě však neomlouvá). Tímto způsobem se konstruktivní diskuse nevede. Tvé znalosti o pedagogických alternativách jsou zatím nedostatečné, musíš si tuto problematiku pečlivě prostudovat. Zamysli se znovu nad problémem a svůj příspěvek přepracuj.

Renata Kalabisová řekl(a)...
31. ledna 2016 21:24  

slovní hodnocení umožňuje hodnotit pokrok, snahu žáka za dané období, má motivační charakter, známkování zařadí dítě do kategorie, ale o jeho schopnostech, důvodech té známky nám nic neřekne.

Samozřejmě na prvním místě záleží na cílech a stylu učení, zadávání úkolů, celý komplex procesů, který napomáhá tomu, aby se každé dítě mohlo naučit dosahovat svého maxima.

U testování v českých školách /které znám/, mi schází zaměření na celou škálu Bloomovy taxonomie, většinou se testuje pouze nejnižší hladina - vyjmenuj, vypočítej. To potom dostávají snaživá děvčata jedničky, a bystří ale líní hoši trojky...Ještě nikdy jsem se v české škole nesetkala s rozpracovaným hodnocením. Většinou mají děti (které znám) nějakou známku bez valného udání důvodu - např. dvojka, chyběla ti zkouška, trojka, chyběl ti vlastní názor, pětka - neuvedla jsi zdroje. V dobré škole podle mne dávají u seminárních prací známku až po několikeré konzultaci s učitelem. Zde toto není, známka je hned po prvním odevzdání, aniž by studenti přesně věděli, co se bude hodnotit.

také zde výhody slovního hodnocení krásně vysvětlila paní doktorka Nováčková...

Eva Adamová řekl(a)...
31. ledna 2016 21:49  

"...ale o jeho schopnostech, důvodech té známky nám nic neřekne."

O schopnostech svých dětí a důvodech jejich známek se má rodič dozvídat z žákovské knížky, z nahlédnutí do vypracovaných prací či ze sešitů a z ROZHOVORU s UČITELI, a ne z nějakých písemných sáhodlouhých elaborátů. Zkuste si paní Kalabisová tipnout kolik procent rodičů chodí si pravidelně poklábosit o svých dětech za učiteli, aby se právě toto dozvěděli. Rodiče vychovaných a úspěšných dětí docela často, rodiče problémových dětí, kteří si hold musí vyslechnout i to nepříjemné, skoro vůbec. A to mám ještě z druhého stupně tu zkušenost, že rodiče jdou jen za třídním, od kterého očekávají, že jim nanese očekávané známky, a za ostatními učiteli už ani nepáchnou.

poste.restante řekl(a)...
31. ledna 2016 21:58  

Ještě nikdy jsem se v české škole nesetkala s rozpracovaným hodnocením. ...
Zde toto není, známka je hned po prvním odevzdání, aniž by studenti přesně věděli, co se bude hodnotit.


Konstatujete svůj názor, dojem, nebo fakt?

Renata Kalabisová řekl(a)...
31. ledna 2016 21:59  

zkušenost, dlouholetá

Josef Soukal řekl(a)...
31. ledna 2016 22:07  

Paní Kalabisová, nezlobte se, ale jednak ignorujete to, co bylo o hodnocení napsáno, jednak si zřejmě neumíte možnost jiného než POUZE slovního hodnocení představit - což ale neznamená, že takové možnosti neexistují a že nemohou být efektivnější. Zkuste nejprve pozorně číst.

poste.restante řekl(a)...
31. ledna 2016 22:07  

V tom případě ovšem nepřípadně zobecněná.
Například u našich dlouhodobých projektů je výsledná známka stanovena také na základě tří průběžných konzultací.
Moje zkušenost je taková, že u ročníkových a maturitních projektů je to na většině středních škol běžná praxe.

poste.restante řekl(a)...
31. ledna 2016 22:09  

aniž by studenti přesně věděli, co se bude hodnotit.
Málem bych zapomněl. Kritéria hodnocení práce jsou pochopitelně známa předem.

