David Hawiger: Alespoň základní informovanost učitelů v EU Peníze do škol je nezbytností

Projekt EU Peníze do škol nabírá na obrátkách. Otázkou však je, zda jsou všechny skupiny budoucích realizátorů dostatečně informovány. Více či méně účelově jsem se pokoušel toto zjistit u "řadových" učitelů při neformálních rozhovorech z poslední doby, měl-li jsem k tomu příležitost. Informovanost byla převážně poměrně nízká a proto se pokusím co nejstručněji popsat základní parametry.

Nejprve bych doporučil pozornosti velmi zdařilé pomůcce, která vznikla pod hlavičkou webu ITveSkole.cz - jedná se o časovou osu projektu EU peníze školám.

I přes nespornou kvalitu však běžný učitel poptává, aby vše bylo řečeno jednoduše a pokud možno, aby se to vešlo na jednu A4. Bezesporu nadlidský úkol (zvláště u "evropských peněz"), přesto se o to pokusím. Zároveň prosím čtenáře o shovívavost, můj výstup je zatížen nemalou mírou zjednodušení.

Základní charakteristika


Projekt EU PES je přímo řízen MŠMT, přičemž je financován z ESF, konkrétně operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost". Tento projekt je často pojmenován jako "Šablony", ty jsou totiž základním nástrojem pro školu při určování mantinelů zapojení učitelů a dalších zúčastněných subjektů.

Nyní se pokusím zjednodušeně popsat proces. Každá mimopražská základka má automaticky právo požádat MŠMT o finance v rozsahu 300 tis. na školu + 4,3 tis. na každého svého žáka. Přitom finanční prostředky lze využít prakticky na jakékoliv "neinvestiční" výdaje - ty v zásadě mohou být trojí:

1. zboží (ICT, učebnice, učební pomůcky apod.)
2. služby (školení, počítačové programy, poradenství apod.) 
3. mzdy (dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, pracovní smlouvy s novým zaměstnancem apod.)

Primárním úkolem školy je připravit žádost. Ta má charakter projektového záměru, který si škola musí nejprve sestavit. A zde přichází na řadu tzv. šablony - jedná se totiž o sadu ministerstvem připravených "návodů", které především definují kdo je cílovou skupinou, jaké práce a činnosti jsou přijatelné a především co má být výsledkem (neboli očekávané výstupy). Zjednoduším-li to, pak tyto výsledky mohou být taktéž v zásadě trojí:

• individualizace = nadstandardně odučená hodina (rozpůlená hodina, dva učitelé v jedné hodině apod.)
• inovace = vytvořené vzdělávací materiály (podklady pro výuku, podklady pro projekty, modely hodnocení apod.)
• DVPP = osvědčení ze vzdělávání učitelů (seminář, kurz, pracovní dílna, e-learning, stáž v zahraničí apod.)
• + zvláštní případy pro zapojení asistenta pedagoga, školního psychologa apod. 

Přitom každá šablona má dva klíčové parametry:

• tzv. jednotková cena - pro orientaci, od jednotek tisíců Kč (DVPP) po částku přes 100 tisíc Kč (individualizace a inovace u ICT).
• tzv. jednotkový výstup - u individualizace většinou 72 vyučovacích hodin, u inovace většinou 2 sady po 36 vzdělávacích materiálech, u DVPP většinou 2 osvědčení

Při sestavování projektového záměru může škola využít libovolný počet šablon či dokonce využít jednu šablonu několikanásobně, a to až do výše "přidělených financí". Jakmile škola podá projektový záměr a bude-li jí schválen, pak obdrží nadpoloviční většinu přidělených prostředků a "vše je spuštěno".

Kdy se může podat projektový záměr školy?


MŠMT jako řídící orgán zveřejnil 19.května tzv. Výzvu. To znamená, že škola může již "žádat o peníze", pokud splní definovaná pravidla, sepsaná především v tzv.Příručce žadatele. Jelikož se však jedná o tzv. výzvu průběžnou, škola může svůj projektový záměr podat kdykoliv do 20. 12. 2012.

Převzato s laskavým svolením autora z jeho blogu.