Ministerstvo školství chce omezit peníze pro soukromé a církevní školy. Přitom už dnes ti, kteří dají své dítě na soukromou školu, platí jeho vzdělání dvakrát. Nejvíce budou postiženy odborné školy.
Ministerstvo školství připravilo návrh zákona, který omezí financování soukromých a církevních škol. Nejvíce by snížení takzvaných neinvestičních nákladů postihlo odborné a učňovské školy, které představují sedmdesát procent soukromých škol u nás. Pokud by soukromé školy byly donuceny ukončit činnost, náklady státu na vzdělávání se výrazně zvýší.
Podle údajů OECD stojí žák na soukromé škole v České republice o 37 % méně, než kolik je třeba investovat do žáka ve státní škole. Přesto ministerstvo školství navrhuje dále snížit dotaci soukromým školám na provozní výdaje. Přepočteno na jednoho žáka by šlo v průměru o tyto částky:
Základní škola – 6000 Kč na jednoho žáka ročně
Gymnázium – 5 000 Kč na jednoho žáka ročně
Odborné školy a učiliště – 12 – 14 000 na jednoho žáka ročně
Paradoxně by tedy nejvíce byly postiženy odborné a učňovské školy, jejichž rozvoj chce ministr školství za sociální demokracii Marcel Chládek podporovat. Je třeba upozornit, že právě tento typ škol mezi soukromými školami v České republice převažuje.
V případě soukromých škol přitom často jde o neziskové projekty, kdy se i peníze za školné vrací zpět do vzdělávání, a mnohé, především církevní základní školy se starají o děti s nějakým postižením, s nimiž si státní školy ne vždy vědí rady. V úvahu je třeba vzít i to, že snížení státního příspěvku by znamenalo další znerovnoprávnění těch rodičů, kteří platí soukromou školu pro své dítě prostřednictvím školného, i když prostřednictvím daní současně přispívají na provoz státních škol.
Vladimír Kolder, předseda Sdružení soukromých škol, řekl: „Po jednání s představiteli MŠMT jsme nabyli jednoznačného dojmu, že problém není v racionální ekonomické rovině, ale že se jedná o čistě politickou záležitost a spíše o snahu řešit nepřímou cestou nedostatečnou naplněnost středních škol zřizovaných kraji. Předložili jsme jasné argumenty, zásadní připomínky a čísla dokazující, že existence soukromých škol je pro státní rozpočet výhodná. Opíráme se o podporu Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nechápeme, proč chce naše vláda znejistit či likvidovat sektor, který stejně jako v jiných vyspělých evropských zemí dobře funguje. Jsme připraveni s ministrem školství dále konstruktivně jednat.“
Tomáš Kuba, předseda představenstva Waldorfské základní školy Dobromysl, o.p.s. v Plzni, řekl: „Předkládaný návrh zákona jako celek považujeme za nebezpečný zásah do již tak křehké rovnováhy ve školství. Požadujeme proto stažení stávající podoby návrhu zákona a otevření diskuze o tomto tématu. Požadujeme, aby vláda nejprve představila koncepci, jak hodlá reformovat školství ČR jako celek a jakou roli v této koncepci mají hrát soukromé školy. Tuto naši připomínku považujeme za zásadní.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „Představy veřejnosti o soukromých školách a bohatých lidech, kteří si mohou dovolit takové studium platit, je zkreslující. Většina soukromých škol nevypadá jako PORG či Open Gate, kde bohatí rodiče platí velké školné, a bez státního příspěvku se lze obejít. Na velkých soukromých učilištích na Ostravsku se žádné školné nevybírá, protože by na ně rodiče neměli. Jde ale i o malé základní školy podporované rodiči, pro něž je další zvýšení školného velký problém. Pokud budou muset své dítě vzít ze soukromé školy a dát ho do státní, zaplatí stát všechny náklady a jeho výdaje naopak stoupnou. Představa, že omezení soukromých škol je krok prospěšný pro státní rozpočet, je tedy velmi pravděpodobně mylná, zvláště pokud tlak státu na soukromé školy dál poroste.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
Politici (protože učitelé jsou již dekády pěkně při zdi) nechali státní školství dojít do stavu, kdy z něj masově prchají lidi do soukromých škol. Aby mšmt ochránilo svůj systém, sníží soukromým školám příspěvky na žáka, aby tam vážně mohly chodit už jen děti z movitých rodin. Pro rodiny ne tak movité, nezbude nic jiného, než své dětičky pěkně šupem vrátit do státní potírny a bohatí vyčistí své školy od chudých naplavenin. Bravo Chládek.