Renata Kalabisová řekl(a)...
31. ledna 2016 22:12  

jsem rozhodně ráda, že někde to takto funguje, škoda, že jsem se s tímto v širokém okruhu ještě nesetkala. To jste asi nějaká prestižní škola. Škoda, že takto nefungují všechny školy, pak bych nemusela nějak nepřípadně zobecňovat. To je také temná stránka českého školství - ohromné rozdíly mezi školami. Kdo je garantem nějakého nepodkročitelného minima kvality školy? ČŠI? :)

Nico Pytlik řekl(a)...
31. ledna 2016 23:00  

Úplně nejlepší je vytáhnout bouřlivě dospívajícího žáka před třídu, a tam jej týrat sebehodnocením úrovně jeho studijního nadšení.
Hoďte sem, prosím, někdo pár příkladů dobré praxe slovního hodnocení průběhu 'celého komplexu procesů, který napomáhá tomu, aby se každé dítě mohlo naučit dosahovat svého maxima'. Není mi jasné, totiž, proč by dítě mělo nutně dosahovat svého maxima. A už vůbec mi není jasné, proč každé dítě. To už je jen krůček k tomu, aby zase všichni jásavě.
Každý, jehož mozkové aktivity nepostrádají alespoň trošku logiky ví, že každá úroveň, které bylo za daných okolností právě dosaženo, je subjektivně maximální.

poste.restante řekl(a)...
31. ledna 2016 23:04  

Prestižní? - Ani ne. Obyčejná krajská střední odborná škola. A jak už jsem psal, u dlouhodobých prací jsem se například v pozici předsedy maturitní komise s podobným přístupem setkával běžně. Ony i školy jedna od druhé občas "opisují". Ale tak je to přece správné. Příklady dobré praxe by se měly šířit. Škoda, že "svobodné" školství rozbilo "totalitní" systém metodických kabinetů. Asi chtěli polistopadoví politici mezi školy vnést "prvek konkurence", což?

Kdo je garantem nějakého nepodkročitelného minima kvality školy? ČŠI? :)
Smajlík je na místě. ČŠI není garantem ničeho. Při frekvenci jedna kontrola za cca 3 - 4 roky může ČŠI leda tak odhalit ty největší průšvihy. A při "úrovni" kontrol a některých inspektorů nemůže garantovat ani svou vlastní kvalitu kontrol, natožpak školství. A snad jí to ani nepřísluší.

V tuto chvíli není ve školství nikdo garantem ničeho. Podle toho to také vypadá.
Nikdo není schopen kvalitu školy či výuky ani definovat, natožpak ověřovat.
A o to vlastně ani nejde. Není nutno vytvářet "žebříčky" škol. Stačí ověřovat, zda žáci plní alespoň minimum požadovaných "kompetencí". Jenže jak?
Celoplošné testy jsou blbost a jednotné přijímačky "odborníci" odmítají.

A tak je školství řízeno podle toho, co si ten, kdo je právě u kormidla "myslí". A také podle toho jak pitomé si najde poradce.

Nico Pytlik řekl(a)...
31. ledna 2016 23:10  

jsem rozhodně ráda, že někde to takto funguje

My to takhle děláme běžně a od jaktěživa. Že jste se o tom dozvěděla až nedávno od nějakých osvícených školitelů, bude tím, že to považujeme za takovou samozřejmost, že by nás ani nenapadlo z toho dělat zázrak moderního vzdělávání, a neustále se s tím někde holedbat a někoho obtěžovat. Víte?

Josef Soukal řekl(a)...
31. ledna 2016 23:15  

Paní Kalabisová, nikdo s vámi nebude polemizovat o tom, že existují velké rozdíly mezi učiteli. Ale vaše zobecňování je možná dáno i malou schopností kriticky hodnotit věci, jež se neshodují s vašimi názory. Diskuse kolem hodnocení žáků je toho příkladem.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. ledna 2016 23:25  

Výborně. Pokud je temná stránka českého školství to, že jsou ohromné rozdíly mezi školami, pak je jediná možnost, a to sjednotit je. Mám radost, že se konečně začínají objevovat názory, že problémem českého školství je přílišná decentralizace.

Garantem nepodkročitelného minima musí být stát. Zajímalo by mne ovšem, jak vypadá to nepodkročitelné minimum. Zmiňujete-li, že slovní hodnocení umožňuje zhodnotit pokrok za nějaké období, zajímalo by mě rovněž, jak vypadá ten minimální nepodkročitelný pokrok.

