Bohumil Kartous: Satan si říká NGO

středa 16. prosince 2015 ·

Uprchlíci v ČR v podstatě nejsou, ale situace vypadá, jako by byli všude. Díky tomu se společnost rozdělila na 90 % zastánců selského rozumu a 10 % sluníčkářů. Obojí definováno skupinou zastánců selského rozumu. Zastánce selského rozumu je dle této definice člověk, který má jinak řečeno všech pět po hromadě. Sluníčkář je lunatik, který žije v nějakém zvláštním společenském oparu a nevnímá skutečnost. Aby nezemřel hlady, živí se tím, že parazituje na různých dotacích, grantech a veřejných výzvách. Zatímco zastánci selského rozumu hájí zájmy této společnosti, sluníčkáři blábolí v deliriu o světovém míru, lásce a pravdě a s radostí stoupenců Hare Krišny cupitají vstříc apokalypse. Nebýt sluníčkářů, mohla zase jednou konečně zavládnout jednota lidu. Považte, to už tu 26 let nebylo.


Nejde jen o uprchlíky. Změna školského zákona, která ruší zvláštní vzdělávací program pro lehce mentálně postižené, má vést k jinému přístupu ke vzdělávání dětí. Místo aby byly ty, které z různých důvodů potřebují speciální přístup, vzdělávány odděleně, mají být vzdělávány ve školách hlavního proudu. Od poloviny 90. let a tzv. Prohlášení ze Salamanky je to oficiální přístup v 92 zemích, v mnoha úspěšný. Je to určitý společensko-politický trend, který se osvědčil podobně, jako volební právo ženám, omezení délky práce nebo třeba právo na vzdělání či rasově neseparovaná veřejná doprava.

Interpretace může být ale úplně jiná. Očima lidí, pravděpodobně převážné většiny učitelů i rodičů, je inkluze naprostý nesmysl, který chce ničit kulturu českých škol a je vyvolaná a řízená parazitickými neziskovkami, které na toto politikum sají prostředky z fondů EU. Když si člověk uvědomí závažnost takového odhalení, nabízí se otázka, kdy se konečně najde někdo statečný a začne se důrazně upozorňovat na tento prokazatelný zločin.

V oblasti transparentnosti, korupce, životního prostředí, lidských a občanských práv, stejně jako v oblasti vzdělávání, si satan říká NGO. Jak by se tu krásně žilo, nebýt sluníček a jejich engéóček, to by teprve byla sociální soudržnost, kam se hrabe inkluze.

Četl jsem už, že aby byl člověk úspěšný a za vodou, stačí, aby si založil neziskovku, intuitivně se přisál na grant a pak už jen pomalu či rychleji užíral z původně veřejných prostředků, o nichž si volič naivně myslí, že jsou využívány společnosti ku prospěchu. Taky jsem četl, že neziskovky mají takový vliv, že ovládají legislativní agendu, prohlášení vlády a možná i občasný úkrok stranou pana prezidenta.

Dovolím si tyto úsudky převést jako ekvivalent na jiné téma. K podnikání si stačí založit firmu, začít prodávat a sklízet zisk. Je to business, který ovládá moc a dokonce vozí pana prezidenta s Krtečkem na výlety do Pekingu a zpět.

Obojí jsou demagogie, nicméně na každém tomto úsudku je něco pravdy. Tedy trocha, druhá je alespoň částečně fakticky platná, první je hospodská paušalizace.

Autor zažil devět let v soukromé firmě a potom se stal součástí nezisku. Prozatímní srovnání pracovitosti, nasazení a míry uvažování o tom, co to vlastně dělám, hraje dost jednoznačně pro nezisk. Zatímco v korporátním nebo institucionálním systému člověk narazí velmi často na roboty, kteří dělají svou práci podle nějakého nastaveného programu, smysl to pro ně nemá, ale je to obstojná obživa. Narazíte i v nezisku, ale je to spíš výjimka. Od toho se odvíjí pracovní výkon (dostupnost, reakční doba, dovednost něco vymyslet a něco udělat, pokud možno samostatně bez neustálého dohledu. V korporátu v institucích běžné, všední.

Jako sluníčkáři mně samozřejmě velmi lichotí , když se údajně - téměř jako zednářská lóže - podílím na ovlivňování správy moci. V zájmu nezisku by bylo toto postavení upevňovat, nic není lepší než uznání vítězství od "nepřítele". Jako pravdoláskař se nicméně musím doznat, že nezisk zdaleka tak silným mocenským centrem není. Jednak není vůbec centrem, je to z velké části nekoordinovaná aktivita, a jednak ničím a nikým nevládne. Docela přirozeně poskytuje politice i občanům přemostění toho strašně dlouhého období mezi volbami. Na fakt, že nezisk lze zneužít, nepřišel nezisk, ale business. Třeba když měl herní průmysl věnovat procenta ze zisku neziskovým organizacím...

