Ing. Miloš Rathouský je zástupcem ředitelky sekce - oblast vzdělávání a kohezní politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Jaké jsou tři největší problémy českého regionálního školství?
- Vysoká selektivita (10-12 % žáků ZŠ na víceletých gymnáziích, plus další na výběrových a exkluzivních školách).
- Plynulé snižování kvality vzdělávání, hlavně ZŠ (žáci často nenaplní minimální výstupní standard, známky nemají validitu).
- Nepropojenost SŠ s reálným pracovním prostředím (jak SOU, tak hlavně SŠ a gymnázia).
Jak hodnotíte průběh přípravy společného vzdělávání?
Aktivistická, direktivně prosazovaná, bez jakékoli pilotáže a vyčíslení nákladů, zahrnující jen dolní polovinu inteligenčního spektra.
Jaký je váš názor na povinný předškolní ročník v mateřské škole?
Neutrální, nicméně stát (OSPOD) by měl spíše cíleně pracovat s rodiči dětí s nízkým sociálněekonomickým statutem, umisťovat tyto děti do přípravných tříd ZŠ.
Jaký je váš názor na jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol?
Nezbytné pro zajištění minimálních vstupních předpokladů pro studium na maturitním oboru. Nejde o diskriminaci přístupu ke vzdělávání, každý žák může splnit podmínky, pokud se bude na ZŠ učit.
Další odpovědi naleznete v rubrice Anketa.
.png)
58 komentářů:
O nespravedlivou selekci zcela jistě jde, jelikož data dokazují, že úspěšnost žáka při přijímacích pohovorech nemusí korelovat s úspěšným dokončením studia, jinými slovy žáci postupně "dozrávají" až ke zralosti/maturitě. Jak říká kdosi kdesi v čemsi "ke koupi spodek vám stačí jedno číslo - obvod vaší prdele. K určení dalšího života člověka u přijímaček také. Výsledek testu.
Vy nosíte jedny spodky celý život?
Vzhledem k tomu, že desítky procent dnešních středoškoláků nemá předpoklady dosáhnout maturitní úrovně (neplést si s maturitním vysvědčením), jsou slova o nespravedlivé selekci směšná. Tolik k principu. O obsahu přijímacích testů, celkové formě zkoušek aj. je ovšem třeba desetkrát diskutovat, a pak teprve řezat.
Před Tajným když zapálíte sirku, tak on už vidí hořet stoh...
poste.restante
Vzhledem k mé relativně neměnné mírné nadváze od třicítky, ano, přinejmenším stejnou velikost.
Jinak
Jednotné přijímačky na sš by byly spravedlivé jestliže:
. vybavení a úroveň výuky by byla na všech základních školách srovnatelná
. žáci by měli podobné rodinné zázemí
. studijní předpoklady žáků by byly v čase neměnné
A co maturita?
A co státnice?
Ty jsou taky nespravedlivé? Copak všichni studenti mají stejné rodinné zázemí?
No tak si hlavně rýpněte do základek. Já tedy spíš vidím problém v zoufalém poklesu nároků na středoškolské studenty a v existenci VŠ typu ujak.
to Tajný učitel: Mohl byste mi vysvětlit, co znamená ".. úspěšnost žáka při přijímacích pohovorech nemusí korelovat s úspěšným dokončením studia"?
Co to znamená to "nemusí"? Máte nějakou konkrétní studii s ověřenými daty? Co to je korelovat? Co to je "úspěšné dokončení studia"? Vaše tvrzení podle mě nic neříká.
Studie, kterém jsem viděl já (tuším z jednoho státu USA) naopak ukazovaly, že výsledek u přijímacího řízení je nejsilnějším prediktorem dosaženého skóre při závěrečných jednotných zkouškách.
Co to znamená, že nějaké dvě proměnné nemusí korelovat, to je mi stále záhadou. Ona ta korelace je malinko ošemetný pojem a nejsem si jist, zda všichni, kdo mají nutkání jí používat v argumentaci a boji za svou víru, plně chápou její význam.
Na střední školu se dnes dostávají i žáci, kteří mají dobré rodinné zázemí a absolvovali dobré školy, ovšem nedokáží napsat třicet souvislých smysluplných řádků a ani při velké snaze a podpoře se v tomto nijak zásadně nezlepší.
Laicky: Ani okamžité zavedení komunismu by nic neměnilo na tom, že značná část dnešních středoškoláků na dosažení maturitní úrovně nemá dostatečné nadání. To je základní problém, nikoli přijímačky.
značná část dnešních středoškoláků na dosažení maturitní úrovně nemá dostatečné nadání
A nahromadí-li se v kolektivu bez přijímacích zkoušek, prakticky jen pro potřeby uspokojení nadtarifních potřeb výkvětu pedagogických sborů, může to být problém. Dokonce i pro ty žáky, kteří tu úroveň původně měli.
p. Doležel
http://www.ceskaskola.cz/2014/09/ondrej-steffl-lze-u-zjistit-kdo-nema-na.html
Jde o to, aby žáci dostali alespoň PŘÍLEŽITOST dokázat, že středoškolské/vysokoškolské studium zvládnou. Mnoho žáků, dostanou-li se do stimulujícího prostředí, začne pracovat, někteří dřít. Někteří zaplatí doučování, aby dohnali učivo ze zš. Někteří o nezvládnou. S těmi se pak rozloučíme.
Důležité je, že to mohou zkusit a nejsou a-priori vyřazeni ze hry jednou zkouškou. Ano, jistě jsou žáci, kteří na dosažení maturitní úrovně nemají nadání, ale to lze během studia poměrně jednoznačně odhalit. To, že se tito žáci někdy ponechají ve studiu a pustí k maturitě není jejich problém, ale problém pedagogů té školy. Přijímací testy toto nevyřeší, jelikož úspěšnost u maturity nelze většinou predikovat už při přijímacím pohovoru.
