Od 1.1.2009 vstupuje v platnost upravený standard Studia pro výchovné poradce.
Standardy pro udělování akreditací DVPP
Č.j. 26 451/2005-25, 30 908/2005-25, 10 405/2008-6/IPPP
POZOR!!!
Od 1.1.2009 vstupuje v platnost upravený standard Studia pro výchovné poradce (změny oproti předchozí verzi jsou pro přehlednost označeny žlutou barvou)
1. Studium pedagogiky
a) podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
b) podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
2. Studium pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
3. Studium pro ředitele škol a školských zařízení podle §5 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. a § 5 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
4. Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky podle § 7 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
5. Studium pro výchovné poradce podle § 8 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
6. Studium k výkonu specializovaných činností podle § 9 písm. a) až e) vyhlášky č. 317/2005 Sb.
a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií
b) tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a
vzdělávacích programů vyšších odborných škol
c) prevence sociálně patologických jevů
d) specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy
e) specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených
1. Standard Studia pedagogiky
a) Studium pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, a § 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému
Cíle studia pedagogiky: Absolvent získá znalosti a dovednosti v oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie, které jsou nezbytnou součástí odborné kvalifikace pedagogického pracovníka.
Znalosti a dovednosti získané studiem pedagogiky umožní absolventům kvalifikovaný výkon pedagogické praxe.
Kriteria výběru účastníků: Studium pedagogiky v souladu s § 22, odst. 1, písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3vyhlášky č. 317/2005 Sb. je určeno: učitelům odborných předmětů středních škol, učitelům praktického vyučování a odborných praxí vyšších odborných škol, učitelům uměleckých odborných předmětů v základních uměleckých školách, středních odborných školách a konzervatořích, učitelům jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky.
Časová dotace: Nejméně 120 hodin studia, časovou dotaci obou modulů a jejich tematických okruhů stanoví akreditované subjekty v souladu s potřebami frekventantů kurzů.
Ukončení studia: ústní zkouškou před komisí a obhajobou závěrečné písemné práce; po úspěšném složení zkoušky a obhajobě písemné práce získá absolvent osvědčení.
Struktura studia pedagogiky
MODUL I: ZÁKLADY PEDAGOGIKY A DIDAKTIKY
Obecná pedagogika
Pedagogika (praxe a věda, předmět, tradiční a moderní pedagogika, aplikovaná pedagogika, pomocné pedagogické vědy); základní pojmy moderní pedagogiky; soudobé teorie vzdělávání; vzdělávání a učení; obsah vzdělání; osobnostní a kvalifikační předpoklady pedagogické profese.
Základy didaktiky všeobecných a odborných předmětů
Předmět, pojetí a funkce didaktiky; základní kategorie vyučování a jejich vztahy; vyučování a rozvoj osobnosti; prostředky, formy a metody vyučování; cíle a plánování vyučování; kurikulum; tematické celky; příprava pedagoga na vyučování; diferenciace a individualizace ve vyučování; komunikace ve výuce; uspořádání sociálních vztahů ve vyučování (kompetice - kooperace); reproduktivní a produktivní metody vyučování; klasifikace a hodnocení (sumativní, formativní, normativní, kriteriální, známkování, slovní hodnocení).
Teorie výchovy
Výchova (pojem, rysy, funkce, cíle, složky, principy, formy, činitelé výchovy); výchovný proces; roviny pedagogického působení; postoje pedagoga k žákům; pedagogická práce se sociální skupinou; sebepoznání, sebehodnocení a sebevýchova; rozhodovací proces jako prostředek výchovy ke svobodě a zodpovědnosti; výchova k prosociálnímu jednání; problematika autority.
Základy sociální pedagogiky
Socializace jako celoživotní proces; hodnoty; sociální role; sociální status; sociální stratifikace a mobilita; sociální učení; šikana; delikvence a kriminalita; problematika integrace a asimilace národnostních menšin.
MODUL II: ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO PEDAGOGY
Vybraná témata z obecné psychologie, psychologie osobnosti a vývojové psychologie
Kognitivní činitelé a jejich vývoj, řeč, inteligence, tvořivost, učení. Osobnost a její vývoj, genetická a sociální podmíněnost formování osobnosti, struktura osobnosti, osobnostní rysy a učení, kognitivní styly, dynamika osobnosti (afektivní činitelé, hodnoty a postoje, motivace, vývoj jáství)
Vybraná témata z pedagogické psychologie
Proces učení, individuální rozdíly v učení, styly učení a možnosti jejich ovlivňování, poruchy učení. Učení a vzdělávání, řízení procesu učení. Osobnost pedagoga, styly výuky, vyučovací metody, autoevaluace v práci pedagoga, zátěže pedagogické profese. Pedagogická diagnostika žáka, hodnocení žáka pedagogem, školní úspěšnost žáka, problémový žák. Školní třída, struktura a dynamika školní třídy, řízení školní třídy.
Sociální interakce ve škole a sociálně psychologické profesní dovednosti pedagoga
Sociální percepce a interpersonální chování. Interakce pedagog-žák, pedagog-rodič, pedagogpedagog. Verbální a nonverbální komunikace. Vyjednávání a řešení konfliktů ve škole.
b) Studium pedagogiky podle § 22, odst. 1, písm. b) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů a § 3 vyhlášky č.317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
Cíle studia pedagogiky: Absolvent získá znalosti a dovednosti v oblasti pedagogiky a psychologie, které podmiňují výkon činnosti vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga.
Kriteria výběru účastníků: Studium pedagogiky v souladu s § 22, odst. 1, písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb. je určeno pro zájemce o získání odborné kvalifikace podle § 16 odst. 1 písm. d), § 17 písm. d) a f) a § 20 písm. d) zákona č. 563/2004 Sb.) k výkonu činnosti vychovatele nebo pedagoga volného času nebo asistenta pedagoga.
Časová dotace: nejméně 80 hodin studia
Ukončení studia: ústní zkouškou před komisí a obhajobou závěrečné písemné práce; po úspěšném složení zkoušky a obhajobě písemné práce získá absolvent osvědčení.
Struktura studia pedagogiky
S P O L E Č N Á Č Á S T S T U D I A
MODUL I: ZÁKLADY PEDAGOGIKY
Základy obecné pedagogiky
Pedagogika (praxe a věda, předmět, moderní pedagogika, základní pojmy); soudobé teorie vzdělávání; vzdělávání a učení; obsah vzdělání; osobnostní a kvalifikační předpoklady pedagogické profese.
MODUL II: ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO PEDAGOGY
Vybraná témata obecné psychologie, psychologie osobnosti a vývojové psychologie
Poznávání a jeho ontogenetický vývoj (vnímání, myšlení, řeč, tvořivost); proces učení a jeho ovlivňování, sociální učení; změny psychiky v období dětství a mládí; faktory psychického vývoje.
Sociální interakce a sociálně psychologické profesní dovednosti pedagoga
Obecné sociálně-psychologické profesní dovednosti pedagoga; sebepoznávání, sebereflexe a poznávání druhých; komunikace (pedagog - žák, pedagog - rodič, pedagog – pedagog); konflikty a jejich zvládání; zpětná vazba.
S P E C I Á L N Í Č Á S T S T U D I A
SPECIÁLNÍ MODUL III A: PRO VYCHOVATELE
Teorie výchovy
Výchova (pojem, rysy, funkce, cíle, složky, principy, formy, činitelé výchovy); výchovný proces; roviny pedagogického působení; postoje pedagoga k žákům; pedagogická práce se sociální skupinou; sebepoznání, sebehodnocení a sebevýchova; výchova k prosociálnímu jednání; problematika autority.
Základy sociální psychologie
Malá sociální skupina, vztahy a komunikace ve skupině, skupinová dynamika.
