Josef Soukal: Znovu na téma centrálního hodnocení maturitních písemných prací: Deník Mladá fronta Dnes opět nepřesně, povrchně a nekorektně

pondělí 30. března 2015 ·

Deník Mf Dnes přinesl ve čtvrtek 23. března článek Markéty Březinové Sloh mají opět hodnotit anonymové z Cermatu. Celkové vyznění není zcela objektivní, i když je v článku citováno vyjádření ředitele Cermatu Jiřího Zíky – „u gymnázií se centrální hodnocení se školním shoduje, u slabších učebních oborů jsou rozdíly až osminásobné“, a i když se zde kromě jiného objevují dvě citace z vyjádření předsedy ASČ (o něž autorka článku požádala). Už jen slovo „anonymové“ z názvu článku je spojeno s negativním významovým podtextem a (jediný) mezititulek Studenti začnou psát bezbarvě není výsledkem střetu názorů uváděných v článku, ale pouze zhutněním názoru Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Článek v úvodu bez uvedení bližších okolností konstatuje, že centrální hodnocení „nefungovalo“, a o dva odstavce dále, že po rozhodnutí vrátit hodnocení do škol „byl klid“. Klid samozřejmě byl, jak by ne, když se problémy, které centrální hodnocení v plné nahotě ukázalo – nedostatečné schopnosti části žáků, ale také slabá úroveň výuky slohu a komunikační výchovy na některých středních školách –, zase pěkně zametly pod koberec.


Autorka také není právě přesná ve formulacích. Souvětí „(…) z řad našich členů například zaznívají doporučení, aby se každé práci věnovali dva hodnotitelé“ upravila na „navrhujeme, aby se každé práci věnovali dva hodnotitelé“. Podobně výše citované vyjádření ing. Zíky nedává smysl bez dovětku, že vychází nikoli z jakéhosi dvojího hodnocení slohů, ale z analýzy srovnání hodnocení žáků v testech (centrem) a v písemné a ústní části zkoušky (školou).

Dalo by se pokračovat tím, že autorka opět recykluje názory (SUČJL), jež byly v maturitních polemikách či v materiálech ASČ (snadno dostupných na našem webu) opakovaně vyvráceny. Nehodlám však vyvolávat další zbytečná kola neplodných diskusí. Mohli jsme jich být zčásti ušetřeni, kdyby se široká veřejnost – o češtinářích ani nemluvě – o změnách v tak citlivé oblasti dozvídala rovnou s předložením novely, a samozřejmě s podrobným argumentačním komentářem.

Vyjádření předsedy Asociace středoškolských češtinářů pro Mladou frontu Dnes

Dotazy MfD:

„(…) dle nové novely školského zákona se má hodnocení maturitních slohových
prací vrátit zpět k anonymizaci čili práce už nebudou hodnotit učitelé žáků, ale učitelé z jiných škol. Vím, že jste tento model prosazoval, proč je podle vás lepší?

Byl s hodnocením češtinářů ze stejných škol nějaký problém?“

„Vážená paní Březinová,
zasílám odpověď, kterou jsem konzultoval s členy výboru ASČ. V úvodu jsem využil několika málo formulací, které jsme již uváděli jinde.

Počítáme s tím, že se Vaším článkem budeme zabývat na našem webu. Rád bych Vás tedy poprosil o to, abyste mne o publikování informovala. Děkuji.

S pozdravem

Josef Soukal, předseda Asociace středoškolských češtinářů

ODPOVĚĎ:
Pozn.: Vaše výchozí formulace je nepřesná, pravděpodobně máte na mysli zavedení centrálního hodnocení.

Odpověď bych zasadil do širšího kontextu. Kvalita maturit klesala s rostoucím počtem středoškoláků a škol. Část žáků střední školu pouze absolvuje, ale navzdory úřednímu posvěcení nezíská odpovídající vzdělání. Tento stav je při nynějším poměru maturantů vůči celému populačnímu ročníku zákonitý, a v dosavadním systému neřešitelný. V žádném případě nevoláme po omezení přístupu ke vzdělání, naopak, ale nivelizace maturit zatím přinesla jen negativa – vzdělávací, mravní i ekonomická.