Mnoho žáků, dostanou-li se do stimulujícího prostředí, začne pracovat, někteří dřít.
Nechť začnou pracovat, či dokonce dřít, aby se dostali tam, kam chtějí. Zkouška je ten stimulat.
Nezadaří-li se letos, mohou příští rok, a další, a další... příležitostí to dokázat je dostatek.
Nejlepším stimulantem, jedním z mála účinných je vlastní chtění. Čím dřív se začne tím líp.
Časem bych předepsal přijímačky do druhého stupně zš, pak do prvního, a nakonec i do mateřské školy. Bývaly doby, kdy tam brali jen děti, které si mimo jiné uměli zavázat tkaničky u bot. Dnes polovina předškoláků neudělá uzel na provaze.
Možná by se mělo začít testy způsobilosti k rodičovství.
Myslite neco jako test rodicovskych predpokladu od Scio?
Takže ještě jednou: Tzv. příležitost u nás dostává mnohem více žáků, než je rozumné, a to především pro ně. Ubíjet převážně teoretickou výukou někoho, kdo by se jinak mohl něco praktického naučit a zvýšit si tak osobní kredit u sebe sama, o získání pozitivního vztahu k práci a hodnotám prací vytvořeným nemluvě, je nezodpovědnost; dost často korunovaná tím, že mu všelijací učitelé - viďte Tajný - umožní získat maturitu a ukážou mu, že v životě lze získat věci zadarmo, a koneckonců že vše je stejně jen tak naoko. A nemluvte mi o stavu učebních oborů - ty jsou zdevastovány právě oním falešným a v důsledcích destrukčním lidumilstvím zvěstovatelů bezbřehých nároků na cokoli (v oblasti vzdělávání).
Je strašidelné číst výlevy jako tento: "Nepropojenost SŠ s reálným pracovním prostředím (jak SOU, tak hlavně SŠ a gymnázia)." - zní z nich ozvěna 50. let a replika R. Hrušínského ze Skřivánků na niti - "přetavíme vás jako ty ingoty tady!" (Nebo "77 000 gymnazistů do výroby!" "Nahnat je do Michellinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský!") To je mokrý sen všech nedovzdělaných pseudomanažerských blbců, aby školy produkovaly součástky do jejich strojů a postrojů. Nejdříve si zruší učiliště a pak chtějí, aby jim stát dodával levnou a vycvičenou pracovní sílu - tedy typický příklad parazitujícího šmejdovství, které externalizují rizika a internalizují zisky.
Za velký problém české společnosti a školství považuji dominanci názorů podobných Rathouských.
"Důležité je, že to mohou zkusit a nejsou a-priori vyřazeni ze hry jednou zkouškou."
Odpevěděl přesně kolega Blaha. Důležité je, že mohou zkusit už tu přijímací zkoušku.
Musíme se smířit s tím, že:
1) Státní zkouška, doktorská zkouška ani atestace nejsou dokonalým prediktorem úspěšnosti v pracovním životě.
2) Přijímací zkouška na VŠ není dokonalým prediktorem úspěšného ukončení VŠ studia.
3) Maturita není dokonalým prediktorem ani jednoho z výše uvedených.
4) Přijímací zkouška na střední školu není dokonalým prediktorem ani jednoho z výše uvedených.
6) Výstupní testy autoškoly nejsou dokonalým prediktorem toho, že absolvent nezaviní dopravní nehodu.
7) Testy na zbrojní průkaz nejsou dokonalým prediktorem toho, že jejich absolvent zbraň nepoužije v rozporu se zákonem, nebo někomu ublíží neodbornou manipulací se zbraní.
8) Hodnocení bonity klienta není dokonalým prediktorem řádného splácení půjčky.
Apod. A proto se zavádí pojmy jako je chyba prvního a druhého druhu, senzitivita testu, specificita testu, ROC křivka, GINI koeficient, LIFT křivka, GAIN, K-S statistika, a mnoho dalších. Ostatně i diagnostické testy a nejen v medicíně mají své specificity a senzitivity, zkoumá se reliabilita a validita testů. Zkrátka je na to celá teorie. Jen máloco lze predikovat přesně. Přesto se ve všech odvětvích od medicíny, přes psychologii, výrobu, strojové učení až po konstrukci raket podobné testy používají. Lze totoiž spočítat, že se to vyplatí. Jediný důvod, proč ve vzdělávání pár lidí křičí, že to je nesmysl je ten, že je obtížné ten přínos spočítat, protože se neshodneme na tom, co je tím správným výstupem. Možná to ani není úspěch v pracovním životě. Soudě dle dnešního nastavení je to pro mnohé maximalizace počtu titulů a počtu diplomů vyvěšených někde na zdi. Pokud tomu tak skutečně má být, pak je, pane Tajný učiteli, vaše poznámka správná. Pak bych nikomu cestu neuzavíral nějakými přijmíacími a nakonec ani výstupními zkouškami či kontrolami. Rozdal bych všechny dostupné doktoráty společně s rodným listem a mise by byla naplněna.
"To je mokrý sen všech nedovzdělaných pseudomanažerských blbců, aby školy produkovaly součástky do jejich strojů a postrojů. Nejdříve si zruší učiliště a pak chtějí, aby jim stát dodával levnou a vycvičenou pracovní sílu - tedy typický příklad parazitujícího šmejdovství, které externalizují rizika a internalizují zisky."
