V uplynulých týdnech se v tisku a odborných kruzích vedla diskuse ohledně dopadu kritérií pro posuzování mentálního postižení na vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato kritéria jsou nově uvedena v návrhu ustanovení § 16a odst. 5 novely školského zákona, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
Text navrhovaného ustanovení zní následovně: „Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.“
Ochránkyně podrobila toto problematické ustanovení novely právní analýze a dospěla k závěru, že by mělo být z návrhu novely bez náhrady vypuštěno. S tímto doporučením se obrátila na Výbor pro sociální politiku a Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny.
Pozměňovací návrh na vypuštění sporného ustanovení předkládá poslankyně Martina Berdychová (ANO).
Výhrady ochránkyně znějí ve stručnosti následovně.
Za prvé, návrh zákona ukládá školským poradenským zařízením nesplnitelnou povinnost v podobě vágně formulovaného dohledu nad postupy lékařů při posuzování zdravotního stavu.
Za druhé, dikce návrhu nepoužívá kritéria, která by byla obsažena v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) pro účely stanovení diagnózy mentálního postižení (F70-79). Přitom postup dle MKN-10 je v České republice považován za postup na náležité odborné úrovni dle zdravotnických předpisů. Nejasnost v kritériích používaných v oblasti zdravotnictví a školství může vést v krajních případech k tomu, že dítě, které není podle lékaře mentálně retardované, bude mít tento status při poskytování vzdělávání.
V reakci na argumenty zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ochránkyně konstatuje, že vypuštění ustanovení § 16a odst. 5 z návrhu zákona nijak neohrozí vydání ústavně konformního prováděcího právního předpisu (tzv. katalogu podpůrných opatření) a neomezí možnosti přeřadit dítě s postižením do speciální školy či do redukovaného vzdělávacího programu.
Podrobnosti naleznete ve 
stanovisku ochránkyně (209.9 kB, Adobe Acrobat dokument).
stanovisku ochránkyně (209.9 kB, Adobe Acrobat dokument).S výjimkou zmíněného ustanovení však navrhovanou novelu školského zákona veřejná ochránkyně práv plně podporuje.
Problematickému ustanovení školského zákona se věnuje i článek Tomáše Habarta publikovaný v deníku Právo 20. 1. 2015. S laskavým svolením autora text jeho komentáře najdete zde (120.4 kB, Adobe Acrobat dokument).
zde (120.4 kB, Adobe Acrobat dokument).
2 komentářů:
neomezí možnosti přeřadit dítě s postižením do speciální školy či do redukovaného vzdělávacího programu
Musí, opakuji že musí být čistě věcí rodičů, do jakého typu školy se rozhodnou umístit svoje dítě. Jestli jej svěří do speciální péče, nebo jej nechají zinkluzivnit na padrť.
Z těch oboustranných mediálních výstupů mi přijde, jako kdyby děti s případnou nedostatečností prostě musely bezpodmínečně docházet někam, kam se jim ale vůbec docházet nechce.
Vy to nechápete! Děti ani rodiče nechtějí aby děti docházeli někam ,kam nechtějí. Ale jsou tu uvědomělí jedinci, kteří to vědí za nás za všechny a navíc dělají politiku. A vo,vo,vo,vo to de....
Okomentovat