Pokud jde o způsob hodnocení, tak slovní sice umožňuje popsat důvody, ale neumožňuje uspořádání a tudíž ani srovnávání. Já chápu, že někdo má náběh na vymknutí mozku, nebo na opupínkování, když se nastolí možnost, že by se dvě různé entity měly nějak porovnávat, nicméně když svůj výkon nedokážu porovnat s jinými výkony, pak mohu žít v mylném dojmu, že mé výkony jsou naprosto dostačující, ačkoliv to nemusí být pravda. Je člověk s IQ 60 chytrý, nebo hloupý? Je člověk, který měří 155cm vysoký, nebo malý? Je sto metrů uběhnutých za půl hodiny dobrý výkon, nebo špatný? Je přezutí pneumatik na autě za 150 hodin čistého času dobrý výkon, nebo slabý? J erohlík za 15 Kč levný, nebo drahý? Inu, to záleží na tom, za jakých podmínek, tj. v rámci jaké skupiny to hodnotíme. Nemáme-li s čím porovnávat, pak ve skutečnosti pouze popisujeme stav, ale nehodnotíme. Můžeme popsat změny, můžeme navrhnout zlepšení, ale hodnocený ve skutečnosti neví, jak závažné jsou jeho nedostatky, nebo jak významné a unikátní jsou jeho přednosti. Proto není možné se obejít bez hodnocení, které umožňuje uspořádání.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. ledna 2016 23:28  

"Nikdo není schopen kvalitu školy či výuky ani definovat, natožpak ověřovat."

Proč by ne? K tomu se skvěle hodí celoplošné testy. Už dávno měly být. Bohužel, mnozí se toho bojí jako čert kříže a tak šíří takové ty zvěsti o tom, že je to blbost. Proč by škola neměla zveřejňovat informaci o tom, jakých výsledků dosahují její absolventi třeba u státních maturit?

poste.restante řekl(a)...
1. února 2016 0:05  

Bohužel, mnozí se toho bojí jako čert kříže a tak šíří takové ty zvěsti o tom, že je to blbost. Proč by škola neměla zveřejňovat informaci o tom, jakých výsledků dosahují její absolventi třeba u státních maturit?

Údaje o úspěších u maturit některé školy už běžně zveřejňují. Hlavně ty, které se mají čím chlubit. Ty špatné školy samozřejmě výsledky nezveřejňují, že ano?

Jako matematik snad už víte, že taková konstrukce je naprostá blbost.
Nelze hodnotit školy na základě výsledků žáků.
V opačném případě Vám mohu už teď sdělit výsledek.
Nejlepší školy v republice jsou gymnázia a nejlepší vůbec je PORG.
Nejhorší školy jsou odborná učiliště a měla by se zrušit. Mají u maturit nejhorší výsledky.
Také střední školy, které nabízejí dálkové studium pro dospělé mají katastrofální úroveň.
U základek je to také jasné.
Děsně mizerné školy jsou na Mostecku a Ostravsku. Chánov, to je přímo bída a utrpení.
No ale až se dostaví slibovaný efekt zkvalitnění výuky po zavedení úplné inkluze, určitě se to zlepší. Říkají to všichni "sluníčkáři" a ti to musí vědět, protože ve Finsku to tak je.

Když se totiž k výsledkům celoplošných testů dostane nějaký pitomec, (třeba na základě zákona o svobodném přístupu k informacím), zcela zákonitě je pitomě použije. Třeba k sestavování "žebříčků" škol. A to nemůže skončit dobře.

Jak chcete hodnotit "přidanou hodnotu" školy, když nemáte žádné údaje o vstupu?
Je lepší škola osmiletý gympl, který vysbírá talenty, nebo "škola praktická", která naučí děti za devět let psát a zorientovat se v jízdním řádu?
"Maruško, ne abys o víkendu onemocněla. Víš, že v pondělí se píší testy. S Pepíkovou maminkou a Ištvánovou paní vychovatelkou jsme domluvení, že jim na pondělí napíší omluvenky. Vedoucí jídelny už jsem upozornil, že nepřijdou..."

Proto mám k celoplošným testům docela výhrady. Ne ani tak z toho, že by poskytovaly data. Ta naopak potřebujeme a nemáme.
Ale tento efekt nám dodají docela dobře i testy výběrové.
Pokud bude škola do výběrového testu zařazena tak jednou za 3 roky, účel to docela splní.