Základy sociální pedagogiky
Socializace jako celoživotní proces; hodnoty; sociální role; sociální učení; šikana.
Vybraná témata pedagogické psychologie
Psychologie učení (druhy učení, podmínky učení, styly učení); motivace a motivační procesy; interakce pedagog-žák: pedagogická diagnostika žáka, rozvoj potencialit žáka (facilitující a inhibující faktory).
SPECIÁLNÍ MODUL III B: PRO PEDAGOGY VOLNÉHO ČASU
Vybraná témata pedagogiky volného času
Volný čas; pedagogické působení ve volném čase (organizace, učitel, vychovatel); cíl pedagogiky volného času; preventivní a rozvojové zaměření výchovy; výchovný projekt (cíle, úkoly, metody); nové přístupy v pedagogice volného času; školská zařízení pro výchovu mimo vyučování; aktivity, prostory.
Základy sociální pedagogiky
Socializace jako celoživotní proces; hodnoty; sociální role; sociální učení; šikana.
Základy sociální psychologie
Malá sociální skupina a vztahy a komunikace ve skupině, skupinová dynamika.
Vybraná témata pedagogické psychologie
Psychologie učení (druhy učení, podmínky učení, styly učení); motivace a motivační procesy; interakce pedagog-žák: rozvoj potencialit žáka (facilitující a inhibující faktory), pedagogická diagnostika žáka.
SPECIÁLNÍ MODUL III C: PRO ASISTENTY PEDAGOGŮ
Základy speciální pedagogiky
Základní teoretická východiska a současné trendy speciální pedagogiky; právní rámec problematiky; rodina a dítě se speciálními vzdělávacími potřebami; možnosti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; druhy zdravotního postižení; možnosti výchovy a vzdělávání, podmínky a prostředky rozvoje dětí se speciálními vzdělávacími potřebami; rozvojové a podpůrné mechanismy, modely začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do pedagogického procesu.
Vybraná témata vývojové psychologie
Rozvíjení schopností, dovedností, znalostí a vlastností osobnosti v období dětství a mládí; utváření psychiky v období relativní stálosti u dospělého jedince; vývojově podstatné sociální vztahy.
2. Standard Studia pro asistenty pedagoga
Studium pro asistenty pedagoga podle § 20 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky
č. 317/2005 Sb.
Kvalifikační studium realizované v rámci DVPP je určeno pracovníkům, kteří vykonávají
nebo mají zájem vykonávat funkci asistenta pedagoga a mají úspěšně ukončené základní
vzdělání. Vzdělávací program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které umožní
výkon profese asistenta pedagoga podle §16, odstavec 4, zákona č.561/2004 Sb.
Kritéria výběru účastníků se řídí zákonem č.563/2004 Sb., § 20, písm. e)
Časový plán studia:
Celkově vzdělávací program zahrnuje minimálně 120 hodin výuky, 80 hodin přímé výuky
(přednášky a semináře), 40 hodin pedagogické praxe ve škole, školských zařízeních a
spolupracujících institucích.
Průběžné hodnocení a ukončení studia:
Po absolvování teoretické (80h) části vzdělávání ověření vědomostí formou testové zkoušky;
po absolvování praxí (40 h) obhájení závěrečné práce.
Součástí žádosti předkladatele o akreditaci programu bude i doložení formy průběžného a
závěrečného hodnocení účastníků (testy, témata závěrečných prací).
Základní kompetence dosažené vzděláváním
Orientace v roli asistenta pedagoga (odborný, sociální a pracovně-právní profil)
Orientace v systému a organizaci školy
Orientace ve školských právních předpisech a vnitřních předpisech školy
Schopnost spolupracovat s učitelem při výchovně vzdělávací práci ve třídě a podpora žáků
při zvládání požadavků školy
Schopnost orientace v obecných zásadách pedagogické práce (příprava na výuku, podpora
v průběhu vyučování, orientace v systému hodnocení žáka, pobyt dítěte ve škole) a
v základních pedagogických pojmech
Orientace v systému spolupracujících institucí (školství, poradenství, sociální a zdravotní
péče, zařízení ústavní výchovy, policie, významné nestátní neziskové organizace atd.)
Schopnost reagovat na běžné vzdělávací a výchovné problémy
Schopnost cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka
Schopnost k smírčímu dojednávání v případě konfliktů a nedorozumění mezi školou,
dítětem, rodinou, případně a dalšími institucemi
Schopnost pedagogicky pracovat s dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
v podmínkách školy
Schopnost pedagogicky pracovat s dětmi se zdravotním postižením
Schopnost spolupracovat s ostatními pedagogickými pracovníky v souladu s podmínkami
školní práce
Tématické okruhy vzdělávacího programu
I. Škola, školní práce a role asistenta pedagoga
1. Škola jako systém (včetně organizace školního roku), základní pedagogické
a speciálně pedagogické pojmy, speciální vzdělávací potřeby
2. Práva a povinnosti asistenta pedagoga, jeho odpovědnost, spolupráce s pedagogem
a pedagogickým sborem
3. Základní orientace ve struktuře vzdělávacích programů
4. Úvod do systému hodnocení žákovské práce a chování žáka
5. Základy didaktické a výchovné činnosti
6. Podpora kooperace mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí třídy
II. Podpora žáka
1. Orientace v požadavcích školy na žáka (MŠ, ZŠ, SŠ)
2. Základy psychohygieny učení
3. Základní techniky cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka a základní
techniky pedagogické diagnostiky
4. Formy a metody podpory žáka při výuce a přípravě na vyučování
5. Základní znalosti řešení výchovných problémů
6. Možnosti pomoci při upevňování hygienických a pracovních návyků, prosociálního
chování žáků
1. Základní principy integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
III. Systém péče o žáka
1. Systém péče o žáka (působení a možnosti školy, školských poradenských zařízení,
léčebné péče, sociálních služeb, krizové intervence, nestátních neziskových
organizací)
2. Základní právní předpisy (zákony, vyhlášky, metodické pokyny atd., které ovlivňují
činnost asistenta pedagoga)
3. Spolupráce škol a školských poradenských zařízení s pracovníky pomáhajících
profesí a s Policií ČR
IV. Pedagogicko-psychologická a kulturní specifika v práci asistenta pedagoga
1. Problematika zohledňování kulturních odlišností v práci se žáky z odlišného
kulturního prostředí a její odraz ve vzdělávání
2. Specifika práce se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
3. Specifika práce se žáky se zdravotním postižením
4. Možnosti mediace mezi školou, rodinou a žáky
5. Komunikační dovednosti asistenta pedagoga (strategie vedení rozhovoru,
komunikační techniky, struktura rozhovoru atd.)
Další podmínky k udělení akreditace:
Žadatel doloží přehled škol a zařízení, kde bude realizována pedagogická praxe,včetně
písemného souhlasu ředitelů těchto škol a zařízení s konáním praxe.
3. Standard Studia pro ředitele škol a školských zařízení
Studium pro ředitele škol a školských zařízení podle §5 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. a §
5 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Kvalifikační studium realizované v rámci DVPP je určeno pedagogickým pracovníkům, kteří
vykonávají nebo mají zájem vykonávat funkci ředitele školy nebo školského zařízení.
Vzdělávací program je zaměřen na získání znalostí v oblasti řízení školství, které umožní
výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení podle §5, odstavec 2, zákona č. 563/2004
Sb.
Kritéria výběru účastníků se řídí zákonem č.563/2004 Sb., §5, odst. 2 a § 24
Časový plán studia:
Celkově vzdělávací program zahrnuje minimálně 100 hodin přímé výuky včetně třídenní stáže
v rozsahu minimálně 15 hodin
• vzdělávací program se skládá ze 4 základních modulů: základy práva, pracovní
právo, financování školy, organizace školy a pedagogického procesu. Hodinová
dotace v modulech může být variabilní, avšak nesmí klesnout v jednotlivém modulu
pod 20 hodin. Doporučená hodinová dotace je následující: základy práva v trvání 30
vyučovacích hodin, pracovní právo v trvání 25 hodin, financování školy 25 hodin,
organizace školy a pedagogického procesu v trvání 20 hodin.
