- Žáci ze znevýhodněného prostředí nemohou být ve škole úspěšní – šetření PISA ukázalo, že 10 % nejvíce znevýhodněných žáků v Šanghaji mělo lepší výsledky než 10 % nejvíce privilegovaných žáků v USA. Systémy, kde žáci ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí dobře prospívají, dokáží zmírnit nerovnosti ve společnosti.
- Přistěhovalci snižují výsledky – výsledky PISA však ukazují, že není žádná souvislost mezi podílem imigrantů mezi žáky a vzdělávacími výsledky, mnohem více záleží na tom, v jakém systému se děti přistěhovalců učí.
- Záleží jen na penězích – výsledky ukazují, že nezáleží na tom, kolik peněz je vynaloženo, ale na tom, jakým způsobem. Výdaje na vzdělávání vysvětlují méně než 20 % rozdílů ve vzdělávacích výsledcích v zemích OECD.
- Menší třídy zvyšují standardy – šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi velikostí tříd a vzdělávacími výsledky. Nejúspěšnější systémy se soustředí na kvalitu učitelů, nikoli na velikost tříd.
- Stejná škola pro všechny je spravedlivá, ale oddělení úspěšných žáků vede k lepším výsledkům – kvalita výuky a rovný přístup se však nevylučují, žádná ze zemí s vysokou mírou stratifikace a oddělování úspěšných žáků od neúspěšných nepatří k zemím s nejlepšími vzdělávacími výsledky.
- Digitální svět potřebuje nové předměty a širší kurikulum – znalosti však nejsou tak důležité jako to, jak je umět použít, a v nejlepších vzdělávacích systémech není kurikulum široké a povrchní, ale náročné a s výběrovým studiem do hloubky.
- Úspěch pramení z toho, že se narodíte s talentem – spoléhání na talent a štěstí u zkoušky nezaručuje úspěch, nejlepší vzdělávací výsledky jsou v systémech, kde jsou na všechny žáky kladena vysoká očekávání. V těchto zemích ustupují od rozdělení žáků do různých typů středních škol a od všech očekávají výkony na úrovni těch nejlepších.
Zdroj: BBC.com
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
.png)
20 komentářů:
Amen...
A kdo tomu neveri usmazi se v pekle
Jde o redukci podstatně delšího článku, v němž se lze dočíst i tyto perly: "For example, students in the Slovak Republic, which spends around $53,000 (£35,000) per student between the age of 6 and 15, perform on average at the same level at age 15 as the United States which spends over $115,000 (£76,000) per student." - srovnávat hrubá čísla může jen totální hlupec, to už mohli pro podobné srovnávací triky použít nějakou rozvojovou zemi a vyšlo by jim to ještě líp. Zkrátka je vidět, že školství rozumí opravdu každý, kdo má do zadnice díru.
Josef Krátký Zkrátka je vidět, že školství rozumí opravdu každý, kdo má do zadnice díru. Myslíte Schleichera?
A v čem ze sedmi bodů podle vás Schleicher nemá pravdu? (uvedený příklad je vytržený, závislosti se samozřejmě počítají z nákladů v reálných hodnotách.)
A kdo tedy podle vás školství rozumí?
Myslím, že o kvalitě a smyslu testů PISA napsal dost Konrád Liessmann v Teorii nevzdělanosti. Velmi často se při jejich skládání podvádí (problematickým žákům se doporučí, aby v den konání testu zůstali doma), leckde jsou žáci drezurování jako opice, aby škola měla (nej)lepší výsledky. Opírat se pak o výsledky takovéto šarády neshledávám být rozumným (Schleicher je navíc autor PISA testů, takže není než liškou chválící svůj ocas).
Srovnávat školské systémy různých zemí je navíc věc velmi ošidná - co funguje v jedné, nelze aplikovat ve druhé, takže není logické zobecňovat do té míry, jak činí článek.
"šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi velikostí tříd a vzdělávacími výsledky." - to je s prominutím kravininum, při němž se šetření, resp. jeho interpretace rozchází s životní empirií. Je to absolutizující tvrzení, které nemůže být pravdivé - souvislost zde vždy nějaká je, to, že ji šetření neopodchytilo, může ukazovat na jeho metodologickou chybnost. Ale možná je problém ve výzkumném oddělení společnosti SCIO, které vynecháním "More interestingly, the highest performing education systems in Pisa tend to systematically prioritise the quality of teachers over the size of classes. Wherever they have to make a choice between a smaller class and a better teacher, they go for the latter." pozměnilo celkové vyznění dekonstrukce daného mýtu.
Jestliže přistěhovalci nesnižují výsledky PISA testů, proč se potom rodiče v USA běžně stěhují kvůli vzdělání svých dětí? Když žijete ve čtvrti, kde je většina třeba portorikánců, jejichž děti takřka neumějí anglicky, má vaše dítě smůlu, tempo se přizpůsobuje jim. Mj. i proto se v USA zřizují "přípravky" pro studium na VŠ, kde se budoucí vysokoškoláci učí rozumět složitějším textům a vůbec dohánějí své resty... Něco málo se lze dočíst i zde: http://www.blisty.cz/art/74835.html
Kdo školství rozumí? Těžká odpověď. Může mu rozumět někdo, kdo pořádně nestál za katedrou? Matematika statistik, který teoretizuje a interpretuje výsledky (svých) testů, což je případ AS??? Může chirurgům radit, navrhovat postupy někdo, kdo sám neoperuje? Ale nešť, v Čechách jistě školství rozumí Feřtek, Botlík, Šteffl, Kartous, Chaluš a další - je tak?
"šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi velikostí tříd a vzdělávacími výsledky. Nejúspěšnější systémy se soustředí na kvalitu učitelů, nikoli na velikost tříd"
Proč se tedy řada soukromých a rodičovských škol kasá máločetnými třídami? Mají tak mizerné učitele?
O neblahém vlivu PISA mluví prof. Zhao.
Jen stručně, já se zbožšťováním PISA vůbec nesouhlasím, psal jsem o tom mnohokrát, spíš se kloním k prof. Zhao. Nicméně nezávisle na tom, je Schleicher chytrý člověk, který se vzděláváním léta věnuje, a pro mě je odborník, i když s ním mnohdy nesouhlasím. Rozhodně má cenu mu naslouchat.
Krátký: Může chirurgům radit, navrhovat postupy někdo, kdo sám neoperuje? A může chirurg radit zdravotní pojišťovně jaké má vytvářet pojistné plány? Vy a mnozí další si pletou školství (poř vzdělávací systém) a školu. Mimochodem, Schleicher učitelům vůbec neradí, jak mají učit, všiml jste si?
A může chirurg radit zdravotní pojišťovně jaké má vytvářet pojistné plány?
Skoro bych řekl, že ať si radí, kdo chce, komu chce. Jde o to, jestli se dotyčný radami řídí.
Horší je, pokud někdo, kdo věci ani moc nerozumí, něco někomu nařizuje. Kolikrát stačí, aby člověk nahlédl do kuchyně, kde se vaří naše zákony. To je taková síla, že až...
Vzdělávací systém sem, vzdělávací systém tam. Může nám v práci pomoci, a nebo taky ne. Nakonec se svými žáky setrvává učitel. Osobně si ale nevzpomínám, že by mi někdy někdo s něčím pomohl. Ať v systému, nebo mimo něj. Kolikrát by úplně stačilo, kdyby alespoň záměrně neškodil.
Tím chci říci, že
8. Soustavná buzerace učitelů zvýší úroveň vzdělanosti národa
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud od práce vyloženě neodradí, pak určitě k valnému nadšení nedopomůže.
Ad Josef Krátký:
to je s prominutím kravininum, při němž se šetření, resp. jeho interpretace rozchází s životní empirií
A toto je zase dojmologie. Uvedená citace je ukázkou toho, jak urputně lidé hájí své názory, i kdyby byly v protikladu s fakty a daty. Aneb nepleťte mě fakty, názor jsem si již udělal.
souvislost zde vždy nějaká je, to, že ji šetření neopodchytilo, může ukazovat na jeho metodologickou chybnost
1. Povšimněte si formulace "šetření neprokázalo žádnou souvislost". To není totéž, jako že "ze šetření vyplývá, že žádná souvislost neexistuje". Aneb máme tu hned dvě ukázky argumentačních klamů: záměna nedokázaného za neplatného a tím vytvořený hastroš.