na západě,v menších zemích,kde je potřeba pouze pár desítek vyučenců určitého oboru ročně,tak se státu vyplatí sanovat jedno takové učiliště,protože vyučení ja finančně náročné na vybavení,které ovšem bude pod státní kontrolou,ikdyž bude soukromým podnikatelským subjektem,unás na to ještě školští managergiganti nepřišli
V rámci úplnosti je ovšem nutné také dodat:
1. Na rozdíl od soukromých škol dnes školy zřizované obcemi (ZŠ) a kraji (SŠ) nedostávají od státu na provoz ani korunu. Všechny provozní prostředky hradí zřizovatel, částka nemá žádnou garantovanou výši. Nemají-li zřizovatelé soukromých škol na provoz, nechť se tedy obrátí na obce či kraje a přesvědčí je, jak moc je udržení provozu dané školy pro obec či kraj "výhodné".
2. Tvrzení, že žák soukromé školy je pro veřejné rozpočty méně nákladný, má své velikánské "ale". Zatímco u "státních" (obecních a krajských) škol může státní správa a samospráva zcela libovolně školy zřizovat, rušit či slučovat, jmenovat ředitele, určovat studijní obory i počty přijímaných uchazečů a jinak významně ovlivňovat chod, u soukromých škol tato možnost není. Je-li soukromá škola jednou zapsána ve školském rejstříku, stát ani samospráva ji nemohou nijak ovlivnit, leda že by došlo k tak závažnému excesu, že by škola musela být z rejstříku úplně vymazána (což se dosud nikdy nestalo). Nezávislost na státní správě a samosprávě je hodnotou, kterou by šlo vyjádřit třeba i penězi - například nižším normativem.
3. Argument, že žák v soukromé škole "šetří" prostředky obcím či krajům je směšný. Jestliže soukromá škola přebere "státní" (krajské) střední škole dejme tomu třetinu žáků, nikdo nic neušetří. Ta "státní" SŠ bude muset fungovat dál, pouze se bude potýkat s menším množstvím peněz z normativů a kraj bude zbytečně udržovat prázdné učebny. Každý ví, že celková kapacita "státních" škol je vyšší než počet žáků v populačním ročníku. Kdyby byla kapacita nedostatečná a bylo by nutné stavět školy nové, teprve pak by šlo říci, že soukromé školy cosi komusi šetří.
Ne, nevolám po rušení soukromých škol, ani nechci rozpoutávat jalovou flamewar. Jen naznačuji, že téma není tak ryze černobílé, jak se může z článku jevit.
Pane Hrabáči kapský, asi tak:
1) Asi máte špatné informace, nebo ty pravdivé nechcete slyšet. Ano, obecní a krajské školy nedostávají peníze na provoz škol o státu. Dostávají je ale od obcí a krajů a tyto je dostávají od státu z daní všech občanů (tedy i rodičů soukromých škol).
2) To, že u "státních" škol může státní správa libovolně u škol měnit obory je právě pro tyto školy pozitivní. Většinou je to totiž na popud ředitelů a je jim umožněno poměrně pružně (i když ve školství to trvá 1-2 roky) měnit třeba nabídku oborů. Soukromá škola když chce ve své nabídce cokoliv změnit či upravit, je jí to zpravidla zamítnuto. A opravdu si myslíte, že státní správa je nejmoudřejší a rozhodne všechno nejlépe? Viz nynější kauzy s plýtváním peněz na ministerstvech - to by si soukromník nikdy nedovolil. Já mám např. mnoho zkušeností, kdy platí na 100%, že stát je nejhorší hospodář.
3) Úplně stejně může žáky přebírat soukromé škole škola státní, což se nám taky stává. Občas přejde nějaký žák na "státní" školu např. z důvodu, že je to tam lehčí, že tam žáci nemusí tolik dělat. Občas naopak přejdou žáci k nám. Ale, že by státní školy měly díky soukromým vylidňovat - to snad ne. A pokud někde ano, asi bude něco špatně ne?
Píšete, že nevoláte po rušení soukromých škol, odebrání peněz na provoz ale rušením je. Proč by je měl rodič platit znovu na školném, když už daně řádně odvedl? Cožpak dítě na soukromé škole je méněcenné? Nemá nárok na teplo, elektřinu a odpovídající prostory k výuce?
Stěžovat si na fakt, že soukromé školy přebírají žáky školám státním, je jako kdyby Agrofert skuhral, že mu bio-zemědělci přebírají zákazníky. Co nutí stát udržovat poloprázdné státní školy otevřené? Jejich poloprázdnost je důsledkem jejich práce, výsledků volby rodičů a slabých ročníků.