• žadatel o akreditaci předloží k jednotlivým modulům podrobný obsah kapitol a
seznam lektorů k jednotlivým modulům s popisem jejich odborné způsobilosti
Ukončení studia:
Účastníci absolvují závěrečnou zkoušku před komisí, která bude obsahovat obhajobu písemné
práce na vybrané téma z obsahu jednotlivých kapitol, pohovor o stáži absolvované ve škole
nebo školském zařízení a ověření získaných znalostí.
PŘEHLED KAPITOL JEDNOTLIVÝCH MODULŮ
I. MODUL – Základní právní předpisy a jejich aplikace ve školství
Základní právní předpisy, které upravují oblast školství
Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání
nadaných dětí, žáků a studentů
Povinná školní docházka
Předškolní vzdělávání
Základní vzdělávání
Střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Rada a školská rada (§132 a 167 až 168 zákona č.561/2004 Sb.)
Správní řízení
Řešení stížností
Vztah ředitele a České školní inspekce
Kontrolní funkce ČŠI
Rejstřík škol a školských zařízení, matrika
Poskytování informací
Ochrana osobních údajů
II. MODUL - Pracovní právo
Pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti
Skončení pracovního poměru
Kolektivní smlouva
Cestovní náhrady a vysílání pracovníků na pracovní cesty
Popisy práce pedagogických i nepedagogických zaměstnanců
Platové výměry zaměstnanců školy, platové třídy a stupně, nárokové a nenárokové složky
platu
Zdravotní a sociální pojištění
BOZP, PO a CO na škole
Dovolená, náhradní volna, práce přesčas, pracovní volno při překážkách v práci na straně
zaměstnance
Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců
Pracovní podmínky mladistvých a žen, zejména těhotných
Odpovědnost za škodu z hlediska výkonu funkce, za škodu vzniklou žákům a za škodu
způsobenou žáky (zákonné a možné pojištění za škodu…)
Základní hygienické předpisy
Systém školního stravování
III. MODUL - Financování školy
Finanční toky ve školství
Rozpočet školy
Hospodaření školní jídelny
Zúčtování nákladů a výnosů
Zásoby
Zásady sestavení a čerpání rozpočtu FKSP
Žádosti o investiční nebo neinvestiční dotace
Zásady pro zadávání veřejných zakázek
Zásady hospodaření s majetkem státu i obce a pravidla účtování v tomto majetku
Zásady inventarizace majetku
Účetnictví - zásady pro oběh účetních dokladů
Základní pravidla jiné činnosti související s činností školy
Daně a daňová přiznání
IV. MODUL - Organizace školy a pedagogického procesu
Schválené vzdělávací programy
Základní pedagogická dokumentace
Plány sestavované ředitelem školy
Organizační struktura školy
Kontrolní a hospitační činnost ředitele školy
Evaluace školy, autoevaluce
Mechanismy ukončování stupně vzdělání (maturitní zkouška, závěrečná zkouška…)
Bezpečnost a ochrana zdraví při výchově a vzdělávání a úrazy dětí, žáků a studentů
Činnost výchovného poradce na škole
Soustava oborů vzdělání
4. Standard Studia pro vedoucí pedagogické pracovníky
Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky podle § 7 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Studium pro splnění dalších kvalifikačních předpokladů realizované v rámci DVPP je určeno
pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají nebo mají zájem vykonávat funkci ředitele
školy nebo školského zařízení. Vzdělávací program je zaměřen na získání znalostí a
dovedností v oblasti řízení právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského
zařízení, zejména znalosti teorie a praxe školského managementu, práva, ekonomiky,
pedagogiky, psychologie, bezpečnosti práce a ochrany zdraví, komunikace a informačních
technologií podle §5, odstavec 2, zákona č. 563/2004 Sb.
Kritéria výběru účastníků se řídí zákonem č.563/2004 Sb., §5, odst. 2 a § 24 zákona č.
563/2004 Sb.
Časový plán studia:
Celkově vzdělávací program zahrnuje minimálně 350 hodin.
• Vzdělávací program se skládá z 5 modulů: teorie a praxe školského managementu,
právo, ekonomika a finanční management, řízení pedagogického procesu a
vedení lidí. Každý modul musí obsahovat:
• 32 hodin přímé výuky (přednášky, semináře)
• 20 hodin manažerské praxe ve školských zařízeních
• 18 hodin on-line aktivity (řešení případových studií, zpracování úkolů s následnou
prezentací v on-line prostředí, chatování, e-forum)
• žadatel o akreditaci předloží k jednotlivým modulům podrobný obsah kapitol a
seznam lektorů k jednotlivým modulům s popisem jejich odborné způsobilosti
Průběžné hodnocení a ukončení studia:
Po absolvování jednotlivých modulů (50h):
a) ověření teoretických vědomostí formou ústní zkoušky a zpracování seminární práce
nebo případové studie, popř. realizace výzkumného šetření
b) ověření praktických dovedností (praktická zkouška)
Účastníci ukončí studium obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před
komisí.
Součástí žádosti předkladatele o akreditaci programu bude i doložení formy průběžného a
závěrečného hodnocení účastníků.
PŘEHLED KAPITOL JEDNOTLIVÝCH MODULŮ
I. MODUL
A. Teorie a praxe školského managementu
1. Pojetí managementu
2. Rozhodování
3. Organizování
4. Kontrolování
5. Manažerská etika
6. Organizační kultura (firemní kultura)
7. Moderní management
B. Manažerská praxe k modulu Teorie a praxe managementu
II. MODUL:
A. Právo
1. Základy práva
2. Správní právo ve škole
3. Pracovní právo
4. Odměňování
5. Školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících včetně prováděcích předpisů
6. Základy teorie práva
B. Manažerská praxe z modulu Právo
III. MODUL:
A. Ekonomika a finanční management
1. Právní předpisy při financování škol
2. Zdroje financování škol
3. Kompetence zřizovatele při financování škol
4. Rozpočet školy (a jejich součástí)
5. Fondy a příspěvkové organizace
6. Účetnictví
7. Mzdy
8. Doplňková a jiná činnost
9. Kontrola
B. Manažerská praxe k modulu Ekonomika a finanční management
IV. MODUL:
A. Řízení pedagogického procesu
1. Role a funkce ředitele školy při řízení pedagogického procesu
2. Řízení školy a pedagogického procesu v podmínkách EU
3. Strategické plánování
4. Rámcové a školní vzdělávací programy
5. Koncepce pedagogické práce školy
6. Klima školy
7. Evaluace a sebeevaluace školy
B. Manažerská praxe z modulu Řízení pedagogického procesu
V. MODUL:
A. Vedení lidí
1. Vůdcovství („leadership“) – manažerské styly vedení lidí
2. Management a motivace pracovní činnosti
3. Personální management a rozvoj lidských zdrojů
4. Manažer a jeho životní dráha
B. Manažerská praxe z modulu Vedení lidí
POZOR!!!
Od 1.1.2009 vstupuje v platnost upravený standard Studia pro výchovné poradce (změny oproti předchozí verzi jsou pro přehlednost označeny žlutou barvou)
5. Standard Studia pro výchovné poradce
Studium pro výchovné poradce podle § 8 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Studium je určeno učitelům, kteří vykonávají (nebo by chtěli vykonávat) funkci výchovného
poradce ve škole. Studijní program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které se
projeví ve schopnostech aplikace pedagogiky a psychologie do výchovného poradenství.