Kromě toho, jakousi formou celoplošných testů by mohly být i jednotné přijímačky. Ale to je na delší debatu.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
1. února 2016 7:17  

Proti rozšíření slovního hodocení hovoří ještě jeden praktický faktor - předměty dotované jednou či dvěma hodinami. Pokud vyučujete např. hudební výchovu, která je v ŠVP zastoupena řekněme 1 hodinou týdně, pak vám při výuce ve 4 ročnících ve 2 paralelních třídách na vyšším stupni ZŠ tento předmět pokryje pouhých 8 hodin z úvazku. Počítejme s 25 žáky ve třídě, takže pololetí či konec roku pro vás představuje 200 slovních hodnocení. K tomu musíte mít ještě 3 třídy třeba na češtinu, to máme dalších 75, tedy jsme na !!!275!!! slovních hodoceních. Není v lidských silách tohle zvládnout, takže je nakonec budete sekat jako Baťa cvičky. Má pak podobný způsob hodnocení nějakou výpovědní hodnotu a smysl?

Josef Soukal řekl(a)...
1. února 2016 9:33  

A další věc: Kolik toho učitel dokáže o jednotlivých žácích během předmětů s dotací dvě hodiny týdně zjistit? Jak popíše jejich zlepšení, aby si nevymýšlel?

Fanda Moudry řekl(a)...
1. února 2016 9:35  

Paní Renato Kalabisová, přeposílám Vám srovnání z běžné ZŠ. Stupně hodnocení žáka jsou obsaženy ve ŠŘ:

Stupně hodnocení žáka

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitosti. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Takto lze pokračovat dále. ŠŘ je volně přístupný na www stránkách školy. Známku si tedy rodiče můžou přeložit do slovního hodnocení sami. Proč podceňujete inteligenci rodičů? Proč zvyšovat administrativní zátěž učitelů? Jen tak pro zajímavost. Učím 150 žáků jedné aprobace - 3 třídy po 30 žácích + dalších 5 tříd po 28-30 žácích druhé aprobace. Co myslíte? Mám začít psát tuto knihu slovních hodnocení už v září nebo postačí listopad? V lednu to prostě nedám! Kde mám pak učitel prostor na další vzdělávání, odpočinek, koníčky,..?

CatCatherine25 řekl(a)...
1. února 2016 18:44  

Pro některé rodiče je jistě příjemnější, když si přečtou, že "žák stále ještě nedovede číst, psát a používat číslice v oboru do 20", než kdyby na vysvědčení viděli pětku z matematiky. Ale je možné, že někteří si to slovní hodnocení ani nepřečtou.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
1. února 2016 19:00  

"jsem rozhodně ráda, že někde to takto funguje, škoda, že jsem se s tímto v širokém okruhu ještě nesetkala. To jste asi nějaká prestižní škola."

Paní Renáto,
Vy tady píšete, jak je to všude špatně a vypadá to, jako byste viděla do všech škol jako nějaký anděl. Nemám ponětí, jak široký je Váš REÁLNÝ okruh, ale moc asi ne a zřejmě budete humanitního "vyznání", NEBOŤ:

Nedokáži si představit hodnocení z fyziky nebo matematiky - to je můj široký okruh, včetně kolegů z jiných škol obou stupňů, kde by žák nevěděl, jak a za co je hodnocen a z čeho známka vznikne! A to si pamatuji za sebe již od děcka.