Kteří nedovzdělaní pseudomanažerští blbci zrušili učiliště? Ani jsem si nevšiml, že by byla zrušena. Jediné, k čemu došlo je to, že se ze školství udělal výnosný business na kterém se naučilo mnoho lidí parazitovat. Business se soukromým vzděláváním, business s granty a dotacemi, business s rámcovými, nerámcovými, speciálními a nespeciálními vzdělávacími, začleňovacími, zkompetentňovacími a jinými plány. Business s projekty a školeními. A v tomto prostředí se pochopitelně mnohým hodí investovat do marketingu typu: "Svět na Tebe čeká.", "U nás získáte prestižní vzdělání.", "U nás máte individuální přístup.", "Vzdělání všem.", "Nebojte se přijímacích zkoušek, u nás žádné neděláte." apod. Zkrátka všem jsou dveře otevřené, nikoho nebudeme a-priori vyřazovat. Že to není a-priori, ale na základě výsledků osmi let studia a aktuálně ověřených znalostí, to se zřejmě nepočítá. Ať jsi osm let makal, nebo seděl na zadku u počítače a mastil hry, všechno zapomenuto - nikoho nechceme vyřazovat, každý má na všechno nárok. A co po střední škole? Tam přece aplikujeme stejnou argumentaci. Je jedno, jestli jsi makal léta na střední škole, učil se, anebo celou dobu proflákal po hospodách. Zase začínáme nanovo. Jenže, vážený pane, ono to takto prostě nefuguje. Takový systém je extrémně demotivační, neefektivní a drahý.
Mimochodem školy také externalizují rizika a internalizují zisky. Podstatný rozdíl mezi tím výrobním podnikem a školou je ovšem v tom, že škola se zuby nehty brání tomu, být jakkoliv hodnocena za svou práci, zatímco výrobní podnik musí každý den bojovat o přežití a když něco zanedbá, tak to pocítí sám. Školy když něco poser.., tak se vůbec nic neděje. Není totiž důležité učit a vzdělávat, nýbrž přijímat. A že ten, kdo to všechno platí, chce vidět nějaké výstupy? Že si chce nějak ověřit, že nehází peníze do kanálu? A co nám je po něm, viďte?
N. Pytlík napsal nejlepším stimulantem je vlastní chtění
Jak se žák naučí "chtít" sám od sebe? Má-li stimulující rodinné zázemí a/nebo má-li stimulující učitele. Pokud tomu tak není, musí buďto rodina kompenzovat školu, nebo škola rodinu. Škola tak neučiní, pokud hned na počátku dá žákovi, třeba selháním u přijímaček najevo, že se pro maturitní nebo terciální vzdělání nehodí. Neviděl jsem mnoho deváťáků ani třeba páťáků, kteří by "sami od sebe" měli akademické ambice. To předpokládá sebereflexi, uvědomění si dopadů výsledků studia na další profesní i soukromý život, důležitost vzdělání pro osobní vývoj apod. Je to většinou až ve čtvrtém ročníku sš, kdy žáci už vědí, zda chtějí strávit další 4 roky studiem.
Chápeme-li roli učitele také jako někoho, kdo rozpozná a inspiruje i ty žáky s potenciálem, kteří jsou ale vzhledem k rodinnému zázemí či špatným učitelům nemotivováni, pak můžeme vnímat jednotné přijímací testy jako nástroj, který dále rozevírá nůžky mezi privilegovanými (nemyslím movitost) a těmi ostatními žáky. Svým způsobem si pod záštitou objektivity umýváme ruce. Prohlášení typu "vždyť to mohou zkusit znova a znova" nejsou založená na realitě. Jen málo lidí má kuráž na opakování podobné zkoušky dobrovolně. Většinou selhání u přijímaček vnímají jako jednoznačnou reflexi své hodnoty, přičemž se zcela ignoruje vývoj osobnosti.
Vzdělání není zázračný pramen, ze kterého je přísnými strážci dáno pít pouze vyvoleným, ale každý, kdo chce, by měl dostat příležitost ochutnat, protože vzdělávání, pokud provozováno dobře, má zvláštní schopnost motivovat i zdánlivě nestudijní žáky k tomu, aby se stali vzdělanci. Z toho důvodu nelze akceptovat maximy typu, ...příležitost u nás dostává mnohem více žáků, než je rozumné, a to především pro ně. Příležitost by měli dostat všichni uchazeči o všeobecné vzdělání a to nejen v sekundárním ale i později v terciálním vzdělávání. Mimochodem, společná část maturity není formalita a pokud dojde k případu, že žák úspěšně absolvuje společnou část a školní část je mu "dána zadarmo" vypovídá to spíše o pedagozích, nicméně nemyslím, že by to byla běžná praxe.
Ale to je zase pytel demagogie, Tajný. Pořád tady někomu vsugerováváte, že se nesnaží žákům pomáhat, že si snad neuvědomuje, co souvisí s úlohou učitele, a že si nad něčím umývá ruce. Vše to jsou ovšem pouze spekulace neodpovídající skutečnosti.
Pokoušel jsem se vám opakovaně vysvětlit, že dnešní nároky na děti přijímané na střední školy jsou tak velkoryse podhodnocené, že jimi nemůže propadnout žádné dítě, které má byť jen částečnou naději na dosažení maturitní úrovně. Selže-li žák u přijímaček na gymnázium (což se může stát), má na výběr další školy, kam ho vezmou, třeba i se čtyřkami na vysvědčení. Musí ovšem zvládat alespoň něco, a i kdyby se vůbec neučil, toto něco úzce souvisí s přirozenou inteligencí a nemůže se v základní škole neprojevit. Pokud bychom přesto takové jedince našli, jak je podnítíte k náročnější práci, když neakceptovali ani nároky ZŠ? To je záležitost sociálního systému, přičemž ten by zřejmě musel tvrději uplatňovat právo odebírat děti rodičům. Škola skutečně nemůže kompenzovat vše.
