Přečtěte si: O neoliberálním klystýru vysokých škol: rozhovor se Stanislavem Štechem

Naše první otázka směřuje k tomu, jestli české vysoké školství vůbec potřebuje reformu. Ve věcném záměru zákona o vysokých školách se argumentuje tím, ze veřejnost je dlouhodobě nespokojena, že VŠ a jejich instituce jsou zkostnatělé, že právní systém je zastaralý. Jak se na to díváte?

Z rozhovoru Richarda Cislera, Jana Grubera a Marty Harasimowicz se Stanislavem Štechem v SocSol.cz vybíráme úvodní odpověď:

Můj názor, a zdaleka v něm nejsem ojedinělý, je, že žádnou reformu v pravém slova smyslu nepotřebujeme. Tvrdím, ze nepotřebujeme žádný nový zákon – a rozhodně ne tak radikální, jak je navrhován ministerstvem. Situace není taková, jak ji prezentuje vláda. Připouštím, že stav, který vznikl v posledních řekněme 12 letech, vyžaduje korekci některých částí současného zákona. Dlouholetým omíláním tvrzení, že školství reformu potřebuje a že je veřejnost nespokojená, se z toho stalo klišé, které se ukotvilo zejména v hlavách lidí, kteří nemají možnost zblízka sledovat situaci. Tito lidé potom mohou mít pocit, že když se všechno musí reformovat, tak vysoké školy taky. Ano, existuje určitá část veřejnosti – řekl bych, že jsou to hlavně představitelé podnikatelsko-průmyslové lobby –, která by si přála a určitě i potřebovala, aby VŠ fungovaly jinak. A mohl bych říct i jak, ale to asi nebylo podstatou této otázky. Kritičtí k současným vysokým školám jsou taky pravicoví stoupenci ideologie trhu bez omezování.