Miloslav Novotný řekl(a)...
2. února 2016 0:59  

Paní Kalabisová, vím, že slovní hodnocení je Vaše téma. Vaše názory znám z dřívějška, ty svoje, a neskrývám, že odlišné, jsem k diskusi také už několikrát nabídl. Mít názor nestačí, pro diskusi to mnoho neznamená. Názor není argument, je to jen tvrzení. Diskuse spočívá v argumentaci. V diskusi nesmí vadit, že některé názory neobstojí a propadnou. Není potřeba se shodnout, když hledáme pravdu. Diskuse je jiné hledání, než politika jako umění možného. Jak to souvisí s tématem? S upřímným politováním konstatuji, že Vy vůbec neargumentujete. Vystačíte si s tvrzeními a ani nevnímáte, že ostatní argumentují. Za zmínkou o mé lítosti nic nehledejte, není to pokrytectví ani ironie. Je mi upřímně líto, že učitelka s takovým nadšením a zájmem o děti je tak zoufale závislá, že nevidí, neslyší, nic ji nepřiměje promyslet byť jediný argument. Kdy se konečně vlastním úsudkem vyrovnáte s prokazatelnou skutečností, že klasifikace na českých školách je přes sto let slovní. Jednoslovnost není nedostatkem, ale předností naší mateřštiny. Pánové Nico Pytlík a Fanda Moudry, a nejen oni, Vám o tom v diskusi podali důkazy. Jsou to věci, které jistě znáte. Jak je možné, že o nich nepřemýšlíte? Vedete si svou, argumenty ignorujete. Všimla jste si, že klasifikace je, až na poslední stupeň, pozitivní? I tak bývá předmětem intervencí nespokojenců. Došla jste už ve svých snech o hodnocení k představě, že předáte žákům, potažmo rodičům, písemnou výtku? Bez důkazu, jak je Vaším zvykem? Tak jen do toho, on už Vás nějaký Otec Od Rány nebo Matka Fúrie z těch snů probudí. Měla byste řediteli podepsat reverz, že soudit se budete za své. Vážená paní, máte k dispozici nástroj splňující vše, po čem voláte. Ovšem z Vašich refrénů je zřejmé, že nevíte, k čemu byl vytvořen, nevidíte jeho obdivuhodnou důmyslnost, netušíte, jak funguje, zkrátka nástroj v rukách, které ho ani neumějí držet. Jediné co víte je, že musí být nahrazen. Kdo chce kam… Tak se do toho dejte. Pište si svá vytoužená slovní hodnocení. Nic Vám v tom nebrání. Veďte si notýsek pro 21. století. Budete potřebovat pro každého žáka jeden. Když Vás nepřesvědčí zkušenější kolegové, budete si to muset prožít. A ušetřete nás prosím hloupých poznámek o temných stránkách českého školství.

CatCatherine25 řekl(a)...
2. února 2016 9:33  

Slovní hodnocení plní svoji funkci tam, kde srovnáváme nesrovnatelné.
Pro integrovaného žáka s mentálním postižením, který nezvládá výuku v běžné základní škole ani na čtyřku, by bylo stresující, kdyby měl na vysvědčení z většiny předmětů pětky. V takovém případě je jistě vhodnější a pro žáka i pro rodiče méně bolestné, když učitel napíše "žák stále ještě nedovede číst, psát a používat číslice v oboru do 20".
Nedobře ve třídě také působí, jestliže postižený žák dostává " motivační" jedničky.Je to nespravedlivé vůči žákům, kteří za podstatně lepší výkon dostávají známky mnohem horší. Narušuje to vztahy ve třídě a zpochybňuje to hodnotu známky.

Radek Sárközi řekl(a)...
2. února 2016 15:04  

Jak to tak tady čtu, tak řada učitelů, kteří známkují, si neumí představit, jak nahradit klasifikaci slovním hodnocením. Vedle toho jiní učitelé to už roky dělají a nemají s psaním slovního hodnocení problém. Dobré je, že nikdo nenutí stoupence klasifikace slovně hodnotit a naopak. Učitelé, kteří nyní hodnotí slovně, dříve známkovali (nebo minimálně známky ve škole dostávali), ale přestali s tím - asi k tomu měli své důvody. Určitě nebude důvodem ulehčit si práci, protože tím tráví hodně času navíc, který ale považují za smysluplný, jinak by to nedělali. Učitel, který žáky hodnotí slovně, možná i jinak učí...

poste.restante řekl(a)...
2. února 2016 15:48  

Učitel, který žáky hodnotí slovně, možná i jinak učí...
S důrazem na slovo možná.

...tím tráví hodně času navíc, který ale považují za smysluplný, jinak by to nedělali.
Ale dělali, když to dostanou nařízeno.
Nebo se snad někdo ptal učitelů, když bylo povinné výstupní hodnocení?