„Vzdělání není zázračný pramen, ze kterého je přísnými strážci dáno pít pouze vyvoleným, ale každý, kdo chce, by měl dostat příležitost ochutnat, protože vzdělávání, pokud provozováno dobře, má zvláštní schopnost motivovat i zdánlivě nestudijní žáky k tomu, aby se stali vzdělanci. Z toho důvodu nelze akceptovat maximy typu, ...příležitost u nás dostává mnohem více žáků, než je rozumné, a to především pro ně. Příležitost by měli dostat všichni uchazeči o všeobecné vzdělání a to nejen v sekundárním ale i později v terciálním vzdělávání.‟
Probůh, chápete vůbec, co to píšete za mesmysly? Znáte u nás někoho, komu bylo upřeno právo se vzdělávat? A na druhé straně, to si skutečně stát nemůže nedovolit studovat na gymnáziu někomu, kdo získá u přijímací zkoušky z možné stovky deset nebo nula bodů? Nebo mi stát nesmí bránit ve studiu angličtiny na VŠ, když se s cizincem s bídou domluvím?
„Mimochodem, společná část maturity není formalita a pokud dojde k případu, že žák úspěšně absolvuje společnou část a školní část je mu "dána zadarmo" vypovídá to spíše o pedagozích, nicméně nemyslím, že by to byla běžná praxe.‟
Porovnání výsledků v maturitním testu z češtiny s výsledky písemných prací a ústní zkoušky vypovídá zcela jasně, že nadhodnocení, někdy velmi výrazní, je zcela běžnou praxí na řadě našich škol. Vypovídá to především o tom, do jakého bahna naše školství zapadlo a kam byly školy dotlačeny demagogií, jakou provozujete i vy.
Jednotné přijímačky na sš by byly spravedlivé jestliže:
. vybavení a úroveň výuky by byla na všech základních školách srovnatelná
. žáci by měli podobné rodinné zázemí
. studijní předpoklady žáků by byly v čase neměnné
Jednotné testy v autoškole by byly spravedlivé, jestliže
. vybavení a úroveň výuky by byla ve autoškolách srovnatelná
. všichni žadatelé o řidičský průkaz by měli doma Porsche 911 Carrera
. studijní, zdravotní, fyzické i intelektové předpoklady budoucích řidičů by byly v čase neměnné
Jestliže ani nyní nechápete absurdnost své argumentace, (což mimochodem neočekávám,) pak je každá další debata s Vámi velmi obtížná.
Vše ostatní a podstatné už odpověděli kolegové Pytlík a Soukal.
poste.restante, trivializujete problematiku příměrem s úzce specializovanou zkouškou. Tato debata vlastně není o přijímacích zkouškách nebo selekci žáků. Je o tom, co je vnímáno jako vzdělání a čemu má toto sloužit.
Domnívám se, že vzdělání jednoduše existuje, je všem dosažitelné a to i mimo oficiálních cest. Potíž nastává, jestliže chápeme vzdělání pouze utilitárně, v kterémžto případě je nutné ho měřit, formalizovat pomocí různých zkoušek a titulů. Pak je potřeba chránit jeho dostupnost před masou těch, kteří neprokáží, nejlépe už na základní škole, náležité nadání, cílevědomost a píli k jeho dosažení, jelikož se snad hodnota vzdělání infiltrací těchto mas do systému jaksi rozřeďuje a jeho kvalita klesá. Chráníme tímto způsobem něco, co není potřeba chránit. Neoddiskutovatelným faktem také zůstává, že někteří z těch tzv nestudijních typů mohou mít objektivní, jimi nezaviněné důvody k nedosažení potřebné "výstupní úrovně" k úspěšnému složení povinných jednotných přijímaček.
Chápu-li vzdělání, krom jeho užitečnosti pro šrajtofli, spíše jako příležitost k osobnímu růstu a naplnění lidského potenciálu, nemohu souhlasit s uměle vytvořenými bariérami, které mají za úkol oddělit ty hodné od nehodných. Nejsem proti selekci žáků na studijně, umělecky či rukodělně nadané jedince. Selekce by měla ve většině případů probíhat v samotném procesu vzdělávání, nikoliv na základě jedné zkoušky. Pamatujete si vyšumělé výstupní slovní hodnocení? Toto hodnocení skýtala výbornou příležitost, mimo jiné, pro třídního učitele na základní škole k doporučení žáka k dalšímu studiu, k ohodnocení vývoje jeho studijních předpokladů, talentů, dovedností, nedostatků během posledních 8 let.
Fakt, že dnes na středních a vysokých školách studuje mnoho žáků a studentů, kteří nesplňují studijní nároky může být pravdivý, ovšem toto není zapříčiněno nedostatečnou kontrolou "kvality materiálu při vstupu", nýbrž zcela jinými, zejména finančními faktory. "Materiál" se v průběhu studia mění k lepšímu nebo k horšímu a tomu je potřebu přizpůsobit hodnocení, případně vyřazení. Například v Německu některé střední školy v kurikulu kombinují rukodělné/technické/umělecké dovednosti a teoretické znalosti, přičemž v posledním ročníku mohou žáci volit přípravu na abitur, jako vstupenku do terciálního vzdělávání, nebo dostanou výuční list.
Jinak máte poste.restante pravdu. Jak již bylo v minulosti jasně prokázáno, nemá smysl debatovat s někým, kdo je zakopán ve svých pozicích, což myslím platí pro obě strany.
poste.restante, trivializujete problematiku
Ano. Jen trivializujte, pane poste.restante. Nač udržovat složitý, komplikovaný systém, jde-li zjednodušit. Především je nutno naš budoucí inkluzní zkompetentňovací systém zjednodušit zrušením víceletých gymnázií. A budou-li přijímací zkoušky povinné, pak v přechodné fázi rušení i pro vyšší víceletá gymnázia.