Základní cíle vzdělávání :
• Vývoj poradenských systémů v závislosti na teoriích pedagogiky a psychologie
• Poradenské služby v podmínkách školy a jejich zařazení do školních poradenských
služeb
• Právní rámec pro výkon poradenské činnosti
• Osobnost výchovného poradce-specifika role výchovného poradce ve školním
prostředí
• Školní třída, její vedení a diagnostika
• Komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu)
• Základní dovednosti vedení poradenské komunikace
• Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
• Podpora žáků se zdravotním postižením při vzdělávání
• Kariérové poradenství
• Základní diagnostické a intervenční techniky v poradenské práci ve škole
• Žák v kontextu služeb výchovného poradce
• Monitorování a evaluace a autoevaluace výchovného poradenství
Kritéria výběru účastníků studia pro výchovné poradce:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů
s dvouletou pedagogickou praxí. Druh aprobace není rozhodující.
Přijímací řízení:
Probíhá podle platných předpisů pro externí formy studia na příslušné fakultě, přijímací
komise je obvykle vedena garantem studia a dává návrhy na přijetí děkanovi příslušné
fakulty.
Časový plán studia:
Studium je realizováno externí formou ve čtyřech semestrech. Celkově program zahrnuje
220 hodin přímé i nepřímé výuky a 30 hodin stáží v akreditovaných školských poradenských
zařízeních (dále jen „praxe“). Celkem 250 hodin.
Celkový počet kreditů: 120
30 kreditů za 1 semestr, 20 kreditů výuka a 10 kreditů praktická výuka
Průběžné hodnocení
V jednotlivých semestrech získávají posluchači zápočty za účast na přímé výuce, za tvorbu
seminárních prací, za účast na praxi ve školských poradenských zařízeních. Postup do
druhého ročníku je podmíněn zápisem na studijním oddělení příslušné fakulty podle platných
studijních předpisů, při řádném splnění studijních požadavků a v daném termínu.
Závěrečná zkouška
Zkouška je organizována příslušnou fakultou a katedrou VŠ, která vzdělává výchovné
poradce. Je stanovena zkušební komise v čele s jejím předsedou. Studium je zakončeno
obhajobou závěrečné práce před zkušební komisí. Absolvent po obhájení závěrečné práce a
úspěšném složení zkoušky získává osvědčení o studiu.
Žadatel o akreditaci podrobně rozpracuje jednotlivé tématické okruhy a doplní k nim počty hodin.
Studijní program
Tématické okruhy
1.Vývoj poradenských systémů v závislosti na teoriích pedagogiky a psychologie
Vznik a vývoj poradenství ve školství v ČR a ve světě (Francie, Německo, Rakousko, Anglie,
USA)
Výchovné poradenství v kontextu školských poradenských služeb
Výchovné poradenství a jeho vliv na systém práce ve škole
Poradenské teorie a poradenský proces s důrazem na poslední teoretické koncepty s důrazem
na kognitivně behaviorální koncepce
2. Poradenské služby v podmínkách školy a jejich zařazení do školních poradenských
služeb
Tvorba programu práce výchovného poradce v podmínkách školy, zohlednění specifik a
potřeb školy (techniky tvorby programu)
Školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství
Integrace poradenských služeb poskytovaných školou se službami specializovaných
poradenských zařízení, zejména pedagogicko-psychologických poraden, speciálně
pedagogických center, středisek výchovné péče a IPS úřadů práce
Činnost poradenských asociací (APPŠ, APSPC, AŠP, APSVP)
3. Právní rámec výkonu poradenské činnosti
1. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách
3. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
4. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
5. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění
pozdějších předpisů
6. Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve
věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)
7. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon)
8. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
9. Vyhláška o poradenských službách ve školách a školských poradenských zařízeních.
vyhláška o vzdělávacích potřebách žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků
mimořádně nadaných, vyhláška o základní škole, vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři atd.
Pracovně právní problematika a zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění vyhl. č. 507/2005 Sb.
Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením)
Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení (podmínky poskytování dávek)
4. Osobnost výchovného poradce – specifika role výchovného poradce ve školním prostředí
Vymezení etiky práce výchovného poradce
Etický kodex poradenského pracovníka ve školství
Ambivalentnost role učitele-výchovného poradce, možná úskalí funkce výchovného poradce
Spolupráce s vedením školy a ostatními členy pedagogického sboru
Vymezení standardních činností výchovného poradce
Poradenské činnosti, metodické a informační činnosti, vedení dokumentace výchovného
Poradce
Rozdílnost úlohy výchovného poradce ve škole běžné a ve škole určené pro žáky se zdravotním postižením
5.Školní třída, její vedení a diagnostika
Práce se školní třídou, školní třída jako sociální skupina a vztahová síť
Školní třída jako sociální skupina
Koheze třídy, základní patologie školní třídy
Pozice a role dítěte ve školní třídě
Diagnostika školní třídy (diagnostické nástroje, profily některých metod)
Diagnostický proces a interpretace výsledků pedagogické diagnostiky
Role učitele ve vedení třídy
Otázky sociálně nežádoucích jevů ve třídě
Vedení třídy formou skupinové práce
6. Komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu)
Definice rodiny, historická a kulturní podmíněnost rodiny
Základní sociálně psychologické charakteristiky rodiny
Strategie výchovy v rodinách
Rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu
Kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí
Specifika rodin dítěte se zdravotním postižením a dítěte dlouhodobě nemocného
Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě
Komunikace se školou
Strategie vedení rozhovoru (různá pojetí rogersovské, behaviorální..)
7. Základní dovednosti vedení poradenské komunikace
Vytváření vztahu poradce-klient
Techniky naslouchání a vedení rozhovoru
Komunikace v průběhu vedení klienta
Nonverbální komunikační dovednosti v poradenském procesu
8. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, specifika podpory žáků se zdravotním postiženími
Výchozí termíny speciální pedagogiky, integrace, inkluze, vytváření inkluzivního
prostředí třídy a školy
Pochopení a interpretace speciálních vzdělávacích potřeb žáka pro účely jeho úspěšného
vzdělávání a integraci
Speciálně pedagogická a pedagogicko-psychologická diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb, diagnostická kritéria
Základní speciálně pedagogické metody a techniky, kompenzační a didaktické pomůcky,
jejich využívání
Vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, intervenční
činnosti
Spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a speciálně pedagogickými
centry (SPC) v procesu integrace
Základní vymezení druhů zdravotního postižení a charakteristika zdravotního a sociokulturního
znevýhodnění, biopsychosociální aspekty postižení, a dopady na osobnost žáka, mezioborový
přístup
Žák se zdravotním postižením, specifické rysy osobnosti postiženého, vztah postižení a složek osobnosti, vývoj postiženého dítěte – obecné zákonitosti
Modely začlenění žáků se zdravotním postižením do pedagogického procesu ve školním věku, týmová spolupráce pedagogických pracovníků a jejich kompetence
Problematika integrace a inkluze žáků se zdravotním postižením
Individuální vzdělávací plány pro žáky se zdravotním postižením, příprava a tvorba, koordinace postupu vyučujících při realizaci individuálních vzdělávacích plánů
Podpora žáka se zdravotním postižením, jeho rodiny a pedagogických pracovníků školy ze strany speciálně pedagogického centra
9. Kariérové poradenství
Kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o volbě vzdělávací a profesní
dráhy
Korekce rozhodovacího procesu ve vazbě na žákova specifika
Kariérové poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Volba vhodné školy zejména s ohledem na zvolení speciální či běžné školy
Volba povolání vzhledem k druhu a stupni postižení a osobnostním zvláštnostem žáka podmíněných postižením, vzhledem k předchozímu vzdělávání a s ohledem na možnosti a ochotu spolupráce rodiny
Možnosti podpory žáka, rodiny školy ze strany spolupracujících organizací (SPC, PPP, ÚP, lékaři, orgány sociálně právní ochrany dětí…)
Vzdělávací nabídka škol a oborů pro žáky se zdravotním postižením
Specifika postavení zdravotně postižených na trhu práce
Využití informačních technologií a multimediálních didaktických pomůcek v práci se zdravotně postiženými klienty
Distribuce volby, její rozmanitost a unifikace
Evropský a český trh práce, zaměstnanost a zaměstnatelnost
Informační, metodická a konzultační činnost
Práce s rodinou žáka v procesu volby vzdělávání a povolání
Diagnostické metody a intervence v oblasti volby vzdělávání a profese
Mimoškolní zdroje volby povolání
Kontinuita v poskytování poradenských služeb v průběhu školní docházky a následně po
vstupu na trh práce
10. Základní diagnostické metody a intervenční techniky poradenské práce ve škole
Metody psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky
Poradenský rozhovor
Kvantifikující diagnostika- konstrukce a interpretace didaktických testů
Metody monitorování a screeningu
Úloha dotazníkových šetření
Diagnostika školní třídy
Možnosti intervence ve školním a rodinném prostředí
Diagnostické metody jsou součástí jednotlivých témat.
