Kateřina Oleksíková: Co je blended learning a proč z něj máme mít obavy

úterý 18. srpna 2015 ·

V krátkém a věcném článku reaguji na terminologii Výzvy 57, kterou MŠMT vyhlásilo o prázdninách letošního roku. Díky aktivitám financovaným na poslední chvíli z evropských fondů má dojít do konce roku ke zlepšení ústních komunikativních dovedností v cizích jazycích učitelů a žáků stovek základních a středních škol.


1. Nové cíle a principy cizojazyčné výuky

Nadřazeným cílem současné cizojazyčné výuky je rozvoj komunikativní kompetence, což se odráží do kognitivní a sociálně-afektivní složky výuky. Podle J. P. Timma se dnes mezi základní didaktické principy řadí celostní učení, autonomní učení a princip obsahově atraktivního učiva (meaning learning). Komunikace v cizím jazyce musí být vždy zaměřena na konkrétní obsahy a mít určitý cíl, protože komunikovat jen tak a o ničem nelze. Při výběru učebnice a dalších učebních materiálů je třeba vycházet z potřeb žáka a vybírat témata, texty a situace blízké jeho zájmům tak, aby se žák obsahem cítil osloven.


Úspěch přináší komunikativní cizojazyčná výuka zaměřená na žáka, kdy aktivní je žák a učitel přejímá roli facilitátora, který uplatňuje individuální přístup k žákům s jejich jedinečnými charakteristikami. Učitelé musejí předcházet používání takových aktivit ve výuce, které se zásadně liší od úloh, jež pak na žáky čekají při používání jazyka v konkrétních mimoškolních životních situacích. V současném přístupu k procesu vyučování a učení se cizím jazykům převládá názor, že již nestačí inovovat výukové materiály a didaktické postupy, ale je potřeba více se zaměřit na žáka, tedy věnovat více pozornosti procesu učení a nikoli procesu vyučování, kde hlavní roli hraje učitel. Harvi Singh a Chris Ree definují blended learning jako učení zaměřující se na optimální dosažení učebních cílů za pomoci vhodných technologií, které odpovídají učebním stylům učícího se jedince, aby tak došlo k získání adekvátních dovedností správné osoby ve správný čas.

2. Jazyková politika po česku

Chaotická jazyková politika a absence koncepce jazykového vzdělávání v České republice přinášejí školám a učitelům mnohá překvapení. V rámci svého úsilí o podporu mobility učitelů vyhlásilo v dubnu letošního roku MŠMT Výzvu 56, a tak se učitelé podívali za neutracené evropské peníze na Maltu, do Londýna, do Vídně. Jeli většinou tam, kam jim cestovní kancelář nabídla na jazykově zaměřený pobyt nejnižší cenu. Vracejí se spokojeni a čekají, kdy si do konce roku vyberou místo části prázdnin strávené v zahraničí řádnou dovolenou na zotavenou. Výše zmíněné přístupy a principy cizojazyčného vzdělávání je příliš nezajímají, protože nejsou k ničemu. Každá cesta učitele do zahraničí je pro něj přínosem, ale kdo prověří, jak efektivně bylo využito 1, 4 mld. Kč na zlepšení jazykového vzdělávání v ČR?


Neutracených evropských peněz je stále dost, ve výuce jazyků na základních školách zaostává Česká republika za evropským průměrem, a tak přišla v červenci další výzva, tentokrát s číslem 57. Je určená na rozvoj výuky anglického/německého/francouzského jazyka formou blended learningu. Od října do konce roku má dojít ve školách k výraznému zefektivnění výuky anglického, německého a francouzského jazyka. Máme na to 400 mil Kč. Dle výzvy MŠMT je obsahem aktivity pro učitele využití blended learningového výukového systému pro učení se učitele v rozsahu minimálně 20 vyučovacích hodin. Obsahem aktivity pro žáky je využití formy blended learningu pro výuku a domácí přípravu pro rozvoj individuálních ústních komunikačních dovedností v běžné výuce, vedle toho i pro zadání domácí přípravy žáků. Kombinovaná forma výuky musí být začleněna do běžné výuky a podpořena stávajícím učitelem cizího jazyka, což podpoří zvýšení efektivity osvojování jazyka.