Docela pikantní je, že po povinných přijímačkách volají zejména učitelé druhého stupně základních škol. Rozumím jim, a to zcela.
Včera, nebo kdy, jsem ve zpravodajství zaslechl, že budoucí prvňáčci by si měli umět zavázat tkaničky u bot. Jak jsem tu už psal, bývaly doby, kdy to musely(!) umět děti pro přijetí do školy mateřské. Populace tupí. Všude digitální technologie, a jemná motorika jako projev a současně i předpoklad poznávacích schopností a rozvoje ditěte je jaksi přesouvána směrem k maturitě. Co takhle povinná maturita z ručních prací?
Já se domnívám, že trocha vyzkoušení nikoho nezabije a může to do jisté míry působit i motivačně. Druhá věc je, jak budou nastavena kriteria hodnocení výsledků.
Už předchozí příspěvek Tajného mne nebavil pro svoji předpojatost, setrvávání v jednom zákopu bez ohledu na cokoli. Teď ještě dodávám: bez ohledu na argumenty. Už je to xté kolo takovéto disputace. Jako protivné počasí, s tím taky nic nenaděláte.
Protivné počasí lze ignorovat jenom do jisté míry.
poste.restante, trivializujete problematiku
Občas trocha trivializace neuškodí. Někdy dovedení myšlenky do absurdna pomůže odhalit absurdnost myšlenky původní.
Domnívám se, že vzdělání jednoduše existuje, je všem dosažitelné a to i mimo oficiálních cest.
Bezesporu.
Nevím o případu, že by snad u nás někdo zakazoval komukoliv chodit do knihovny, nebo samostudium prostřednictvím internetu.
nemohu souhlasit s uměle vytvořenými bariérami, které mají za úkol oddělit ty hodné od nehodných
Nejde náhodou spíše o rozdělení
na ty, kteří umí a svou znalost prokáží napoprvé,
na ty, kteří k tomu potřebují více pokusů
a na ty, kteří prostě neumí?
Za mých mladých let se například většinou maturovalo napoprvé a jen lemplové k tomu potřebovali opakovaný termín.
Dnes sleduji, že některým nestačí ani 6 pokusů. Tak to už je vážně přímo strašná diskriminace.
Podmnožina skupiny 'prostě neumí' je skupina 'nechtějí umět', prostěěš.
Z dřívějšího pasivního nicnedělání se přesouvají do aktivní odporu.
Vyvíjejí nemalé úsilí, aby nemuseli žádné úsilí vyvíjet.
Prší. Jednotné přijímačky mají jediné positivum, jmenovitě poskytuji dodatečnou vnější motivaci ke zvládnutí učiva těm, kteří již beztak studijní ambice mají. Vznikne podobná situace jako před SMZ. Bude se učit na zkoušky. Veškerá příprava se tomu podřídí a poutavost a hloubka učiva bude opomíjena na úkor objemu a nácviku testových postupů. Takže bude více připravených na testy a méně vzdělaných. Samozřejmě, že někteří učitelé ze zš jsou pro. Každá pomoc dobrá.
Bude se učit na zkoušky.
Když se to pojme už od první třídy, zbude dost prostoru i na 'poutavost a hloubku učiva'. Skoro bych se vsadil, že hloubka bude hlubší, a tím víc i poutavější.
Padne-li semínko na úrodnou a řádně zavlaženou půdu...
Ač se tomu snažím co nejvíc uniknout, často během ranní cesty do školy nechtěně naslouchám ranním hovorům dětí a dospívajících. Zatímco my se tady moříme s jedním nenapravitelným zaslepeným moulou, život si kráčí svými vlastními cestami, a často mu jsou volné nejen vzdělání, ale i slušnost, poctivost, čestnost či respekt k hodnotám. Tajný by sice zase dovodil, že za to můžou hlavně učitelé, ale ani jemu bych nepřál brodit se v té hromadě hnusu, která se s mládeží denně vyvalí z jednoho ranního metra. Škola někdy může jen v procentech napravovat životní školu postavenou na neschopnosti a nedbalosti rodičů a dalších podobných "výchovných" faktorech. Připočtu-li k tomu zjevné omyly naší školské a vzdělávací politiky, říkám si někdy, že je vůbec zázrak, že u nás nevýběrové školy ještě fungují tak, jak fungují. Ovšem pomalý rozvrat, který se naší společnosti zmocňuje, nakonec semele všechny - učitele dobré, průměrné, špatné i Tajné, ba i experty všech odstínů.
-
A po chvilce deprese - či přesněji rozlady - zase vzhůru do práce.
často mu jsou volné nejen vzdělání, ale i slušnost, poctivost, čestnost či respekt k hodnotám... Škola někdy může jen v procentech napravovat životní školu postavenou na neschopnosti a nedbalosti rodičů a dalších podobných "výchovných" faktorech
A to jen za předpokladu, že škola něco napravovat hodlá. Přece si neodradí zdroje nadtarifních požitků. Případní pobloudilí napravovači jsou sami záhy napraveni, čímž je rodičovské veřenosti dáno najevo, že je o dětičky pečováno řádně.
Kolik by jinak mohlo být asi tak důvodů pro změnu podstaty normativů financování regionálního školství. Jen připomínám, že: 'cti dbalé školy budou přijímat kvalitu a držet úroveň'. To, že se o problému politicky korektně až tak často nebo vůbec nemluví, ještě neznamená, že není.
Ještě dovětek, ať jsem za staromilce - dříve v této kvantitě nemyslitelné: http://www.novinky.cz/finance/391924-tretina-dospelych-cechu-zdima-penize-z-rodicu-malokdo-je-vraci.html
"Neoddiskutovatelným faktem také zůstává, že někteří z těch tzv. nestudijních typů mohou mít objektivní, jimi nezaviněné důvody k nedosažení potřebné "výstupní úrovně" k úspěšnému složení povinných jednotných přijímaček."