11. Žák v kontextu služeb výchovného poradce
Základní charakteristiky psychosociálního vývoje v jednotlivých etapách života
Variability psychického vývoje, základní vývojové úkoly
Problematika školní zralosti
Výukové obtíže
Výchovné obtíže
Nadaní žáci
Disharmonický vývoj osobnosti
Poruchy chování a žáci ohrožení sociálně patologickými jevy
Psychické poruchy v dětském věku a adolescenci
Postavení žáka ve třídě
Vztahy rodina-žák-škola
12. Monitorování a evaluace a autoevaluace výchovného poradenství
Monitorovací schéma školy a spolupráce s ředitelem při procesu autoevaluace
Metody shromažďování informací pro proces monitorování a evaluace
Jak pracovat s informacemi a daty z monitorovacího a evaluačního a autoevaluačního procesu
Typy monitorovacích a evaluačních dotazníků
6. Standardy Studia k výkonu specializovaných činností
Studium k výkonu specializovaných činností podle § 9 odst. 1 písm. a) až e) vyhlášky č.
317/2005 Sb.
6a) Studium k výkonu specializovaných činností – koordinace v oblasti
informačních a komunikačních technologií
vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 a)
Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů – studium k výkonu specializovaných
činností – koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií je určeno učitelům,
kteří chtějí vykonávat funkci učitele-metodika informačních a komunikačních technologií.
Studium je zaměřeno na získání kompetencí umožňujících kvalifikované metodické působení
v oblasti užití informačních a komunikačních technologií (dále „ICT“) ve vzdělávacím
procesu.
Základní cíle vzdělávání:
Prohloubit a rozšířit kompetence absolventa k metodickému vedení ostatních učitelů školy
v oblasti účelného využití ICT ve vzdělávacím procesu, tvorby ICT plánu a kvalifikovaného
plánování a řízení naplnění standardu ICT služeb.
Kritéria výběru účastníků:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů nebo
pro absolventy magisterského studia neučitelského zaměření doplněného o studium
pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb.
Vstupním požadavkem na účastníka vzdělávání jsou alespoň dvouletá pedagogická praxe
a ICT kompetence na úrovni pokročilého využití počítače v rámci vlastní odbornosti ve
výuce, které se prokazují předložením osvědčení o absolvovaného školení úrovně Z a P
v rámci realizace Státní informační politiky ve vzdělávání, resp. jiných akreditovaných
vzdělávacích akcí obdobného celkového rozsahu a zaměření.
Časový plán studia:
Studium zahrnuje nejméně 250 vyučovacích hodin přímé i nepřímé výuky (včetně
případných stáží, exkurzí apod.), z toho nejméně 30 hodin a nejvýše 150 hodin probíhá
distanční formou (e-learning). Studijní program je realizován po dobu alespoň jednoho roku
a nejvýše dvou let.
Průběžné hodnocení
Na konci každého započatého roku studia koná frekventant ročníkovou soubornou zkoušku.
Tato zkouška probíhá formou testu a řešení dvou zadaných praktických úloh.
Ukončení studia
Celé studium je po úspěšném složení poslední ročníkové souborné zkoušky zakončeno
obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou ústní zkouškou před komisí. Po úspěšné
obhajobě závěrečné písemné práce a složení závěrečné zkoušky získá absolvent osvědčení
o absolvování studia.
Klíčové cílové kompetence
Charakteristika vzdělávání učitele-metodika informačních a komunikačních technologií
Hlavním smyslem studia je vybavení absolventa potřebnými znalostmi, organizačními
a řídícími dovednostmi, resp. didaktickými metodami k tomu, aby byl učitel-metodik ICT
schopen ve své škole, případně v okolních „malých“ školách kvalifikovaně:
• metodicky pomáhat kolegům v integraci ICT do výuky většiny předmětů,
• doporučovat a koordinovat další ICT vzdělávání pedagogických pracovníků,
• koordinovat užití ICT ve vzdělávání,
• koordinovat nákupy a aktualizace software,
• zpracovávat a realizovat v souladu se školním vzdělávacím programem ICT plán školy,
• koordinovat provoz informačního systému školy.
Studium by mělo naplnit svým obsahem a vhodným časovým rozvržením následující
kompetence.
Kompetence k učení
• role, výhody a meze využití ICT v edukačním procesu, moderní didaktické metody
• využití počítače ve vzdělávacím procesu (nad rámec vlastní odbornosti1 účastníka)
• organizace vedení školních žákovských a studentských projektů
• vyhledávání a hodnocení výukových a informačních zdrojů na internetu
• užití metod distančního a kombinovaného vzdělávání podporovaného ICT
Kompetence k řízení
• zpracování a realizace ICT plánu školy
• zpracování bezpečnostní politiky školy (pravidla bezpečnosti, provozní a SW řád školy)
• organizace zapojení školy do regionálních (národních) projektů
• organizace a metodická pomoc při provozu školního vzdělávacího a organizačního
informačního systému
Kompetence ke správě ICT ve škole
• základní orientace v nových trendech vývoje ICT pro vzdělávání
• základní orientace v právních předpisech souvisejících s ICT
• znalost principů a možností počítačových sítí
• znalost principů a možností moderních prezentačních technologií
Studijní program – doporučené tematické okruhy
1. Role, výhody a meze využití ICT v edukačním procesu, moderní didaktické teorie
1 Tyto kompetence v rámci vlastní odbornosti jsou vstupním požadavkem pro zahájení studia. Zde absolvent
získá především základní komplementární kompetence – pro jiné odbornosti, než které jsou mu vlastní.
2. Využití počítače ve vzdělávacím procesu – vybraný okruh2
3. Využití počítače ve vzdělávacím procesu – vybraný okruh2
4. Využití počítače ve vzdělávacím procesu – vybraný okruh2
5. Hygiena, ergonomie a pravidla bezpečnosti práce s ICT
6. Autorské právo, bezpečnost na internetu, netiketa
7. Tvorba ICT plánu školy, interakce ICT a RVP
8. Informační systém školy, webová prezentace školy
9. Vedení školních žákovských projektů
10. Příprava školních projektů (v rámci ČR, EU)
11. Moderní technologie – aktuální informace, užití ve škole
12. Počítač a volný čas dětí a mládeže
13. Užití ICT ve speciální pedagogice
14. Principy a možnosti počítačových sítí
15. Anglické termíny pro oblast ICT a moderní edukace
16. Aktuální zdroje informací a výukových objektů na internetu
2 Účastník studia si vybírá z nabídky minimálně pěti okruhů takové, pomocí kterých získá především základní
komplementární kompetence pro jiné odbornosti, než které jsou mu vlastní. Cílem je získání komplexního
přehledu o užití ICT ve všech vyučovaných oblastech ve škole, kde působí.