Určitě existují neziskové organizace, které jsou pouze parazitickým ekonomickým tělesem, nebo jsou to organizace vytvořené pro praní peněz. Ty první jsou nepochybně podpořeny docela zajímavými grantovými penězi z EU. Nejčastější model takového parazitismu je ale spojen s businessem a institucemi, nezisk je jen forma. Stejně tak, když se založí organizace, do které se nalejí peníze zákonem přiznané nezisku.

Určitý problém představuje samotná definice "nezisku". Patří sem zahrádkáři, folklór, sdružení pacientů, obhájci lidských práv a mnoho dalších. Podle lidí, kteří vidí nezisk jako sluhu totality aktuálně převlečené za EU, mají právo na existenci zahrádkáři, protože si nedovolují kafrat do rámce a výkonu moci. Obhájci lidských práv nebo jakýchkoliv jiných pouze zbytečně vstupují mezi voliče a politika.

Udivuje, jak scestná představa to je. Jen při běžném průletu 20. stoletím lze ukázat, že z občanských hnutí vyrostla volební práva, práva žen, práva menšin, práva dětí a vše, co v současnosti i ČR ustanovuje jako základní právní normu. Tzv. občanská společnost, které je nezisk nedílnou součástí, je něco zcela legitimního. Hájení ústavních práv je veřejně uznáno vládou, je veřejně uznáno businessem. Všechna ministerstva vlády zcela běžně zahrnují nezisk do připomínkových řízení při navrhování novel, politické strany s neziskem konzultují témata. V případě práv občanů v nejširším slova smyslu je to společenská aktivita legitimně uznaná jako funkční po celém severoatlantickém prostoru.

Posttotalitní myšlení, podle kterého do určitých věcí společného rázu mohou mluvit jen někteří, je těžké změnit. Tak to prostě je. Je možné, že se to nepodaří nikdy, nebo že to prostě vyjde a společnost to později bude brát za naprosto běžnou součást života, ať už je to volební právo, vzdělávání zdarma, důchody, nebo možnost blábolit cokoliv kdykoliv. Nezisk v tom hraje dost důležitou roli.

Převzato z Britských listů

11 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
16. prosince 2015 7:54  

Pan Kartous v podstatě říká, že lidé jsou blbci, ovšem kromě intelektuálního a morálního výkvětu sdružujícího se v neziskovkách. Tato elita jako jediná skutečně rozumí demokracii, inkluzi, globálnímu oteplování, lidským právům, fotovoltaice, biomase, zdravému stravování atd., kdežto hloupý dav je veden primitivními instinkty, burcovanými a zneužívanými populisty. Proto je třeba (kupříkladu v diskusi o vzdělávání) jakékoli kritické argumenty ignorovat a jejich nositele pro jistotu onálepkovat jako fašisty, aby všem bylo jasno. Zdá se mi, že tato ideologie politické korektnosti, mediokracie, humanrightismu, environmentalismu apod. smrdí diktaturou domnělých demokratů, tzn. takových, kterým se demokracie hodí jen tehdy, když s nimi všichni souhlasí.

tyrjir řekl(a)...
16. prosince 2015 8:48  

Myslím, že neoliberalismus se snaží pomocí multikulturalistického globalismu intervenovat (vštěpovat vzorce pro řešení problémů) do státní správy a využívá přitom mediokratických prostředků. Vede to k oslabování úlohy rodiny, veřejného školství a státu. Některé aktivistické neziskovky dost neeticky usilují a dokonce i částečně dosahují postavení jakési paralelní struktury zasahující do školství mnohdy zdánlivě účinněji než příslušné resortní organizace.

K tomu viz například
- aktivita neziskovek a resortních organizací NÚV a NIDV na listopadové konferenci Budoucnost pro školu,
- účast náměstků ministryně školství na aktivitách Eduinu a současná absence relevantních odpovědí na připomínky od škol a zřizovatelů,
- bohatá informační aktivita Eduinu kontrastuje s nedostatečností informační aktivity resorních organizací ve veřejnoprávních médiích a na webu,
- snahy Eduinu stavět se do pozice auditního orgánu pro české školství, hybatele pokroku, nárokování podílu na koncipování školství, DVPP atd.),
- mnohdy arogantní ostouzení práce škol i MŠMT ze strany některých představitelů Eduinu .