Ale tohle je totální nepochopení účelu vzdělávacího systému. Když spadne most a zabije pětapadesát lidí, tak mě opravdu nezajímá, jestli stavitel měl objektivní důvody k tomu, nerozumět statice. Když mě operuje chirurg, tak mě nezajímá, jestli neumí svoji práci z důvodů zaviněných, či nezaviněných. Když svěřuji svůj život pilotovi letadla, tak mě zajímá, a věřím, že i ostatní, zda svoji práci umí a ne důvody, proč jí neumí.
Podmínky nikdy nebudou mít všechny děti stejné. Nemají je ani studenti, ani dospělí. Budete vyžadovat, aby zaměstnavatelé přijímali všechny žadatele o práci, když není jisté, zda někteří nejsou ve své neschopnosti nevinně? To jsou prostě dva nesmiřitelné světy. Jeden je svět, kde každý má na všechno nárok, nikdo za sebe nenese odpovědnost, protože odpovědnost za něj nesou druzí. Druhý svět je svět individuální odpovědnosti, v němž se chápe, že člověk se nemůže celý život vymlouvat na ostatní. Že lidé jsou různí a není možné po nich po všech chtít tytéž výsledky. Nikdy všichni nepodají tentýž výkon.
Nakonec, co chudáci učitelé? Neumějí vzdělat své žáky a vyrovnat jim jejich znevýhodnění, ale třeba je to také nezaviněně. Třeba neměli sami dostatečně podnětné prostředí a nikdo se jim nevěnoval tak, jak by potřebovali, aby to dokázali.
"Chápu-li vzdělání, krom jeho užitečnosti pro šrajtofli, spíše jako příležitost k osobnímu růstu a naplnění lidského potenciálu, nemohu souhlasit s uměle vytvořenými bariérami, které mají za úkol oddělit ty hodné od nehodných."
Žádné uměle vytvořené bariéry v příležitosti k osobnímu růstu a naplnění lidského potenciálu neexistují. To si vymýšlíte. Existují pouze bariéry v dosažení vzdělání formálního. A těmi bariérami je povětšinou nutnost prokázat, že k nějakému osobnímu růstu a naplnění lidského potenciálu vůbec došlo.
"Veškerá příprava se tomu podřídí a poutavost a hloubka učiva bude opomíjena na úkor objemu a nácviku testových postupů. Takže bude více připravených na testy a méně vzdělaných."
Ano, toto je mantra odpůrců testování. Ve skutečnosti se jedná o prázdné marketingové floskule. V čem konkrétně budou lidé méně vzdělaní, když budou na výstupu jejich znalosti testovány, aniž by bylo předem jasné, jaké konkrétně otázky v testech budou? O jakou hloubku testováním přicházíme? V čem konkrétně ta hloubka spočívá? Jak se pozná učivo mělké od učiva hlubokého?
připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci
p. Doležele, nehoruji za absolutní rovnost všech ve všem a píši o PROCESU vzdělávání. Netvrdím, že certifikát o způsobilosti např. operovat by se měl dát komukoliv. O marketingové floskule se nejedná. Ostatně, co by chtěli odpůrci testování prodávat? Ne-cermatovské ne-plošné ne-testy? Připravuji své žáky k maturitě a vím, že nejpozději na začátku 4. ročníku je zajímá pouze a jenom nevyhnutné minimum učiva (katalogové požadavky) a strategie k vyplňování testů. Hloubka rovná se skutečné pochopení. Objem rovná se mnoho učiva na úkor kvality.
Vaše komentáře jsou tentokrát irelevantní, neznáte asi středoškolské prostředí.
Za vše může učitel, tvrdívá tu do omrzení Tajný. Kdopak může za to, že JEHO žáky nezajímá "hloubka" či "skutečné pochopení"?
Nehoruje za absolutní rovnost, ale píše o procesu. Nehoruje za to, aby se žáci dobrali nějakých výsledků, aby úspěšně dostudovali, ale aby studovali. Když po čtyřech letech studia češtiny na střední škole nejsem schopen vyprodukovat trochu slušný samostatný text, je to mnohem horší, než kdybych ty čtyři roky strávil v prostředí, kde jsem nejen v procesu, ale kde si kladou za cíl mne něco skutečně naučit a také mne tomu - nejsem-li ignorant - naučí.
Jak píše NP: Časy se mění, ale hloupost zůstává. Nebo se taky mění - bytní.
Kdopak může za to, že JEHO žáky nezajímá "hloubka" či "skutečné pochopení"?
Podpásovka. Kdybych se řídil vaším příkladem, skoro abych začal spekulovat o vašich "mravních profesních nedostatcích".
Raději odpovím. Za to může vaše nedonošené miminko, státní maturitní zkouška.
Nehoruje za to, aby se žáci dobrali nějakých výsledků, aby úspěšně dostudovali, ale aby studovali.
Rád bych, aby se žáci měli možnost dobrat se výsledků, před tím, než jsou hned na začátku vyřazeni jedním testem.
Napsal jsem snad někde, že mi nezáleží na výsledcích nebo hodnocení žáků, nebo že bych rozdal diplomy každému na požádání? Co mi to zas podsouváte?
Podpásovka? Nikoliv! Naprosto jasné a čisté konstatování s dotazem. V mnoha případech, snad v drtivé většině, o nichž se tady diskutovalo, jste, Tajný, tvrdil, že za problémy ve třídě, škole (včetě šikany) může učitel. Je tedy naprosto v pořádku, že vám JS tento fakt připomněl a zeptal se, jestli to platí i v případě vašeho pedagogického působení. A samozřejmě - neplatí. Vy jste vskutku monstrózní...