2. Je možné, že souvislost existuje, ale jen slabá a pod hranicí statistické významnost. Je také možné, že zdánlivá souvislost s velikostí třídy je ve skutečnosti zprostředkovaná jiným faktorem (jinou společnou příčinou).
Jestliže přistěhovalci nesnižují výsledky PISA testů, proč se potom rodiče v USA běžně stěhují kvůli vzdělání svých dětí?
Stěhování rodičů kvůli vzdělání může mít mnoho jiných důvodů. A dále -- druhá Schleicherova teze vypovídá o situaci v celém světě, nejen v USA. Přistěhovalci jsou mj. i Korejci, Číňané, Vietnamci, a ti tedy úroveň nesnižují ;)
Jak už napsal Ondřej Šteffl, je rozdíl mezi školstvím jako systémem a pedagogickým působením. Nicméně abych zamezil pokusu mě diskvalifikovat, já sám jsem kvalifikovaný učitel s pedagogickou praxí na gymnáziu a VOŠ.
Panu Schleicherovi má smysl naslouchat, ale základní potíž je v tom, že své teze staví na analýze dat PISA, a to je základ poněkud vratký. Těžko například věřit datům za ČR 2012, když z nich vyplývá, že nehorší kraje je Jihočeský, zatímco ÚS a KV kraje jsou někde uprostřed. To je v rozporu se spoustou jiných zjištění, ať už ČŠI, CERMATu nebo Scio.
Myslím, že v případě menších tříd nejde jen o empirii kolegy Krátkého, ale o obecnou a samozřejmou zkušenost každého učitele. Zatím jí, pokud vím, oponoval pouze jeden bývalý učitel, když tvrdil, že dokáže lépe individualizovat výuku při vyšším počtu dětí (konkrétněji ovšem neuvedl nic), a pak EDUin s odkazem na výzkumy prof. Hanusheka - ten ovšem mísil doslova jablka s hruškami.
Nedovedu si ani představit, jak by někdo "změřil" výsledky týchž žáků ve větší a v méně početné třídě. Spoléhal bych spíše na zdravý rozum, bral v potaz, kolik času má učitel na každého žáka, jakou má šanci ho blíže poznat a věnovat se tomu, co žák nejvíce potřebuje, kolikrát se žák během výuky vůbec stihne k něčemu vyslovit atd.; přidejme i takové faktory, jako je klidnější a bezpečnější prostředí.
Pane Soukale, reaguju jen na obecné rovině, protože svou skepsi vůči konkrétnímu šetření PISA 2012 jsem už vyjádřil.
Nepochybuju o tom, že mnoho učitelů to vnímá tak, jak vy popisujete. Ale může se stát, že dopad individuálnější výuky v menších třídách není statisticky tak významný, jak by se empiricky čekalo. A v takovém případě je chtě nechtě nutné respektovat data. Ze zkušenosti rodiče zase můžu říct, že některé děti mohou lépe prospívat ve větších třídách, protože tam snáze najdou kamarády a snáze se tam jeden od druhého něco naučí (myšleno v kladném smyslu).
Souvislost výsledků s velikostí třídy pan Schleicher měří (nejspíš, je to má hypotéza) pomocí lineárního modelu. Tedy zjednodušeně řečeno vezme žáky, kteří jsou si v mnohém podobní (např. vzděláním rodičů, typem školy, regionem, pohlavím apod.), ale jsou z různě velkých tříd. To je celkem standardní sociologický postup.
Pane Hučíne,
nepopírám potenciální přednosti větší třídy, tvrdím však, že vyvážit negativa, která s sebou více dětí nese, mohou jen výjimečně (např. dobrá třída na víceletém gymnáziu). Podobnou empirickou zkušenost jako pan Krátký nebo já má valná většina všech učitelů bez ohledu na typ školy, a domnívám se, že by vám ji potvrdili i sami žáci; ti moji zcela bezpečně, minimálně ti, kteří přišli z menších příměstských škol a mají možnost srovnání. Připomínám, že nejde jen o výsledky v testech, ale také o vzdělávací klima.
