bEDUin 38/2013: Kdy odstartuje plošné testování a chceme více korupce nebo chemie?

pondělí 25. listopadu 2013 ·

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.


Co přinesl týden 18.11.–24.11.

Témata týdne: Více chemie nebo méně korupce, velvyslanec ČR u OECD komentuje výsledky českých dospělých, první plošné testování v roce 2014 nebo 2015, co zbude z Národního institutu dětí a mládeže, i v USA chybí absolventům vysokých škol „měkké“ dovednosti, závěrečná zpráva o ceně Eduína 2013, u státní maturity uspělo v podzimním termínu 26 odvolání z 1058, debata o rušení škol v Karlovarském kraji.

Výrok týdne:
„Běžný maturant, než dojde k maturitě, má za sebou nějakých 1 000 hodin výuky oborů STEM, na průmyslovkách samozřejmě mnohem víc. Pokud je to gymnazista, učil se společenským vědám asi 300 hodin, pokud ale chodí na odbornou školu, jeho vzdělání v oborech jako psychologie, sociologie, politologie, ekonomie nepřesáhne ani 70 hodin. Nejvíce práce v té věci asi odvedou mateřské školky. Není tedy divu, že mnozí z nás sice umí spočítat pH roztoku, ale neumí se chovat mezi lidmi a politice se buď vyhýbají, nebo se chovají zběsile.“ Ondřej Šteffl v blogu na aktuálně.cz.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • Budou plošné testy každé čtyři roky? V rámci pravidelného kulatého stolu SKAV a EDUin představili zástupci ministerstva školství a inspekce svoji představu o možné podobě testování v České republice. Obrazový i zvukový záznam vystoupení včetně promítnutých prezentací a diskuse najdete na webu eduin.cz. Hlavní informace zní: Ostrý start plošných testů se dá očekávat ve školním roce 2014/2015 nebo 2015/2016. Plošné testy v 5. a 9. ročnících z profilových předmětů (Čj, Ma, Cizí jazyk) by se měly konat každé čtyři roky. V mezičase by se prováděla výběrová šetření v jiných předmětech a ročnících. POZOR! V mediálních zprávách najdete zmínku, že testy by se měly používat i jako přijímací na střední školy. Jde o omyl. Pouze se uvažuje o tom, že elektronický systém NIQES by byl nabídnut krajům pro realizaci přijímacích řízení. Šlo by ale o jiné testy, než ty, které budou vyplňovat deváťáci.
  • Jakým oborům vzdělávání máme dát přednost. Nekompromisně se vymezil vůči současné vlně orientace na technické obory, přírodní vědy a matematiku ve výuce Ondřej Šteffl v blogu Více chemie nebo méně korupce. Argumentuje tím, že problém, který tato civilizace řeší, není kvalitnější technika, ale kvalitnější sociální vztahy. Otázky, které lidi skutečně trápí, nevyřeší technologický pokrok. Nad tím, zda opravdu máme dát ve vzdělávání přednost odbornému před všeobecným vzděláváním, nahlíží z jiného úhlu Tomáš Feřtek v blogu pro Respekt Maturitu nemusí mít každý. Upozorňuje na základě statistik, že dlouhodobě stále platí – čím vyšší stupeň vzdělání, tím nižší míra nezaměstnanosti. Podobnému problému se věnuje i Daniel Münich v blogu, v němž upozorňuje, že se nemáme fixovat na aktuální čísla nezaměstnanosti, naopak mnohem více pozornosti bychom měli věnovat dlouhodobě nezaměstnaným a sledovat, jakých skupin obyvatelstva se nezaměstnanost týká. Patří tam i čerství absolventi škol?
  • Co oceňují zaměstnavatelé. V tomto kontextu je zajímavý průzkum z USA, který sledoval, co chybí personalistům u absolventů vysokých škol (v textu hledejte bod 4). Žádají především schopnost vést tým, mimoškolní aktivitu studenta v oboru studia a praxi ve firmě. A opět jako vždy zmiňují nedostatky v takzvaných „měkkých dovednostech“. Chybí jim schopnost někoho přesvědčit o své myšlence, napsat text, komunikovat a spolupracovat s lidmi z jiných prostředí.
Inspirace z (a do) praxe

  • Inspirace pro občanské vzdělávání. Navštivte web sdružení Generace 89 v Litomyšli. Můžete se tam poučit, jak připravovat veřejné besedy, jak jejich záznamy nabídnout široké veřejnosti, a stránky nabízejí ke stažení i dva komiksy – o tom, jak dosáhnout nezávislosti radničních novin a o rozdílech mezi státní správou a samosprávou.
  • Pomůcka pro učitele i studenty fyziky a matematiky. Projekt Techambition, který byl oceněn Eduínou 2013, nabízí způsob, jak pochopit smysl úloh ve fyzice dřív, než začnete počítat. Čtěte rozhovor na eduin.cz.
  • Osvědčilo se jednotné zadání učňovských zkoušek? O novinkách v odborném vzdělávání informují zpravodaje NUV. Listopadové číslo, příloha o vzdělávání v Litvě a informace o zkušenostech s jednotnými zkouškami.
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 28. 11. Kritická místa ve výuce češtiny, seminář na PedF UK (Praha)
  • 3. 12. Máme moc kulturních antropologů? Debata v Senátu. (Praha)
  • 12. 12. KS SKAV a EDUin o vztazích škol a zřizovatelů (Praha)

Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

10 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 16:44  

Chybí jim schopnost někoho přesvědčit o své myšlence

K tomu ovšem potřebuji mít především tu myšlenku, pár pádných argumentů na její podporu, a protějšek, který ví, o čem je řeč.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 19:20  

Ten výzkum je z Ameriky, tam děti hodně podporují, aby myšlenky měly.
Chválí je i za ty pitomé. U nás děti většinou peskujeme, hned jak mají myšlenku, která jen trochu vybočuje, často preventivně (nemůžeš diskutovat, když o tom nic nevíš) Není divu, že myšlenky buď nemají, nebo je ve škole důsledně tají.