Josef Krátký napsal komentář i za mě.
Rozdávání diplomů? To z vašich vývodů logicky vyplývá (což vidí všichni kromě vás). A nečetli jsme tady dříve od vás věty, že v případě potřeby u zkoušky studentům raději přilepšíte, než byste se držel toho, čeho se držet máte?
Kozel zahradníkem vodu káže, víno pije.
"Chápu-li vzdělání, krom jeho užitečnosti pro šrajtofli, spíše jako příležitost k osobnímu růstu a naplnění lidského potenciálu, nemohu souhlasit s uměle vytvořenými bariérami, které mají za úkol oddělit ty hodné od nehodných. Nejsem proti selekci žáků na studijně, umělecky či rukodělně nadané jedince. Selekce by měla ve většině případů probíhat v samotném procesu vzdělávání, nikoliv na základě jedné zkoušky. Pamatujete si vyšumělé výstupní slovní hodnocení? Toto hodnocení skýtala výbornou příležitost, mimo jiné, pro třídního učitele na základní škole k doporučení žáka k dalšímu studiu, k ohodnocení vývoje jeho studijních předpokladů, talentů, dovedností, nedostatků během posledních 8 let."
A co kdyby toto hodnocení studium na SŠ nedoporučovalo? Asi ho hodíme do koše, protože "vzdělání jednoduše existuje", a přece není možné "chránit jeho dostupnost před masou těch, kteří neprokáží, nejlépe už na základní škole, náležité nadání, cílevědomost a píli k jeho dosažení."
Vy to máte, Tajný, v hlavě pěkně pomotáno.
Předmaturitní pragmatismus je ve 4. ročníku obecně rozšířený jev. Tvrdíte snad, že ve vašich třídách k tomu nedochází? Jen v mých? Protože jsem špatný učitel? Tož, co na to říct? Pouze asi, že dříve nebo později se každý vybarví. Odmítáte přijmout odpovědnost za přímé důsledky vaší nedomyšlené kreace.
Souhrnné hodnocení studijních a osobnostních předpokladů na konci 9 třídy a na konci 4. ročníku by vypovídalo o žácích mnohem více, než jeden test. Aha, já zapomněl, vy učitelům nevěříte, ne počkejte, učitele kritizuji já, počkat...kdo vlastně ze všeho zla viní učitele, já, nebo vy pane Soukale. Máte pravdu, mám to nějaké zamotané.
Tajný, jsem to snad já, kde sem neustále tahá kritiku učitelů, a kdo tady na adresu učitelů nakydal tolik špíny? A kdo se kroutí, když mu na hlavu dopadnou důsledky vlastních logických lapsů?
A mimochodem, pokud budete psát věcně, pište si na ČŠ cokoli, a třeba anonymně. Ale pokud někdo vstoupí na tyto stránky s takovou záplavou invektiv vůči učitelům jako vy, tak buď ať se jako každý slušný člověk podepíše, nebo, Tajný Posero, na téma etiky nemá právo ani pípnout.
"Šikana je ve třídách obecně rozšířený jev. Tvrdíte snad, že ve vašich třídách k tomu nedochází? Jen v mých? Protože jsem špatný učitel? Tož, co na to říct?" - Tajný, jak byste se vypořádal s takovouto argumentací? Přijal byste ji? Podle toho, co jste psal dříve, zcela jistě ne. Tak už sakra buďte aspoň trochu chlap a uznejte, že to je i vaše selhání. Možná si hýčkáte pocit, jak jste výjimečný, ale to je pocit mylný, typický zejména pro narcistní, nevyzrálou osobnost. Tomu (a regresi libida do anální fáze) napovídá reakce, při níž se snažíte vlastní selhání hodit i na ostatní (symbolicky je pomazat trusem).
Pane předsedo, lžete. Pletete si "záplavu invektiv" s nesouhlasem s vaším názorem, kvůli kterému mimochodem, byli učitelé středních škol do velké míry zbaveni možnosti hodnotit své žáky při výstupu, protože jsou, dle VÁS, nekompetentní, nespolehliví a nečestní. Co se týká etiky a "logických lapsů", já se alespoň, na rozdíl od vaší erudované excelence, nesnižuji, dochází-li mi střelivo, k používání vulgarismů a podpásové argumentace.
Ale čo, tentokrát udělám výjimku. Pokud jsou česká gymnázia plná sebestředných pompézních a nudných pisálků předžvýkaných materiálů a pokud jsou tyto atributy postačující k vašemu zvolení do předsednictví čehokoliv, je to více vypovídající bídném stavu českého školství, než Dobeš, PISA a inkluze ve švédské trojce. Bez ochrany.
Krátký, srovnávat šikanu a zaměření žáků na požadavky maturitní zkoušky vskutku vyžaduje notnou dávku stupidity nebo účelového překrucování faktů. Jak vás tak čtu, spíše bych se přiklonil k té stupiditě.
Pane Tajný, jste to vy, kdo lže, ne pan předseda. Cituji:
"Rád bych, aby se žáci měli možnost dobrat se výsledků, před tím, než jsou hned na začátku vyřazeni jedním testem."
Ovšem tak tomu není, kolego. Skutečnost, že pracujete na SŠ neznamená, že svět je složen z 80% teenagerů ve věku od 15 do 18 let a 20% učitelů. Musíte někdy vyjít ven a zjistíte, že děti se nerodí patnáctileté a že před nástupem ke zkompetentnění do vaší zkompetentňovací instituce procházejí ještě jiným zkompetentňováním a to mnohaletým. Čili nikdo není na počátku své vzdělávací dráhy vyřazen jedním testem. A není dokonce vyřazen ani později v dalších stupních vzdělávání. Skutečnost, že neuděláte přijímačky na jakoukoliv školu dnes neznamená, že je nemůžete zkusit za rok, za dva, za tři, nebo třeba za deset. Je jen na vás, jak se dokážete připravit.
