Šimon Stiburek: Kolik školek potřebujeme?

pátek 17. ledna 2014 ·

Nedostatek kapacit v předškolním vzdělávání se stává nejdiskutovanějším tématem celé české vzdělávací politiky. Kolik míst ve školkách ale skutečně potřebujeme? Stačí rychlý pohled do dostupných dat, aby bylo patrné, že jde spíše o  minulosti než budoucnosti.

V předvolebních programech se snad úplně všechny strany shodly, že je potřeba zvyšovat počet míst v předškolním vzdělávání. I po volbách školky opanují velkou část veřejné diskuse a nastupující ministr Chládek už se nechal slyšet, kolik miliard na stavbu nových budov vyčlení. A situace opravdu není dobrá – roste počet odmítnutých přihlášek a neumístěných dětí, školky praskají ve švech a jediný, kdo na tom vydělává, jsou provozovatelé narychlo zakládaných soukromých zařízení.
Jenže připravit příslušné návrhy, schválit je parlamentem a zanést do státního rozpočtu bude trvat nejméně rok. Potom musí začít jednat obce, vyčlenit svou část prostředků, vypsat veřejné zakázky… a samotná budova se také nepostaví za víkend. Spíše než kolik míst ve školkách jsme potřebovali včera bychom se tedy měli ptát, jaká bude situace v roce 2016 a dál.

Kolik máme dětí

Současná situace byla způsobena nástupem silných ročníků, nyní ale demografická vlna opadává, předškolních dětí bude rychle ubývat. Klíčová otázka tedy zní: má smysl teď začínat s navyšováním kapacit? Nevyřeší současnou krizi sám demografický trend?
Všechna potřebná data jsou dostupná na webových stránkách Ministerstva školství a Českého statistického úřadu, stačí pár kliknutí. Rychlý pohled na graf níže ukáže, že demografická vlna v tomto školním roce kulminuje a od příštího nás čeká setrvalý pokles.
Graf 1 - počet dětí v populaci
V minulém školním roce chodilo do školek celkem 354 tisíc dětí. Kromě tří- až pětiletých (na začátku školního roku), pro které je předškolní vzdělávání určeno především, je mezi nimi i zhruba čtvrtina z dvouletých dětí a pětina z šestiletých, které získaly odklad povinnosti nástupu na základní školu.
Nárůstu počtu dětí v posledních letech přitom odpovídá i nárůst počtu tříd, jejich průměrná velikost se tedy od roku 2005/06 zvýšila jen mírně, z 22,7 na 23,7 dítěte na třídu. Stejně pomalu roste i počet dětí na učitele (FTE), z 12,9 na 13,1 ve školkách zřizovaných obcemi. Ve stejném období se více než zdvojnásobil počet dětí v soukromých školkách, pořád je jich ale jen 7 000, necelá 2 % z celkového počtu a s ohledem na velikost meziročních změn víceméně zanedbatelné číslo.
Ne všechny děti do školek chodí – doma zůstává zhruba 10 % pětiletých (toto číslo nepřijemně roste, ze 4 % v roce 2005/06), 13 % čtyřletých (zde je nárůst menší), 25 % tříletých a 75 % dvouletých (u obou skupin žádný vývoj v čase). Pokud budeme předpokládat stejnou relativní účast jednotlivých ročníků i v dalších letech, zjistíme, že již v následujícím školním roce by měly být současné kapacity školek dostatečné. Pokud bychom zavedli povinný předškolní ročník a do mateřských škol skutečně docházelo 100 % pětiletých, museli bychom počkat jen o rok déle.
Graf 2 - modely využití kapacit
Souhrnná data samozřejmě nevylučují, že nedostatek míst ve školkách má regionální nebo lokální rozměr. Nepochybně existují oblasti, kde špatná situace vydrží ještě několik let - například v satelitních obcích kolem velkých měst, do kterých se v nedávné době nastěhovalo mnoho mladých rodin a existující infrastruktura na to nebyla ani zdaleka připravená. Plošné neuvážené investice do betonu ale nejsou rozumnou odpovědí na lokální problémy – ta by se vždy měla zakládat na pečlivé analýze, přesném cílení a citlivé implementaci. První krok by byl situaci pečlivě monitorovat a udělat předpovědi na místní úrovni, které dnes zřejmě chybí,

Poučení?