Pokud uznáme, že rodič má právo volby právě toho druhu vzdělávání pro své dítě, který považuje za pro něj nejvhodnější, není možné, aby stát rodiče, daňové poplatníky, za tuto volbu sankcionoval. Tím totiž stát dává jasně najevo,že uznává a podporuje pouze státní systém vzdělávání, bez ohledu na jeho kvalitu, jako jediný vhodný pro vzdělávání VŠECH dětí bez rozdílu rodinného zázemí a rodinných hodnot.
To, že stát je garantem práva na vzdělání, neznamená, že stát garantuje toto právo pouze pomocí určitého, státem protežovaného segmentu nabídky, zejména pokud je jeho kvalita diskutabilní.
Oplátkou za možnost volby, rodič bere na sebe odpovědnost za svá dobrá i špatná rozhodnutí. Pokud škola, kterou vybral, nenaplňuje vzdělávací potřeby jeho dítěte, očekává se, že se rodič pokusí o nápravu a pokud neuspěje, vybere pro své dítě školu jinou, vhodnější.
Namísto toho, aby stát podpořil zkvalitnění škol státních, zvažuje diskriminační, v mnoha případech likvidační opatření proti konkurenci. V obchodě se tomu tuším říká nekalá soutěž či ochrana monopolu.
pro poste.restante
Je pikantní a zároveň vypovídající že přirovnáváte státní školu k satelitu koupenému v tržnici.
Tajný učitel.
Vy fakt čtete strašně povrchně. V mém "příměru" byla tím satelitem koupeným na tržnici naopak škola soukromá. Její "záruka" je totiž z jiného gardu, nežli u školy veřejné.
Většinu argumentů, které jsou zde znovu otvírány jsem už uvedl zde:
http://www.ceskaskola.cz/2014/07/na-zaklade-usneseni-vlady-ceske.html
Diskuse je nedává a proto je sem nebudu kopírovat.
Jen navážu na jinou diskusi, která se zde aktuálně (a současně takřka trvale) vede.
Od státu očekáváme, že bude síť škol regulovat. Často to skončilo "optimalizací", tedy slučováním a rušením škol. V mém kraji kupříkladu bylo sloučeno několik gymnázií s jinými školami, a současně jim byly sníženy výkony, tedy počty přijímaných žáků.
Na vzniklou situaci zareagovala soukromá gymnázia, která operativně o prakticky stejnou kapacitu navýšila počty otvíraných tříd.
Nepřijde Vám to absurdní?
Dick, Tajný učitel:
Diskuse (navíc paralelní s diskusí pod jiným článkem) určitě nikam nepovede, protože:
Na téma financování soukromých škol se diskutuje už 25 let. Vždy se přitom zákonitě narazí na metodologický (či "filosofický", chcete-li) spor, zda žák soukromé školy má automatický nárok na stejnou dotaci z veřejných rozpočtů jako žák školy "státní" (pro zjednodušení používejme tento nesprávný název, i když víme, že v drtivé většině jde o školy zřizované obcemi a kraji). Zastánci "rovného" financování argumentují daněmi rodičů a jejich právem libovolně volit školu - tedy v podstatě považují daně jako jakési "spoření na vzdělávání", které musí být vyplaceno každému, kdo má dítě ve školním věku. Odpůrci argumentují tím, že vzdělávání z daní garantuje stát prostřednictvím jím povinně zřizovaných škol a komu to nevyhovuje (a má na to), nechť využije školy soukromé. Zkrátka je to spor to, do jaké míry by měl stát soukromníkovi přispívat na zajištění veřejné služby. Nasmlouvanému regionálnímu dopravci stát přispívá plně, taxikářskou firmu nedotuje ani korunou. Nevyhovuje-li vám autobusová linka, jeďte taxíkem nebo vlastním vozem. Kde mezi těmito extrémy leží soukromé školy, je otázkou spíše subjektivního názoru.
Protože prostředky jsou omezené a natažených rukou hodně, vždycky v pozadí diskusí bude snaha hájit své živobytí. Kdo je závislý na existenci soukromých škol, budete je jistě hájit do krve. Zaměstnanci škol "státních" budou logicky hájit více peněz pro sebe. Že se tyto ryze osobní zájmy budou vždy halit do "vyšších principů mravních", je zákonité. Důležité je, aby přitom nepadaly argumenty podpásové a jednostranné.
A já k tomu jen dodávám, že současná politická reprezentace prosazuje snížení veřejného příspěvku a srovnání různých, myšleno církevních a necírkevních zřizovatelů na stejné podmínky.
Opravdu bychom neměli plést dohromady věcné argumenty a svá řekněme politická, či filosofická přesvědčení.
Okomentovat