6b) Studium k výkonu specializovaných činností – tvorba a následná
koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších
odborných škol
vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 b)
Studium je určeno učitelům, kteří budou vykonávat funkci koordinátora tvorby ŠVP na
základních a středních školách, tzn. koordinovat veškeré aktivity spojené s jeho tvorbou a
následnou realizací.
Základní cíle vzdělávání:
Vybavit učitele vědomostmi a dovednostmi, které jim umožní:
• Motivovat pedagogický sbor
• Plánovat tvorbu ŠVP
• Identifikovat vzdělávací potřeby jednotlivých učitelů a doporučovat vhodné
vzdělávací aktivity
• Organizovat a koordinovat tvorbu ŠVP
• Koordinovat činnosti související s realizací ŠVP v praxi
• Koordinovat proces úprav ŠVP na základě výsledků evaluačních aktivit
Časový plán studia:
Celkově vzdělávací program zahrnuje 250 hodin.
Ukončení studia:
Studium je ukončováno obhajobou závěrečné práce a závěrečnou zkouškou před komisí.
Tematické okruhy studijního programu
1. Kurikulární reforma
�� Podstata kurikulární reformy v kontextu s vývojem vzdělávání v zemích EU;
mezinárodní výzkumy
�� Koncepční a legislativní dokumenty (Bílá kniha, Dlouhodobé záměry, zákony,
vyhlášky)
�� Nový systém kurikulárních dokumentů (RVP, ŠVP a jiné)
�� Nové prvky ve vzdělávacích dokumentech (klíčové kompetence, průřezová
témata, způsoby strukturace vzdělávacího obsahu, integrace a jiné)
�� Terminologie užívaná v kurikulárních dokumentech
2. Činnosti předcházející tvorbě ŠVP
�� Motivace ke změnám ve vzdělávání a k tvorbě ŠVP
�� Vstupní podmínky, analýza školy a další přípravné činnosti
�� Plánování tvorby ŠVP (časové, personální, obsahové, organizační vymezení
tvorby ŠVP)
�� Utváření týmů, vymezení a koordinace jejich činnosti
3. Tvorba ŠVP
�� Metodické materiály využitelné při tvorbě ŠVP (Manuály, metodické portály, aj.)
�� Struktura ŠVP (bude se lišit pro jednotlivé obory vzdělávání)
�� Tvorba jednotlivých částí ŠVP podle stanovené struktury
�� Soulad RVP a ŠVP
�� Sestavení dokumentu, editace, archivace
4. Realizace ŠVP v praxi
�� Utváření příznivého klimatu školy
�� Efektivní formy a metody práce ve výuce, trvalá týmová spolupráce, společně
uplatňované postupy při realizaci ŠVP
�� Evaluace a její výsledky jako východisko pro zkvalitňování vzdělávacího procesu
ve školách a případných úprav ŠVP
�� Systematické vzdělávání pedagogických pracovníků (identifikace vzdělávacích
potřeb, motivace k DVPP, přehled vzdělávací nabídky)
5. Základní manažerské dovednosti
�� Řízení a vedení lidí
�� Týmová spolupráce, komunikace v týmu a řešení obtížných situací
�� Time –management
�� Vedení porad a jednání
�� Hodnocení a motivace jednotlivců a týmů
�� Aktivizační činnosti a prezentační dovednosti
6c) Studium k výkonu specializovaných činností - prevence
sociálně patologických jevů
vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 c)
Studium k výkonu specializovaných činností realizované v rámci DVPP je určeno učitelům,
kteří jsou (nebo by chtěli být) na pozici školního metodika prevence ve škole. Studijní
program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které se projeví ve schopnostech
aplikace pedagogiky a psychologie, adiktologie a výstupů z nejnovějších výzkumů v oblasti
prevence sociálně nežádoucích jevů.
Základní cíle vzdělávání:
Prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti učitelů pro práci s dětmi s rizikem vzniku
sociálně nežádoucího chování a to jak s jednotlivcem, tak se skupinou (třídou). Připravit
školní metodiky prevence tak, aby dokázali sami vyhledávat tyto žáky, doporučovat pro žáky
i třídy odborné intervence, spolupracovat se školskými poradenskými zařízeními a institucemi
specializovanými na práci s rizikovou mládeží.
Kritéria výběru účastníků:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů nebo
pro absolventy magisterského studia neučitelského zaměření doplněného o studium
pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. Druh aprobace není
rozhodující.
Časový plán studia:
Celkově program zahrnuje 250 hodin přímé i nepřímé výuky (včetně stáží na odborných
pracovištích poskytujících poradenskou, intervenční a léčebnou pomoc).
Průběžné hodnocení:
Studijní program bude rozdělen do dvou let. V rámci prvního roku studia vypracují
frekventanti studia ročníkovou práci, která bude zaměřena na specifika tvorby školního
programu prevence sociálně nežádoucích jevů.
Ukončení studia:
Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce. Absolvent po obhájení závěrečné práce a
úspěšném složení zkoušky získává osvědčení o absolvování studia.
Studijní program:
Tématické okruhy
1.Poradenské systémy a primární prevence ve školství
Modely primární prevence u nás a ve světě
Prevence v kontextu školských poradenských služeb
2. Legislativní rámec pro práci školního metodika prevence
Zákon č. 94/1933 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských
zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších
předpisů
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech
mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
Prováděcí předpisy k zákonům č. 561/2004 Sb. a 563/2004 Sb., zejména Vyhláška č. 72/2005
Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o
stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé
pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, Vyhláška č.317/2005 Sb., o
dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému
pedagogických pracovníků a další.
3. Primární prevence v podmínkách školy a její zařazení do školních poradenských služeb
Standardy primární prevence
Tvorba minimálního preventivního programu (MPP) v podmínkách školy, zohlednění specifik
a potřeb školy (techniky tvorby programu), realizace MPP
Školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství
Dokumentace školního metodika prevence
4. Specifika role školního metodika prevence v systému práce školy
Etické zásady poradenské a preventivní práce ve školství
Dvojí role: učitel-školní metodik prevence
Spolupráce s managementem školy a ostatními členy pedagogického sboru
Standardní činnosti školního metodika prevence
Aplikace programu primární prevence do systému práce ve škole (monitoring, evaluace)
5. Systém primární prevence ve školství
Strategie primární prevence na národní, krajské a regionální úrovni
Role krajského koordinátora prevence ve školství a okresního metodika preventivních aktivit
Síť pracovišť poskytujících preventivní, poradenské a léčebné služby orientované na rizikové
chování
Úloha policie v prevenci, orgánů sociálně právní ochrany dětí, probační služba, soudy
6. Školní třída, její vedení a diagnostika
Školní třída jako sociální skupina a vztahová síť školy
Koheze třídy, základní patologie školní třídy
Pozice a role žáka ve školní třídě
Diagnostika školní třídy (diagnostické nástroje, profily některých metod, interpretace)
Práce se školní třídou (na základě výsledků diagnoatiky, screeningu, monitoringu apod.)