Je možné, že rozdíl není tak markantní v oblasti základních, nebo přesněji testovatelných jevů.
Respektovat data? Abyste nějaká srovnatelná data získal, musel byste sledovat co možná "nejstejnější" skupiny žáků stejného věku vyučované stejným učitelem.
šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi velikostí tříd a vzdělávacími výsledky
Pro úplnost dodávám, že v zájmu vyšší vypovídací hodnoty, měl být učiněný závěr lépe formulován.
'šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi velikostí tříd a měřitelnými vzdělávacími výsledky'.
Otázka velikosti třídy je pěkný příklad, na to, proč učitelé jen těžko mohou mluvit do vzdělávací politiky. Z hlediska každého učitele je téměř jistě pravda, že čím má menší třídu, tím lepších výsledků jeho žáci dosahují. A navíc se mu jistě lépe pracuje a má z práce lepší pocit. Není pochyb!
Ale z hlediska celku vzdělávacího sytému to může být nepodstatné. Jednoduše řečeno: dobrý (a lépe zaplacený) učitel dosahuje s 30 žáky lepších výsledků než špatný učitel s 20 žáky. Dokonce to může být tak, že když namísto tří učitelů s 60 žáky, z nichž jeden je slabý, rozdělíte jeho 20 žáků těm dvěma zbylým, v průměru se celkové výsledky 60 žáků zlepší. V takovém případě jsou ovšem velké třídy z hlediska výsledku lepší a z hlediska peněz levnější, i v případě, že se těm dobrým učitelům zvedne plat o 30 %.
A to je zjednodušeně to, co měří Schleicher. Ale na to může učitel jen těžko ve své práci přijít, to ostatně není jeho úkol, o takových věcech přemýšlet.
Mimochodem v Sondě Maturant 98 vyšlo totéž, větší třída kladně koreluje s lepšími výsledky. Předpokládaná příčina: v dobrých škol jsou lepší učitelé a do dobrých škol se hlásí více žáků, mají výběr, ale i plné třídy. Logické, že? Ale nemá to nic společného s tím, co je v prvním odstavci.
Otázka: Co kdyby byli nejen školy ale i učitelé placeni za žáka? Ve třídě s 20 žáky 25 000 měsíčně a ve třídě 30 žáky 35 000 měsíčně? Ještě voláte po menších třídách?
Ve třídě s 20 žáky 25 000 měsíčně a ve třídě 30 žáky 35 000 měsíčně
Když už, tak 30 žáků za 37 500 kč.
Ale jinak, beru 100 žáků za 125 táců na poloviční úvazek odučený v úterý a středu.
"Otázka velikosti třídy je pěkný příklad, na to, proč učitelé jen těžko mohou mluvit do vzdělávací politiky. "
To oni přece stejně nemohou neboť jsou to všichni, kromě Šteffla a Botlíka, zajisté debilové.
Hlavně, že ve stejné situaci žáci mají mluvit do svého vzdělávání, protože oni se přece budou chovat odpovědně... Na rozdíl od ožralých učitelů.
Prosím Vás pane Šteffle, běžte raději vymýšlet nějaký pěkný test.
Myslím si, že hezčí 'příklad, na to, proč učitelé jen těžko mohou mluvit do vzdělávací politiky' je spíš skladba jídelníčku ve školní jídelně.
Ostatně, přibrušme si brka svých ostrovtipů, brzo i sem dorazí informace o tom, jak v Británii mizí ze školních jídelen vepřové maso.
Viz http://bit.ly/1MyCzWT
Učitelé nemohou mluvit do vzdělávací politiky především proto,
- že už samotný fakt, že se v prostředí školy pohybují,
- že se denně setkávají s důsledky nesmyslných a nesystémových rozhodnutí nadřízených orgánů,
- že problematice vzdělávání rozumí a minimálně část z nich je schopna i nadhledu a systémového přístupu
- že většina z nich provozuje tento adrenalinový sport především z lásky k profesi
- a že se ve svých úvahách primárně zabývají prospěchem pro žáka a nikoliv prospěchem vlastním
... všechny tyto vlastnosti je předem diskvalifikují z jakéhokoliv procesu rozhodování.