3. Co je blended learning

Podobně jako v případě e-learningu najdeme problém v definování samotného pojmu blended learning. Existuje velké množství autorských přístupů, vymezení ovlivňuje rychlý vývoj informačních a komunikačních technologií. Definice proto bývají nejednoznačné a mnohotvárné. Převažuje pojetí, kde dominantní roli hraje spojení ICT a tradiční výuky. Blended learning se pravděpodobně bude dále šířit a rozvíjet obzvlášť vzhledem ke své tvárnosti a možnosti řešit individuální vzdělávací potřeby. Rozvoj budou ovlivňovat tyto tři oblasti: vývoj technologií („chytrá" zařízení), demografické změny (nástup generace digital-born) a proměna na pracovištích (posun od systému vzdělávání just-in-case k flexibilnějšímu just-in-time).


Blended learning je specifická forma či proces vzdělávání, která kombinuje prezenční formu výuky s elektronickými a webovými aplikacemi (zejména s e-learningem) s cílem potlačit jejich nevýhody a dosáhnout synergie výhod plynoucích z obou přístupů. Poskytuje efektivní příležitosti k učení vyhovujícímu vzdělávacím potřebám a stylům učení jednotlivců. Anglický termín se nepřekládá, českými ekvivalenty by mohly být kombinovaná výuka či smíšené učení. Označuje  se  rovněž  jako b-learning.


Pokusme se správně porozumět části textu výzvy „kombinovaná forma výuky musí být začleněna do běžné výuky a podpořena stávajícím učitelem cizího jazyka“. Základní principy blended learningu tvoří tzv. Khanova oktagonální struktura. V centru se nachází blended learning, okraje osmiúhelníku tvoří základní principy:

  1. Pedagogický
Kombinace obsahu, potřeb a cílů vyučování, od nichž se odvíjí vyučovací metody tak, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivity.
  1. Technologický
Výběr prostředků a nástrojů, které by co nejlépe sloužily danému cíli. Technické vybavení i management.
  1. Design rozhraní
Faktory, které určují uživatelské rozhraní každého jednotlivého použitého prvku.
  1. Hodnocení
Nehodnotí se jen výkon jednotlivých učících se, ale i efektivita celého programu.
  1. Managementu
Týká se registrace, notifikací, rozvrhu, infrastruktury, logistiky. Řídí všechny jednotlivé části a jejich kombinování.
  1. Zdroje informací
Řízení tvorby různých typů zdrojů (offline, online), jejich organizace a zpřístupnění. Za zdroje jsou považováni i učitelé (či tutoři).
  1. Etický
Rovné šance, např. přístup k materiálům osobám se zdravotním postižením.
  1. Institucionální
Organizační, administrativní a akademické záležitosti, ale i podporované služby.


Ptáte se, co to má znamenat? Dle prvního principu má učitel začít kombinovat obsah, potřeby a cíle vyučování, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivity. Výzvou je možná myšleno, že za tři měsíce má učitel dosáhnout stejných učebních cílů tím, že ve třídě nechá žáky pracovat s výukovým systémem, který splňuje minimální požadavky. Blended learning se stal pojmem, který je vnímán velmi široce a schová se pod něj spousta přístupů a výkladů.

Učitel má dle druhého principu zvolit IT prostředky a nástroje, které budou co nejlépe sloužit cíli, ale pozor - jeho volba je omezena, protože dle Výzvy 57 musí platit, že výukový systém, který smí využívat, umožňuje libovolně časté nahrávání vlastního ústního projevu studujícího (mluvení) a opakované přehrávání (poslech) této autentické nahrávky.

