V pondělí 25. ledna 2010 startuje již 5. ročník vědomostní soutěže s názvem Najdi, co neznáš!, pořádané společností Seznam.cz pro žáky a žákyně druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií. I tentokrát budou zaregistrované třídy po dobu deseti týdnů (od 25. ledna do 4. dubna 2010) odesílat odpovědi na zadané otázky. U každé otázky (kromě otázky tipovací, kde odpověď nelze nalézt, ale pouze odhadnout) mají účastníci na výběr jednu ze tří možných správných odpovědí. Odpovědi za příslušný týden se mohou posílat vždy do neděle 24:00. Kdo odpoví dříve, je ve výhodě. Bezprostředně po uzávěrce (pondělí 0:00) jsou zveřejněny správné odpovědi, a zároveň nové otázky na celý týden. Z dalších pravidel ještě zmiňme to, že akce se skládá ze tří kol a z každého kola je 5 nejlepších družstev (tříd) oceněno.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
Ano, je to opravdu štěstí, které potká pouze ty nejschopnější ze schopných, zúčastnit se finále soutěže v rychlosti hledání na internetu. Mladý, perspektivní, pedagog, pan Mašek rozděluje žáky netradičním způsobem do dvou skupin: „Wikipedisté“ a „Fulltexťáci“.
Podobně jako se ostatní národ dělí na Slávisty a Sparťany, mezi kterými ovšem panuje nesmiřitelná nenávist, Wikipedisty“ a „Fulltexťáky naopak spojuje bezradnost a zoufalství z neúspěchu při vyhledávání.
A právě zde se otvírají nevídané možnosti pro moderní inovativní a kreativní učitele druhé dekády 21. století, jak ukázat žákům správnou cestu. Podobně, jako kdysi pan Netušil zjistil, že veškeré výukové materiály není nutno pracně vytvářet, ale je možno je během několika minut, během přestávky, vyhledat pomocí Google, pan Mašek objevil další, panem Netušilem netušené, druhy a možnosti online aplikací. K čertu s výukou jazyků, stačí zadat konkrétní adresu dané stránky, například z Wikipedie Burundi, nastavit výchozí a cílový jazyk a o ostatní se už systém postará sám
To „Fulltexťáci “ to mají o trochu těžší. Připomínají zlatokopy, lopotně rýžující vzácné informace v tunách hlušiny webových stránek. Pouze ojediněle, až když naděje uvadá, se podaří v jejich hlubinách najít kýžené zlaté zrnko. I zde může dostatečně moderní a kreativní mladý učitel, kterého PF UK naučila používat vyhledávač, dostatečně efektivně, pomoci.
Ani zde se ovšem sebevíceinovativnější pedagog neobejde bez nástrojů. Podobně, jako sníh kvalitně neodklidíme z chodníku holýma rukama, ani při získávání informací nemůžeme být bez Rozšířeného vyhledávání, které žáci neumějí používat, a je proto na nás, na informačně-komunikačně-technologicky dostatečně kompetentních učitelích, abychom je to naučili.
Nastavením parametrů Rozšířeného hledání však práce učitele zdaleka nekončí. Naštěstí společnost Google vyšla učitelům vstříc a uvedla do češtiny nově lokalizovanou funkci s názvem Možnosti, která umožňuje filtrovat výsledky vyhledávání tak, aby se ještě více přiblížily potřebám žáků. Ti mohou vybírat z více podkategorií a vyhledávat například v knihách, blozích, fórech - tedy obecně mnohem efektivněji a to dokonce ve stylu Real Time Search!
Potom už stačí, aby se žáci na židličkách pohodlně usadili do pololežící polohy a v klidu sledovali nekonečný proud aktuálních informací právě publikovaných na sociálních sítích Twitter, Facebook a MySpace.
K tomuto druhu činnosti je ovšem snaha učitelů, kteří zaspali dobu, učit děti na prvním stupni používat psací písmo, opravdu ztrátou času.
