Z článku Veroniky Sedláčkové a kov v Rozhlas.cz vybíráme:
Petr Polák, vedoucí oddělení rovného zacházení v kanceláři ombudsmanky, poukázal i na další kritéria, s nimiž se veřejná ochránkyně setkala.
Mezi nimi bylo třeba, zda má dítě ve škole staršího sourozence, zda je starší sourozenec bezproblémový, jak daleko od školy dítě bydlí, zda třeba chodilo do školky při základní škole či zda bydlí rodiče ve spádové oblasti. „To jsou kritéria, která když začnete aplikovat, vždycky někoho poškodíte,“ poznamenal Polák.
„Zákon předpokládá pouze tři podmínky – je to věk toho dítěte, potom je to jeho trvalý pobyt, tam přísluší tomu dítěti právo na přednostní přijetí, a poslední kritérium je kapacita školy zapsaná ve školském rejstříku,“ konstatoval Polák.
Losování považuje za „nejlepší ze špatných řešení“. To si myslí i Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.
2 komentářů:
Šálí mě zrak?
Osobně jsem zažil, že jsem musel losovat "za své dítě". Velmi neblahá zkušenost, a to i přesto, že jsem patřil k těm šťastnějším.
Takže lhostejno, zda rodič:
- projevuje zájem o vzdělávání svého dítěte;
- iniciativně spolupracuje se školou ještě před nástupem dítěte do školy (například navštěvuje kurzy pro rodiče budoucích prvňáků);
- je loajální vůči škole, se kterou má dobré zkušenosti;
- je na rozdíl od jiných zodpovědným občanem, plnící své závazky (například chodí do práce či platí daně).
Vše smazáno - rovnostářství především. Nebo že by alibistický populismus?
Děláte si legraci? Dnes chodí rodiče do kurzů pro budoucí prvňácky? Ješťe že za nás to šlo zvládnout i bez kurzu a moje děti jsou už na VŠ.
Okomentovat