Proč nestačí, aby se žák učil online vlastním tempem, rozvíjel dovednosti, využíval k tomu vhodný obsah, procvičoval a dostával zpětnou vazbu o svém pokroku? Proč není zdůrazněna potřeba vést učitele k novým inovativním postupům s jasně stanovenými učebními cíli? Odpovědi neznám, ale vidím realitu a začínám mít obavy z pokusu ušitého horkou jehlou. Ředitelé škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku hledají vhodného dodavatele e-learningu v rámci Výzvy č. 57, šablon 3 a 4, který splní minimální požadované parametry výukového systému.

Definice blended learningu pro Výzvu 57 hovoří pouze o formě získávání znalostí, chybí učební cíle, učení a získání dovedností. V metodickém výkladu v šabloně 3 a 4 definuje MŠMT blended learning jako „kombinovanou formu získávání znalostí v jakémkoliv oboru, při které vzdělávající se učitel / žák využívá možnost vzdělávat se samostatně podle svých potřeb, zájmu, motivace a času prostřednictvím elektronického výukového programu či systému většinou v on-line či off-line prostředí a zároveň se účastní pravidelných osobních konzultací či výuky s lektorem či učitelem, a to buď prezenční formou nebo telefonicky, na Skypu atd.“

4. Proč a k čemu je blended learning dobrý ve výuce cizího jazyka

Nicméně více než jednoznačná definice výuky cizího jazyka formou blended learning je důležitá otázka, proč a k čemu je blended learning dobrý ve výuce cizího jazyka. Má sloužit především k efektivnější výuce cizího jazyka. Pokusme se znovu porozumět části textu výzvy „kombinovaná forma výuky musí být začleněna do běžné výuky a podpořena stávajícím učitelem cizího jazyka“.
Aby došlo k efektivnějšímu učení se cizímu jazyku, musí volbě IT nástroje předcházet naplnění dvou základních podmínek. První je existující výukový materiál v online prostředí s obsahově atraktivním učivem, který učitel zná, druhou podmínkou je učitel, který věnuje více pozornosti procesu učení a nikoli procesu vyučování. Zopakujme si vhodný postup. Učitel nejdříve stanoví učební cíle s ohledem na individualitu žáků ve skupině. Je na učiteli, aby následně zvolil IT nástroj odpovídající učebním stylům žáků, aby tak došlo k získání adekvátních jazykových znalostí a dovedností správné osoby ve správný čas.

5. Jak předejít obavám a nebezpečí

Stejně tak jak se široce pojímá blended learning, je široká i představa, co je kvalitní výukový/učební materiál v online prostředí. Blended learning funguje ve výuce cizích jazyků dobře, pokud online systém umožňuje žákovi primárně osvojování znalostí a kontaktní výuka rozvoj dovedností na základě těchto znalostí. Po pětiletých zkušenostech vím, že žák má mít v online prostředí možnost učit se kdykoliv a kdekoliv, vracet se k jednotlivé slovní zásobě, opakovat si jednotlivá témata a postupně se učit sám hodnotit, do jaké míry probírané ovládá, a za jak dlouho a s jakou nejlepší učební strategií je schopen si probírané osvojit. Učitel v kontaktní výuce potom na základě informací, které má o průběhu procesu učení každého žáka z výukového online systému, řídí a směřuje žákovu aktivitu, tedy nácvik dovedností, takovým způsobem, aby si získané znalosti upevnil v komunikačních situacích. Stejně tak jako různé učební typy žáků využívají různých učebních strategií, musí online výukové prostředí nabízet různé aktivity zaměřující se na všechny čtyři dovednosti (čtení s porozuměním, poslech, mluvení, psaní). Učitel podle předem stanovených učebních cílů vyučovací hodiny, lekce či tematického celku vede žáka v běžné výuce primárně k aktivitám vhodným pro dosažení stanoveného cíle.