Představte si třeba tu hrůzu, kdyby například v armádě o nákupu stíhaček mohli rozhodovat piloti, nebo o nákupu padáků parašutisti. Vždyť by mohli klást různé nesmyslné podmínky. Třeba aby použití padáku šlo přežít. :-(
Nezlobte se, ale každý učitel Vám potvrdí, že výuka v menších skupinách prostě je efektivnější, je možno se lépe přizpůsobovat individuálním potřebám žáka, lépe se na výuku připravit.
Ale také Vám řekne, že záleží i na vyučovaném předmětu, charakteru činnosti, atd. Že některé činnosti se daří lépe provádět ve větších skupinách.
A prostá logika říká, že například spolupráce v týmu se těžce procvičuje ve skupinách pod dva žáky. :-)
Jednoduše řečeno: dobrý (a lépe zaplacený) učitel dosahuje s 30 žáky lepších výsledků než špatný učitel s 20 žáky. Dokonce to může být tak, že když namísto tří učitelů s 60 žáky, z nichž jeden je slabý, rozdělíte jeho 20 žáků těm dvěma zbylým, v průměru se celkové výsledky 60 žáků zlepší. V takovém případě jsou ovšem velké třídy z hlediska výsledku lepší a z hlediska peněz levnější, i v případě, že se těm dobrým učitelům zvedne plat o 30 %.
:-)
Tak tato úvaha je pro změnu klasickou ukázkou toho, proč by rozhodování o vzdělávací politice neměli rozhodně činit statistici a autoři výzkumných studií. :-)
1. Příklad vychází z předpokladu, že je možné získat lepší učitele a nahradit jimi ty nekvalitní. Jenže odkud je vezmeme? "Nakoupíme" za příslib lepších příjmů? Když je to tak jednoduché, tak proč to tedy neděláme?
2. Čistě teoreticky. Pokud bychom mohli slabého učitele nahradit dobrým, nedosáhli by tři dobří učitelé se třemi třídami po dvaceti žácích ještě lepších výsledků, nežli dva učitelé s třídami po třiceti žácích? :-)
Ovšem je fakt, že tři dobří a dobře zaplacení učitelé vyjdou dráž. :-)
Nebylo by tedy logické zaplatit raději jednoho vynikajícího učitele a svěřit mu všech 60 žáků?
3. Jakže se to vlastně měří kvalita učitele, výsledky žáků a následně určuje optimální poměr Cena/výkon?
4. A jak dokážeme změřit ty mnohem důležitější parametry výuky? Třeba to, že se dětem ve škole líbí, lépe spolupracují, baví je to? Víme přece, že integrovaný žák s nízkým IQ nikdy nebude řešit diferenciální rovnice. Ale kvalitní učitel ho naučí procenta tak, aby se mu to líbilo, že?
Ovšem, bohužel při zjišťování výsledků vzdělávání asi tento žák posune průměr směrem dolů, není-liž pravda? Takže vynikající učitel bude shledán horším, nežli učitel s třídou bez integrovaných žáků.
dobrých škol jsou lepší učitelé a do dobrých škol se hlásí více žáků, mají výběr, ale i plné třídy. Logické, že?
Snad.
Byla zohledněna lokalita? Ve venkovských okresech je rozhodující spíše dojezdová vzdálenost.
Byl zohledněn typ škol? Gymnázia jsou plná, i když průmyslovka ve stejném městě může mít lepší učitele v poloprázdných třídách.
Co kdyby byli nejen školy ale i učitelé placeni za žáka? Ve třídě s 20 žáky 25 000 měsíčně a ve třídě 30 žáky 35 000 měsíčně? Ještě voláte po menších třídách?
Ano. Protože tuhle práci dělám proto, že mne těší a baví učit žáky a rád bych ji dělal dobře.
Když jsem šel pracovat do školství, věděl jsem velice přesně, že v této profesi určitě nezbohatnu. :-)
Učím ve třídách s třiceti žáky i ve třídách s pěti žáky (na soukromé škole).
Statistiky jsou zajímavým zdrojem informací. Ale jen jedním z mnoha a rozhodně ne tím rozhodujícím.
Metodika, forma, způsob zadání výzkumu a interpretace často ovlivňuje výsledek mnohem více, nežli by se zdálo.
Okomentovat