Povinné předškolní vzdělávání: Právně sporné opatření bez jasného cíle

Školský výbor sněmovny projednával ve čtvrtek 3. prosince 2015 návrh novely školského zákona, kterou se má mimo jiné zavést povinný rok předškolního vzdělávání. Není jasné, zda má návrh řešit tíživou situaci dětí ze sociálně znevýhodněných oblastí, nebo míru školních odkladů. Navíc naráží na formulaci ústavních práv v ČR a v kolizi je znění novely a důvodové zprávy ve věci nároku na umístění do MŠ.


Povinný rok předškolního vzdělávání je jedním z hlavních témat novely školského zákona, která právě prochází legislativním procesem (návrh MŠMT projednával ve čtvrtek školský výbor sněmovny). Opatření má zavést povinnost vzdělávání od 5 let, první rok povinného vzdělávání by děti měly strávit v mateřských školách, respektive v přípravných třídách ZŠ.

Organizace věnující se oblasti vzdělávací politiky dlouhodobě upozorňují na problematické souvislosti návrhů v jeho stávající podobě. Po čtvrtečním projednávání na školském výboru krystalizují zejména tyto:

Návrh nemá jasný cíl

Zatímco oficiální verzí MŠMT je, že opatření má snížit počet odkladů, otevřeně se hovoří o tom, že má zároveň pomocí dětem ze sociálně slabých rodin. Analýza proveditelnosti však ukazuje, že odklady nejsou lokálně závislé na míře návštěvnosti MŠ a že k pomoci nejpotřebnějším pravděpodobně nedojde.

Návrh koliduje s ústavou

Podle specifikace opatření nejde o povinnou školní docházku, která jako zákonná výjimka omezuje právo rodičů na svrchované a ústavou zaručené právo rodičů vzdělávat a vychovávat své děti. Má jít o povinné předškolní vzdělávání, které ale podle platného právního rámce omezovat ústavní práva nemůže.

Právní nárok na umístění dítěte do MŠ novela nezaručuje

Zatímco důvodová zpráva operuje s tvrzením, že novela zajistí rodičům nárok na umístění dítěte do MŠ od tří let věku, skutečné znění novely omezuje tento nárok kapacitou zařízení.

Podrobný souhrn argumentů kritizujících zavedení povinného roku předškolního vzdělávání najdete ZDE.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: "Samotná snaha ministerstva posílit vzdělávání, zejména vyrovnat handicap děti ze sociálně slabých rodin, je chvályhodná. Lze poukázat na příklad Finska, kde bylo povinné předškolní vzdělávání zavedeno s platností od letošního školního roku. Problematické je ale samotné provedení, které s sebou nese řadu rizik. Největší chybou je, že MŠMT má k dispozici analýzu proveditelnosti, která na daná rizika poukazuje, ale ignoruje ji."