Kvalitní učitel v kontaktní výuce musí chápat, že se nejedná pouze o přesun vzdělávacího obsahu do digitálních online nebo offline zdrojů ať už jakkoliv interaktivních. V okamžiku, kdy se učitel cizího jazyka rozhodne pro blended learning, musí si jako první stanovit cíle, kterých chce dosáhnout. Musí si položit otázku, jaké dovednosti si mají žáci rozvíjet v průběhu výuky touto formou. Musí si stanovit, jaké nástroje použije pro tento cíl, teprve potom může stanovit obsah, zvolit konkrétní aktivity a IT nástroje a zdroje pro online a pro kontaktní část vzdělávání. Učitel si musí naplánovat, jak moc bude blended learning interaktivní, tedy kolik času budou zabírat online aktivity a aktivity v kontaktní prezenční výuce. A opět musí zvážit, jaké nástroje a metody se hodí pro tyto aktivity. Je tedy jasné, že online zdroje a výukové prostředí musejí mít různé podoby. Základem úspěšné změny je plánování cílů a hodnocení jejich dosažení. Hodnocení musí být formativní a musí probíhat v součinnosti s žáky. Přesun aktivit na žáka nejen v online prostředí, ale hlavně v kontaktní výuce se musí týkat i této oblasti. S větší volností a individualizací vzdělávacího procesu je nutné přesunout na žáka i větší právo podílet se na hodnocení procesu vlastního učení. Svoboda volby, smysluplnost a spolupráce jsou stále platná tři S, která přispívají k motivaci studentů a k efektivní výuce.

6. Závěr

V souvislosti s výzvou 57 se objevují otázky učitelů, jak tím blended learningem učit, do jakého povinně volitelného předmětu jej dát. Jasně to ukazuje na nepochopení.


Blended learning je správná cesta, pokud je k dispozici IT nástroj s kvalitním a zajímavým obsahem a učitel chápe, že se jedná o naplnění nových didaktických principů. Blended learning bude fungovat pouze, pokud si uvědomíme, že nejde primárně o konkrétní výukový online program nebo IT výukový systém (a takových se po vyhlášení výzvy 57 objevila na trhu spousta). Blended learning není nácvik jedné či dvou jazykových dovedností.


Spolupráce více učitelů jazykářů a ideálně i nejazykářů může přinést propojení blended learning s CLIL (Content and Language Integrated Learning) na příslušné škole. Učitel nejazykového předmětu v rámci výuky formou blended learning po dohodě s učitelem cizího jazyka nasměruje žáky k online cizojazyčným zdrojům informací pro dané téma. Následně učitel cizího jazyka využije tuto přípravu a zájem žáků o obsah nejen k rozvoji komunikativních dovedností, ale i dovedností číst s porozuměním, poslouchat a psát.


Blended learning představuje komplexní změnu přístupu k cizojazyčné výuce především v rovině kombinace obsahu, potřeb a cílů vyučování, od nichž se odvíjí vyučovací metody tak, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivity. Nedopusťme, aby se výraz blended learning stal synonymem pro jeden online výukový program.

2 komentářů:

David Hawiger řekl(a)...
25. srpna 2015 9:04  

Velmi zdařile napsané.

U "Výzvy 51" jsem od počátku hovořil, že největším rizikem je čas a proto je třeba se soustředit na zvládnutí řízení schválených projektů (a to něco stojí ...).

Výzvy 56 a 57 již postrádají jakékoliv parametry projektového řízení a proto se stávají pouze záležitostí zprocesování obchodních modelů. Koneckonců jde o "šablonové" výzvy, které v sobě mají skryté toto riziko ze své podstaty. Jestli k tomu přidáte nedostatek času na přípravu a realizaci (o vyhodnocení raději ani nehovořím), pak výzvy 56 a 57 jsou ukázkou toho, jak by se v budoucnu nemělo v žádném případě postupovat.

Unknown řekl(a)...
26. srpna 2015 7:43  

Dobry den, urednici chystaji desitky sablon pro rok 2016, kde jazykove vzdelavani neni zahrnuto. Nas stat predstavovany MSMT si dovoli nepodporovat cizojazycnou vyuku, prestoze vysledky zaku v 9. tridach jsou vetsinou katastrofalni. Reditele skol nerozumi textu vyzvy 57 a nevi, kdo a co ma menit, aby zaci v 9. tridach splnili to, co zada RVP. Reditele maji strach ze sankci a kontrol, a tak sablony nevyuzivaji vyuzivat nebudou.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.