Současný nedostatek míst v mateřských školách je nepochybně problém a vyjde nás draho minimálně ve dvou rozměrech. Jednak naše ekonomika trpí nízkou pracovní ekonomikou matek s malými dětmi (jen 30 %, ve srovnání s až 70 % procenty v řadě západoevropských zemí), což stojí státní pokladnu miliardy ročně na daních a vede ke zvyšování genderové nerovnosti. Školky ale nejsou jen státní hlídárny dětí, mají i klíčový vzdělávací a socializační rozměr: připravují děti na školní docházku, zmenšují rozdíly mezi nimi a podle mezinárodních výzkumů zásadně zvyšují kvalitu dalšího učení.
Dneska je ale pozdě hasit včerejší požáry. Poučme se z chyb a soustřeďme se více na budoucnost než na minulost. Už teď začínají praskat ve švech první stupně základních škol, do dvou let začnou silné ročníky nastupovat na druhé stupně a za další čtyři na dnes divoce rušené a slučované střední školy.
Celou tuto “analýzu” jsem udělal v sobotu po snídani asi za půl hodiny, z veřejně dostupných dat, s hrnkem kakaa v ruce. Proč to samé neudělali předchozí ministři v době, kdy bylo možné ještě něco zachránit? Můžete se jich zeptat sami, jejich seznam je třeba na stránkách MŠMT.
Jestli budou mít mateřské školy v roce 2016 nějaký problém, tak to nebudou kapacity, ale možná spíše kvalita, platy a kvalifikace personálu nebo schopnost integrovat děti ze znevýhodněného prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřmě naši pozornost raději tam.

14 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. ledna 2014 1:10  

Školky ale nejsou jen státní hlídárny dětí, mají i klíčový vzdělávací a socializační rozměr

Nemám to podloženo žádným statistickým šetřením, ale někdy si říkám, jestli náhodou, měrou větší než přijatelnou, neodkládají do školek svoje děti i matky na rodičovské dovolené s dalším dítětem. A nad to mnohdy i na jakousi dovýchovu děti značně sociálně zanedbané. Děti, které nemají základní hygienické návyky, natož aby se dokázaly třeba samy převléci, nebo byly nějak předvzdělatelné, tedy děti schopné formulovat uchopitelnou myšlenku.

Unknown řekl(a)...
17. ledna 2014 16:25  

To se nepochybně děje, byť také nevím v jakém rozsahu. Je to ale špatně? Pokud skutečně jsou děti, kterým jejich rodina (z jakýchkoli důvodů) neposkytne výchovu odpovídající standardům, které uznáváme - proč by ji neměla zastoupit veřejná insituce? Rozhodně mi připadá lepší, aby jim věnovala potřebnou energii školka ve třech letech, než abychom je o tři roky později označili za nevzdělávatelné outsidery a poslali do zvláštní školy, případně vystavili drsné šikaně dětí ze "slušných rodin"...

Stejně tak mi připadá nejen v pořádku, ale i žádoucí, aby do školek chodili děti matek na mateřské. Školka nemá jenom hlídací funkci a vyloučení z přístupu k předškolnímu vzdělávání může znamenat handicap po zbytek života, který není výhodný ani pro jedince, ani pro společnost.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. ledna 2014 18:59  

proč by ji neměla zastoupit veřejná insituce?

Jsou oblasti, ve kterých je rodina státní institucí zastupitelná jen ve zcela mimořádných situacích. Jinak to znamená, a zvláště pak ve střední a vyšší úrovni socializace, velmi vážné selhání takové rodiny.

aby do školek chodili děti matek na mateřské

Bezesporu. Ale klidně až ve vyšším věku, a rozhodně ne na úkor dítěte z rodiny, jejíž situace třeba vyžaduje zaměstnané oba rodiče. A k tomu, tuším, nezřídka dochází.