Tak nevím, co jste svým dlouhým a zaníceným komentářen vlastně chtěl říci? Asi to, že patříte k těm, co zaspali dobu.
Nevadí, stačí se nepřetržitě vzdělávat. My vás v tom přece nenecháme!
Já už zaspal skoro celý život pane 11. ledna 2010 9:34 a vůbec mi to nevadí !
Jinak užívám internet pouze jako podpůrný prostředek a pomocný předmět. Závody ve vyhledávání ? Proč ? Co se vleče, přece neuteče !
Každej nemůže bejt inovativní, pane Brdičko, ti neinovativní musejí dělat výjimku, poněvadž kdyby byl každej inovativní, tak by bylo na světě tolik inovace, že by z toho byl každej druhej učitel úplně blbej.
Kdyby například, pane Brdičko, byl každej počítačově gramotnej a doved využívat informační a komunikační technologie a doved by si všechno vyhledat na internetu, tak by jenom vobtěžoval svoje okolí, jako ňákej pan Salda, kterej chodil ke ,Kalichu’ do hospody, celej večer koukal do notebooku a po desátym pivu, chodil vod jednoho k druhýmu a říkal: "Dneska všechno najdeš na internetu, ty nevíš, pacholku, ani, co všechno je na webu. To je tolik informací, že kdyby tě, lumpe, vystřelili z děla, tak bys kolem nich letěl rychlostí dělový koule miliony a miliony let.’ Bejval přitom tak sprostej, že potom vobyčejně vyletěl z hospody sám, rychlostí elektrický tramvaje, asi tak, pane Brdičko, deset kilometrů za hodinu.
Často se nám stává, že si navykneme používat určitou aplikaci či službu, v tomto případě vyhledávač Internetu, jedním a stále stejným způsobem, a to po dobu třeba i několika let, zkrátka proto, že nám tento způsob vyhovuje a často plně dostačuje, a proto nás ani nenapadne zjišťovat, jestli náhodou ta či ona služba neumí něco nového. Jako příklad bych mohl uvést používání adresního řádku prohlížeče pouze pro psaní url adresy (http://...) a už ne pro psaní toho, co hledáme, přesto, že toto pole již dlouho funguje zcela stejně jako pole pro vyhledávání.
Můj článek se snaží také na toto poukázat.
Kdybych napsal článek, ve kterém bych tvrdil, že výuka jazyků je už dnes zbytečná, když tu máme Google, takový článek by nikdy nevyšel ani na Učitelském spomocníku ani na České škole.
Až budete o něco větší, milý studente, poznáte, že cesta do pekla je vždy dlážděna dobrými úmysly. Zcela stejně dobrými, jako ty, s kterými jste napsal svůj článek.
Naštěstí většině čtenářů je jasné, že článek je z 99 procent o ničem, když popisuje to, co každý učitel, který odučil alespoň rok informatiky, ví, a nemusíte tudíž užaslým čtenářům sdělovat překvapivé skutečnosti o tom, jak žáci zadají hledaný výraz do pole pro vyhledávání, stisknou ester a když odpověď nenajdou na první zobrazené stránce, noří se čím dál tím hlouběji a s narůstajícím počtem stránek se stávají čím dál tím zoufalejší.
Jak sám přiznáváte, chováme se takto všichni bez ohledu na stupeň naší počítačové gramotnosti všichni. Informaci o tom, kolik je Kapverdských ostrovů a jak se jmenují, získá přibližně stejně rychle předseda Akademie věd i Karlík ze 6.A v Heřmanově Městci
Jasné je i to, že existence, či neexistence tohoto článku, nebude mít pro budoucnost lidstva valného významu, ale je nutno upozornit na nebezpečnost trendu, který, pod ochrannými křídly pana Brdičky razíte. Ten trend spočívá v tom, že skrytě a plíživě předává do povědomí čtenářů pocit, že vzdělávání není tvrdá, vyčerpávající psychická práce, ale bezstarostné sledování nekonečného proudu aktuálních informací, právě publikovaných na sociálních sítích Twitter, Facebook a MySpace, či neméně radostné Twítování zajímavých témat z našeho seznamu na Delicious, v podání Vašeho vzoru pana Inženýra Brdičky, které bude mít za následek, že budeme vědět o devadesáti devíti zdrojích těchto témat, které ohodnotíme jako 5 hvězdičkový, aniž bychom si všimli, že obsahují devadesát devětkrát okopírované chyby.