Povážlivá je myslím zejména odborná, organizační a informační pasivita školských resortních organizací a vysokých škol a přenechávání iniciativy aktivistickým neziskovkám ze strany MŠMT.

J. Týř

Tomáš Dopita řekl(a)...
16. prosince 2015 9:34  

Pane Kartousi, kdy už konečně pochopíte o co tady jde? Učitelé nejsou proti inkluzi a integraci. Jsou proti způsobu zavádění inkluze do školství . školství má mraky problémů, které nikdo neřeší. Namátkou - vzdělávání budoucích i stávajících učitelů, neexistence dat o procesech ve školství, nedostatek financí, zasahování kdekoho do školy a jejího života, přetíženost učitelů, stravování, metody a formy práce, cíle vzdělávání ... (doplňte sám). To, že v mezinárodních srovnáních vzdělávacích systémů se pohybujeme kolem 15. místa je v podstatě zázrak. A do toho se úderem 1.9.2016 zavede inkluze. Fakt máte pocit, že to je něco co pomůže školství, dětem, učitelům , rodičům a vyřeší výše uvedené problémy?

Eva Adamová řekl(a)...
16. prosince 2015 17:23  

Jenom, abychom nezjistili, že se nám děti při průletu inkludovanou školou 21. století hovnajs naučili.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. prosince 2015 18:44  

Hovnajs, ale společně, to je oč tu běží.

Petr Pan řekl(a)...
16. prosince 2015 22:07  

Myslím, že se pan BK přeceňuje nebo je tady snad někdo, kdo by se o něm při vší úctě vyjádřil jako o sluníčkáři? Ještě mohl dodat „Nejsme jako ONI“

Lexxa řekl(a)...
16. prosince 2015 22:35  

Je to prostě šulek!
Myšleno ve spojitostí s kukuřicí alias turkiní nebo turkyniskem!

CatCatherine25 řekl(a)...
16. prosince 2015 23:19  

Expert na vzdělávání.
Liessmann,P.L. Hodina duchů.Praxe nevzdělanosti.Praha: Academia, 2015, s. 26-38.

Petr Pan řekl(a)...
17. prosince 2015 0:05  

Velmi problematickým druhem je v Evropě nepůvodní slunéčko Harmonia axyridis. je ještě žravější, než původní druhy, ale má to i svůj rub. Tento druh se totiž snadno šíří do volné přírody, kde vytlačuje původní druhy slunéček. Navíc kromě mšic klidně požírá i vajíčka a larvy svých příbuzných, přičemž při střetu vždy vyhraje jeho larva, neboť je větší a dravější.
http://www.ireceptar.cz/zvirata/hodna-a-zla-slunecka-aneb-invaze-harmonia-axyridis/#utm_source=self&utm_medium=clanek&utm_campaign=zimni-ukryty-pro-slunecka-pripravte-beruskam-domky

Jo k takovému sluníčku se BK přirovnává, tak to akceptuji.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. prosince 2015 17:01  

A další dotační přihrávka pro neziskovky je na světě. Viz výše http://www.ceskaskola.cz/2015/12/dotacni-program-msmt-na-podporu.html

Dušan Habina řekl(a)...
17. března 2016 7:57  

Pan Kartous je člověk , který používá mnoho slov aniž by něco podstatného sdělil.
Cítí se tak nadřazen těm "ubohým obyčejným" lidem. Jeho výlevy vypadají intelektuálně, ale ve skutečnosti jsou pouze povrchní a prezentují hlavně jeho nabubřelost a jak by on napsal vzletně "ego a aroganci". Z toho plyne jediné, že nejvíce nepříjemní mu jsou lidé, kteří vidí věci jasně a bez příkras a hlavně často vycházejí hlubších znalostí. Použijeme-li příklad z jeho posledního článku na BL "Kterak český politik vyvedl Evropu z omylu" , kde napsal mnoho slov zcela zbytečně. Celý jeho článek se dal napsat jednou větou se slovy vybranými z článku : "Čeští politici a jejich voliči jsou blábolící a plácající maloměšťáčtí brouci Pytlíkové a Berušky". O obsah mu nejde, hlavní je pustit jedovatou slinu a ulevit svému egu. Už dávno jsem pochopil, že BL , Kartous, Čulík a spol jsou oikofobové. Bezděky ukazují kam může egoistický intelektuál dojít ve svém myšlení bez sebereflexe a s vírou, že patent na rozum mu nadělili už v kolébce.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.