Role učitele ve vedení třídy
Projevy sociálně nežádoucích jevů ve třídě
7. Rodina a komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu)
Definice rodiny (kulturně-antropologická podmíněnost)
Základní sociálně psychologické charakteristiky rodiny
Strategie výchovy v rodinách
Rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu
Kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí
Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě
Komunikace rodiny se školou, strategie vedení rozhovoru K
Komunikace s rodiči žáka se závažnými problémy(závislosti, šikana)
8. Sociálně nežádoucí jevy
Závislost na návykových látkách
Problematika netolismu
Gambling
Sekty
Záškoláctví
Kriminální chování
Agresivní chování
Zneužívání a týrání
Sebepoškozování
Šikana
Vandalismus
Xenofobie, rasismus
9. Monitorování a evaluace primární prevence
Monitorovací schéma školy
Metody shromažďování informací pro proces monitorování a evaluace
Jak pracovat s informacemi a daty z monitorovacího a evaluačního procesu
Typy monitorovacích a evaluačních dotazníků
6d) Studium k výkonu specializovaných činností – specializovaná
činnost v oblasti environmentální výchovy
vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 d)
Studium k výkonu specializačních činností realizované v rámci DVPP je určeno
pedagogickým pracovníkům, kteří jsou (nebo by chtěli být) na pozici školní koordinátor
EVVO. Studijní program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností v oblasti
environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kontextu udržitelného rozvoje.
Žadatelé o akreditaci předloží rozpracování tématických okruhů do jednotlivých hodin,
odpovídajícím určenému počtu hodin studia.
Základní cíle vzdělávání :
• porozumět cílům, obsahu, rozsahu a pojetí EVVO,
• orientovat se rámcově v základních dokumentech a organizacích (státních
i nevládních) zabývajících EVVO,
• orientovat se v základní problematice ochrany životního prostředí, ochrany přírody
a krajiny, aktuálním stavu životního prostředí v ČR i ve světě,
• pochopit princip vyváženosti tří základních pilířů udržitelného rozvoje -
ekonomického, sociálního a ekologického,
• začlenit EVVO ( průřezové téma - Environmentální výchova ) do školních
vzdělávacích programů,
• zvládnout vyučovací metody interdisciplinárního aktivního učení (např. praktické
činnosti přímo v přírodě, experimentování, tvořivá dramatika, simulace, hry, terénní
výuka, čtení v krajině, autentické činnosti - péče o školní prostředí) a jejich
prostřednictvím tvořivě aplikovat EVVO do výuky,
• inovovat výuku z hlediska regionálních zvláštností s důrazem na utváření
citového vztahu dětí k domovu, aktuálních situací apod.,
• umět individuálně posoudit žákovo pochopení učiva o životním prostředí a na
• základě toho individuálně s žákem pracovat,
• umět diferencovat EVVO z hlediska různých studijních a učebních oborů,
• být si vědom významu formativního účinku prostředí a osobního příkladu na utváření
vztahu žáků k životnímu prostředí, projevovat ekologicky odpovědné postoje
a návyky a umět argumentovat v jejich prospěch, sebereflektovat své jednání
a výchovné působení v EVVO,
• výše uvedenými způsoby rozvíjet kompetence v oblasti EVVO u svých žáků
a studentů (tj. zprostředkovat jejich potřebné znalosti, formovat dovednosti, postoje
a návyky) a podporovat jejich aktivní zapojování do péče o životní prostředí.
Kriteria výběru účastníků:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů
s dvouletou pedagogickou praxí nebo pro absolventy magisterského studia neučitelského
zaměření doplněného o studium pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004
Sb. Druh aprobace není rozhodující.
Časový plán studia :
Celkově program zahrnuje 250 hodin přímé výuky.
Ukončení studia :
Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce (školnbího programu EVVO jako
součásti školního vzdělávacího programu) a závěrečnou zkouškou před komisí.
Absolvent po obhájení závěrečné práce a úspěšném složení zkoušky získá osvědčení o
absolvování studia.
Studijní program :
Tématické okruhy studijního programu
• Cíle, obsah, rozsah, pojetí a vývoj EVVO
• Principy udržitelného rozvoje
• Systém EVVO v ČR (dokumenty, instituce a jejich nabídky, sítě EVVO…),
informace a materiály (programy, pomůcky) pro EVVO, financování EVVO
• Role koordinátorů EVVO, vedoucích pracovníků a ostatních pedagogických
pracovníků, začlenění průřezového tématu EVVO do ŠVP, příprava a realizace
školních programů EVVO a příklady konkrétních školních programů EVVO
(= začlenění do předmětů a činností vč.mimoškolních + integrující celky učiva +
prostředí školy), plánování a vedení projektů a programů, systém EVVO ve škole
• Náměty pro praktickou EVVO v jednotlivých vyučovacích předmětech
• Charakteristika a příklady vyučovacích metod interdisciplinárního aktivního učení
typických pro EVVO zahrne :
o přehled metod: terénní výuka, přírodovědná pozorování, monitorování stavu
jednotlivých složek životního prostředí, práce s přírodninami aj., praktické činnosti
přímo v přírodě a ve prospěch ochrany přírody a péče o životní prostředí,
experimentování, autentické činnosti, využívání přírodních učeben, práce na školním
pozemku, problémová a projektová výuka, hry s ekologickou tématikou, simulační
hry a simulace, řízené diskuse, praktické činnosti, práce s přírodními materiály a jiné
tvořivé činnosti – včetně využití metod dramatické a estetické výchovy, smyslového
vnímání přírody,
o různé typy ekologických výukových programů poskytovaných středisky EV
( krátkodobé, pobytové apod.),
o školní ekologické projekty,
o význam bezprostředního kontaktu s přírodou,
o význam příkladu (provoz školy, osobnosti a pod.),
o zvláštnosti EVVO na jednotlivých stupních školy,
o využití individuální a týmové práce žáků (význam a zvláštnosti individuální práce,
práce v malých skupinách a práce celé třídy).
• Význam a příklady péče o prostředí školy včetně školního pozemku a ekologizace
provozu, ekologické audity škol
• Příklady aktuálních a regionálně zaměřených informací z oblasti životního
prostředí v tématických okruzích:
o význam spolupráce a komunikace pro řešení problémů životního prostředí,
o životní prostředí/příroda v místě, regionu a ČR (přírodní a kulturní rozmanitost
a hodnoty, složky ŽP, přírodní zdroje, vlivy různých odvětví – vyčerpávání,
znečištění),
o vývoj vztahu člověka a přírody/krajiny v minulosti a výhledy do budoucnosti,
o ekologická etika,
o globální souvislosti a globální problémy,
o vztah ekonomického a sociálního rozvoje a životního prostředí, udržitelné využívání
přírodních zdrojů a udržitelný rozvoj,
o nástroje ochrany životního prostředí udržitelného rozvoje, možnosti zapojení, životní
styl (příklady z výroby a spotřeby - energie, potraviny, odpady…).
• Příklady řešení konfliktních situací týkajících se životního prostředí
a udržitelného rozvoje
• Shrnutí kompetencí rozvíjených v EVVO v návaznosti na klíčové
kompetence v základním a středním vzdělávání
6e) Studium k výkonu specializovaných činností – specializovaná
činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených
vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 e)
Studium je zaměřeno na dosažení odborných kompetencí pedagogických pracovníků
k výkonu specializovaných činností v oblasti výuky prostorové orientace a samostatného
pohybu zrakově postižených dětí, žáků a studentů (žáků) ve školách a školských zařízeních.
Výstupem studia je dosažení kompetencí ke kvalifikovanému výkonu specializovaných
činností v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených.
Absolvent studia je schopen:
• provést komplexní funkční diagnostiku žáka a na jejím základě podle potřeb žáka
zpracovat individuální učební plán;
• pomoci žákovi dosáhnout maximální možné samostatnosti pohybu při zajištění jeho plné
bezpečnosti při všech formách činnosti ;
• minimalizovat dopad handicapu na osobnost klienta;
• aplikovat získané znalosti a dovednosti při realizaci potřebných úprav prostředí, které
žáka obklopuje a ve kterém se pohybuje a provádět základní poučení personálu a
rodinných příslušníků žáka týkající se specifik samostatného pohybu a prostorové
orientace zrakově postižených.
Kritéria výběru účastníků:
Studium je určeno pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají nebo hodlají vykonávat
specializované činnosti v oblasti prostorové orientace zrakově postižených, mají zdravotní
způsobilost k výkonu předpokládaných činností a disponují aktivní znalostí Braillova písma.
