Z článku Kateřiny Perknerové v Deník.cz vybíráme:
„Spoustu věcí se děti naučí jinde než ve třídě a s tím je třeba počítat. Školy žijí v nějaké falešné představě, že když se to děti nenaučí u nich, tak se to nedovědí nikdy, což je absurdní hloupost," míní Ondřej Šteffl. Neobává se přitom, že žáci z jeho školy neobstojí při přijímacích zkouškách nebo jiném testování. Sází totiž na studijní autonomii a autokoncepci, tedy na to, že děti jednak samy nejlépe vědí, co se chtějí naučit, a jednak, že se zvládnou připravit na předepsané zkoušky, bude-li to třeba.
4 komentářů:
Poslední šetření školské inspekce přitom ukázalo, že ve znalostech fyziky a chemie jsou na tom žáci devátých tříd a třetích ročníků SOŠ mizerně i proto, že jejich výuka je příliš propojena s matematikou a jsou zaměřeny teoreticky."
To slovo příliš mne vcelku nadzvedlo. Chce tím snad autor říct, že kdyby byla výuka fyziky a chemie propojena s matematikou méně, byly by děti v testu úspěšnější? Jenže ono to propojení jaksi vyvěrá z podstaty obou těchto přírodovědných předmětů a přestřihnout ho by bylo jako přestřihnout pupeční šňůru a přerušit spojení plodu s placentou.
Dále mne dost dostalo, že na základě jednoho nepříliš kvalitního testu se dozvídáme, že neumíme učit nejenom matematiku, ale ani fyziku a chemii. Já tedy při pozorování děti na základce začínám mít pocit, že neumíme učit češtinu. Čtenářská gramotnost žáků začíná být totiž tak zoufalá, že přečtení jen trošku delšího zadání úkolu začíná být nepřekonatelným problémem. Většina žáků ho ani nedočte, natož, aby mu rozuměla. Velkým problémem začíná být i verbální komunikace žáků zoči voči. Děcka nerozumí otázce, nejsou schopna zformulovat odpověď, nejsou schopna o problému mluvit, přemýšlet a diskutovat. Jen jestli o ten problém fyziky, chemie a koneckonců matematiky nemá původ úplně někde jinde než u učitelů těchto předmětů. Naopak mám pocit, že právě v těchto předmětech jsou učitelé s dětmi v největším kontaktu, snaží se či musí s nimi při výuce dokonce i komunikovat. Vždyť výuka literatury, dějepisu i zeměpisu mnohde vypadá tak, že se látka odvykládá a zapíše se zápis, všichni zúčastnění jsou spokojení. Samozřejmě jsou spokojené i děti, protože jim stačí se nahustit zápis ze sešitu a nikdo je při výuce neotravuje trapnými dotazy, tak jak to mají ve zvyku matikáři, fyzikáři a chemikáři.
Paní Adamová, já mám zkušenost, že je velmi těžké, ne-li nemožné, naučit někoho něčemu proti jeho vůli.
Jj. Je to tak. Koně můžete dovést k řece, ale pít už ho nepřinutíte.
Okomentovat