Dobré je, že nikdo nenutí stoupence klasifikace slovně hodnotit a naopak.
Dobré by to bylo, kdyby se pořád a dokola neobjevovaly články různých aktivistů a "odborníků" o tom, jak je slovní hodnocení skvělé a progresívní, zatímco známkování zastaralé, devastující dětskou dušičku a veskrze zrůdné, neboť ho provozují jen učitelské zombie, které myšlenkově ustrnuly v časech Marie-Terezie a vyžívají se v týrání dětí.
Kdyby volbu způsobu klasifikace nechal každý na učiteli, jeho soudnosti, typu vzdělávacího zařízení a třeba i dohodě školy s rodiči, pak by to bylo dobré.

Nico Pytlik řekl(a)...
2. února 2016 17:02  

Učitel, který žáky hodnotí slovně, možná i jinak učí...

Žáky zásadně nehodnotím. Hodnotím výsledky jejich práce. Žáci jsou informováni neprodleně a průběžně. Kdyby to zajímalo i rodiče, mohou se zastavit kdykoli, i přímo v hodině. A vždycky hodnotím slovně. Fyzické hodnocení je ve školách zakázáno. Jen z toho nedělám všeobjímající a všepronikající odsudky zakládané do fasciklů na věky věkův. Nejsemť pámbu.
Do katalogu zapisuji čísla, protože je to moje pracovní povinnost. Vysvědčení bych zrušil zfleku.

Vl.Václavík řekl(a)...
2. února 2016 23:34  

Paní Kalabisová má pravdu.
A je jen otázkou času, kdy počet škol používajících slovní hodnocení jako progresivní přístup ke vzdělávání bude tvořit většinu. V diskusi pravidelně zaznívá, že dobrá učitelka (dobrý učitel) vždy doplní udělenou známku nějakým komentářem nebo alespoň odkáže na text školního řádu (viz Fanda Moudrý) Ale ono by mělo jít o něco jiného.
Poznání jakéhokoliv druhu (včetně schopností k vykonávání dovedností) si vytváří ve své hlavě každý sám. A potřebuje k tomu více informací, než že něco zvládá výborně až nedostatečně. Proto se začalo hovořit o tzv. formativním hodnocení, které se od tradiční klasifikace zásadně liší. Například v německy psané odborné literatuře se používá pro naše "slovní hodnocení" pojem "zpráva o učebním vývoji žáka" (Lernentwicklungsbericht). I u nás se (zatím jen ojediněle) takové zprávy píšou a pak se nad nimi sejde "tripartita" - dítě, rodič, vyučující a výsledek resp. pokrok v učení se projednává.
To je jiný způsob přístupu k vyučování a učení, je třeba si zvykat.
Ještě poznámka k inovacím: Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Nico Pytlik řekl(a)...
3. února 2016 0:41  

Poznání jakéhokoliv druhu si vytváří ve své hlavě každý sám.

Tak už nechte děti, aby si samy srovnaly, kde je bota tlačí, a nemontujte se do nich jako na nějaké SuperStár i s těmi svými inovačními poznámkami o falzetech.
Ono se to bez nepostradatelných formovačů dětiček obejde záhy. Je to jen otázka času. Zvykejte si.

poste.restante řekl(a)...
3. února 2016 1:24  

A kde se v odborné německé literatuře píše, že formativní hodnocení má být používáno také při klasifikaci na vysvědčení?
Ve všech předmětech?
Na všech stupních vzdělání?
Nejlépe povinně?

Protože já jsem alespoň nabyl dojmu, že každé jiné hodnocení je pro děti škodlivé.

Nico Pytlik řekl(a)...
3. února 2016 21:13  

Ono se totiž zapomnělo jaksi, že formativní hodnocení má význam především tam, kde je nějaký problém. Proč zevrubně rozepisovat, jakého že žák dosahuje pokroku, když jej dosahuje v souladu s požadovanými výstupy školního vzdělávacího programu. Normálním rodičům by mohlo stačit sdělení, Vaše dítě si vede dobře až výborně.
To zase někdo někde pochytil zrnko čehosi, a teď mele a mele v představě, že z toho bude pytlik cibetkového kafe.

Josef Soukal řekl(a)...
3. února 2016 21:21  

Řekl bych, že někteří zastánci slovního hodnocení jsou v zajetí zkušeností ze špatné praxe některých "známkovačů" a prostě jen neumí s různými typy hodnocení pracovat. Ony vůbec děti leckdy po vysvětlování netouží, neboť samy dobře vědí.