Přestaňte se podílet na obelhávání dnešních žáků i jejich učitelů a vezměte si raději příklad z šéfa šifrantů kapitána Hejduka, v podání Jiřího Líra, který majoru Zemanovi a jeho věrným druhům vždy kladl na srdce: "Kompjůtry nelžou. S tím se smiřte, soudruzi!"
Anonymní 12.1.2010 12:09:
Chystal jsem se, po skončení své přímé vyučovací povinnosti, napsat komentář podobného vyznění. Byl jsem Vámi sice předstižen, ale velmi trefně.
Takže jen dodávám: "Amen." a podepisuji Vaše slova.
Jasné je i to, že existence, či neexistence tohoto článku, nebude mít pro budoucnost lidstva valného významu,
Pane kolego Mašku, nenechte se znechutit kulturním prostředím komentářů ČŠ. Naši diskutující kolegové by nikdy s vlastním článek do pranice nešli. Ostatně, ani se svým jménem, jak patrno. Psaní je výborný způsob, jak se zamyslet a něco se naučit.
Pane kolego Mašku, nenechte se znechutit kulturním prostředím komentářů ČŠ.
Asi tak jako já se nenechávám znechutit těmi pitomostmi, kterými obtěžuje eu, parlament čr, mšmt, čši a všelijaké vúpy a cermaty, jejichž zaměstnanci už ostatně dávno upustili od bezprostřední práce s dětmi.
Učení je vynikající způsob, jak zůstat i nadále skromný, pane Ondřeji Neumajere.
Vaši diskutující kolegové většinou píší vlastní články přímo do diskusí bez nároku na honorář, pane Neumajere. Se jmény si nedělejte starosti, na síti nezáleží na jménu, ani na pohlaví.
http://www.novinky.cz/krimi/189051-invalida-poslal-sve-lasce-milion-vyklubal-se-z-ni-muz.html
Naopak vaše slova, cituji: "Psaní je výborný způsob, jak se zamyslet a něco se naučit." by zasloužila vytesat do skály. Jenom bych tam jedno slůvko doplnil, jestli dovolíte: "Psaní je pro žáky výborný způsob, jak se zamyslet a něco se naučit."
Chystal jsem se, po skončení své přímé vyučovací povinnosti, napsat komentář podobného vyznění. Byl jsem Vámi sice předstižen, ale velmi trefně.
Takže jen dodávám: "Amen." a podepisuji Vaše slova.
Děkuji za uznání, poste.restante, já na rozdíl od vás, využívám k psaní (které je prý nejenom výborným způsobem, jak se zamyslet a něco se naučit, ale příznivě působí i na potenci) i dobu své přímé vyučovací povinnosti. To, jak jistě uznáte, je dosti pádným důvodem k tomu, abych se tu nepodepisoval :-)
S tou potencí, nevím, nevím. Jestli jste si to třeba špatně nevyložil. Tonoucí se i stébla chytá. Mám za to, že když se o spisovateli řekne, že je nebo byl potentní, myslí se tím spíš, že toho hodně napsal.
K tomu, abych svůj neutěšený stav řešil kupříkladu hmatovou metodou, bych potřeboval pár věrohodných důkazů.
Ačkoliv teď si vzpomínám, třeba pan Suchoradský, jak se tak vehementně zasazoval. Nu, kdož ví ...
Děkuji všem za další milou ukázku úrovně našich učitelů (informatiků). Je to obvzlášť milé vůči studentovi, který projevuje mimořádné schopnosti a vůli se zapojit do praxe. Ten článek rozhodně nebyl určen jen vám - učitelům informatiky, jak se někteří z vás sebestředně domnívají snažíce si veškeré počítačové znalosti ve škole přivlastnit. Nejsem ani moc překvapen. Zato jsem velmi smutný.