1. Teorie
Cíl: Osvojení teoretických základů pro jejich úspěšnou aplikaci v praxi
• Uvedení do problematiky, zjištění vstupních znalostí frekventantů studia.
• Osoba se zdravotním postižením, sociálně ekologické hledisko, psychologické hledisko.
• Specifické potřeby žáků se zrakovým postižením s ohledem na jejich věk, míru postižení,
psychické a motorické předpoklady.
• Vnímání bez účasti zraku.
• Architektonické bariéry.
• Elektronické orientační pomůcky.
• Mapy a plány pro zrakově postižené - hlavní pravidla a principy zhotovování reliéfních
map a plánů.
• Hlavní pravidla realizace této specializované činnosti – pozice pedagogického pracovníka
vykonávajícího specializované činnosti v oblasti prostorové orientace zrakově postižených
(dále jen PO ZP), zajištění bezpečnosti žáka, metodické a didaktické principy
Hodinová dotace: 30 - 60 hodin
2. Praxe
2.1 Zkušenostní trénink
Cíl: Bezpečné zvládnutí všech důležitých činností procesu POZP, dosažení mobility v
podmínkách uměle navozené slepoty
2.1.1 v interiéru
Techniky pohybu bez hole
- bezpečnostní držení: účel, použití, nácvik
- trailling: účel,použití, nácvik (ve spojení bezpečnostním držením, za pohybu), nalezení kliky
dveří
- hledání předmětů spadlých na zem
Chůze s vidícím průvodcem
- účel, hlavní pravidla, nácvik
- střídání stran, chůze zúženým prostorem
- chůze po schodech – nahoru, dolů
- procházení dveřmi
- zaujetí místa za stolem, usazení na židli
Chůze po schodech bez hole - nahoru, dolů
Úvod do techniky dlouhé hole (TDH) - historie, účel, jednotlivé techniky, základní postoj,
základní držení.
TDH – nácvik:
- kluzná technika, kyvadlová technika, diagonální technika, tužkové držení
- přechod ze základního do tužkového držení a zpět – nácvik
- chůze podél vidící linie bez překážek /s překážkami.
Chůze po schodech s holí - nácvik TDH při samostatné chůzi po schodech (nahoru – dolů).
Hodinová dotace: 33 - 43 hodin
2.1.2 v exteriéru
• v klidném prostředí (park): nácvik a procvičování TDH
- chůze po přímé asfaltové cestě, bez překážek, kontakt s vodící linií na přímé cestě,
později zatáčky
Chůze podle popisu
- jednoduchá trasa s překážkami
- na komplikovanějších trasách se změnami sklonu terénu.
Chůze po schodech - schody jako součást popsané trasy.
• v klidnějším městském prostředí
TDH, nácvik orientační analyticko-syntetické činnosti (OASČ),
Základy OASČ
- nácvik získávání a komplexního zpracovávání informací na cvičných trasách v
budově (včetně otočných dveří),
- nácvik stavu bdělé pozornosti
- nácvik určení vlastního stanoviště na trase
- nácvik užívání prostředků veřejné dopravy.
Přecházení ulice – nácvik.
Používání eskalátorů - nácvik a procvičení (samostatná činnost).
• město, střední provoz
Chůze podle popisu
- jednoduchá trasa podle zadání (kolem bloku domů) bez překážek, později
s překážkami - obousměrně
- procvičování základů OASČ - zejm. určení vlastního stanoviště na trase
- složitější trasy podle zadání, přecházení ulic a používání eskalátorů
- nácvik OASČ.
Komunikace s neznámými chodci - hlavní pravidla, techniky a strategie získávání informací,
nácvik.
• rušné městské prostředí (centrum)
Chůze podle popisu, event. plánku, modelu atd.
- absolvování tras různé délky i stupně náročnosti v různých klimatických
podmínkách, dosažení různých cílů na trase, nácvik a procvičování
Zcela samostatný pohyb
- zvládnutí pocitu „psychické osamocenosti“ na trase různé délky a stupně náročnosti
v různých klimatických podmínkách podle popisu, event. plánku, modelu; dosažení
různých cílů na trase - nácvik a procvičování.
Hodinová dotace: 70 - 100 hodin
Zkušenostní trénink celkem: 103 - 143 hodin
3. Didaktika PO ZP
Cíl: Získání schopnosti jasně a přehledně vysvětlit jednotlivé činnosti, terapeuticky působit na
žáka a zajistit jeho plnou bezpečnost.
Prvky PO ZP - přímá chůze, odhad vzdáleností (1m, 5m), odhad úhlů (90o, 180 o).
Chůze s vidícím průvodcem.
Techniky chůze bez hole.
Chůze po schodech bez hole.
Úvod do TDH.
TDH – nácvik.
Chůze po schodech s holí.
U každé činnosti jde o vysvětlení hlavních pravidel, plán a vedení nácviku (obsahově viz
výše)
• v exteriéru
Nácvik TDH v klidném prostředí (park).
Nácvik v klidném městském prostředí.
Nácvik v rušnějším městském prostředí.
Nácvik v rušném městském prostředí (centrum).
U každé činnosti jde o samostatnou přípravu učebního plánu, vedení činnosti, nácvik
zpětnovazebního působení a pozic instruktora (obsahově viz výše).
Hodinová dotace: 83 - 103 hodin
Zpětná vazba – rozbor videozáznamů
- Kontrola vlastní činnosti při všech praktických činnostech v průběhu studia.
Hodinová dotace: 34 - 54 hodin
Hodinová dotace celkem: 250 - 360 hodin
Pozn.:
Tato hodinová dotace se týká přímého vzdělávání (přednáška, seminář, praktický nácvik) a pohybuje se na spodní hranici
předpokládané evropským standardem pro vzdělávání univerzitní (hodinové dotace pro organizace vzdělávající zájemce bez
předchozího pedagogického vzdělání jsou o cca 1 500 až 2 000 hodin vyšší – a také nepoměrně dražší).
Studium odborné literatury, zhotovování reliéfních map a plánů, právě tak, jako individuální příprava lekcí nejsou v této
hodinové dotaci započteny, protože tato potřeba je značně individuální (minimálně je třeba počítat se 100 hodinami, které
však patří do běžné přípravy ke studiu, nikoli do placené výuky).
Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou před hodnotící komisí složenou zpravidla ze
školitelů, zástupce zřizovatele nebo vysílající organizace a nevidomých příp. těžce zrakově
postižených absolventů kursu PO ZP. Závěrečná zkouška se skládá z písemného testu
teoretických znalostí, jehož úspěšné absolvování je předpokladem k výkonu praktické části
zkoušky, jejímž minimálním obsahem je předvedení (části) lekce prostorové orientace
s nevidomým nebo těžce zrakově postiženým absolventem kursu PO ZP. Vzhledem k tomu,
že dopad vzdělávacího obsahu, který je absolventem studia předáván nevidomým a těžce
zrakově postiženým, se přímo a trvale promítá do jejich aktivního života a bezprostředně
ovlivňuje míru jejich inkluze do intaktní společnosti, je nezbytné, aby rozsah závěrečné
zkoušky a systém hodnocení akreditovaného studia svými nároky zohledňoval vysoké
odborné požadavky kladené na pedagogického pracovníka pracujícího s nevidomými nebo
těžce zrakově postiženými klienty v oblasti PO ZP, ale i hledisko zajišťování bezpečnosti
klienta v každé oblasti jeho činnosti. Proto MŠMT doporučuje, aby se obsah studia realizoval
v horní hranici hodinového rozpětí.
Úspěšný absolvent získává osvědčení o absolvování studia k výkonu specializovaných
činností v oblasti prostorové orientace zrakově postižených.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat