Vyjádření studentů Univerzity Jana Amose Komenského k demonstraci 24. října 2015

"Mnozí z nás do nástupu na UJAK studovali na veřejných vysokých školách (VŠ), kde jsme úspěšně prošli přijímacím řízením na navazující magisterské obory, ale pro velký počet účastníků jsme nebyli přijati. Veřejné VŠ mají limity, které za posledních 10 let nebyly MŠMT navýšeny i přesto, že byl přijat zákon, podle kterého si tisíce učitelů museli své vzdělání doplnit. Mnozí jsou magistři, inženýři a učitelé s leckdy i třicetiletou praxí."



My, studenti Univerzity Jana Amose Komenského (UJAK), kterým 30. 9. 2015 skončila akreditace na základě zamítavého stanoviska Akreditační komise (AK) ze dne 16. 9. 2015, jež neumožnila dostudování nám, 740 studentům posledního ročníku, vnímáme celou záležitost jako politické rozhodnutí, které nemá na akademické půdě od roku 1952 obdoby.

Tímto rozhodnutím jsme byli nuceni ukončit svá studia, jsme vystaveni velmi obtížné situaci a od předních akademických pracovníků (poslanec PS ČR prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. na ČT24 30. 9. 2015, Karel Melzoch rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze rozhovor Deník.cz 12. 10. 2015) posloucháme, že si za to můžeme sami. Prý jsme si měli lépe vybrat školu, na kterou jsme šli studovat.

Mnozí z nás do nástupu na UJAK studovali na veřejných vysokých školách (VŠ), kde jsme úspěšně prošli přijímacím řízením na navazující magisterské obory, ale pro velký počet účastníků jsme nebyli přijati. Veřejné VŠ mají limity, které za posledních 10 let nebyly MŠMT navýšeny i přesto, že byl přijat zákon, podle kterého si tisíce učitelů museli své vzdělání doplnit. Mnozí jsou magistři, inženýři a učitelé s leckdy i třicetiletou praxí.

S ohledem na neustálé změny v požadavcích na učitele se dokonce někteří studenti obrátili na MŠMT s dotazem, zda jim bude studium na UJAK dle zákona uznáno pro splnění potřebných kvalifikačních kritérií – a tito studenti dostali kladnou odpověď. Jiní se na MŠMT dotazovali, kterou školu studovat, aby jim bylo vzdělání uznáno, jelikož již některé veřejné VŠ studovali, nicméně v souvislosti se změnou zákona několikrát došlo k podstatným změnám a předcházející studium kvalifikaci najednou nesplňovalo. Z MŠMT jsme v průběhu loňského roku dostali doporučení vystudovat UJAK. Byl snad důvod doporučovat UJAK pro to, aby měl velký počet studentů a mohla pak AK odebrat akreditaci magisterským studijním oborům Speciální pedagogika a Speciální pedagogika – učitelství? Nebo to bylo tím, že veřejné VŠ placené ze státního rozpočtu tyto obory neotvíraly, jelikož pro ně nebyly zajímavé?

Vedení UJAK v roce 2014 vyslyšelo prosby ministra Chládka, který žádal všechny pedagogické fakulty VŠ, aby vzaly více studentů, jelikož končí doba, do kdy musí učitelé zahájit studium. Opět to byla pouze UJAK, která studenty přijala. Vzhledem k počtu přijatých studentů navýšila počty vyučujících z řad odborníků, kteří učí na veřejných VŠ. Reflektovala všechny výtky AK , přesto akreditace opět nebyla prodloužena. UJAK marně opakovaně upozorňovala na chybná fakta v závěrech AK, jejími námitkami se však nikdo nezabýval.

V dubnu 2015 ministr Chládek zasedl k jednacímu stolu s vedením UJAK a pedagogickými fakultami a našel řešení, jak akreditaci prodloužit. Nám studentům slíbil, že dostudujeme na UJAK, jelikož nikde jinde dostudovat nemůžeme z důvodu, že tyto obory nejsou na jiných VŠ akreditovány. Slib, že dostudujeme, byl podmíněn dobrým výsledkem státních závěrečných zkoušek, proto byla akreditace prodloužena pouze do 30. 9. 2015.

Na státní závěrečné zkoušky dohlíželi členové expertní skupiny z veřejných VŠ a odborníci jmenovaní MŠMT. U státních závěrečných zkoušek uspělo 87 % studentů, což dokládá dobré studijní výsledky srovnatelné s dalšími studijními obory a vysokými školami. Máme písemné doklady od těchto odborníků, že vše probíhalo korektně a odpovídalo běžným standardům. Ústní závěrečné státní zkoušky byly bez jakéhokoli pochybení. U 34 z 609 diplomových prací měli odborníci jisté pochybnosti. Někde byla vyšší shoda textu s texty jiných kvalifikačních prací, jinde byly konstatovány metodologické nedostatky a jiné. V tomto případě je nutné podotknout, že 18 studentů svou práci neobhájilo a museli ji přepracovat. Takže nám zbývá 16 z 609 diplomových prací, které se zdály být sporné. Toto nám paní ministryně uvedla jako důvod, proč nám nebyla akreditace prodloužena. Mezi těmito spornými pracemi je také diplomová práce, kde byl vedoucí této práce docent Ivan Fischer. Dovolím si ho citovat.

„Konkrétní příklad metodologicky chybně vedené diplomové práce AK žádný neuvedla. V rozhlasovém projevu 17. 9. 2015 kolegyně Dvořáková řekla, že AK musí například hlídat, aby matematik nevedl práce speciálních pedagogů. Na UJAK to mohu být pouze já. Jsem absolvent studia učitelství na MFF-UK, jsem docent didaktiky matematiky a jsem kandidát pedagogických věd. Kdo jiný by měl speciálním pedagogům vést diplomové práce z didaktiky matematiky. Obor speciální didaktika matematiky neexistuje. Naši absolventi budou učit postižené žáky, ale budou je učit matematiku, češtinu a další předměty, a ze zákona učitelé SPPG mají aprobaci i pro výuku na běžných základních školách. Na to zjevně AK ohled nebere.“

Diplomové práce na UJAK často vedou externisté. Jsou to ale i prorektor Pardubické univerzity, docenti a profesoři z jiných škol, i ze Slovenska, odborníci s CSc., či s PhD. a vedoucí pracovníci příslušných ústavů. Mnozí studenti jsou Mgr., Ing., PhDr., z příbuzných oborů a již jiné diplomové práce jinde obhajovali.

V květnu 2015 UJAK žádala o prodloužení akreditace na dostudování studentů posledního ročníku. Proč rozhodla AK až 14 dní před koncem vypršení akreditace?

Proč nerozhodla již na svém červnovém zasedání, jak jí stanoví zákon? AK musela vědět, že UJAK již nebude mít dost času na odvolání. Byl to záměr AK, jak nás dostat do této těžké situace a vzít si nás, 740 studentů, jako rukojmí? Je to trest za to, že si UJAK dovolila upozornit na nezákonné jednání AK? Je naprosto nezbytné, aby pro spravedlivý průběh celé věci paní ministryně reflektovala argumenty UJAK a začala jednat s vedením UJAK. Oceňujeme přitom v tomto směru posun, a sice jednání náměstka prof. Stanislava Štecha s rektorem UJAK. Opakujeme však, že i nadále nespatřujeme možné řešení v tom, aby veřejné vysoké školy narychlo získaly akreditace oborů, o něž snad dosud ani neměly zájem. Nadále trváme na našem dostudování na UJAK, chybí nám posledních 8 měsíců studia, máme řádně splněny všechny studijní povinnosti, včetně zapsaných diplomových prací.

Žádáme tímto ministryni Valachovou, aby se osobně zasadila o vypořádání argumentů UJAK. O to, aby AK doložila, že stejná kritéria jsou ve stejné míře a se srovnatelnými dopady uplatňována na všechny vysoké školy, ať již soukromé, nebo veřejné. AK doposud jako reakci na tuto výzvu nabídla buď mlčení, nebo prázdné fráze bez jakékoliv relevantní kvantifikace. Apelujeme na prof. Stuchlíkovou, která je za pedagogiku přímo odpovědná jako členka AK a samozřejmě na celou AK, aby zodpovědně posoudila žádost UJAK o novou akreditaci magisterského programu Speciální pedagogika a zároveň byla schopna opět doložit, že kritéria jejího posuzování jsou uplatňována na všechny subjekty stejně.

Z tohoto důvodu pořádáme veřejné shromáždění 24. 10. 2015 v Karmelitské ulici v Praze, opět před MŠMT. Začátek jsme naplánovali na „za 5 minut 12“. Pokud se nedočkáme pravdivých odpovědí a důkazů o tom, že MŠMT a AK nepostupují diskriminačně, budeme v našem úsilí o dosažení spravedlnosti pokračovat na dalším shromáždění 17. 11. 2015 a jako poslední možnou variantu využijeme dovolání se svých práv ve Štrasburku a Bruselu.

Za studenty UJAK

Jindřiška Rašínová

Zdroj: ParlamentníListy.cz