Vl.Václavík řekl(a)...
3. února 2016 23:36  

Ad poste.restante 1:24. Formativní hodnocení, které je ve své podstatě hodnocením slovním, má jednu "vadu". Ruší totiž známky. A škola bez známek? To si naprostá většina lidí (včetně učitelů) nedovede představit. Takové školy však existují, daří se to samozřejmě lépe na 1. stupni. Když už jste se zeptal na německé zdroje, hodně napovídají pouhé titulky:
- Náhled na tradiční a změněný koncept známkování - nová kultura ve vyučování a učení.
- Zprávy o učebním vývoji žáka mohou být užitečným doplňkem.
- Školní vysvědčení - požadavky a realita.
- Hodnocení výkonu bez vysvědčení s číslicemi.
- Zpráva o učebním vývoji neobsahuje žádné známky.
Jak vidno, to není nějaká huráakce zrušit známky, to je vývoj k novému pojetí hodnocení chápaného jako pomoc při učení (z pohledu žáka).
Google navede v této souvislosti na stránky mnoha škol, kde se problémem zprávy o učebním vývoji zabývají, na stránky univerzit i ministerstev spolkových zemí. I u nás po zadání klíčových slov "slovní hodnocení" nalezneme spoustu odkazů na školy, příklady slovního hodnocení apod. Přibývá jich. Odpůrci slovního hodnocení tím asi nadšeni nejsou.

poste.restante řekl(a)...
4. února 2016 2:32  

Odpůrci slovního hodnocení tím asi nadšeni nejsou.
Nemyslím.
Nemyslím totiž, že existuje něco jako zavilý odpůrce slovního hodnocení.
Z diskuse vyplývá, že i zastánci známek nepovažují slovní hodnocení za nic výjimečného a vesměs ho používají.

Mám-li soudit podle sebe, pak nejsem ani já odpůrcem slovního hodnocení jako takového.
Ale jsem odpůrcem těch, kteří prosazují slovní hodnocení jako jediný správný způsob hodnocení a ty, kteří, používají známky, nálepkují jako v minulosti zakonzervované škůdce dětské duše.
Jsem odpůrcem názoru, který prezentuje slovní hodnocení jako spásu a současně zatracuje hodnocení pomocí známek.
Jsem odpůrcem představy, že slovní hodnocení je univerzálně použitelné kdykoliv a kdekoliv.
A jsem odpůrcem těch, kteří popírají význam, smysl a přínosy hodnocení prostřednictvím známek.

Nechápu také argument, který zavrhuje známky, protože prý podněcují nezdravé soutěžení a vychovává "sběrače jedniček". Nedělejme si iluze, že když slovním hodnocením zamaskujeme možnost srovnávání a soutěžení mezi žáky, že oni sami soutěživí nebudou a nebudou se srovnávat. Každý prostě uvidí, že Jiřík počítá lépe a rychleji, než ostatní a Zdeněk uběhne šedesátku nejrychleji ze všech.
Soupeření a závodění je lidskou přirozeností. Kdyby tomu tak nebylo, nevznikly by závody a soutěže. Pokud je respektujeme ve sportu, proč bychom je měli odmítat v intelektuálních disciplínách.
Nebo je snad špatné pořádat i matematické a fyzikální olympiády?

Kromě toho má pravdu také pan Doležel. Není možné vyhnout se hodnocení, které umožňuje vytvářet pořadí, uspořádání.

Když nic jiného, pak nikdy se nevyhneme minimálně dvěma "známkám": uspěl - neuspěl,
vykonal zkoušku - nevykonal. Nemluvě o přirozené potřebě ocenit výjimečný, excelentní výkon. Nemusíme tomu říkat známka, ale tím že význam pojmu přelakujeme, jeho skutečný obsah se nezmění.
Zkrátka a dobře, nevidím důvod, proč nevyužívat výhod obou způsobů hodnocení.

P.S.: Nikdy nikoho nenapadlo, proč je klasifikačních stupňů právě pět?

Pavel Doležel řekl(a)...
6. února 2016 6:09  

Já bych to nechal na rodičích. Ať si řeknou, jaký typ zpětné vazby chtějí. Jen mám obavu za ty alternativní mozečky, aby se pak nevymykaly z pantů až "šikovní" chlapečkové a "bystré" holčičky neprojdou ani na střední školu.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.