Unknown řekl(a)...
17. ledna 2014 19:14  

ad 1) A není takovéto vážné selhání rodiny právě touto mimořádnou situací, kdy má státní instituce (školka, terénní sociální pracovník,...) zasáhnout?

ad 2) Mám pocit, že školky, které odmítají uchazeče, právě tyto okolnosti berou v úvahu.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. ledna 2014 19:39  

ad 1) Jako kdyby na mě padal takový stísněný pocit, že rodina, která dítě vybaví základními návyky, je nakonec byta.
ad 2) Naopak nemám pocit, že školky cíleně a rády přijímají děti zanedbané a nesoběstačné.

ad 3) Aby nebylo mýlky, znám takové případy pouze a jen z většinové populace, mnohdy i s vysokoškolsky vzdělanými rodiči.
ad 4) Vyloženě pikantní mi přijde genderově nevyvážená diskuse. Chtělo by to tu nějakou ženu. Nejlépe tetu z mš.

Jan Hučín řekl(a)...
17. ledna 2014 22:10  

Jsou oblasti, ve kterých je rodina státní institucí zastupitelná jen ve zcela mimořádných situacích.

Ano, pane kolego, naprostý souhlas.

obyčejná učitelka řekl(a)...
18. ledna 2014 8:16  

Tak dobře, ale jen kvůli té genderové nerovnováze: podle mě by školky měly fungovat až pro děti od čtyř let. Do té doby by mělo být dítě výhradně s matkou, nejde-li to tedy s otcem nebo jinou "vlastní" dospělou osobou. A pro mladší děti by měla být místa v zařízeních jen jako "pohotovost" pro nenadálé události (nemoc pečovatele apod.). To říkám zcela vědomě, po třináctileté péči o děti v domácnosti. Takže ještě jednou - dítě do čtyř let do zařízení NEPATŘÍ.

Unknown řekl(a)...
18. ledna 2014 9:47  

Odpověď na tuhle otázku jsem z excelováých tabulek MŠMT nevyčetl a odborný názor na to nemám, ale provokativně k tématu nedávno třeba Daniel Münich: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=21701 (čímž neříkám, že souhlasím s každým slovem)

obyčejná učitelka řekl(a)...
18. ledna 2014 12:23  

Dobrá. Nikomu to neberu. Mluvím jen z vlastní zkušenosti (mám více dětí) a ze zkušenosti učitelky, která může porovnat děti z obou skupin.

poste.restante řekl(a)...
18. ledna 2014 17:01  

Vůbec nechápu, o čem je řeč. Mám snad, nedejbože, učinit závěr, že počty míst ve školkách a školách lze plánovat? Nebo že je to snad dokonce nutné? Že nedostatek kapacit neumí operativně vyřešit neviditelná ruka trhu? A řekl to už někdo panu exprezidentovi Klausovi?
Zcela soukromě se domnívám, že dokud byly počty míst ve školách a školkách v gesci zrušených školských úřadů, systém fungoval víceméně bezproblémově. Přesun zřizovatelských funkcí na obce je přímou příčinou současného stavu. Zjevně ne všichni zastupitelé a představitelé obcí se totiž chovají jako moudří hospodáři.

Unknown řekl(a)...
18. ledna 2014 22:58  

poste.restante: S rukou trhu bych tu byl opatrnější. Založit školku tam, kde je třeba, není nijak jednoduché, natož pak dosáhnout na státní peníze (při poskytování srovnatelné služby pro děti/rodiče, pochopitelně).
Netvrdím, že by místa ve školkách trh vyřešil (i když myslím, že by asi byla větší pohoda než dnes, bez trhu). Jen tvrdím, že na základě současného (netržního) stavu nelze dost dobře usuzovat o tom, jak by fungoval stav tržní.

poste.restante řekl(a)...
19. ledna 2014 0:26  

Dan Lessner.
Jak by fungoval stav tržní? Inu v našich podmínkách nejspíš nefungoval. Na tržní platby za školky by naprostá většina obyvatelstva neměla prostředky. :-)
Krom toho si myslím, že předškolní a základní vzdělávání patří mezi funkce, které má zajišťovat stát.
Ale to není vůbec podstatné. Má poněkud impertinentní poznámka chtěla jen připomenout, že radnice se v mnoha případech rušení "zbytečných" kapacit školek oháněly právě ekonomickými zájmy.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. ledna 2014 0:58  

Toť. Dostatek školek tu už byl.

Unknown řekl(a)...
19. ledna 2014 12:15  

Hehe, no to ani nepochybuju, že rušení kapacit školek bylo vedeno ekonomickými zájmy radnic. Tedy od slova oikos, k sousloví malá domů :-)

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.