Jedním z velkých problémů českého školství je chybějící návaznost na trh práce a jeho predikci. Tato věc je přitom zásadní při tvorbě dlouhodobé koncepce českého školství.
Přehled oborů vycházejících z požadavků zaměstnavatelů v jednotlivých ekonomických sektorech:
- Zaměstnavatelé v sekundárním sektoru považují za nejperspektivnější obory skupin Strojírenství a strojírenská výroba a Stavebnictví, na třetím místě pak uvádějí obecně Řemesla.
- Také v rámci terciárního sektoru považují zaměstnavatelé za nejvíce perspektivní obory skupin Strojírenství a strojírenská výroba a Stavebnictví, na třetím místě však uváděli informatické obory.
- Podle zaměstnavatelů v kvartérním sektoru jsou nejperspektivnější informatické a řemeslné obory, dále obory skupin Strojírenství a strojírenská výroba a Stavebnictví.
Přehled profesních skupin vycházejících z prognózovaného vývoje:
Z hlediska prognózovaného vývoje je vhodné podporovat obory středního vzdělávání, jejichž absolventi se uplatňují v profesích:
- Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky
- Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech
- Odborní administrativní, celní a daňoví pracovníci
- Sociální pracovníci
- Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé
- (v jednotlivých krajích je samozřejmě nutné zohlednit konkrétní situaci na regionálním trhu práce)
Přehled nejčastěji žádaných oborů:
- Techničtí inženýři (stavební, elektro aj.)
- Kuchaři, číšníci
- Programátoři
- Finanční experti, personalisté, reklama, marketing
- Řidiči automobilů
- Obchodní zástupci, pojišťovací agenti
- Kováři, nástrojaři, soustružníci
- Účetní, odborní referenti
- Technici v "technických" oborech
- Prodavači v obchodě
Zdroj: MŠMT.cz
.png)
24 komentářů:
Tak bychom měli. Zase další splněný úkol. Desítky let si všichni sociální inženýři světa lámou hlavu, jak napajcovat to zatracené školství na pracovní trh. Spousta jich to vzdala a raději předvídají, že večer přijde tma. A tomu našemu skorodoktorovi stačí měsíc a je to tu. Jedna stránka a pak už jen plná zaměstnanost. Budou se znovu zavádět umístěnky?
Promiňte, nevíte někdo, kde bych mohl najít zmiňovanou analýzu?
Nenašel jsem ji ani na webu MŠMT, někde přece musí být?
našel jsem jen tři výčty řazené do kapitol Přehled oborů vycházejících z požadavků zaměstnavatelů v jednotlivých ekonomických sektorech, Přehled profesních skupin vycházejících z prognózovaného vývoje, Přehled nejčastěji žádaných oborů. Nebo... je TOHLE opravdu onen dokument, který má formovat dlouhodobou strategii vzdělávání, jak o tom ministr často mluví?
Prosím vás, kdo o tom něco víte, napište to do komentářů... ještě nikdy jsem neměl v pracovní oblasti tak intenzivní pocit, že se mi to jen zdá... tak, prosím, zkuste mě z toho pocitu osvobodit vy, kteří víte... potvrďte mi, že těchto pár bodů NENÍ TA ANALÝZA, že existuje dokument, ze kterého někdo ne zcela zodpovědný vyjmul těchto pár nesystematicky zpracovaných bodů bez kontextu. Prosím...
Požádal jsem MŠMT o podrobný dokument.
Pane Wagnere, co vám na to řekli slovutní z Karmelitské? Což se spolu vsadit, že žádná skutečná analýza neexistuje. Jsem ochotna sázet hodně vysoko. Co vy?
Analýza Střediska vzdělávací politiky UK 2012 existuje, ty hlavní tabulky jsou tady: http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=23466
Moc pěkné je jak MŠMT řadí výsledky tak, jak se to Svazu průmyslu a dopravy hodí. Možná školství řídí spíš Mládek než Chládek.
Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU
je i na http://www.ceskaskola.cz/2014/08/e-kniha-pro-vas-analyza-vyvoje.html
@Ondřej Šteffl:
Pan ministr ale opakovaně mluvil o tom, že jeho tým pracuje (!) na analýze vývoje pracovního trhu, takže čekám novou analýzu... a nevím, zda tyto 3 odstavce jsou oním výstupem, tou analýzou samotnou, nebo existuje opravdová analýza (tedy dokument obsahující alespoň zadání vč. popisu plánovaného užití a dopadu výstupů, specifikací metod práce, soupisem klíčových informací a generalizací, jejich zdůvodnění, podpisy autorů).
Odkaz na analýzu StrVzdPol 2012 podle mě není tím, o čem pan Chládek mluví.
Ve vloženém odkazu je vlastně stejná otázka (bez odpovědi, jak ostatně určuje kontext): "Bylo by zajímavé se dozvědět, jak vznikla aktuální „Analýza potřeb trhu práce“, což jsou zatím tři odstavce na stránkách MŠMT."
@nikola
Nic nebrání tomu, podle zákona 106 mšmt požádat o výslednou analýzu, Např. včera jsme mailem žádali:
Vážení,
s odvoláním na příslušná ustanovení zákona č. 106/1999, Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás žádáme o poskytnutí závazné metodiky či přesného popisu, podle kterého postupujte při vývoji testů pro společnou část maturitní zkoušky, a to včetně pravidel popř. popisu použitého matematického modelu, který zabezpečuje meziroční srovnatelnost obtížnosti testů.
Požadované informace preferujeme zaslat v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo na emailovou adresu, případně v listinné podobě na adresu sídla žadatele: www.scio.cz, s.r.o., Pobřežní 34, Praha 8, PSČ 180 00. Děkujeme předem za kladné vyřízení této žádosti.
Jak je zřejmé, žádáme proto, že se domníváme, že CERMAT nic takového stále neumí a nemá, až testy jsou srovnatelné jen jaksi od oka.
Mohu se zeptat, pane Šteffle, jak s těmi informacemi, které od CERMATu dostanete a které jste již v minulosti dostali, naložíte?
jest zajímavé,že lidé požadovaných profesí sedí na pracácích,asi se někdy chybička vloudila...nějaký mediální šum
@Mekky, to je různé. Jednak je často dostaneme až po právní bitvě, někdy i po soudu. Často dostanem něco jiného atak. Něco není zas tak zajímavé, jak třeba čekáme, něco jsem publikovali i zde na České škole.
Ale hlavně, pokud vás cokoliv zajímá, zažádejte si. To nic nestojí, žádat může kdokoliv, forma není určená.
Pane Šteffle,
už jsem po Vás žádal leccos, například abyste nezpochybnitelně doložil svá tvrzení o kvalitě testů společnosti Scio. Bohužel stále nic. Kdypak se pochlubíte široké veřejnosti? Žádám Vás o to znova proto, že je možné, že ve skutečnosti toho zase tolik neumíte.
Nemám na straně zákon a ti, kteří Vaše testy využívají, se seriózních garancí pravděpodobně předem vzdali (věc pro mne naprosto nepochopitelná). Ale co třeba učinit tak na základě profesní hrdosti či smyslu pro čest (když už tak rád kritizujete)? Nebo Vám to nic neříká?
@josef Soukal
Dobrý den pane Soukale,
mám nastavené odebírání novinek z diskuse pod článkem k tématu Analýza potřeb trhu práce, nastaveným odběrem k vybraným stránkám se snažím řídit množství informací, se kterými se potkávám.
Mohu vás prosím požádat, abyste diskusi, která se věnuje něčemu zcela jinému, odvedl na jinou stránku?
Děkuji a přeji hezký den, NK
Pane Křístku,
musíte se smířit s tím, že každý si z diskuse vybírá to, co ho zajímá. Čtete ovšem velmi nepozorně - v první řadě se musíte obrátit na pana Šteffla, který nové téma do diskuse uvedl.
Pane Soukale, pan Šteffl reagoval na mou prosbu, zda a jak je možné si opatřit úplnou dokumentaci ke zveřejněné analýze MŠMT. Uvedl i vzor, jak takovou žádost napsat, což osobně vnímám jako projev dobré vůle. Asi při tom porušil učitelskou zásadu "když chceš učit o šedé barvě, neber si proto do třídy slona" a odstartoval tím přesměrování pozornosti k jinému tématu... tehdy bývá netmoderátorům doporučováno, aby na základě takového podnětu založili novou diskusi. Protože ceskaskola nedisponuje netmoderátorem, dovolil jsem si vás poprosit, abyste si pro jiné téma otevřel jiný prostor.
Při psaní teď sám cítím, že se zanesením této metaroviny dostala komunikace nad tématem Analýzy MŠMT do slepé koleje, prosím proto ještě jednou o respekt k tématu, které řeší tento příspěvek na portálu, protože jde o dle mého názoru mimořádně důležitou věc. Děkuji a zdravím, NK
Pane Soukale,
v tom máte pravdu: musíte se smířit s tím, že každý si z diskuse vybírá to, co ho zajímá.
Jak jsem se již dávno poučil zrovna Vám něco "nezpochybnitelně dokládat" je nemožné, takže tím nehodlám marnit čas. Kdo testování alespoň trošku rozumí a chce o kvalitách našich testů přesvědčit, má na webu dost příležitostí. Kdo nerozumí nebo nechce, si vždy hůl najde.
,
Pro pana Křístka:
Ona žádná analýza neexistuje, takže jí z MŠMT nevymámíte ani podle zákona o přístupu k informacím, i kdyby nedodání bylo sankcionováno smrtí.
Pro pana Šteffla:
Podle všeho je otevřenost alfou omegou vašeho konání. Můžete nám proto tady popsat, co bylo příčinou problémů s vyhodnocením výsledků letošních středoškolských přijímaček a jaká jste přijal opatření, aby se to do budoucna neopakovalo? Mluvila jsem s několika řediteli a dost to s nimi tehdy cloumalo. Hledala jsem na vašem webu, ale nic jsem k tomu nenašla. Ale určitě je to moje chyba - už od základní školy jsem trochu nepozorná.