"Předmaturitní pragmatismus je ve 4. ročníku obecně rozšířený jev. Tvrdíte snad, že ve vašich třídách k tomu nedochází? Jen v mých? Protože jsem špatný učitel?"
Mám dojem, že i vám bylo dopřáno zažít na vlastní kůži, jak to vypadá, když student studuje. Jestli to nazýváte předmaturitním pragmatismem, nebo zkompetentňováním za účelem vychování svébytného, kriticky myslícího, aktivního a bla bla ble ble občana, to už je, myslím, jedno. Gratuluji.
Urážet se dá, Tajný Posero, i bez vulgarismů a současně mnohem odporněji. A za expresiva na vaši adresu se nestydím, na zbabělce házející kameny zpoza rohu naprosto sedí.
Co se týče učitelů, na rozdíl od vás s nimi nemám problém. Co se týče hodnotitelů u maturitní zkoušky, tam se bohužel část z nich vyautovala sama (byť samozřejmě pod nátlakem), a co se týče některých dalších, diskreditují se opakováním toho, co bylo opakovaně vyvráceno, a paktováním s lháři a manipulátory.
Co se týká "předžvýkaných materiálů" nepamatuji se, že bych se jimi někdy v diskusi zaštiťoval. Zato se o nich občas tímto způsobem vyjadřují ti, kteří toho mnoho nenapsali, ba možná nenapsali ani řádku.
Všichni máte pravdu, ale vyhrává opět pan provokatér Tajný, který se tetelí blahem, jak vás krásně vytočil.
se tetelí blahem, jak vás krásně vytočil
To NE! Blahem NE! Ať se tetelí Feřtekem nebo Kartousem.
Nutno ale připodotknout, že z krásného vytáčení se ještě hezčí myšlenky rodí. Nač se pročítat učenými pojednáními nebo nic neříkajícími výzkumnými pracemi výzkumných ústavů. Tady je to pěkně v kostce, kostečce.
Díky, Tajný, že jste se opět odkopal. Ukázal jste se jako demagogický a omezený sprosťák, maskující se za lidumilného učitele - tedy ukázkový typ pokrytce.
Přesto to ještě jednou zkusím - většina (nejen) učitelů tvrdí, že výskyt šikany souvisí hlavně s rodinným zázemím a ve škole jí v podstatě nelze účinně zabránit. Musí být řešena, ale předejít jí de facto nelze. Vy jste tvrdil, že to tak není, že odpovědnost za ni má vždycky učitel, tedy učitel nese odpovědnost za lapsus rodinné výchovy. O to víc má učitel odpovědnost za to, když nedokáže své žáky motivovat k tomu, aby v maturitním ročníku nehleděli jen na pragmatický cíl maturity, ale brali růst svého vzdělání a osobnosti jako nejdůležitější věc ve středoškolském studiu. I tady hraje roli rodina, ale ne tak zásadní jako v předchozím případě. Jste schopen, když už ne ochoten, pochopit, že jádrem věci je právě odpovědnost učitele? Jestli ji má za šikanu, pak ji musí mít na 1 000 % za cíle výuky a vzdělávání a jejich případné deformace. Tohle musí být jasné každému, pro koho není slovo logika slovem sprostým. Leč - jak se zdá - narcistické anonymní stvoření si to evidentně nepřipustí.
Podotýkám, že v diskusi budu mnohem raději číst jadrné a trefné vulgarismy, než pseudokorektní příspěvky plné špatně skrývané žluči a zloby jako zhnisaný vřed - takových produkujete mnoho.
A na závěr si neodpustím - měl jste někdy v ruce učebnice Josefa Soukala? pokud nedopatřením ano, pak byste si za to, co jste napsal, měl nakopat do své nehezké zadnice, protože jsou zcela opačné, než popisujete. Kdybyste nebyl připosraný zbabělec a odtajnil se, předvedl nám své učebnice, pakliže jste nějaké napsal, měla by možná rozumná debata s vámi smysl. Zatím se opětovně ukazuje, že nemá.
Co se týče učitelů, na rozdíl od vás s nimi nemám problém. Co se týče hodnotitelů u maturitní zkoušky, tam se bohužel část z nich vyautovala sama (byť samozřejmě pod nátlakem), a co se týče některých dalších, diskreditují se opakováním toho, co bylo opakovaně vyvráceno, a paktováním s lháři a manipulátory.
Aha. Jak břitké. Oni hodnotitelé maturitní zkoušky nejsou ti samí učitelé, kteří tvoří většinu učitelského sboru každé sš. Ale vy s nimi vlastně, na rozdíl ode mne, problém nemáte. Kteří jsou vlastně ti dobří učitelé pane Soukale? Vy, Kostečka, pak ti, kteří s vámi souhlasí a pak dlouho nic, nebo ti, kteří vám úlisně přicmrndávají, jako výše perlící p. Krátký. Mimochodem, sprosťákem jsem byl vždy, ale pro benefit dobrého jména a prestiže profese učitelské, se snažím, seč mohu abych se v písemné styku s vámi držel zpátky. Předžvýkané materiály zásadně nepoužívám. Nejsem tak zoufalý.
Napsala jsem blahem s malým b. Je to tak správně?
Tajný, způsobuje-li vám to ujímání, nadále raději přežvykujte a žijte beze. O dobré jméno se, Tajný Bezejmenný, nestarejte, tenhle pojem se vás vůbec netýká.
Myslím, že už jsem to tady napsal: V té vaší snaze - nebo potřebě - pokaždé překroutit skutečnost a řečené tak, aby se z toho dal vytlouct nějaký útok, je něco až nezdravého. Možná hodně zoufalého.
Okomentovat