Na bodě mrazu je atmosféra ve dvou základních školách v Sokolově, do kterých se loni rozuteklo nejvíce dětí ze zrušené "romské" školy v Sokolovské ulici. I to ukázal průzkum, do kterého se zapojil nebývalý počet respondentů - 160 učitelů, 2 131 žáků a 1 991 rodičů v celém městě.
Z článku Bohumila Zemana v iDNES.cz vybíráme:
Příchod nových dětí se ve škole Boženy Němcové projevil i v kvalitě výuky. Myslí si to opět žáci i dospělí. Děti, rodiče i učitelé dali ústavu daleko nejméně bodů. Velmi dobře naopak dopadly školy v ulici Rokycanově a Běžecké.
Kantoři do své (ne)spokojenosti promítli i jiné vlivy a kritičtí byli k atmosféře a kvalitě výuky také na jiných školách. Nečekaně velmi slabě ohodnotili i bezproblémovou školu v ulici Pionýrů (po 8 procentech nálada i kvalita). "Je to pro pana ředitele výzva, aby s kantory pracoval," komentovala výsledek Sojková. Ředitele zve na pohovor, výsledky s nimi probírá a snaží se dopátrat, kde a proč mají jejich ústavy rezervy.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
Mám pocit, že deklarovaná špatná nálada na uvedených školách vyplývá z tzv. Mapy školy od SCIA. Taktéž jsme tento sranda výzkum na naší škole absolvovali, a přestože jsme malá bezproblémová vesnická škola, dopadli jsme v tomto pseudovýzkumu v mnoha ukazatelích hůře než uváděné školy. Ono to je totiž tak, že když nikde žádné výrazné problémy nejsou, tak si je věčně nespokojený český člověk uměle vyrobí.
A k té Mapě školy lze jen konstatovat, že je to ukázka použití kvantitativního výzkumu tam, kde nemá co pohledávat.
Rád bych reagoval na tvrzení anonymního komentátora. Ano, výsledky pocházejí z Mapy školy, projektu Scia, byť byly na serveru iDNES zveřejněny bez našeho vědomí, jelikož redakci poskytl materiál magistrát.
Mapy školy se každoročně účastní stovky škol a ano, jedná se o kvantitativní průzkum. Ostatně, s tím si školy tuto službu kupují, není to žádný zajíc v pytli. Tvrzení, že kvantitativní průzkum nemá v oblasti mapování klimatu školy co pohledávat, je stejně nepřijatelné, jako tvrzení, že je možné klima školy posuzovat jen na základě kvantitativních průzkumů. Klima školy je pochopitelně vysoce složité sociální "tkanivo" a je zapotřebí řady různých přístupů a zkušeností k tomu ho hlouběji popsat. Mapa školy představuje jeden z nástrojů, které k tomu mohou přispět. Scio nikde netvrdí, že by tomu mělo být jinak. Mapa je také určena výhradně školám a má jim pomáhat v jejich práci. Scio nikdy nezveřejňuje žádné statistiky, protože je zákonitě považujeme za informace s limitovanou validitou. Zároveň však předpokládáme, že to chápou i ředitelé a učitelé. Podle zkušeností tomu tak ve většině případů je. Bohumil Kartous, člen vedení Scio
Samozřejmě chápu, že je to pro SCIO dobrý kšeft. Nicméně musím konstatovat, že ředitelé škol sociologickým průzkumům a možnostem kvantitativních či kvalitativních výzkumů vůbec nerozumí a že SCIO toho bohužel zneužívá.
Znovu opakuji použití kvantitativního výzkumu tímto způsobem je ze sociologického hlediska prasárna.
Ona je otázka, komu a čemu asi tak mají takové výzkumy sloužit. Určitě ne vědeckému pokroku, ani podpoře škol z ministerstva. Takže byznysu, ale kde na tyhle legrácky ty školy berou?! To mají tolik financí nazbyt? Zdálo se, že Barvy života nebudou mít následování, a ejhle, i další subjekty se chtějí napakovat - a školy bezhlavě cálují.
Ono je to podobně jako když ministerstva a další ouřady zadávají a přeplácejí služby, které by mohla a měla zvládnout sama. Nemyslím takový případ, kdy ministerstvo zaplatí třeba vymalování chodeb za klidně trojnásobek ceny a zdůvodní to tím, že se firma zavázala, že za měsíc prodlení zaplatí smluvní pokutu dvěstě procent ceny díla. Myslím tím práce, na které tam má vlastní zaměstnance.
Otázka zní: To ředitelství školy neví, jaká mu v ústavu panuje nálada?
A otázka druhá: Jak je možné, že tak vysoce složité sociální "tkanivo" je veřejně propíráno a komentováno? To je teprvá prasárna!
Tak to dopadá, když se z něčeho, v tomto případě ze sebehodnocení, udělá ikona moderní školy. A pak ti, kteří, ač byli do funkce instalováni jako odborníci na řízení a organizaci zkompetetňovacího procesu, propadnou panické hrůze, že se provalí skutečný stav jejich odbornictví a možná i pravý důvod jejich jmenování do funkce, a obrací na jiné takové životně vybarvené odborníky, aby je z bryndy vytáhli a mohli se pak jimi zaštítit.
Že se chce někdo napakovat, lze odsoudit v případě, že se pakuje na zranitelných a nemohoucích. Ne na pitomých a zmatlaných.
Přesně tak. Nebýt připosraných ředitelů, společnosti jako scio by dávno zkrachovaly. Škoda...
Na chviličku se mi zazdálo, jestli se nejedná o záměrně vytvořený nástroj na prokázání důsledků inkluze...
Jak uvádí jeden z příspěvků, ona skutečně Mapa školy a způsob jejího použití a vyhodnocení dat v mnohém připomíná neblaze proslulé Barvy života. Prostě je to kšeft, nic víc.
A ředitelům bych doporučil, aby k evaluaci školy spíše používali zdravý rozum.
Ono Vám totiž rodič snadno do dotazníku zaškrtne, že je nespokojený. Jenže je to anonymní. Nevíte, který rodič to konkrétně je a většinou ani s čím je přesně nespokojen. A jak tedy pak chcete daný problém řešit? Takhle je to přece naprosto k ničemu. Nechť se prosím pěkně tento rodič přijde vyjádřit konkrétně do ředitelny, s konkrétními argumenty a pak teprve můžeme věc zkoumat případně sjednávat nápravu.
Okomentovat