KAM dostal od americké nadace Maclellan Foundation dar na provedení průzkumu religiozity mezi středoškoláky ve 30 městech v České republice a 10 na Slovensku. Průzkum proběhl pod záštitou ministra školství a ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR. Sběr dat provedla v dubnu a květnu firma FOCUS na více než 150 školách v ČR a ve 30 na Slovensku. Celkem se průzkumu zúčastnilo přes 8,000 respondentů.
Z článku Lucky Řehořové v KAM.cz vybíráme:
- 71% mladých Slováků a 58% Čechů věří, že existuje něco více než jen materiální svět.
- 15% S a 9% Č považují církev za důvěryhodnou instituci, oproti tomu nejvíce mladých Slováků (23%) církvi vytýká, že učí pravidlům, které sami nedodržují a mladí Čechové (23%) se domnívají, že se věřícím v církvi vymývají mozky a je omezována jejich osobní svoboda.
- 15% S a 39% Č tvrdí, že Bůh neexistuje, nebo že je jeho existence nezajímá. 35%S a 43% Č tvrdí, že něco nad námi je, ale neví jak to nazvat a 43% S a 11% Č věří, že Bůh existuje a zajímají se o něj aktivně.
- 17% S a 13% Č Bibli nečetlo, ale rádi by si ji přečetli, 30%S a 17% Č četli aspoň část Bible a zaujalo je to, pro 3% S a 2% Č je Bible nedílnou součástí života a pravidelně si v ní čtou.
.png)
16 komentářů:
Ona víra v Boha a činnost církví se staly dosti odlišnými pojmy.
Tak nevím, jak by se průzkumníci vypořádali se mnou. Jsem zcela jistě nevěřící, a přesto si v Bibli občas čtu.
přesto si v Bibli občas čtu.
Já též. Starý zákon jaksi někdy potřebuji ve výuce. To ale nemá s církví naprosto nic společného.
Všem studentům, učitelům a ateistům.
Než zde přibudou další povrchní výkřiky, dovolil bych si osobní zkušenost.
Jako mladý, myslel jsem, že "úspěšný" muž, jsem nebýval věřící, ale duchovno mě zajímalo. Po několikaletém bloudění v esoterické literatuře jsem přečetl "poznání", které sice zvýšilo můj zájem o duchovno, ale Boha jsem nenalezl. Až jsem vyzkoušel opatrně téměř všechno, a později jsem si vzpoměl na to, co máme doma, téměř u nosu. Na ukřižovaného a zmrtvých vstalého Krista.
Přišlo mi to divné, jakto že jsem ho tak dlouho přehlížel. A proto, že jsem zvyklý dělat věci pořádně, ponořil jsem se tak i do křesťanství. Víte, ono nejde věci dělat jen tak jako "spotřebitel"... číst knihy a někam matrikově patřit. Křesťanství je čin, není to znalost jako ve škole. Až bude vzdělávání čin (a ne jen myšlenka), bude to ve školách taky jiné.
A tak jsem jednoho dne potkal Krista a začal ho vidět a slyšet. Tomu předcházel "pokus o pravdivý život" a vypořádání se s různými činy mé bývalé "domělé svobody". Proměna nastala po několika měsících respektování Desatera, modliteb, opakovaných půstů a přijímání svátostí. Docela naživo čisté setkání s Kristem. Od té doby jsem zdráv na duchu a těle čím dál více. Nemohl jsem tomu z počátku úplně uvěřit, ale to o čem píšou kvantoví fyzici, se stalo i mě v oblasti vnímání. Píšu o kvantovém skoku, který mi rozšířil vědomí do té míry, že vnímám lidské pocity a Kristův hlas. Je psáno: "Kdo je z pravdy, slyší můj hlas." A tak jsem pochopil, že Bible je kniha o změněném vnímání a vědomí. Pokud ji budete číst předchystáni veděcko-psychologickými poučkami, pak moc nepochodíte. Budete odkázání na to, co kdo řekl a marně budete pátrat po tom, jak to myslel.
Jinými slovy, největší poznání v dějinách měl Kristus a pak apoštolové. To se ale budete muset zajímat o to, co je to vliv Ducha Svatého. Co způsobuje v člověku.
Jestliže přihlédnu k tomuto výzkumu, pak mohu říci, že zůstává na rovině sociologie. Jak jinak? Alespoň potvrzuje, že lidem chybí smysl života a z něj se líhne lhostejnost. Lidi by rádi poznali něco, co je přesahuje principem a smyslem. Jenže tím prvním stupněm (nerozumového) poznání je pozemská láska. Jinak se dál nedostanete. Lidé vnitřně laskaví a senzitivní se nebudou dávat na odiv, takže je snadno přehlédnete. Láska je však vstupní branou k Božímu vědomí. Alespoň úsilí o ni. Bez tohoto poznání jsme jen "dunící hrom a zvučící zvon" nebo naopak, .. prostě naprosto prázdní, jen s náhradní touhou něco znamenat.
Církev dělá co může. Jsou v ní lidé, kteří dělají chyby ale snad snaží se růst. Nedivte se, že to má těžké. Učitelé to dnes také mají těžké, protože oběma, církvi u školství se zrodil velmi silný protívník, "demokratický kapitalismus se svými tržními hodnotami". Tady nejde o vzdělání a zásobu informací, taky jde o souznění s Bohem. Na to jsou všechny výzkumy krátké.
A pocit svobody?
Ten dotazníkový systém se ptá na svobodu v lidských měřítkách. To není pravá svoboda, To je spotřebitelská svoboda, vymezené benevolentním svědomím. Kdo zná Kristovu cestu, ten je teprve svobodný. Svoboda není v interakci s lidmi, je to lehký vnitřní duchovní stav, i když je vnější interakce často těžká a nesnesitelná. Je to také závislé na změně vědomí, ve kterém ve vás vládne Ježíš .. všechny jeho principy. To je psáno v Bibli.
Považuji tento výzkum za přínosný, jenom se jím nelze dotknout pravé podstaty.
Přeji všem mnoho lásky, i těm kteří hledají úspěch, i těm, kteří hledají nazávislost... protože závislost na lásce ( ne na sexu) je svoboda.
(obyčejný člověk)
25. září 2011 17:57
Nic ve zlém, to je Váš názor na tuto problematiku a svět. Problémem je chování některých křesťanů ( ty co znám, tak za ty bych ruku do ohně nedal, navíc podle výzkumů je každý druhý Polák zloděj, jak se s tímto srovnává jejich přesvědčení, to taky nevím - zřejmě jim stačí zpověď ), chování některých kněží - pedofilů je hluboce skandální záležitostí. Tady taky vidím, že víra a církev si dnes u většiny nemají co říci. Vůbec Vám neberu přesvědčení, zřejmě je opravdové, leč 90 % křesťanů se chová jinak. Proto církvi nevěří tak velké procento, proto takový úbytek věřících v západní Evropě i u nás.
Jen tak mimochodem, v článku není o křesťanství ani katolické církvi nic, kromě názvu Bible.
Pokud mluvím se studenty, hodně jich má blízko k budhismu. Možná bychom se divili jejich smýšlení. Zase tu někdo rozvíjí neomylné teorie, a zatím je vše nějak jinak .... Absolutně bez jakékoli víry, naděje, smyslu toho našeho pachtění se snad ani nedá žít.
Veškerý lidský výklad Boha, jeví se mi jako poněkud svérázný.
Myslím si, že není svobodný ten, kdo se domnívá, že našel cestu k Bohu, ale ten, koho Bůh mimoděk svobodným učiní. Nad to jsem přesvědčen, že Boha lidstvo nezajímá ani málo. A jestli, pak jen jako vedlejší produkt nějakého experimentu.
Výsledky průzkumu jsem prolétl jen zběžně. I tak jsem tam zaregistroval pojem cílová skupina. Takže Tesko, Lidl, Kaufland?
Výsledky našich žáků jsou tak špatné, že je třeba okamžitě zavést Katolickou výchovu jako průřezové téma ;-)
okamžitě zavést Katolickou výchovu
V takovém případě okamžitě zakládám VOŽP
(Výbor na Obranu Žákovských Práv)
Bůh stvořil lidi k obrazu svému. Jak by je nemohl zajímat? Když něco vypiplete z plenek, aby to fungovalo (pro pány), a aby to žilo (pro dámy), tak k tomu máte vztah. Hýčkáte si to. Jestli se vám to podobá a v srdci máte lásku, pak byste za to dali život. I když se to proti vám bouří a křičí .. "Já tě nevidím, já ani nevím, že seš! Já chci pohodu! Nechci překážky!"
Jinak jste napasal, že "Bůh učiní člověka svobodným" .. Zdá se mi to skoro totéž, když člověk najde cestu. Nebojte, oni ty endogenní a exogenní příčiny mají jednoho hybatele. Jenom musí člověk se sebou něco udělat, aby v sobě probudil vnímavost, jinak jsme spíš jen pudoví živočichové. A to i přesto že někomu dosahuje IQ ke 150.
Problém je v tom, že Bůh je stále "na příjmu", ale lidi ne. Když se to někomu stane, tak ho mají skoro za blázna. Ono se to totiž těm vzdělaným a schematickým špatně rozeznává. Ale to není nic proti vzdělaným lidem. Jen si uvědomte, že každá doba měla svůj kult, který povyšoval jedny nad druhé. Dnes je moc a vzdělání.
V počátku Ježíšovy víry byli jen křesťané. Téměř všichni měli mystické zážitky (Evangelia), takže víra byla včetně zpětné vazby. A protože to nebylo tehdy nic mimořádného, tak se nikdo nikomu nedivil. Lidi vnímali Ježíšovu svatost. Šli za ním tisíce lidí. Mystično má však jednu zákonitost, když se ve vás probudí příliš emocionality, a/nebo naroste velké JÁ, pak charismata mizí. To je boží zákonitost.
Až v průběhu staleti došlo k rozdělení na tolik odnoží. Do víry se dostala filozofie, zejména těm, co měli funkci a málo Ducha. Kdyby církev nezavrhla v 18. století mystiku, mohlo být věřících dnes mnohem více a bylo by to normální. Oni totiž lidi, a ani někteří kněží už neví, jak se navazuje spojení s Nebem. Přesto můžou být velmi etičtí a empatičtí .. a rovněž velmi zranění, takže nemusí chápat druhé lidi v jejich potřebách. A sami na své chyby nevidí, můžete je dobře vidět. (Tříska a trám v oku.)
Pokud se 90% křesťanů nechová v souladu se svým kánonem, pak ani zbylá populace na tom nebude lépe. To je ta hříšnost. A možná se nyní lépe chápe, proč člověk potřebuje milost, proč se musí učit odpouštět.
Existuje jiná "nauka", jejímž težištěm je milost? Kde existuje ještě jiný "protagonista", který to vyzkoušel sám na svém životě a těle? Být mučen a odpouštět? Ne jen to vyslovit, ale prožívat to srdcem! Už víte, co je to svoboda? Získáme ji u televize?
Možná by stálo zato zauvažovat, co je vlastně tím příslibem Boha pro lidi. Co je to spása? Proč má bůh někoho spasit .. a od čeho?
Malá nápověda. Podívejte se kolem, jak lidé žijí, jakým hodnotám se klanějí a na čem jsou závislí? Svoboda? Jaká?
Takže když se evangelizuje rozumem a poučkami, je to málo platné. Když to mladí nevidí kolem sebe žít ... čemu by věřili. Oni ani nevěří těm, co chystají zákony, podle kterých máme všichni žít.
Budete jíst od kuchaře, který má místo rukou kopyta?
(obyčejný člověk)
když některé z nepřizpůsobivých žákyň už budou potřebovat kojit.
Nestrašte tu ďáblem !
okamžitě zavést Katolickou výchovu
Katolická výchova je úzce spjatá s církví a církevními dogmaty, to nemá s pravou vírou nic společného. Nejdříve tedy vyléčíme církev.
Víru a církev a reformu církve prosazoval i Jan Hus. A jak chudák dopadl. Je třeba se zříci i inkvizičních procesů, šíření víry mečem a tím spojené miliony mrtvých v křížových výpravách a především se hluboce omluvit za činnost církve ve spojitosti s Holocaustem.
Nejsem věřící praktikující, ale víru a náboženství bych neodsuzoval. Nebýt toho, že se lidstvo obávalo bohů a jejich hněvu, troufám si tvrdit, že by se bývalo navzájem požralo už někdy ve starověku.
Budete jíst od kuchaře, který má místo rukou kopyta?
Jestliže budou čistá udělá mi jimi stejk jako Polraich, proč ne!
Nebýt toho, že se lidstvo obávalo bohů a jejich hněvu, troufám si tvrdit, že by se bývalo navzájem požralo už někdy ve starověku.
Tady bych nesouhlasil, spíše je to naopak, nebýt náboženství, tak bylo méně válek konaných v Božím jméně (ať je jakékoli) a lidstvo klidně mohlo být daleko vyspělejší (technicky, kulturně, vzdělanostně...). Možná že ne, ale to už se asi nikdy nedozvíme.
Byl jsem vychováván v bigotně katolické rodině. Ve 2.-7. tř. navštěvoval hodiny náboženství. Mnoho slyšel a poznal, nelituji toho. Je třeba si uvědomit, že církev je společenství. Každé společenství je politikum. I církevní představitelé jsou jen lidé se všemi chybami a nedostatky. Až v postpubertě jsem se však začal hlouběji zamýšlet nad životem, vznikem světa. Tato otázka nebude nikdy jasně vyřešena, člověk má jen omezené možnosti chápání. Náboženství se vyvíjelo a pořád vyvíjí. Věřit v čerty s vidlemi, věčný oheň se již dobře nedá. Ze dní stvoření se stávají symboly etap od prvohor až do současnosti. Byli jsme vedeni k přesvědčení, že člověk, který nevěří v katolického boha, není pokřtěn, nejde ke zpovědi, nechodí do kostela, nepřijímá tělo Kristovo, není oddán v kostele, není pohřben dle katolického způsobu, se nemůže dostat do nebe. A to mi vadilo nejvíce. Učili jsme se, že bůh je nejspravedlivější, všemocný, všudepřítomný, věčný. Cožpak taková bytost může kvůli výšeuvedeným "hříchům" odsoudit a trestat člověka? Nesmysl. Bůh je vše kolem nás. Je to příroda, vesmír, vše. To znamená, že jsem transteista.
Boha vytvořil člověk k obrazu svému, nikoliv naopak, jak to tvrdí bible.
Přesto je víra štěstí pro jednotlivce i společnost. Je určitou berlou, pomocí níž se člověk snadněji vyrovná s vědomím svého konce. Je i určitou bariérou zločinnosti. To je myšleno relativně. I mezi věřícími jsou zločinci a naopak. Přece jen mne náboženství vedlo k všelidské morálce a upevňovalo ji. Žel, non credo in unum Deum. Už ne. Škoda.
Okomentovat