První předseda ASČ Jiří Kostečka v maturitních polemikách opakovaně konstatoval, že celkově mají maturitní písemné práce nízkou úroveň – jako slabé lze označit až dvě třetiny z nich. Analýzy Cermatu ukazují, že mezi výsledky žáků v testu na straně jedné a výsledky v písemné a ústní zkoušce existuje disproporce, samozřejmě ve prospěch žáků. Školy tedy nedokáží objektivní hodnocení zajistit. Ostatně systém – viz výše – je k neobjektivitě tlačí: Není možné žákům při vstupu na střední školu předstírat, že jsou disponováni pro maturitní vzdělání, a po čtyřech letech studia je nechat „padnout‟.

Argumenty, které nejčastěji padají ve prospěch školního hodnocení, jsou liché, a místy nepřijatelné, nejen z hlediska češtiny, ale principiálně. Tvrdit, že se má opravovat na školách, protože učitelé žáky znají a mohou tak uplatnit osobní přístup, znamená, že přijmeme jako normu, že za stejný výkon může být maturant ohodnocen na jiné, formálně rovnocenné škole různě, a že učitel má právo do hodnocení promítat prvky, které nepochybně patří do běžné výuky, ale nikoli do hodnocení s výraznými důsledky právními aj. Vím, že jde o zjednodušené srovnání, ale copak by např. komisař při zkoušce v autoškole měl místo nutné úrovně schopnosti ovládat vozidlo upřednostnit pokrok, který uchazeč o řidičský průkaz od začátku kurzu učinil?

Dále: Smysl hodnotících kritérií písemné práce byl opakovaně obhájen, odkazujeme znovu na vysvětlující vyjádření J. Kostečky a dalších členů ASČ v maturitních polemikách. Poukazy na údajnou subjektivitu hodnotících kritérií rovněž vyrůstají z nepochopení; tato kritéria jsou objektivní tehdy, pokud jsou pro hodnocení písemného projevu relevantní. Subjektivita vzniká tím, že je různí hodnotitelé uplatňují nestejnou měrou – tomu může zabránit jen kalibrace hodnotitelů, jež je ovšem bez intenzivní přípravy nemyslitelná.

ASČ tedy znovuzavedení centrálního hodnocení podporuje. Nutnou podmínkou je, aby na jeho přípravu bylo dost času; za (hraniční) minimum považujeme dva roky, jako optimální se jeví dvojnásobný čas. Určujícím kritériem nového systému musí být kvalita; z řad našich členů například zaznívají doporučení, aby se každé práci věnovali dva hodnotitelé. Konkrétní představy MŠMT ovšem neznáme.
Úplně nejlepší by ovšem bylo, kdybychom nejprve řešili podstatu dnešního maturitního marasmu, tj. naprosto nerozumný přístup k udělování maturitního vysvědčení (obdobu spatřujeme u vysokých škol). To by ovšem znamenalo postavit se „objednávce‟ nemalé části společnosti, pojímající vzdělání především pragmaticky, a také názorům samozvaných odborníků, kteří jsou ovšem – pro mě nepochopitelně – miláčky médií.“

Maturitní tematice se budeme vbrzku znovu věnovat.

Převzato z webu Asociace středoškolských češtinářů pod licencí CC BY 4.0.

10 komentářů:

Milan Keršláger řekl(a)...
30. března 2015 v 10:17  

Aneb - státní maturita je spása, nešahejte na ni! Akorát že to je děsivé vyhazování peněz - vyhodit z matiky 1/4 po čtyřletém studiu je mrháním úplně všeho (peněz, času, života dětí ve škole, kde nemají být). Státní maturita totiž řeší následky, nikoliv příčinu. A pokud bychom vyřešili příčinu, nebude potřeba (navíc je to přežitek z Rakousko-Uherska, kdy to byl ekvivalent výučního listu pro úzkou skupinu lidí).

Josef Soukal řekl(a)...
30. března 2015 v 13:50  

"Úplně nejlepší by ovšem bylo, kdybychom nejprve řešili podstatu dnešního maturitního marasmu, tj. naprosto nerozumný přístup k udělování maturitního vysvědčení (obdobu spatřujeme u vysokých škol). To by ovšem znamenalo postavit se „objednávce‟ nemalé části společnosti, pojímající vzdělání především pragmaticky, a také názorům samozvaných odborníků, kteří jsou ovšem – pro mě nepochopitelně – miláčky médií."

