Vlastimil Ott: Svobodný software pro žáky, jejich učitele a rodiče

pátek 24. dubna 2009 ·

Svobodný software je programové vybavení, jehož použití není omezováno např. licencemi nebo cenou. Uživatel má svobodu (možnost) takové programy používat, jakým způsobem chce a kde chce – doma, ve škole, v zaměstnání, a to v libovolném počtu kopií. Má také svobodu (možnost) programy měnit a přizpůsobovat svým podmínkám, pokud to dokáže. Pokud ne, může si na to někoho najmout, k dispozici jsou totiž obvykle zdrojové kódy programů, které může programátor vylepšit. Takové programy jsou označovány pojmem open source (otevřený zdrojový kód). Uživatel má také svobodu v nakládání s aplikací – může ji šířit a distribuovat, a to nejlépe zdarma. Je to legální.


Typickými představiteli programů, které patří do oblasti svobodného softwaru, jsou Mozilla Firefox, Mozilla Thunderbird, OpenOffice.org, GIMP, Inkscape a minimálně desítky dalších programů. Vzniká také velké množství kvalitních programů určených pro výuku a zábavu. Představíme si programy, které lze využít při domácí přípravě, při výuce ve škole, např. v zeměpise, matematice, geometrii, fyzice, chemii a v dalších předmětech či oblastech. Jak z vyplývá z principu, toto softwarové vybavení si mohou žáci (nechat) nainstalovat doma, učitelé jej mohou používat jak při výuce ve škole, tak při přípravě doma, rodiče se mohou zapojit do společné práce se svými dětmi – sami si procvičí práci s počítačem a zároveň pomohou dítěti s přípravou do školy.

Popisované programy jsou k dispozici primárně v linuxových operačních systémech, jako je např. Ubuntu, openSUSE či Mandriva Linux. Linuxový systém lze provozovat několika způsoby a současně s jinými operačními systémy, tj. na disku může zůstat také systém Windows, při startu počítače se jen vybere, který systém se má spustit. Mnohé aplikace jsou multiplatformní, tj. jsou k dispozici pro více platforem či operačních systémů (typicky Windows, Linux, Mac OS X). Výrazným projektem vzdělávacího softwaru je KDE Edu, http://edu.kde.org, dostupný převážně v Linuxu.

Astronomie

Škoda, že se astronomie na našich základních a středních školách nevyučuje, softwaru pro nejen amatérské pozorovatele oblohy se v oblasti svobodného softwaru nabízí více než dost. A nejedná se jen o laikovi nepochopitelnou změť čar a bodů – naopak. Programy disponují když ne přímo fotografiemi, pak „alespoň“ zcela reálnými simulacemi hvězdné oblohy. Startovním bodem pro používání programu bývá určení vašeho bodu G, tedy bodu geografického. Česky řečeno – musíte zadat svou polohu na Zemi a program okamžitě zobrazí, co byste měli vidět z okna.

Celestia umožňuje proniknout do vesmíru a podívat se na Zeměkouli „zvenku“. Slouží k simulaci pohybu vesmírných těles, je možné posunovat čas a sledovat pohyb objektů. KStars je „simulátor nebe“ – po zadání místa (z ČR je k dispozici zatím Praha) uvidíte oblohu a hvězdy na ní. Program vše mění s ohledem na čas, takže vesmír „žije“. Lze sledovat mnoho objektů a formací včetně jejich označení. K dispozici je také model Sluneční soustavy.

Linux, Windows, Mac OS X, http://www.shatters.net/celestia/



Stellarium je ještě propracovanější program poloprofesionální úrovně, který se dokonce používá ve hvězdárnách a planetáriích. Dokonale simuluje hvězdnou oblohu, na níž lze vidět vše, co nelze vidět ve skutečnosti kvůli atmosférickým, světelným či jiným podmínkám. Program vykresluje také klasické mytologické obrazce, trajektorie objektů, umožňuje vybrat planetu či měsíc a mnoho dalšího. Stránky projektu jsou česky a kolem programu existuje silná komunita, která vytváří návody, doplňky a poskytuje rady.

Linux, Windows, Mac OS X, http://www.stellarium.org/cs/

Povedeným programem je také linuxový KStars, jenž nabízí také široké možnosti při vykreslování oblohy, nicméně nemá takový atraktivní vzhled jako dva zmiňované, je zaměřen spíše na teorii a je určen spíše pro praktické využití než jen pro zábavu.