Pane Křístku,
asi jste soustředěn na jiné věci nepostřehl, že jsem reagoval na poslední větu p. Šteffla, která s Vaší žádostí a s tématem nijak nesouvisela a skutečně vnesla do diskuse nejen úplně jiné téma, ale také jiný tón. Proto jsem p. Štefflovi připomněl, že by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem. Jistě se mnou budete souhlasit, že diskutérům tohoto typu je třeba alespoň občas oponovat, aby si nemysleli, že když něco xkrát zopakují, podaří se jim udělat z bílého černé či naopak.
Snad se mi podařilo dostatečně Vám osvětlit smysl mého vstupu do diskuse. Na případné další příspěvky p. Šteffla zde reagovat nehodlám, jiný než výše uvedený význam polemiky s ním nemají.
Dotaz pro p. Šteffla od paní Mouchové k letošním přijímačkám na SŠ je případný! (Ani tak nevybočuje od tématu - tyto přijímačky přece mají přispívat k žádoucímu přesunu absolventů ZŠ k potřebným oborům.)
MŠMT a potřeby trhu práce:
Z těchto analýz prý vyplývá potřeba omezit podíl žáků ZŠ, kteří jdou na gymnázia ve prospěch technických oborů. Jak? Na mnoha G maturuje z M až polovina žáků (a navíc úspěšně!), z nich budou kvalifikovaní technici, ekonomové, odborníci na výp. techniku - tedy právě ti, kteří prý chybí. Samozřejmě z G vyjdou také lékaři, jsou přece potřeba, i když analýza neuvádí, že přímo chybějí (co zubaři?).
Analýza zřejmě popisuje stav v r. 2014. Dnešní absolventi zŠ, kteří projdou VŠ, nastoupí do praxe skoro za 10 let. To už asi budou ZŠ končit daleko silnější populační ročníky a naSŠ bude nastupovat daleko víc žáků než dnes. Nebudou také chybět SŠ učitelé (aspoň některých oborů(?
z nich budou kvalifikovaní technici, ekonomové, odborníci na výp. techniku
To je, pane Jenyku, ale velmi optimistický výhled.
Vždycky jsem si říkal, jestli existuje nějaký průzkum o tom, kolik absolventů odchází na jaký typ vš, kolik z nich na původní škole i absolvuje, a v jakém poměru jsou k absolventům jiných typů středních škol. Také by byla zajímavá informace o tom, pro který studijní obor se z toho přihláškového vějíře nakonec rozhodnou, a proč.
Odhaduji, že nemalá čast z nich se rozhoduje ne podle toho, co by je mohlo živit a jaké jsou možnosti uplatnění, ale podle toho, co by je asi tak mohlo bavit, jakkoli mnohdy ani netuší, co studium daného oboru, a obor sám obnáší.
Vážená paní Mouchová a pane Jenyku,
vzhledem k tomu, že se podílím na přípravě přijímacích zkoušek Scio, dovolím si odpovědět Vám na dotaz na Ondřeje Šteffla k tomuto tématu.
Zdržení výsledků přijímacího řízení byla samozřejmě velmi nepříjemná situace (způsobena námi), která nás mrzí. Důvodem byly technické potíže aplikace, jež harmonizuje výsledky mezi prvním a druhým termínem zkoušek. Vzhledem k tomu, že ostré fázi předcházelo několik sérií zatěžkávacích testů (úspěšných), opravdu jsme nečekali, že nastane podobný problém.
Věřím ale, že jsme jej odstranili a přijali řadu následných opatření: záložní harmonizační systém, další scénáře zatěžkávacích zkoušek atd. Podobný problém by tedy v budoucnu nastat neměl.
S řediteli jsme byli v kontaktu, rozesílali pravidelné informační emaily (aplikace pro zadávání výsledků z PZ má své vlastní rozhraní, kde se školy/osoby odpovídající za administraci dozvědí, co se v konkrétním bodě procesu děje, stejně tak byla informována zodpovědná krajská administrativní složka, šlo-li o kraj s plošnými PZ).
V případech, kdy ze situace vyplynuly škole potíže, jsme poskytovali kompenzace.
Vzhledem k výše uvedenému jsme na web Scio již další informace nedávali.
Mrzí nás komplikace, které nastaly, a děkujeme za Váš dotaz. Bude-li Vás cokoliv dalšího zajímat, já či jiní kolegové Vám rádi odpovíme.
S přáním všeho dobrého
Štěpán Pudlák
Copak bychom se asi od p. Šteffla dočetli, kdyby podobné vysvětlení publikoval Cermat? Pozoruhodná je hlavně snaha nikoho neobtěžovat zbytečnými informacemi na webu.
Zaujala mne i formulace "Věřím ale, že jsme (...) přijali řadu následných opatření...". Není nad to si věřit.
aplikace, jež harmonizuje výsledky
A zase ta zpropadená harmonizace.
Copak, copak? I scio hledá nějaké obecně přijatelné výsledky svých testů bez ohledu na předpoklady testovaných?
Okomentovat