Odborníci upozorňují na snahu zachovat v novele školského zákona nejasnou formulaci umožňující přeřazovat do praktických škol děti bez mentálního postižení.
Ve čtvrtek bude školský výbor Poslanecké sněmovny projednávat pozměňovací návrh §16 novely školského zákona. Odborníci upozorňují na trvající snahu zachovat nejednoznačnost formulace, podle které má být posuzováno, jaké formy podpory se oslabeným dětem dostane. Vágní formulace umožňuje přizpůsobit doporučení názoru posuzovatele, přičemž poradenská zařízení spadající pod základní školy praktické se tím dostávají do střetu zájmů. Nutnost jednoznačného přístupu v podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zvyšuje i tlak Evropské komise, která na konci září vyzvala Českou republiku, aby do dvou měsíců předložila důkazy, jaké kroky podniká k potlačení rozsáhlé diskriminace romských dětí ve vzdělávání.
Pozměňovací návrh zavádí podle Stanoviska České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) termín, který školská legislativa nezná a nedefinuje: „oslabení kognitivních schopností“.
Znění § 16a odst. 5:
V čl. I v dosavadním bodu 7 se v § 16a odst. 5 věta druhá nahrazuje větou „Při posuzování případného oslabení kognitivních schopností dítěte nebo žáka používá školské poradenské zařízení v souladu s větou první postupy a nástroje, které za účelem objektivního zjištění stavu dítěte nebo žáka hodnotí tyto schopnosti v souvislostech jeho adaptability, vývoje a sociálního a kulturního prostředí.“. (zvýrazněno pro potřeby tiskové zprávy)Do novely se tato formulace dostala minulý týden po jednání dvou podvýborů pro školství. V diskusi zazněly hlasy na obhajobu selekce systému a podporu základních škol praktických.
Odborníci navrhují toto ustanovení z novely vyjmout.
Tomáš Habart, program Varianty, Člověk v tísni, řekl: „Vzdělávání dětí nemůže být rámováno tak nejasnými kategoriemi, jako je „oslabení kognitivních schopností.“ Naopak, každý žák má obdržet cílenou podporu dle svých potřeb. A to včetně „podprůměrných“ a „pomalejších“ žáků vzdělávaných dnes v běžných školách, kterým by předkládaný návrh nebezpečně otevřel dveře do škol určených pro žáky s mentálním postižením. A to je zcela proti smyslu jinak vítané novely školského zákona.“
Klára Laurenčíková Šimáčková, ČOSIV, řekla: „Navržené ustanovení jinak celkově pozitivně přijímané novely školského zákona v oblasti podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami umožňuje interpretaci, která může vést k opětovnému zařazování dětí bez mentální retardace (s IQ vyšším než 69) do škol a vzdělávacích programů pro žáky s mentálním postižením. Za tento postup byla Česká republika odsouzena Evropským soudem pro lidská práva a je vysoké riziko, že přijetí této právní úpravy vyvolá nové právní kroky proti České republice a značně znevýhodní postavení ČR v procesu infringementu, který byl ze strany Evropské komise v nedávné době zahájen.“
Jaroslava Zemková, předsedkyně České psychopedické společnosti a zástupce vedoucí katedry speciální pedagogiky PedF UK Praha, řekla: „Text není jednoznačný, umožňuje řadu výkladů. Uživatel si může vyložit jednotlivé paragrafy různě. Domnívám se, že tato skutečnost může činit v praxi značné potíže.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tady nejde o detaily a slovíčka, ale o zásadní spor. Zastánci zachování praktických škol v jejich stávající podobě hledají formulaci v zákoně, která jim umožní ve spolupráci s některými pedagogicko-psychologickými poradnami nadále posílat do těchto škol i děti bez mentálního hendikepu. Což je něco, co je po léta největší ostudou našeho vzdělávacího systému.“
Materiály ke stažení:
- Stanovisko ČOSIV ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely školského zákona ZDE.
- Výzva Evropské komise, aby Česká republika předložila důkazy, jak postupuje proti diskriminaci romských žáků v českých školách, ZDE.
- Komplexní pozměňovací návrh novely školského zákona ZDE.
- Starší tiskové zprávy komentující novelu školského zákona najdete ZDE, ZDE a ZDE.
.png)
6 komentářů:
Já tedy fakt nevím, když mají děti s lehkým mentálním postižením možnost se vzdělávat v běžné škole podle přílohy RVP pro LMP, proč by opačně nemohly mít děti, které sice nejsou mentálně postižené, ale jejich porucha učení či např. autismus jim prakticky znemožňuje existenci mezi 30 dětmi v běžné základní škole, možnost docházet do speciální školy se speciálně vyškolenými pedagogy a učit se tam podle normálního RVP ZV. Ono tady je něco proti něčemu? Já bych to tedy v těchto případech nazvala spíš pomocí než nerovným přístupem ke vzdělání. Podobné propustné systémy přece existují i v některých sousedních státech a o žádné mezinárodní ostudě se v souvislosti s nimi nehovoří.
Je tu u některých „odborníků“ stále opomíjen fenomén dětí s dlouhodobým selháním. Je to pro každého praktika zcela nepopiratelný fakt. A jsou to děti, které přese všechna podpůrná opatření budou prostě selhávat. Kdyby to bylo tak jednoduché, jak si to mnozí představují, stačilo by podobný systém zavést pro manžele. Ti , kteří se začnou rozcházet a hádat by měli dostatečný systém podpůrných opatření, takže by vlastně k žádným rozvodům nedocházelo. Všichni cítíte, že je to doslova blbost. Vždy by se našel někdo, kdo by prostě selhal i tak. A přesně tak je to i s žáky. Nevím proč si tuto skutečnost někteří jedinci bojí přiznat. Je to prostě lidské. Každý praktik se s tím za svůj život setkal.Od ledna vyjde hezký zákon bez podpůrných opatření pro učitele. Bude se po nich chtít, aby dělali podpůrná opatření pro děti. Kdo podpoří kantory? Jak? Ten ,z prominutím, přiblblý systém tzv. jako speciálních pedagogů, co je praktikován od letošního září? Co ho stejně nedělají speciální pedagogové? A že máme hafo psychologů, že? A těch poradenských zařízení, za každým rohem jedno. To se to bude podpořovat.
Ne, já to neshazuji, jen konstatuji fakt situace ve školství. Dodejte do každé školy několik spec. pedagogů, dodejte psychology, dejte peníze na další pomůcky,menší třídy. Pak snad,možná, asi.
A taky jste si všimli, že se v podstatě pořád jedná o spor s Romy? O jejich zařazování?
Vkládám zde svůj příspěvek z Eduinu,který jsem ke vzdělávání Romů napsala před časem a čekala jsem nějaké vyjádření i ze strany Eduinu - nic.
Vzpomínám na svá „setkání“ s Romy. První byl pan Cína, který chodil v nažehleném obleku k mému dědovi a děda zase chodil k nim. pro mě to byl normální obyčejná člověk,cikán,jak se tehdy říkalo a nemělo to žádný pejorativní nádech (koneckonců Mácha,Lada apod. o nich také psali takto) Ve třídě jsme měli hned několik Romů. Jeden,poloviční, se s námi dodnes schází a my hobereme v poho – srandista,člověk,co se umí postarat o rodinu. Na vysokéškole jsme v rámci seminářů z etopedie chodili po Praze a „lanařili“ Romy, aby dávali děti do školky. Obchodila jsem takto desítky rodin (kafíčko, bábovka,ale taky pečený pes nebo je jeden velký bordel v bytě).Výsledky byly tristní.To je už drahně let. poté práce na „skorocikánské “ škole. Drsné, opravdu.Nejvíc se rvali mezi sebou.Kastovali se. Já byla „bílý knedlik“ nebo gadžo. Dostávali spoustu dávek které často hned probendili. Dostávali oblečení, které šmahem prodali a probendili.Dostávali více uhlí, které já neměla. Dobrá. Ani tenkrát jsem nezanevřela. Jen mi začalo být jasné, že neustálým dáváním nic nezměníme.Že musíme taky něco chtít na oplátku. Další léta jsem strávila ve školách,kde bylo Romů zcela zanedbatelné procento – žádných 28%,sotva 2 – 3%. Obávám se, že na tuto politiku (něco za něco) si zatím nikdo netroufl. Po listopadu se zvedla lavina zachraňovačů všeho druhu. Jenže ti by pořád jen něco rozdávali a taky nechtějí nic zpět. A to je problém. Když jen dostávám, nemám motivaci dělat něco navíc. I rozsudek DH jasně mluví o tom, že to ,za co žalovali Romové stát nemělo opodstatnění. Vše bylo dle platných zákonů a předpisů. To se o rozsudku DH málokdy říká. Romové se odvolali až poté, co se právě na scéně objevili zachraňovači. Divné, že? Dobrá, je pravda, že by do PŠ neměly být zařazovány děti bez mentální retardace. Na druhou stranu sociálně deprivovaní jsou na tom tak, že pro ně PŠ byla skoro záchranou.To je bezpochyby. Málokdy se taky mluví o tom, že s Romy mají špatné zkušenosti ve všech evropských státech a tam se běžně stává, že jsou Romové negramotní – tudíž zlaté naše zvláštní. A že by to ty státy nějak strašně kormoutilo se nezdá.
Lidé by měli dostat šanci. Jen si představte, že lidem šanci dáváte a oni toho většinou jen zneužívají. Proč je tolik problémů se záškoláctvím Romů? Vždyť přede dle průzkumů strašně chtějí se vzdělávat (viz váš článek o tom co chtějí romské ženy).Proč tedy neposílají děti do školy (protože v 90% je to vina rodičů, ne dětí)? Proč si nenosí pomůcky? Proč nedělají úkoly? Prosím ale, neplácejte mi tu něco o sociokulturních odlišnostech. Je to stejné jako sport. Když budu líný a sedět na zadku, těžko předhoním soupeře.Bylo natočeno mnoho filmů o tom, jak se někdo dostal na vrchol – sportovci, herci, zpěváci, manažeři, majitelé firem. Jedno ty příběhy mají společné – ti hrdinové tam dřeli jak koně a nenechali se odradit, nevymýšleli si tisíce důvodů, proč něco nejde.
TO je zase v poslední době úroda. Nestačí Feřtek se Štefflem.
Ještě naši krajani z Indie do toho.
Zastánci zachování praktických škol v jejich stávající podobě hledají formulaci v zákoně, která jim umožní ve spolupráci s některými pedagogicko-psychologickými poradnami nadále posílat do těchto škol i děti bez mentálního hendikepu.
Hele, není někde nějaké speciální gymnázium, kam bych mohl zaslat pár svých žáků s poruchou pracovitosti?
Tady už jen chybí nahradit slovo 'posílat' slovem 'deportovat'. Vyloženě mne děsí představa, jak jsou plačící děti bez mentálního hendikepu vyrvávány svým bědujícím rodičům z náruče a za bedlivého dozoru PPP jsou v klecích! sváženy do prakticky školních lágrů.
Největší ostudou českého školství jsou experti, odborní konzultanti a mluvčí. A pitomci vůbec.
Kopíruji jeden komentář z EDUinu:
"Zdeněk Sotolář
Další příklad:
Dívka měla vyšetření LMR, při následném se zlepšila a z LMR vypadla. Je na hraně, ale na vysněnou střední praktickou školu se už nedostane. Nemá papír. Zastánci „práv“ mohou jásat. Jde jim skutečně o děti?"
20. 11 .2014 10:43
Okomentovat