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
30. března 2015 v 17:35  

"Státní maturita totiž řeší následky, nikoliv příčinu."

Řada "věcí" řeší zpočátku následky, aby se po jisté době začala zpětnou vazbou řešit i příčina.

Jste chytrý člověk, dalo by se předpokládat, že i zpětnou vazbu státní (nemusela by být státní, stačilo by, aby nebyla "zadarmo") maturity jste schopen strávit.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. března 2015 v 19:04  

Pan Soukal opět demonstroval snahu o objektivizaci maturitního hodnocení domnívaje se, že nastavením nekompromisní laťky vyřeší problém...čeho vlastně? Že máme příliš mnoho všeobecně polovzdělaných maturantů a nedostatek kvalitně připravených učňů? Příliš mnoho vysokoškoláků? Že úroveň výuky na středních i základních školách klesá?

Problém pána Soukala a spol. je v tom, že se snaží řešit problém minimálního standardu znalostí a dovedností absolventa sš uvnitř existujícího systému, který má zavedená pravidla a jasně vytyčené meze, "utahováním šroubů".

Neřeší zásadní problémy typu zvýšení kvality výuky, či přehodnocení systému financování středních a vysokých škol.

Jinými slovy, pan Soukal a jeho souputníci jsou pilní dělníci systému, neschopni či neochotni myslet mimo zajeté koleje. Svým úsilím systém jen utvrzují v sebestředné iluzi jeho oprávněnosti a osvědčenosti.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
30. března 2015 v 19:28  

"že se snaží řešit problém minimálního standardu znalostí a dovedností absolventa sš uvnitř existujícího systému, který má zavedená pravidla a jasně vytyčené meze, "utahováním šroubů". "

zavedená pravidla? utahování šroubů?

Jste spadl z višně?

Josef Soukal řekl(a)...
30. března 2015 v 20:39  

Prokrista, Tajný Učiteli, neumíte číst? Kde jste viděl, že bráníme systém? Vždyť my právě poukazujeme na to, že systém krachuje! A dokonce tu i onde vyslovujeme návrhy na změny, jež určitě nespočívají v omezení přístupu ke vzdělání ani v žádném jiném černobílém řešení, typickém například pro eduinovce.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. března 2015 v 21:14  

Bráníte a podporujete systém státních maturit a přijímaček, ve kterém jde o dosažení co největší, nejlépe strojově exaktní objektivity při hodnocení práce žáků k účelu roztřídění materiálu.

Josef Soukal řekl(a)...
30. března 2015 v 22:50  

Milý pane, nejprve se seznamte s tím, co předpokládá a přináší nová maturita v češtině, a pak teprve pište. Že je na některých školách maturita paskvilem na vzdělání, je dáno tím, že písemná a ústní zkouška jsou v rukou státu pouze teoreticky.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. března 2015 v 9:04  

Přesně. Stát musí hlídat učitele, protože učitelé jsou nekompetentní a nedůvěryhodní. Ovšem stát sám vytvořil podmínky, při kterých učitel, aby udržel živobytí, činí kompromisy. Na tyto kompromisy stát reaguje snahou o zvýšenou míru kontroly skrze větší a plošnou centralizaci přijímaček a maturit.

Neřešíte kompetentnost státu/učitele, ale posílení dozorčí role státu, o které se domníváte, že je nevyhnutná ke zvýšení standardu výstupní zkoušky a tím i přípravy na ni. Vytvoříte však pouze více středoškoláků bez maturity.

Zkušenosti ze Skandinávie ovšem ukazují, že je potřeba začít od přípravy učitele a v českém prostředí reformou financování středního a terciárního vzdělávání.

Josef Soukal řekl(a)...
31. března 2015 v 10:10  

Opravdu nechápu, co mi vytýkáte. Na nedostatky ve financování apod. jsme opakovaně poukazovali, ve východiscích k vlastnímu návrhu na maturitní zkoušku situaci analyzujeme a vysvětlujeme, co brání jejímu zlepšení. Máte to na našem webu.
Co se týče Finska, reformu kdysi začalo tuhou centralizací.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.