Najde se někdo, kdo bude ochoten se mu jménem stavu omluvit?
Odpovědi za příslušný týden se mohou posílat vždy do neděle 24:00. Kdo odpoví dříve, je ve výhodě.
Nejsem informatik, omlouvat se nebudu. Ale skutečně je smyslem hledat a odpovídat po nocích? Na vysoké škole možné, ale 2. stupeň ZŠ a nižší gymnázium???
Vzhledem k tomu, pane Brdičko, že si tuto diskusi může přečíst i americký prezitent, nemohu se smířit s tím, že ostuda takových rozměrů padne na celé české učitelstvo.
Já se tedy panu Maškovi za diskutéry na české škole a učitelskou veřejnost vůbec omlouvám, ať ho to jako cejch neprovází po zbytek jeho úspěšného studia i v jeho budoucí profesi.
A ani recipročně nepožaduji omluvu nějakého zástupce žactva za ty kýble špíny, které na nás dnes a denně dětičky chlístají na jiných diskusních fórech.
Před lety jsem soutěž na Seznamu se skupinou žáků zkusila a bylo to fajn. Nejsem informatik a proto se mi články na podobné téma zdají vždy užitečné. Přiznám se, že když tady řešíte v diskuzi odborné ICT věci, tak vůbec nevím, o co vlastně jde. Jako angličtinář mám možnost využít věci na stránkách pro kantory v cizině, tady toho ještě moc není, a už vůbec ne poslední, moderní věci. Zase mě tu bude někdo obviňovat z extrémní náklonosti k panu Brdičkovi a teď i jeho studentům, ale díky za ně. Já si na článek netroufám, kdo z diskutujících anonymů sem něco přínosného někdy napsal vedle kritiky v diskuzi?
Pane Mašku, opravdu se nenechte znechutit.
Je zjevné, že nadšení a zápal pro věc Vám nechybí. Je potřeba takových lidí, protože dnešní doba postrádá lidi s vizí.
Stejně tak je ale třeba lidí, stojících nohama pevně na zemi, kteří dokáží rozlišit mezi vizí a vidinou.
Pamatujte na cestu do pekel, dlážděnou dobrými úmysly.
Dovolím si odcitovat to nejpodstatnější z anonymního příspěvku, se kterým jsem se ztotožnil:
...je nutno upozornit na nebezpečnost trendu, který, pod ochrannými křídly pana Brdičky razíte. Ten trend spočívá v tom, že skrytě a plíživě předává do povědomí čtenářů pocit, že vzdělávání není tvrdá, vyčerpávající psychická práce, ale bezstarostné sledování nekonečného proudu aktuálních informací, právě publikovaných na sociálních sítích Twitter, Facebook a MySpace, či neméně radostné Twítování zajímavých témat z našeho seznamu na Delicious, v podání Vašeho vzoru pana Inženýra Brdičky, které bude mít za následek, že budeme vědět o devadesáti devíti zdrojích těchto témat, které ohodnotíme jako 5 hvězdičkový, aniž bychom si všimli, že obsahují devadesát devětkrát okopírované chyby.
Jen doplním, že jste to zřejmě slíznul i za článek pana Brdičky "Donedávna nemyslitelné je dnes běžné!" opublikovaný přibližně ve stejné době.
Víte, lidé, žijící ve všední realitě a nikoliv ve skleníku vysokoškolského prostředí bývají často unaveni vidinami a koncepty typu "Notebook pro každého žáka" a podobně, pokud učí v učebnách, kde se tlačí tři dítka u jednoho PC, staršího nežli žáci.
Pane Mašku, předpokládám podle faktu, že studujete na VŠ a podle fotografie, že jste dospělý člověk. Jako takový jste se svobodně rozhodnul napsat článek, o kterém jste dozajista přesvědčen, že jeho přečtení bude pro české učitelstvo přínosem. Rozhodl jste se jít se svou kůží na trh a byť jen za to si jistou míru uznání zasloužíte.
Někteří diskutující jsou zjevně názoru, že jste byl za svou snahu odměněn kýblem studené vody místo chvalozpěvů a vavřínových věnců.
Inu takový už je reálný život.
Jen si nejsem jist, kdo Vás a Vaši inteligenci uráží více. Zda ten, kdo Váš článek kritizuje, anebo ten, kdo naznačuje, že potřebujete pofoukat bebí.
Mne osobně vždy zajímaly spíše názory kritické.
Jen konfontací s cizími argumenty si totiž mohu ověřit svou pravdu, anebo se zamyslet, zda chyba není, alespoň částečně, také na mojí straně.
Někteří to možná ale vidí jinak.
Naučte se, prosím, rozlišovat mezi příspěvky do diskuzí.
Anonymita internetu umožňuje některým jedincům vykydnout na ostatní svůj vlastní škopík rádobyinteligentních výpotků, vzteku, frustrací a žluči.
Jindy ale najdete pod drsnou slupkou věcné a závažné argumenty lidí, kteří mají rozsáhlé znalosti a rozhled. Jenom se stalo, že právě Váš příspěvek byl pro ně toho dne pověstnou poslední kapkou. Najednou toho bylo moc a oni volili poněkud ostřejší slovník, nežli obvykle.
Ze všeho největší pozor si ale dávejte na ty, kdo Vás budou nekriticky chválit. Nikdy nevíte, zda pro ně nejste jen polínkem do ohníčku, na kterém přihřívají vlastní polívčičku a Vy sám jste jim ukradený. Obzvláště pozor, pokud se Vám časem podaří dosáhnout významné funkce či postu.
Budete-li jim dopřávat příliš mnoho sluchu, budete záhy na nejlepší cestě, stát se v lepším případě grafomanem, v horším případě sebestředným hlupákem.
Přeji Vám správnou míru sebereflexe a mnoho dalších úspěchů v životě i při studiu. A nenechte se znechutit. ;-)
Dámo a pánové,
především bych Vám chtěl poděkovat za všechny Vaše věcné připomínky a názory, které dokázaly nejít za hranici slušnosti. Poučné však jsou pro mne všechny.
Věřte, že při psaní článků tohoto, a jemu podobných, se snažím být maximálně objektivní. Často se autorovi stává, že čtenáři najdou v textu to, co on či ona vůbec nezamýšlel/a a naopak. Myslel jsem na to během svého psaní.
Přeji Vám pěkný a úšpěšný den a ještě jednou děkuji za Vaši podporu i za to, že jste dokázali být také objektivní.
No, hlavně bychom měli být inovativní a kreativní, ne? Nebo obráceně? Potom už by nám ta tři děcka u počítače tolik nevadila.
Plně se ztotožňuji s názorem, že článek pana Jaroslava Haška měl pro české učitelstvo nemalý přínos. Otevřel učitelům oči a zcela zbořil jejich falešnou představu o funkci adresního řádku prohlížeče.
Já bych jenom skromně doplnil pár dalších poznatků:
Nejste-li zvyklí psát s diakritikou, nezáleží na tom zda je zadaný dotaz česky nebo cesky, výsledek je pro oba dotazy stejný.
Znáte výslovnost, ale nevíte jak se slovo píše? Nevadí, prohlížeč vyhledává automaticky i ve výslovnosti termínů.
Nemůžete-li si vzpomenout na cizí slovo, zkuste ve formuláři vybrat možnost mající význam a zadat např. strach prostor.
Nemůžete si vzpomenout na to, co chcete hledat, zkuste ponechat adresní řádek prázdný. Po stisknutí klávesy Enter, či jakékoliv jiné budete automaticky přesměrováni na Učitelského spomocníka.
Tak jako před rokem 89 bylo nutné, aby učitelé vstupovali do KSČ, dnes je nutné, aby byli inovativní!
Okomentovat