Linux, http://edu.kde.org/kstars/

Chemie, biologie

Chemie je součástí osnov střední školy a proto tedy mnoho středoškoláků ocení vynikající nástroj Kalzium. Jedná se o periodickou tabulku prvků, ovšem nejde jen o pasivní tabulku, nýbrž o interaktivní přehled. Výraznou přidanou hodnotou jsou charakteristiky jednotlivých prvků, informace o skupenství, teplotě tání či varu (interaktivně), roku objevení apod.

Linux, http://edu.kde.org/kalzium/



Podobným programem je gElemental pro Linux, http://www.kdau.com/projects/gelemental/.

Avogadro je velmi propracovaný editor molekulárních struktur. Jedná se o velmi výkonnou aplikaci, její použití si lze představit i ve vědeckých projektech napříč obory, příbuznými s chemií či biologií.

Linux, Windows, Mac OS X, http://avogadro.openmolecules.net/wiki/Main_Page



Fyzika, geometrie, matematika

Názorným programem je Step, což je nástroj, který zobrazuje, jak fungují fyzikální zákony. Uživatel umístí do prostoru objekty, nastaví jim fyzikální charakteristiku a určí vztahy mezi nimi. Následně může spustit simulaci, která zobrazuje vzájemné působení sil. Program pracuje interaktivně, takže změny v charakteristice se ihned projeví; uživatel tak může zkoušet, „co to udělá, když změním tohle“ – vhodné zejména pro zvídavé žáky.

Linux, http://edu.kde.org/step/

Phun je prostředí, v němž se dítě seznámí s mnoha fyzikálními principy či mechanismy, které spoluvytvářejí reálný svět – namátkou je to působení gravitace, kinetická energie, tření, nakloněná rovina, kladka a nespočet dalších. Materiály (či látky) mají charakteristiku kamene, dřeva, ale např. také vody – proto se každá chová jinak. Uživatel přímo kreslí různé objekty a sestavuje stroje, mechanismy, konstrukce z předpřipravených prvků. Doslova pod rukama voda kape, teče či stříká, podráží kamenné podpěry, které se hroutí a drtí cihlovou zeď atp. Vynikající program s nekončícími možnostmi, protože záleží hlavně na fantazii uživatele.

Linux, Windows, Mac OS X, http://www.phunland.com/wiki/Home



Interaktivně funguje také program Kig, který slouží pro výuku geometrie. Známým programem v této oblasti je Dr. Geo, který kombinuje klasickou geometrii také se sestavováním různých mechanismů a pohybuje se tak na hranici s fyzikou. Je rozšiřitelný pomocí skriptů a programovatelný (jazyk Smalltalk).

Linux, http://edu.kde.org/kig/
Linux, Mac OS X, http://www.ofset.org/drgeo



K procvičování základních výpočetních operací slouží několik malých, jednoúčelových programů, které však mohou velmi dobře posloužit. První z nich je program KBruch sloužící k procvičování operací se zlomky, další pak KPercentage, který naučí dítě počítat procenta.

Linux, http://edu.kde.org/kbruch/ a http://edu.kde.org/kpercentage/

Zeměpis

Záměrně pomíjíme webové aplikace či portály typ Google Earth, Google Maps a podobné, protože se nejedná o svobodný software; nicméně jejich použití v hodinách by mělo být první a nejrychlejší možností, jak dětem přiblížit zeměpis (resp. Zemi jako takovou). Existuje množství programů, které sice neobsahují satelitní snímky (autoři nic tak nákladného zajistit nemohou), ale přesto jsou atraktivní a velmi dobře použitelné v hodinách zeměpisu.

Klasickým globem a atlasem je program Marble. Zemi lze nazírat schematicky, nebo lze vybrat průměrnou teplotu v červnu a prosinci, zajímavý je pohled na světelnou mapu planety. Obecný pohled poslouží pro základní orientaci v oblasti – žák si snadno přiblíží Evropu a vidí polohu jednotlivých zemí. Zajímavým bonusem je historická mapa či OpenStreetMap.

Linux, Windows, Mac OS X, http://edu.kde.org/marble/



Pro třídní souboje „kdo si pamatuje více hlavních měst nebo vlajek“ se hodí program KGeography, jehož použití spočívá v principu odpovědi na otázky typu Jaké je hlavní město? Které zemí patří vlajka? Program samozřejmě disponuje také výukovým režimem, nicméně druhý režim odpovídání na otázky je (pro děti) jistě zábavnější. K dispozici jsou také regiony velkého množství států světa, tj. lze tak učit dělení Německa, Rakouska, Velké Británie apod., což lze využít v hodinách jazyka.

Linux, http://kgeography.berlios.de/

Další možnosti

Pro malé děti jsou vhodné komplexní sady GCompris a Childsplay, které procvičují rozpoznávání tvarů, barev, zvuků a procvičují paměť, jemnou motoriku apod. Existuje množství programů využitelných ve výuce jazyků, ve středoškolské odborné činnosti, důležitou roli hrají aplikace jako OpenOffice.org, slovníky, editory myšlenkových map (FreeMind), vektorové editory (OpenOffice.org Draw, Inkscape), programovací jazyky (Smalltalk, Logo, Python, Ruby), nástroje pro výuku psaní na klávesnici a další. Svět svobodného softwaru je rozmanitý a bohatý.

Příspěvek byl převzat s laskyvým svolením autora ze sborníku konference Počítač ve škole 2009 v Novém Městě na Moravě.

18 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
24. dubna 2009 v 9:05  

tak tomuhle se říká hrobařina, pane Wagnere

Anonymní řekl(a)...
24. dubna 2009 v 15:11  

Naprostý souhlas, takhle zprznit web, na který jsem chodil rád (hlavně kvůli diskuzím), to se jen tak nevidí. Za tím musí něco být. Asi Liška. :-(((((

Anonymní řekl(a)...
24. dubna 2009 v 15:20  

Fakt je to děsný!
Já mám zase dojem, zda se z České školy nestala příspěvková organizace MŠMT ČR.
Dostal jí do opatrování nějaký šílený úředník a začal škrtat a cenzurovat ve smyslu náhubkového zákona
Přes víkend se koukejte zlepšit!

Slavomil Čermák

portál pro základní a střední školy řekl(a)...
25. dubna 2009 v 11:19  

1. Myslíte si opravdu, že by rozhovor s Pavlem Zeleným o stavu přípravy nových maturit publikoval nějaký úředník nebo web resortu MŠMT?

2. Vám tady někdo něco škrtl nebo zcenzuroval?

3. Co s tím má společného náhubkový zákon?

Anonymní řekl(a)...
25. dubna 2009 v 11:47  

:-) Když já mám takový dojem, že v komentáři nešlo ani tak o státní maturity a Pavla Zeleného, jako spíš o pohřeb webu, za kterým si vzdychnou nejen ti, kteří na něj přispívali, ale i Ti, a těch je, domnívám se, mnohem více, kteří rádi čítávali často inspirativní diskuse. K bývalým diskusím: Čest jejich památce... a snad... minutu ticha... :-)
Škoda... velká škoda... Česká školo, vrať se... vše odpuštěno! :-)

portál pro základní a střední školy řekl(a)...
25. dubna 2009 v 12:11  

O co šlo v komentáři mi není jasné, stejně jako o co jde Vám. Spojovat Českou školu s MŠMT je poněkud pitomé a obviňovat ji z cenzury či škrtání rovněž. Diskuse je stále otevřená.

Anonymní řekl(a)...
25. dubna 2009 v 12:24  

:-) Promiňte... nikoho s nikým nespojuji... anonymní komentář o MŠMT není můj... Já jsem jen vyjádřila lítost nad tím, co je zřejmě nenávratně pryč... nad starou podobou České školy. O to mi šlo... jen jsem si pobrečela, neboť nic jiného zde již nelze. :-)

portál pro základní a střední školy řekl(a)...
25. dubna 2009 v 16:55  

Vysvětlete mi alespoň, proč pohřeb? Starý redakční systém dosloužil, byl nesčíslněkrát kritizován. Blogger jsme zvolili pro jednoduchost, robustnost a protože se osvědčil v jiných projektech.

panet řekl(a)...
25. dubna 2009 v 20:54  

Tak tady se neosvedcil a navic, porad si nedovedu predstavit, ze oborove weby jedou na blogovacim systemu. Ono to asi bude tak jako cele skolstvi je chudym pribuznym, tak i tento web bude chudym pribuznym.

Anonymní řekl(a)...
25. dubna 2009 v 21:15  

Proč pohřeb? No... víte... je to můj dojem za těch pár dní. Na staré České škole žily diskuse pod články, četla jsem je. Občas mě napružily, občas rozesmály, občas inspirovaly... Teď... diskuse není možná... Nenavazuje... Jsou to jen názory jednotlivce... Kdybych chtěla reagovat na někoho, není tu vlákno... po delší době už prostě reagovat nelze, kdyby se tedy náhodou diskuse rozproudila, což se tu ještě nestalo... U většiny článků není žádný komentář... Myslíte, že je to náhoda, že se to změní? Ano... mohu zde projevit svůj názor, ale diskutovat jen těžko... Proto jsem použila výraz "pohřeb". Možná byl starý web už nedokonalý a měl své chyby, ale tento systém je ... promiňte ten výraz... studený, jako psí čumák. Jak to tu chcete oživit? Jo... budu sem chodit, kouknu na články, ale jinak... Kde jsou reakce pana Blahy, Netušila, Reeve a dalších? Bude se mi po nich stýskat... :-) A co fórum? Také je ho škoda... No... Nic proti ničemu, třeba jsem jen taková konzerva, co těžko snáší změny... :-)

ignorant řekl(a)...
25. dubna 2009 v 21:15  

starší verze byla skutečně lepší - tzn. co hlavně chybí - nemohu reagovat na něčí příspěvek . je to jako na diskuzi Seznam.cz. Tady každý napíše příspěvek - jeden pod druhým. To je hrob diskuze - tedy žádní diskuze

Janek Wagner řekl(a)...
25. dubna 2009 v 21:18  

To panet: V čem se neosvědčil? Tento blogovací systém má výrazně lepší možnosti než většina oborových webů.

Ostatně Česká škola skutečně nemá milion měsíčně jako edu.cz nabo statisíce měsíčně jako další...

panet řekl(a)...
25. dubna 2009 v 22:14  

Vzdyt prispevky zde jsou jenom o tom, ze to neni dobre - takze podle Vas pane Wagnere myslite, ze prechod se zdaril?

Vazne myslite, ze moznosti BLOGu jsou lepsi nez (ja vim, porad to sem taham - ale je to Vase staj) Zive.cz + phpBB?

Ja nevidim do Cpressu, ale pokud je CEska skola fakt jeho, byl by velky problem vytezit system z jiz bezicich systemu? Proc mze byt portal o penezich, audiu, autech a kdovi cim dalsim (zahrada a ZENY!!!) na normalnim systemu a web o skole padne na s prominutim podelany BLOG (nic proti blogu)? Vzdyt to je prece urcene pro neco uplne jineho nez "velky" web.

Netusil

Anonymní řekl(a)...
25. dubna 2009 v 22:35  

Vy jste spokojen, pane Wagnere? Proboha s čím. Podívejte se na diskuze. Jediná, která se rozproudila, je tato. A ta není k tématu článku. Je o tom, že se nová verze České školy nelíbí.

Anonymní řekl(a)...
25. dubna 2009 v 23:32  

:-) Myslím, že jste byl veden tím, že jste chtěl zmodernozovat Českou školu... jenomže ne všechny změny jsou k lepšímu... Určitě jste tomu věnoval spoustu času a námahy... Přes to všechno... pořád říkám... škoda... :-)

Janek Wagner řekl(a)...
25. dubna 2009 v 23:55  

Re panet: CP se rozdělil na dvě firmy a všechny ostatní weby jsou v té druhé. Redakční systém ČŠ nebyl léta inovován a podle toho taky dopadl. Učitelské listy dopadly ještě hůř, v posledních týdnech prakticky neběžely. Návštěvnost ČŠ a UL ve srovnání s dalšími weby byla vždy výrazně nižší a proto se do rozvoje neinvestovalo (že byl slušný meziroční nárůst čtennosti za 1. kvartál je sice hezké, ale je to málo). Česká škola je prostě nízkorozpočtový web a engine blogu je podle mne vhodnější než "velký" redakční systém. Fórum s phpBB můžeme zkusit, ale rád bych měl všechny služby (zatím běží jen dvě) pod jedním účtem.

Anonymní řekl(a)...
26. dubna 2009 v 15:19  

No to je ale krok nekam mimo, ja se tesil, ze tu uz nebudou moct anonymove, to je osekane, bez smajliku, bez ip adresy, bez vlaken k odpovidani, cili co bylo dobre, to je zrusene a co je nove, vkladani prispevku je des, ani nevim, jak tu davat odkazy atd... tak delali jste si i pruzkum pred zmenou, tohle jako lidi chteli? Neslo jen inovovat ceskou skolu, jak byla? Skeptik Kdyz tu nejsou ip adresy, ani povinna registrace, bude tu uplna dzungle, nebo nic.

portál pro základní a střední školy řekl(a)...
26. dubna 2009 v 15:59  

Re: 26. duben 2009 15:19 - zrovna vy si stěžujete na možnost anonymů ;-) Anonymní příspěvky jsou nyní povoleny, ale lze je zakázat a je možné i moderování příspěvků (zatím je nastaveno jen pro starší články, kde je nebezpečí spamu).

Inovovat Českou školu skutečně nešlo bez značných nákladů.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.