Bořivoj Brdička: Vědecké poznávání podle Marie Popovové

Zpráva o práci mimořádně zajímavé Bulharky Marie Popovové, která se prosadila v online světě médií a stala se z ní zprostředkovatelka (kurátorka) poznávání pro všechny.



Měl jsem minulý týden zvanou přednášku na zajímavé akci Platformy spolupráce praxe se školami Institutu Svazu průmyslu – na finále Věda iHrou. Jedná se o soutěž studentských vědeckých projektů, jejichž výstupy mají uplatnění v praxi. Téma vystoupení „Vhled do budoucnosti poznávání“, které mělo zaplnit čas před vyhlášením výsledků, mi bylo víceméně vnuceno. Možná jsem si to způsobil sám svým občasným mluvením o budoucnosti vzdělávání. Přiznávám, zamýšlet se nad poznáváním vědeckým, to je přece jen něco trochu jiného. I když i do této oblasti jsme již na Spomocníkovi zabrousili – viz myšlenky Martina Wellera v článku Husité vědy. Toto mé vystoupení se ale mělo vztahovat k poznávání studentů, kteří se na vědeckou kariéru teprve připravují nebo jsou na nejlepší cestě ho bezprostředně prakticky uplatnit. Nezbývalo mi nic jiného, než se snažit obsah svého sdělení aktualizovat pomocí myšlenek (memů) šířících se internetem.
Použil jsem nakonec jen jeden mně dosud neznámý zdroj informací vztahující se k vědeckému poznávání. Zato natolik zajímavý, že jsem jeho studiem strávil mnohem víc času, než si mohu dovolit (což je při dnešní dostupnosti znalostí mnoha lidí daleko chytřejších, než jsme my sami, docela typické). Myslím, že by mohl zajímat i vás.

Jedná se o blog Brain Pickings, který provozuje zajímavá osobnost současného internetového mediálního světa Maria Popova. Marii je 28 a pochází z Bulharska. Do světa online médií se jí podařilo proniknout zcela ojedinělým způsobem. Jako velký fanda konferencí TED založila blog tuto konferenci popularizující – TEDify. Jejím největším snem ale bylo se v létě 2009 zúčastnit osobně TEDGlobal v Oxfordu. Cena vstupenky (která napovídá, co je hlavním smyslem realizace těchto akcí) byla 4500 $. Tehdy ještě jako chudá Bulharka oslovila své následovatele prostřednictvím Twitteru (dnes je jich téměř 200 tisíc) a poprosila je o příspěvek. Vybrala 4832 $, což stačilo i na letenku ze Sofie [1]. Dnes Maria žije v USA a pracuje v nadnárodní reklamní agentuře TBWA Worldwide, kde působí ve funkci kulturní kurátorky (člověk zodpovědný za vhodné kulturní nasměrování vytvářené reklamy). Jejími firemními klienty jsou Apple, Visa, Absolut, Pepsi, Nissan ad. Docela úspěšně se jí však daří být kurátorkou poznávání nás všech. Kromě blogu Brain Pickings se s jejími články, přednáškami a prezentacemi můžete setkat ve Wired UK, The Atlantic, GOOD Magazine, The Huffington Post, BigThink, MIT Futures of Entertainment ad.

Již samotný výčet aktivit je hodný obdivu. Mnohem zajímavější je ale obsah. Je neuvěřitelné, jaký přehled a znalosti Maria má, zvlášť když si uvědomíme, kolik jí je a kde vyrůstala. Denně publikuje i několik článků, jejichž cílem je popularizovat zajímavé výsledky svého osobního studia orientovaného na odhalování cest vědeckého poznávání světa kolem nás. Své texty hojně doplňuje citacemi převzatými z různých zdrojů. Přímo se vyžívá v propojování existujících kompatibilních myšlenek nejchytřejších lidí světa. Žádná souvislost jí neunikne, ví o každé důležité publikaci a ke každému tématu aktivně vyhledává též historický kontext. Je nemyslitelné, abych referoval o jejích zájmech v plné šíři. Zjednoduším to, a předložím vám prostě jen to, co jsem sám použil ve své přednášce.

V kontextu vědeckého poznávání jsou nejzajímavější ty příspěvky Brain Pickings, které přímo ukazují názory skutečných vědců. Maria nevynechá jedinou příležitost, aby nereferovala, když nějaký vědec vydá knihu, jejímž cílem je popularizovat jeho obor. Do této kategorie patří třeba známý anglický kvantový fyzik Brian Cox z University of Manchester, který je znám britské veřejnosti seriálem BBC Wonders of the Universe (Divy vesmíru), jenž vysvětluje základní principy fungování světa. Nedávno společně s kolegou Jeffem Forshawem vydal knihu The Quantum Universe: Everything That Can Happen Does Happen (Kvantový vesmír: Všechno, co se může stát, se také stane). Maria hned ve dvou článcích o knize referuje [2] [3] a ukazuje, co je podle Coxe hlavní podstatou vědeckého poznávání. To hlavní sdělení vyjadřuje následující citát:
„Objevujeme proto, že jsme zvědaví, ne proto, že chceme odhalit nový velkolepý pohled na realitu nebo navrhnout dosud neexistující zařízení.“


Velmi podobným příkladem reflexe vědeckého poznávání je nedávný Mariin článek How Ignorance Fuels Science and the Evolution of Knowledge (Jak neznalosti pohánějí vědu a vývoj poznání) [4] o jiném, tentokrát americkém popularizátorovi vědy - profesorovi biologie z newyorské Comumbia University Stuartu Firesteinovi, který právě publikoval knihu Ignorance: How It Drives Science.
Vybral jsem tento citát:

„Je mnoho věcí, které musíte znát, chcete-li se stát profesionálním právníkem, doktorem, inženýrem, účetním, učitelem. Opravdová věda se však v jedné zásadní věci liší. Znalosti zde slouží hlavně jako prostředek pro nalézání toho, co nevíme. … Právě neznalost vědu formuje, kultivuje a řídí. Nořit se do neznáma je dobrodružství, jež většina vědců chápe jako celoživotní privilegium.“


Celý článek na spomocnik.rvp.cz