O schopnosti českých dětí někoho přesvědčovat si nedělám iluze. Kolik dostanou ve škole možností si to vyzkoušet?

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:44  

U nás děti většinou peskujeme

Tak to, pane Šteffle, dělejte jako v té Emerice, uvšechvšudy. Co vám brání. Umět prosadit pitomost, to se hodí. Chci věřít, že právě to kapitáni našeho průmyslu od svých zaměstnanců očekávají.
1. Kolik bodů za takovou pitomůstku dostávají děti ve vašich testech?
2. Mohl byste uvést pár konkrétních příkladů školní peskace za myšlenku?
3. V Americe doopravdy považují schopnost napsat text za měkkou dovednost?

krtek řekl(a)...
26. listopadu 2013 v 8:12  

"U nás děti většinou peskujeme, hned jak mají myšlenku, která jen trochu vybočuje (nemůžeš diskutovat, když o tom nic nevíš)"

A nějaká přesná data by nebyla? Kolik procent učitelů zakazuje nebo neadekvátně reaguje na dotaz? Vzpomínám si při této příležitosti na vtip s krokodýlem, který je rybou (žije ve vodě), ...

Jsou chvíle, kdy na dotazy typu "proč je ve vzorci tohle" odpovídám buď protidotazem vedoucím k diskusi anebo po třetí, po čtvrté trpělivě vysvětluji. I v matematice se dá (a musí) diskutovat nad špatným řešením, je dobré je i uvádět na tabuli jako námět k zamyšlení pro všechny. A jsou chvíle, kdy dotyčný, bez sešitu, bez snahy dobrat se správného výsledku, se ptá, jen aby pobavil - pak už reaguji podle Vašeho vzoru.
Na dotaz typu "já tomu vůbec nerozumím" odpovídám: "A co jste během uplynulých 14 dnů udělal/a proto, abyste tomu rozuměl/a."
---
Zkrátka - o některých věcech se dá diskutovat, o některých nedá.

Eva Adamová řekl(a)...
26. listopadu 2013 v 9:06  

"nemůžeš diskutovat, když o tom nic nevíš"

Jenže ono opravdu pane Šteffle nelze diskutovat o něčem s někým, kdo o tom ví prd. A jestli gró naší výuky má být v diskuzích o ničem, no tak to nás potěš pánbůh.

"O schopnosti českých dětí někoho přesvědčovat si nedělám iluze."

Ale jo přesvědčovat děti umí, když to opravdu potřebují a kde jim na tom záleží. Třeba dost dobře dokáží přesvědčovat rodiče, pokud se týká nákupů tabletů pod stromeček apod. A učit je přesvědčovat v jiných oblastech fakt vyžaduje jakési znalosti, bez toho to moc nejde. a zanostem se naše děti brání jeko čert kříží.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
26. listopadu 2013 v 17:34  

Milí kolegové, (krtek, Eva Adamová), principem vzdělávání ve Finsku je POMÁHAT KAŽDÉMU dítěti na cestě ke vzdělání, u nás jsme pořád ve stavu PŘEDÁVAT a VYZKOUŠET.
Schválně si sami přečtěte, co jste napsali, a rozmyslete si proč a jak daleko jste od Finska. A to jste patrně to nejlepší, co české školství má. Pomáhad každému totiž znamená BEZ VÝHRAD. Já chápu, že k tomu nejsou finské podmínky, a hlavně že to taky po vás nikdo nechce, naopak spíše se žádá to PŘEDÁVAT a VYZKOUŠET.





Nicka Pytlik řekl(a)...
26. listopadu 2013 v 18:47  

POMÁHAT KAŽDÉMU dítěti na cestě ke vzdělání

pokud o to stojí. Princip spolupráce bych jen velmi nerad opouštěl. Víte? Aby to mělo také nějaký výchovný efekt.
Výstižnější formulace je 'vytvářet podmínky'. Asi tak, jak to děláte Vy, pane Šteffle.

spíše se žádá to PŘEDÁVAT a VYZKOUŠET

Stále trvám na vizi zrušení klasifikace. Bez výhrad.

Unknown řekl(a)...
26. listopadu 2013 v 19:15  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Eva Adamová řekl(a)...
26. listopadu 2013 v 19:16  

Pane Šteffle přestaňte nám tady proboha cpát to Finsko vrchem dolem. Fini jsou v různých mezinárodních testech dobří jen a jen z toho důvodu, že tam nemají ty hromady "nepřizpůsobivých" jako my. Co by tam také v jejich klimatických podmínkách dělali!!!

krtek řekl(a)...
26. listopadu 2013 v 19:53  

Pomáhat lze jen tomu, kdo o něco usiluje. Chápu, že každý má důvody, proč rezignuje na cestě ke vzdělávání, např. rodinná situace, experimentování s drogami, rozbouřené hormony, ..., mohu se snažit nabídnout pomoc, ale nemohu ji vnucovat. A - bohužel - den má jen 24 hodin, mám-li se individuálně věnovat každému z asi 80 žáků, nejde to vždy a pořád.
---
Ad zrušení klasifikace
Myšlenka je to hezká, stejně jako zrušení docházky. Jenom to nějak nejde dohromady s financováním a předchozím a následným vzděláváním, resp. zpětnou vazbou. Ale možná jsem to ještě nepochopil do hloubky.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.